V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.
Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.
Co je apokalypticismus?
Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.
Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.
Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.
Historické pozadí
Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.
Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…
Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.
Apokalypticismus v Synoptických evangeliích
Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)
Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.
Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!
Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.
Kdy k tomu všemu dojde?
A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)
To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!
Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62
Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!
V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.
Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.
Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:
Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.
Ještě chci zmínit verš
“Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.
Pavel a ostatní autoři epištol
Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:
Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)
Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!
V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…
Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)
Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.
V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).
I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)
Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.
Globální pohled
Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.
Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.
Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).
Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.
Závěr
Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.
Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.
Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.
Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.
martiXXX says:
November 12, 2012 at 9:09 pm
Jaký je evoluční důvod lidské iracionality?
jack:
To je dobrá otázka.
Já osobně se domnívám,že iracionalita není primárním cílem evoluce. Je to spíše vedlejší produkt,pravděpodobně strachu,který má evoluční význam pro přežití organismů.
Přesně jacku. Jen blázni nemají strach….. 🙂
Jack:
Křesťané vás umučí k smrti a potom pošlou vaši duši k věčnému utrpení.
No není to paradox,ty nejhorší lidské zrůdy jsou milosrdnější než Bůh!! 🙂
No není to paradox,
Jarda: Ano, to je paradox víry, alespoň té křesťanské. Křesťané se o tom neradi baví, jen Svědci Jehovovi o tom něco píší, ale opět ne příliš podrobně. Ve Zjevení sv. Jana se detailně popisuje, kolik lidí zahyne až “ten Zlý” ovládne svět, samozřejmě se souhlasem Všemohoucího a Dobrotivého Pána Boha, kolik lidí, samozřejmě těch špatných, bude při posledním soudu posláno Ježíšem Kristem do pekla, do věčného trápení. Mnoho významných světců tyto zprávy rozvádělo, mnohý na základě vidění či sdělení od Pána Boha, a to tak, že jen nepatrná část lidí se dostane do nebe, naprostá většina půjde do pekla.
Zájemci si mohou z netu stáhnout knihu Peklo existuje od P. Tomaseliho.
protestant:
…. Začátkem 70. let vydal náš farář Jan Miřejovský dodnes pozoruhodnou knížečku: Víra bez důkazů. Je to živě napsané svědectví o tom, že věřit neznamená, že já vnějšně uznám nějaká nepopiratelná fakta. Víra je naopak spíš riskantní, ale na druhé straně naprosto pevnou důvěrou v pravdivost Ježíšových slov, která utvářejí a přetvářejí můj život a to často navzdory všemu. Víra navzdory. O tom dovede tak přesvědčivě psát Tomáš Halík. Už Janovo evangelium zaznamenalo Ježíšův výrok: Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili. A také apoštol Pavel připomíná, že chodíme a jednáme ve víře, ne ve vidění (2 K 5, 7). Víra jako pomoc k životu nespočívá ve vnějších důkazech. Ani dnes. Je spíš vyznáním lásky a důvěry…
Jarda: S tímto se nedá nesouhlasit, je to pěkně napsáno. Ve 12 č. Katolického týdeníku je to popsáno obdobně: “Na otázku mladíka, zda by slečna mohla uvést nějaké argumenty o existenci Boha, odpověděla: “Jaké argumenty? Já věřím. A víra žádné argumenty nepotřebuje!”
Víra je především emociální yáležitost, a proto v kostelích vidíme převážně ženy.
Halík píše pěkně. Ale když jsem přečetl jeho knihu Prolínání světů, řekl jsem si, a pak mu to i napsal: “Je to výborná kniha – jen bych nesměl vědět, že ji napsal katolický kněz.” Halík totiž ve svých knihách popírá vše, co jsem kdy slýchával v náboženství a v kostelích jako jedinou pravou Boží PRAVDU! Holt časy se mění a i náboženství s nimi.
“Blahoslavení kteří neviděli a uvěřili.” Jediný (nevěřící) Tomáš chtěl nějaký důkaz a za to jej Ježíš pokáral. Má se věřit a důkazy nepožadovat. Otázka je, zda se ta scéna vůbec odehrála (zda to není, v podstatě je) až pozdější aktivita náboženských vůdců zajišťující jim poslušnost bez důkazů. Dodnes mám před očima hodného pana děkana Macka, jak v náboženství před námi stojí s káravě pozvednutým prstem: “Abyste, děti, neměly všetečné otázky!”
A před 2 lety mně P., Striczko přímo řekl, že já, teologicky nevzdělaný, bych sám, bez kněze, vůbec neměl Bibli číst.
Medea:
Medea says:
September 20, 2012 at 4:18 pm
V rokoch 1905-1917 bola prostredníctvom Robert Appleton Company v USA postupne vydaná mnohozväzková Catholic Encyclopedia. Táto encyklopédia vychádzala pod patronátom vysokej cirkevnej hierarchie a bola schválená aj súdobou cirkevnou cenzúrou…..
Jarda: To byla doba mých prarodičů, kteří tomu všemu pevně věřili. Nějak v tu papež také ustanovil biblickou komisi která přišla k závěru, a papež to s plnou autoritou potvrdil, že Písmo je doslova pravdivé!
Medea: !Avšak, nie je žiaden pádny dôvod pre uprednostnenie priveľmi metaforického výkladu pred prirodzeným zmyslom slov Písma. Preto teológovia všeobecne prijímajú názor, že peklo je naozaj vo vnútri zeme.”
Jarda: Pravda je, geologové potvrzují, že vskutku pár km pod našima nohama “peklo” existuje.
Čestmír Berka says:
Přečti si http://www.i-ateismus.cz/2011/07/argument-ad-hitlerum-a-spol/
a příspěvky v diskusi. V době vypuknutí 1. světové války byly na obou stranách konfliktu křesťané. Za ateisty se označovalo zanedbatelné procento obyvatel Německa, Rakousko Uherska i Ruska a tedy i zanedbatelné procento jejich vojáků. …
Jarda: Totéž platí i ve vztahu Evropanů – křesťanů – vůči vyvražďování a zotročování “pohanů” v objevených zemích.
jack:
Už jste vůbec někdy viděl koloběh života v přírodě? To by jste koukal,jak je to zrůdné.
Za obzvláště zrůdný mi připadá systém parazitismu!
Jarda: Otázal jsem se evolučního biologa a katolického kněze Marka Orko Váchy, jaký má názor na to, že Pán Bůh stvořil biosféru tak že se zde jednotlivé organismy navzájem vraždí a požírají aby přežily.
Dosud neodpověděl.
Ty chceš aby Orko mluvil za Boha?
Jak Orko může vědět co Bůh chce a proč to tak dělá?
Jen tak mimochodem – kde se v lidech bere představa, že by snad měli mít právo na život, právo na to aby byli zdraví apod…
Ty chceš aby Orko mluvil za Boha?
Jak Orko může vědět co Bůh chce a proč to tak dělá?
No, vědět to může úplně stejně, jako ví o jiných záměrech Božích.
Jak můžete, Protestante vy věřící tvrdit, že lidi Bůh miluje? Vždyť křesťanů se chová naprosto nevyzpytatelně. Kromě svého vyvoleného národa ( 6 milionů jeho příslušníků zlobilo, tak je nechal vylikvidovat a těm hodným založil stát Izrael) je to s jeho přízní taknějak náhodně. Bůh nás MUSÍ milovat! Proč? Protože proto! Protože je to mezi křesťany převládající názor a Bůh proti tomu nic nezmůže. Bůh se prostě MUSÍ chovat v souladu s míněním křesťanů o něm. Jinak by se křesťané na Boha hrozně moc zlobili a zatraceně by to odskákal! Nedodržel jsi smlouvu, Bože? Dáme tě k soudu. A nebo v tebe přestaneme věřit a pak už nebudeš. nebo si vyberem lepšího!
Ale my nic NETVRDÍME. 🙂
Něco takového popisuje tento vynikající film:
http://www.csfd.cz/film/253986-buh-pred-soudem/
doporučuji.
Protestant:Ale my nic NETVRDÍME.
Mluv za sebe, Protestante. Dobře, ty jen věříš tomu tvrzení o Bohu. Jiní křesťané si většinou nepřipouštějí, že Bůh udělá něco jiného, než oni doufají, že udělá. O to, že Bůh lidi miluje podle nich nemůže být pochyb. Bůh nemá na výběr.
Ok, zase sem něco zmeškal.
Medea:
Colombo, čím si si nie istý? Tvrdením, že indeterministická interpretácia QM vo fyzike prevažuje alebo matematickou kompetenciou fyzikov?
Nemám dojem, že by problém determinizmus versus indeterminizmus nášho sveta, bol matematickou záležitosťou. Viem si bez problémov predstaviť, tak deterministický, ako aj indeterministický vesmír.
Vadí mi to, kdy se z matematické interpretace pavděpodobnosti jako “neznámé jevy, jejichž chování z důvodů nedostatku informace můžeme popsat pouze přibližně” stane jakási vlastnost jevů “out of nature” a “i kdbychom měli všechnu možnou i nemožnou inforamci, stejně by se to chovalo pravděpodobnostně.”
Ale já jsem holt bayesiánec.
martiXXX: bože, to jsou zas nesmysly. Hele, brzdi, zamysli se nad tím a snaž se řešit problém po problému. Máš v tom bordel a házením těch nesmyslů tady se nic nevyřeší. Můžem si vzít věci postupně:
otázka: Z vědeckého pohledu, je příroda krutá?
Opověď: slovo “krutá” je hodnotící a antropocentrické. Oázka by spíše mělo znít: Má smysl se takto ptát? Co vlastně znamená kruté? Při dostatečně přesné definici bychom ji mohli “objektivizovat”. Ostatně, jakékoliv měřítko bychom mohli při dostatečné definici objektivizovat.
Otázka opět bude: Bude mít toto pojmenování, toto objkektivizované měřítko nějaký smysl? Imho to bude zbytečná nálepka, kterou nikterak nevyužijeme. Protože slovo “krutý” má vztah k naši společnosti, pro označení příslušníků, kteří nějakým způsobem narušují soudržnost společnosti.
Ad Colombo – OK. Ale to lze vztáhnout i k případně existujícímu Bohu. Jedním z argumentů ateistů je, že prý Bůh je “krutý” a jak prý může někdo věřit v Boha, který připustil např. koncentrační tábory. Bůh může být něco jako přírodní síla. Já s Vámi souhlasím. Odmítám ale aby se krutost jako lidská vlastnost připisovala pouze ateistům nebo pouze teistům.
protestant says:
November 13, 2012 at 7:21 am
Ty chceš aby Orko mluvil za Boha?
Jak Orko může vědět co Bůh chce a proč to tak dělá?
Jarda: Já nechci, aby Vácha mluvil za Pána Boha. Přečti si to opět. Já jsem se ho ptal, jaký on (ne Pán Bůh) má názor, jako evoluční biolog a katolický kněz, na sebepožírající se biosféru.
Ostatně, Všemohoucí a nanejvýš Milosrdný a Milostivý a Všemohoucí Pán Bůh mohl všechno živočistvo stvořit s chlorofylem. A bylo by po problému.
P: Jen tak mimochodem – kde se v lidech bere představa, že by snad měli mít právo na život, právo na to aby byli zdraví apod…
Jarda: Protože Pán Bůh lidi přímo “šíleně” miluje a ze své božské lásky si je stvořil.
Ad Colombo: ale fyzici tvrdí, že tzv. “nedostatek informace” na kvantové úrovni neexistuje, že na kvantové úrovni je indeterminismus základní vlastností přírody. A tvrdí to velmi vehementně; asi k tomu mají vehementní důkazy. Nevím. Ale tohle není mimo přírodu, oni nejsou teisti. Tvrdí, že je to vlastnost přírody. Ono např. pochopit kvantovou fyziku, především štěrbinový experiment, je velmi obtížné. Třeba elektron prochází jakoby oběma štěrbinami najednou ale ve finální fázi je to na stínítku bodový objekt, který ale skládá s jinými elektrony (jako by se domluvili) interferenční pravděpodobnostní vlnový obrazec. A prý snad prochází všemi drahami (viz např. Feynmanův součet přes historie). Ale když ten elektron pozorujeme tak spořádaně projde jen jednou štěrbinou a prý snad nevytváří interferenční obrazec.
Protestant:
Jen tak mimochodem – kde se v lidech bere představa, že by snad měli mít právo na život, právo na to aby byli zdraví apod…
jack:
Tu představu máme přece od vás. To vy tvrdíte,že nás a vše kolem nás stvořil Bůh a že nás všechny miluje. Od někoho kdo mě miluje bych tedy neočekával,že mě bude úmyslně trápit,obzvláště když to není ve většině případů vůbec nutné!
Ad Colombo – OK. Ale to lze vztáhnout i k případně existujícímu Bohu. Jedním z argumentů ateistů je, že prý Bůh je “krutý” a jak prý může někdo věřit v Boha, který připustil např. koncentrační tábory. Bůh může být něco jako přírodní síla. Já s Vámi souhlasím. Odmítám ale aby se krutost jako lidská vlastnost připisovala pouze ateistům nebo pouze teistům.
Bůh je láska.
Doufám, že je tím naprosto jasné co ateisti kritizují.
Prostě se pozorování liší od hypothézy a tak je hypothéza špatná. A ad hoc hypothézy o tom, že bůh má svůj plán a my jej nejsme schopni pochopit jsou špatné už z principu ad hoc hypothéz.
Ad Colombo: ale fyzici tvrdí, že tzv. “nedostatek informace” na kvantové úrovni neexistuje, že na kvantové úrovni je indeterminismus základní vlastností přírody.
Facepalm. To jsem psal.
Jenže nechápu, kdy a proč se z nedostatku informace stane vlastnost.
Jack, tak vy se ve světě trápíte….???????
Bůh je láska je hodně zjednodušené tvrzení. Ono zlo a dobro existuje v jakési symbioze. Těch příkladů jsou haldy. Pokud by prostředí nekladlo zvířatům překážky, tak by nebyl důvod aby se např. evolučně zdokonalili až k rozumu.
Ale o to nejde – co někteří nyní chápou jako utrpení může být na vyšší úrovni něco jiného. nemluvím ani tolik o masochismu. Zřejmě asi láska je pojem, který zdaleka převyšuje hloupou definici lásky. Utrpení jako takové se děje tělu. Pokud by lidé byli s to jaksi vědomě opustit tělo, tak by utrpení neexistovalo. Utrpení je spojeno s tělem, emocemi a rozumem, tedy pouhými nástroji. Utrpení je lpění na tomto světě.