Apokalypticismus

V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.

Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.

Co je apokalypticismus?

Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.

Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.

Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.

Historické pozadí

Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.

Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…

Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.

Apokalypticismus v Synoptických evangeliích

Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)

Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.

Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!

Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.

Kdy k tomu všemu dojde?

A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)

To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!

Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62

Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!

V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.

Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.

Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:

Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.

Ještě chci zmínit verš
Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.

Pavel a ostatní autoři epištol

Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:

Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)

Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!

V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…

Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)

Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.

V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).

I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)

Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.

Globální pohled

Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.

Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.

Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).

Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.

Závěr

Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.

Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.

Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.

Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.

2,543 thoughts on “Apokalypticismus

  1. Medea

    Protestant: „Nejde vůbec o to, co pod tím slovem chápe dnešní člověk, ale co pod ním chápal člověk z doby o které Michal píše. Protože jinak tu dobu nepochopíme. Thdy prostě apokalypsa světovou katastrofu neznamenala.“

    Vy to nechápete Protestant. Michal nehovorí o výskytoch slova ΑΠΟΚΑΛΥΨΙΣ v NZ, ale o zmienkach skorého Konca sveta a pre tento Koniec sveta používa Michal slovo „apokalypsa“. Dúfam, že už ste v obraze.

  2. Medea

    Protestant: “Pokud byste navrhla substituci armagedon = konec světa, pak bych s vámi souhlasil”

    V Michalovom článku “armagedon” nie je 😀 😀 😀

  3. protestant

    Medea says:
    Vy to nechápete Protestant. Michal nehovorí o výskytoch slova ΑΠΟΚΑΛΥΨΙΣ v NZ, ale o zmienkach skorého Konca sveta a pre tento Koniec sveta používa Michal slovo „apokalypsa“. Dúfam, že už ste v obraze.

    protestant: nemluvím o slově, ale o tehdejším apokalyptickém směru

  4. protestant

    Medea says:
    October 12, 2012 at 5:22 pm
    Protestant: “Pokud byste navrhla substituci armagedon = konec světa, pak bych s vámi souhlasil”

    V Michalovom článku “armagedon” nie je

    protestant:
    Ale konec světa tam přece je, ne? 🙂

  5. Medea

    Michal, možno, by si mal nahradiť to ťažké grécke slovo v článku, českým: “Konec světa” a diskusie tohoto typu, by sa tu už neviedli.

    Pri definícii apokalypticizmu, by som “apokalypsu” ponechala, ale inde by som dala “Konec světa”.

  6. Karel

    protestant:
    Oni ne. My to motáme, když to chápeme jak naznačuje Michal. My jsme ti pomýlenci.

    Karel: Ty to motáš, podobně jako i ostatní křesťané. 🙂 Sundej si ty ideologické klapky, které máš na očích. Texty hovoří jasně, jen vy křesťane to nechcete vidět, protože svou ideologie milujete více než pravdu.
    První křesťane očekávali brzký příchod JK, ještě za svých životu. Tohle se dá podepřít množstvím veršů, svědectví jejích víry. Co máš v rukávu ty, kdyby jsi to chtěl popřít? Ten den jako tisíc dnů? Pokud ano, přečti si ten text celý, i to co nasleduje. Další důkaz, že příchod JK očekávali v brzké době.

  7. Medea

    „Na tom, že středem Ježíšova vystoupení, jeho řečí i osobních výroků bylo ohlašování brzkého příchodu božího království, se shodují v podstatě všichni seriózní
    badatelé
    , byť jinak různého zaměření. Uvádím např.: A. Schweitzer, R. Bultmann,
    G. Bornkamm, J. B. Souček, P. Pokorný.“
    (Otakar A. Funda, Ježíš a mýtus o Kristu, Praha, Karolinum, 2007. str. 18)

  8. Michal Post author

    @Médea, ad poslední příspěvek: kruciš, tohle bych tam mohl dopsat … to je důležitá okolnost…

  9. Karel

    protestante, když už jsme u toho příchodu, tak mu má předcházet znesvěcení Boží svatyně.
    2. Tes 2,3 “Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože nenastane, dokud napřed nepřijde odpadnutí a nebude zjeven ten člověk bezzákonnosti, syn záhuby, který se staví na odpor proti všemu a pyšně se pozvedá nade všecko, čemu se říká Bůh nebo co se uctívá, takže sám usedne jako Bůh do Boží svatyně a bude se vydávat za Boha.”

    Co myslíš, že je tou Boží svatyni? Já bych řekl, že to byl Chrám v Jeruzalémě. Ale co teď? Chrám zničen, člověk bezzákonnosti nemá kam vstoupit, že by další omyl křesťanu, mylný výklad Danielová proroctví, který prostě nevyšel? Tenkrát to mohlo zabrat, ale dnes? No dnes se nás snažíte vodit za nos jinými pohádkami, ale ztrácíte věrohodnost.

  10. protestant

    Tady je to ohlášení (velmi) blízkého příchodu:

    Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: “Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli pozorovat; ani se nedá říci: `Hle, je tu´ nebo `je tam´! Vždyť království Boží je mezi vámi!”

    Lukáš 17:20 – Lukáš 17:21 (CEP)

  11. Karel

    protestant: Jersalémský chrám byl v době vzniku Zjevení už zbořen.

    Karel: Já jsem citoval z Tesalonickým.

    protestant: Tady je to ohlášení (velmi) blízkého příchodu

    Karel: Mluvíme tady o brzkém příchodu JK, že?

    Mt 24,15.27 „Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘, o níž mluvil prorok Daniel, jak stojí na svatém místě…..Neboť jako když blesk vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.”

    Tak co myslíš, že je tou Boží svatyni?

  12. Medea

    Protestant, Lukášovo evanjelium je z rokov 80 až 85. V tom období prekonávalo kresťanstvo krízu, pretože Ježiš stále neprichádzal. Odpoveďou na túto krízu je Lukášova teológia dejín. Staršie časti NZ však jasne hovoria o Konci sveta a Kráľovstve Božom.

    Už som sem dala Fundov christologický model a dám ho sem opäť:

    (1) Ježiš bol apokalyptický židovský prorok, ktorý mal pomerne blízko k farizejskej tradícii. Ježiš kritizoval súdobú spoločnosť a hlásal skorý príchod Syna človek, ktorý nastolí Božie kráľovstvo na Zemi. Okolo Ježiša sa sformovala skupina jeho prívržencov. Po Ježišovej smrti sa títo dočasne rozpŕchli po Galilei. Podľa Fundu, nevyznávali Ježišovi prívrženci hneď po Ježišovej smrti jeho zmŕtvychvstanie, len očakávali jeho skorý príchod. Ježiša stotožnili s apokalyptickou postavou – Synom človeka. Začali Ježiša chápať ako vyvýšeného na pravici božej, ktorý už čoskoro príde ako Syn človeka. Vyznávali ho formulou: Maranata – Príď náš Pane. Po nejakom čase sa jeho stúpenci pod vplyvom tejto proto-viery opäť zhromaždili v Jeruzaleme.

    (2) Ježišovi stúpenci boli fanatickou charismatickou vizionárskou sektou (prorokovanie, obcovanie s Duchom svätým, „hovorenie jazykmi“, extatické vízie). Po proto-viere „Boh Ježiša vyvýšil“ sa (na základe subjektívnych zážitkov) objavila u členov tejto sekty viera, že „Ježiš sa zjavil“.

    (3) Na základe subjektívnej vízie „Ježiš sa zjavil“ sa postupne rozvinula viera „Ježiš bol vzkriesený“, (legenda o prázdnom hrobe sa objaví až oveľa neskôr). To bola prvá fáza vývoja kresťanskej viery.

    (4) Druhú fázu započal Pavol. Pavol vyznáva formulu „zomrel za naše hriechy … bol vzkriesený“ a vo svojej teologickej konštrukcii stotožňuje Ježiša s kozmickým Kristom – Synom božím, ktorý predchádzal všetko stvorenie. Pavlova teológia je teda výrazne inšpirovaná súdobou helénistickou religiozitou. Aj Pavol ešte očakáva skorý príchod Krista.

    (5) Tretia fáza je spojená s prekonávaním krízy: prečo ešte Ježiš neprišiel? Reakciou na ňu sú Lukášova teológia dejín a Jánova teológia vteleného Logu a spásy, ktorá sa už v Logu uskutočnila.

    Funda ďalej zdôrazňuje religióznu rétorickú figúru: Erchómenos, ktorá nahrádza aramejské Maranata. Táto figúra je helénistickým vyjadrením prichádzajúceho božstva a prispieva k začleneniu kresťanstva do religiózneho sveta pozdného helénizmu.

    Schematické zhrnutie christologického vývoja:
    Ježiš bol Bohom vyvýšený. Maranata. → Ježiš sa zjavil. → Ježiš bol vzkriesený. → Zomrel za naše hriechy … bol vzkriesený. → Pavlova teológia: Ježiš ako kozmický Kristus. → Jánova teológia stotožňujúca Krista so samotným Bohom.

    O. Funda svojím modelom naväzuje na scenár vývoja christologického mýtu podľa biblistu H. Brauna (Funda z tohoto scenára vychádza a ďalej ho rozvíja):

    „I. První stadium: Prvotní křesťané vyznávají, že ten Ježíš, který byl ukřižován, záhy přijde a království, jehož příchod ohlašoval, nastolí. Křesťané tak prodlužují očekávání království o kousek dál, ale zároveň čekají jeho brzký příchod. Dodejme, že toto schéma prodloužení eschatologicko-apokalyptické vize o něco dále, a zároveň její vehementní očekávání je typickým znakem všech fanatických sekt. A křesťanství ve svých počátcích mělo silné rysy charismatické, vizionářské židovské apokalyptické sekty. V této fázi, v tom shoduje se Braun s Cullmannem, není ještě důraz položen na kříž a vzkříšení, nýbrž na brzký příchod. Očekávání, že ten ukřižovaný přijde jako Syn člověka, však nepřímo implikovalo představu vzkříšení. Má-li přijít, nemůže být mrtvý, nýbrž je u Boha, byl vyvýšen. V tomto stadiu jeví se rané křesťanství jako židovská sekta. Nepřekročilo ještě rámec židovství, protože mesiáš teprve přijde. Od klasického židovstva se lišilo toliko tím, že tohoto očekávaného Syna člověka ztotožnilo s ukřižovaným Ježíšem a že jeho příchod čekalo zcela vbrzku, možná již zítra. Maranata – náš Pane, přijď – bylo centrální zvolání této židovské sekty.
    Na tuto interpretaci ve své studii navazuji a dodávám: Není náhodou, že sbírka novozákonních spisů, velmi sevřeně formulovaných a zejména v případě evangelií vypočítaných na určitý efekt – slova z počátku spisu zaznívají na konci apod. – že tedy tato redakčně velmi pečlivě sestavovaná sbírka raněkřesťanských textů, sledující efekt zvěstované zprávy, končí výrokem: Maranata – Přijď, náš Pane. Výrokem, kterým to vše začalo, uzavírá po dvou stoletích redaktor kánon Nového zákona. A z úcty k původnosti toho zvolání jej ponechává v aramejštině. “

    II. Druhé stadium: Prvotní křesťané vyznávají, že mesiáš již přišel. Byl to ten Ježíš, který byl ukřižován. Mesiášská událost již nastala. Byl jí Ježíšův kříž, pochopený v návaznosti na židovský svátek jom kipur a na obřad kozla Azazele i na paschální slavnost beránka jako oběť smíření za lidské hříchy. „Zemřel za naše hříchy, byl vzkříšen pro naše ospravedlnění.” Tak zachycuje Pavel z Tarsu ve zmíněném již místě prvého listu Korintským toto vyznání (i K 15,3-4). Takto formulované vyznání znamená zásadní odlišení křesťanství od židovství. Mesiáš totiž již není očekáván shodně s židovstvem v budoucnosti, že přijde, ale je zde vyznání, že mesiáš již přišel, mesiášská událost již nastala, je naplněna, i když ještě ve druhém Kristově příchodu bude dovršena. Očekávání Kristova příchodu se zde stává očekáváním druhého příchodu, protože již ten první, mesiášský, nastal. Odtud je pak již jen krok k třetí fázi:

    III. Třetí stadium: Nikoli teprve kříž a vzkříšení, ale celý Ježíšův pozemský příběh byl mesiášskou událostí, vtělením božského logu. Proto má pisatel Janova evangelia – reprezentant této třetí fáze, tak veliký zájem na Ježíšově příběhu. Není to však zájem historický, nýbrž teologický. Nutno s Braunem a dalšími podotknout, že tyto tři fáze nejsou od sebe hermeticky oddělené, navzájem se prostupují a překrývají. Dodejme, že právě jistá rozmlženost těchto výpovědí byla vhodnou dispozicí pro jejich postupnou krystalizaci. “ [Funda, str. 275-276]

    Teda, čo sa evanjelií týka, len Jánovo evanjelium priamo naznačuje, že Kristus je Boh. Jánovo evanjelium je z evanjelií najmladšie, bolo napísané v časovom rozpätí rokov 90 až 95.

    V texte som spomínala knihu: Otakar A. Funda, Ježíš a mýtus o Kristu, Praha, Karolinum, 2007.

  13. Cestmír Berka

    protestant:
    Máte samozřejmě pravdu. Jenže o můj či váš postoj vůbec nejde. Jde o to co tím myslel Jan Teolog a jak to chápali adresáti těch dopisů z kterých se Zjevení skládá.

    Jak to tedy chápali? Kdo to ví?! Nedá se to odvodit z jejich chování? Ptali se na Konec světa? Připravovali se na něj?

  14. Karel

    protestant says:
    October 12, 2012 at 5:05 pm….Jde o to co tím myslel Jan Teolog…

    Karel: Co asi?
    Zj 1,1 Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby svým otrokům ukázal, co se má BRZY stát.
    Zj 22,6 I řekl mi: „Tato slova jsou věrná a pravá; Pán Bůh duchů proroků poslal svého anděla, aby svým otrokům ukázal, co se má BRZO stát. A hle, přijdu BRZY.
    Zj 22,12 „Hle, přijdu BRZY a moje mzda se mnou, abych odplatil každému podle toho, jaké je jeho dílo.
    Zj 22,20 Ten, který o tom svědčí, praví: „Ano, přijdu BRZY.“ Amen, přijď, Pane Ježíši!

  15. protestant

    to Karel:

    Co byste asi tak psal do sborů, které začínají trpět ´terorem římského aparátu? Že to bude trvat DLOUHO? To by jim asi moc k povznesení nepomohlo. 😉

  16. protestant

    to CB:
    Proč by se chystali na konec světa? Byli to přece křesťané. Chystali se na království Boží.

Comments are closed.