V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.
Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.
Co je apokalypticismus?
Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.
Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.
Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.
Historické pozadí
Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.
Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…
Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.
Apokalypticismus v Synoptických evangeliích
Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)
Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.
Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!
Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.
Kdy k tomu všemu dojde?
A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)
To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!
Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62
Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!
V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.
Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.
Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:
Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.
Ještě chci zmínit verš
“Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.
Pavel a ostatní autoři epištol
Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:
Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)
Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!
V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…
Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)
Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.
V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).
I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)
Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.
Globální pohled
Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.
Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.
Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).
Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.
Závěr
Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.
Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.
Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.
Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.
http://tinypic.com/view.php?pic=ifrcyf&s=6
🙂
Schweitzer se mnohem více než biblistkou zabýval otázkou historického Ježíše.
Protestant, pozerala som si Fundov životopis a ako jeho odborné zameranie tam bola uvedená religionistika a dejiny kresťanstva. Takže uznávam, že O. Funda nie je biblista, ale je religionista, teda odborník na náboženstvo a je zameraný na vznik kresťanstva. Čo sa A. Schweitzera týka, tak ten je bežne označovaný za biblical scholar.
Protestant: “Všimněte si, že Pokorný mluví o konci věků jako o parusii, ne apokalypse.”
Parusia je druhý príchod Krista na Konci vekov a Pokorný hovorí o Ježišovom omyle ohľadom príchodu Božieho kráľovstva: “Problém je, že Ježíš očekával příchod království Božího v jeho plnosti jako dejinně blízkou událost, podle Mt 10,23 snad v několika měsících. Toto jeho očekávání se nesplnilo. V křesťanských kruzích se Ježíšův omyl zastíral,”.
Petra Novotného som len začala čítať, ale je mi jasné, že aj podľa Novotného bol Ježiš prorokom, ktorý mylne predpovedal skorý Koniec sveta. OK, z autorov spomínaných v diskusii som čítala 3 knihy od biblistu Ehrmana a jednu od religionistu Fundu.
Zopakujem, čo Bart Ehrman napísal v Jesus Interrupted: “väčšina učencov v Európe a Amerike chápe Ježiša ako židovského apokalyptického proroka.”
Kdo je Petr Novotný?
Nikto. Nie Petra Novotého, ale Petra Pokorného 😀 😀 😀
Takže oprava: “Petra Pokorného som len začala čítať, ale je mi jasné, že aj podľa Pokorného bol Ježiš prorokom, ktorý mylne predpovedal skorý Koniec sveta. OK, z autorov spomínaných v diskusii som čítala 3 knihy od biblistu Ehrmana a jednu od religionistu Fundu.”
Uff. Já se už lekl, že mi něco uteklo.
Jinak s Ježíšovým omylem nemám problém. Mýliti se je lidské.
protestant says: Jinak s Ježíšovým omylem nemám problém. Mýliti se je lidské.
Karel: Jistě. Zřejmě se mýlil i v případě existence Boha. Protestante, už jsi své názory prezentoval v církvi, před shromážděním? A v té vaší církvi, stále ještě říkáte Písmu “Slovo Boží”, nebo: “Je inspirované Bohem”? A požíváte i oblíbené sousloví: “I Bůh řekl”, mysle si, že tak skutečně řekl? A jakou váhu u vás v církvi mají novozákonní texty? Mate u vás v církvi nějaké dogmata? Pokud ano, jaké a čím jsou podložené? A kdo je to Ježíš Kristus, co o něm víš a odkud? Má nějaký význam pro dnešního člověka?
Nie neuniklo, ale mňa asi premohol hlad a miesto Petra Pokorného v mojej mysli zaujal Peter Novotný 🙂
Reagovala som na Protestant.
Autorovi.
Vysvetlite mi, prečo sa zaoberáte biblickými textami a neprenecháte výklad textov teológom? Definujete svoj web ako prvý web o ateizme, ale nič tu o ateizme nie je. Iba o kresťanstve. Ak niekto neverí vo víly, nebude sa predsa zaoberať tým, z akého materiálu majú závoje.
Takže ak som Vám dobre porozumel, snažíte sa nám vnútiť názor, že jadrom kresťanstva je apokalypsa a strach zo zatratenia?
Možno mi neuveríte, ale , ako môžem hovoriť za seba, nie som veriacim pre strach zo zatratenia.
Skúsim to vysvetliť na nejakom primitívnom príklade, aby ste to aj pochopili. Máte partnerku? A milujete je ju zo strachu, že Vás opustí? Alebo Vás k nej priťahuje aj čosi iné,ako strach a živočíšnosť? Niečo, pre čo pri nej zostanete aj vtedy, ak bude zomierať a bude bezvládna?
TvojOponent: “Takže ak som Vám dobre porozumel, snažíte sa nám vnútiť názor, že jadrom kresťanstva je apokalypsa a strach zo zatratenia?”
Michalov článok predstavuje NZ z biblistického a religionistického pohľadu . Teda článok sa zaoberá náboženskými predstavami Ježiša a kresťanov v 1. storočí. Ježiš bol totiž židovský apokalyptický prorok a prvotné kresťanstvo malo výrazné chiliastické rysy.
“Už viac než sto rokov, od vydania pamätnej majstrovskej publikácie Alberta Schweitzera, Otázka historického Ježiša, väčšina učencov v Európe a Amerike chápe Ježiša ako židovského apokalyptického proroka.” (Bart D. Ehrman: Jesus, Interrupted. Harper Collins e-books. 2009. str. 156)
Na ludoch ako si ty ma fascinuje, ze hoci sa vyznas v literarnych suvislostiach, menujes roky atd., napriek tomu nie si schopny prijat fakt, ze nase vedomie nie je interakcia organickych molekul ako tomu veria ateisti. Ano, podciarkujem slovo veria a zaroven chcem zdoraznit, ze ateizmus je veria. Ateisti proste veria. Minule som ti pisal o Ayahuasce. Preco tu o tom nepises? Preco sa takymto temam vyhybas? Keby si tymto temam venoval, pochopil by si, co to znamena, ked Ked Kristus hovori, ze Jonas bol tri dni vo velrybe. Lenze Kristus nie nadarno hovori, ze neprinasa tomuto svetu mier a pokoj, ale ze rozdeluje ludi. On hovori o tebe…
Medea… Nebuďme naivní. Jadrom tohoto portálu je znevažovanie kresťanstva. Nie kritika toho zlého, ale rozvrat toho dobrého.
Citujem Vás:
Michalov článok predstavuje NZ z biblistického a religionistického pohľadu .
Môžete mi špecifikovať vzdelanie, ktoré oprávňuje autorovi vysvetľovať biblické texty? On je biblista?
Z článku autora som pochopil, že chápe kresťanstvo ako filozofiu narábajúcu s neustálym strachom z ničenia veľkých rozmerov. No aj wiki prezrádza čosi iné a konkrétne, že apokalypsa sa zjavenie ( pravdy, ak chcete informácie o Bohu a jeho zámeroch. http://sk.wikipedia.org/wiki/Apokalypsa
Tak si myslím, Babylončania”, že by bolo korektné, aby ste sa konečne dohodli, o akej apokalypse to rozprávate.
TvojOponent says:
Autorovi.
Vysvetlite mi, prečo sa zaoberáte biblickými textami a neprenecháte výklad textov teológom?
Karel: Přenechat teologům? Teolog, pokud je věřící, bude s velkou pravděpodobnosti stranit svému, těžko si bude podřezávat pod sebou větev.
TvojOponent says: Ak niekto neverí vo víly, nebude sa predsa zaoberať tým, z akého materiálu majú závoje.
Karel: Ber to jako nastavování zrcadla. Vy své pohádky šíříte mezi lidi. Kdyby tyto pohádky nemanipulovaly s člověkem, možná by po nich neštěkl pes, ale není tomu tak, křesťanské náboženství je manipulativní, tak se nediv, že se najdou lide, kteří k vaším pohádkám nemlčí, ale zaobírají se jimi.
TvojOponent says: Skúsim to vysvetliť na nejakom primitívnom príklade, aby ste to aj pochopili. Máte partnerku? A milujete je ju zo strachu, že Vás opustí?
Karel: Váš problém je, že vy tu svou partnerku nutíme i druhým: “Když si ji vezmeš, budeš mít věčný život, pokud ne, budeš odsouzen, zřejmě do pekla, nebo do ohnivého jezera.” Manipulace jak vyšitá.
Stefan says: Na ludoch ako si ty ma fascinuje, ze hoci sa vyznas v literarnych suvislostiach, menujes roky atd., napriek tomu nie si schopny prijat fakt, ze nase vedomie nie je interakcia organickych molekul ako tomu veria ateisti.
Karel: A co je naše vědomí?
Karel, citujem Vás:
Karel: Váš problém je, že vy tu svou partnerku nutíme i druhým: “Když si ji vezmeš, budeš mít věčný život, pokud ne, budeš odsouzen, zřejmě do pekla, nebo do ohnivého jezera.” Manipulace jak vyšitá.
Tento váš metaforický príklad silne pokrivkáva. Lebo ak ste ateista, je Vám úplne jedno, ako dopadnete po smrti. Lebo inak jasne naznačujete, že Váš ateizmus musí mať vážnu trhlinu a ňou je strach zo smrti. Je to horšie ako u kresťana, lebo kresťanstvo nie je o strachu – taká viera je hneď od začiatku bezcenná. Rovnako ako láska založená na strachu prerastie v patologické správanie.
Povedal by som, že ste si riadne nafackovali.
Citujem Vás:
tak se nediv, že se najdou lide, kteří k vaším pohádkám nemlčí, ale zaobírají se jimi.
a súvisiaci citát:
Karel: Přenechat teologům? Teolog, pokud je věřící, bude s velkou pravděpodobnosti stranit svému, těžko si bude podřezávat pod sebou větev.
Myslím si, že aj tento článok je po odbornej stránke paškvil, pretože autor si mýli demonštráciu s menštruáciou. Autor píše o apokalypse v zmysle totálneho ničenia a živelnej katastrofy, hoci apokalypsa je zjavením. Pokiaľ ste si prečítali stránku z Wikipédie, na ktorú som odkazoval, tak ste sa dočítali, že to, čo si autor predstavuje pod výrazom “apokalypsa”, je prenesený význam (hrôza, pohroma, katastrofa) a súčasne sa autor vyhol významu skutočnému, citujem z wikipédie:
Väčšinou ide o spisy, v ktorých nejakému človeku (prorokovi) je skrze nebeského (anjelského) prostredníka zjavená nadprirodzená pravda, zvyčajne o dejinách a ich zmysle (s dôrazom na Božie konanie v dejinách v prospech trpiacich), ale môže ísť aj o zjavenie nebeského sveta ako takého
Nechcem byť sarkastický, ale nedá mi zdôrazniť, že ateisti strašia ateistov peklom a horiacimi českými petrochemickými závodmi. 🙂
Pri aspoň troške sebareflexii musíte uznať, že autor zaťal. Išiel na líšku a trafil Maryšku.
Medea…
Je rozdiel, ak si pod výrazom “apokalyptický prorok” predstavujete strašiaka alebo zvestovateľa.
Vysvetlím to príkladom. Vidíte v policjatoch strašiakov alebo strážcov poriadku?
Autor:
Citujem z textu:
Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší.
S touto vetou nemôžem súhlasiť. Opisuje vytrhnutý kontext a takýmto výstrižkom z dejín naznačujete, že židia sa k apokalyptickému ( prízvukujem katastrofickému scenáru) chápaniu utiekali pre neustály či častý kolotoč vojen.
Problém je však ten, že ak by násilie tohoto druhu malo byť príčinou toho, čo Vy nazývate “apokalypsou”, potom by tento “apokalyptický” predsudok museli mať všetky vtedajšie národy. Lebo vtedajšia doba bola kolotočom vojen a násilia, z pohľadu dnešného stavu ľudských práv nemysliteľného. Týkalo sa celého staroveku. Vytrhnutie násilia a vojen len v súvislosti so židmi je zavádzajúce.
Autor:
Citujem z textu:
Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.
Mali by ste popísať, ako by mal svet skončiť. Ako to teda má vyzerať? Čo ste očakávali na konci sveta, ktorý sa neudial? Lebo ak tvrdíte, že sa neudial, musíte na takýto výrok mať predstavu o očakávaní a charakteristike konca sveta a túto svoju predstavu porovnávať s tým, čo sa stalo. Plus nejaké chemické reakcie k tomu… 🙂
Koniec jednej historickej etapy sa nakoniec ale udial. Rímska ríša sa začala otriasať pod nájazdmi barbarských národov až nakoniec došlo k jej rozpadu. Zdesení Rimania , aj tí najväčší neprajníci impéria, s úžasom sledovali anarchiu a bezuzdné násilie, ktoré vošlo do dejín ako obdobie temna. Nie pokresťančovanie, ale práve koniec Ríma je temnom. Na troskách pohanských kráľovstiev vznikla vyspelá Európa – vďaka učeniu JK. Nebyť JK, dnes by ste, dear ateisti, sa potuľovali po Európe, znásilňovali a rabovali.
V porovnaní s tým, čo bolo a čo mohlo byť, žijete v všetci kráľovstve.
TvojOponent says: Tento váš metaforický príklad silne pokrivkáva. Lebo ak ste ateista, je Vám úplne jedno, ako dopadnete po smrti….lebo kresťanstvo nie je o strachu – taká viera je hneď od začiatku bezcenná….
Karel: Já po smrti nijak nedopadnu, prostě nebudu. Nepochopil jsi na co narážím, na to co ve svém učení nesete světu, na tu manipulaci, cukr a bič, nebe a peklo. Tohle prostě křesťanství neodpářeš ať chceš nebo ne. Má to v sobě. Tvrdíš, že nejsi křesťanem ze strachu a strach šíříš. Možná by jsi i rád dodal, že nejsi křesťanem pro odměnu a odměnu šíříš. “Kdo uvěří má život věčný, kdo neuvěří hněv Boží na něm zůstává, bude odsouzen.” Je to tvé učení nebo ne? Distancuješ se od něj, nebo ne? Je to součást křesťanské zvěsti, nebo není? Odpověz jasně.
A od čeho pak se tak asi lide skrze víru v JK nechávají zachránit? Pokud není od čeho, nemají strach, nepotřebuji přece zachránce. Jsi slepý a nevidíš podstatu své zvěsti.