Pod pojmem morálka rozumíme souhrn pravidel či představ o tom, jaké úmysly, chování či jednání ve společnosti je dobré, správné, a které je naopak špatné.
Pro křesťany je morálka velmi důležitým tématem. Křesťané věří, že existuje absolutní morálka, tedy souhrn pravidel co je dobré a co špatné, který je univerzálně platný. Věří, že tato absolutní morálka nám byla dána Bohem, a je obsažena v Božím slově, tedy v Bibli. Tyto morální maximy nemohou být zpochybňovány, nelze o nich kriticky diskutovat – jsou přece od Boha.
Křesťané dále často argumentují, že už samotný fakt, že tato absolutní morálka existuje, je důkazem existence jejich Boha.
Ateismus jako takový morálku nijak neřeší (ateismus je názorem na (ne)existenci Boha), ovšem ateisté na morálku většinou názor jistě mají. Pozicí ateistů je, že žádná absolutní morálka neexistuje. Morálka nebyla nijak stanovena, ani vymyšlena, Bohem ani nikým jiným. Vznikala postupným vývojem v průběhu stovek a tisíců let, v jednotlivých společnostech a civilizacích.
Jednotlivé morální zásady jsou více či naopak méně univerzální, přičemž ty které jsou univerzálnější (např. “nezavraždíš svého bližního”) jsou takové z dobrých a jasně formulovatelných důvodů. Obecně, nad každým morálním pravidlem je vhodné přemýšlet, a zvažovat proč vlastně platí, a proč je dobré, aby platilo.
My se dnes podíváme, který z těch dvou konceptů lépe odpovídá realitě.
Absolutní morálka, definovaná Bohem, by jistě mohla existovat (pokud by ovšem existoval osobní Bůh). Existuje ale opravdu? Pokud ano, tak jak vypadá? Cokoliv absolutního musí být z definice jednoznačně definované. Mělo by tedy být jasné, jaká mravní pravidla do té Bohem definované podmnožiny patří, a jaká nikoliv.
***
Základem křesťanské morálky je desatero. Patří tedy všechna přikázání do té Bohem stanovené absolutní morálky, o níž se nediskutuje?
Zopakujme si:
1) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
1a) Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
2) Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval.
3) Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. … Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
4) Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho byl živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
5) Nezabiješ
6) Nesesmilníš
7) Nepokradeš
8 ) Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
9) Nebudeš dychtit po domě svého bližního.
10) Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
Vážně jsou tyto body základem absolutní morálky, definované Bohem? Vážně je základní mravní maximou, kterou si Bůh stanovil (!!!), že ho máme uctívat? Vážně je to pro něj tak důležité, že bližší specifikaci tohoto uctívání věnoval čtyři z deseti (jedenácti) přikázání?
Ateisté, kteří v Boha nevěří, jsou tedy zcela amorální lidé, a právem půjdou po smrti do pekla – v souladu s opakovaným potvrzeným téhož v Novém Zákoně Ježíšem… (kdo nevěří, byl již odsouzen)
Vážně má své místo mezi těmito mravními maximami zákaz práce v sobotu?
Opravdu je třeba ctít svého otce i matku za každou cenu? Co když je otec třeba alkoholik, který své děti týral a sexuálně zneužíval? Měly by ho i pak ctít? A když ho ctít nebudou, jsou proto amorální? Připomeňme, že morálka má být dle křesťanů absolutní, jasně definovaná v Písmu, a nepřipouštějící rozplizlost výkladu!
A co přikázání “nezabiješ”? V desateru je toto přikázání staveno bez jakéhokoliv upřesnění, avšak v dalších verších stejné kapitoly případů, kdy zabíjení nařídil přímo Bůh, spoustu (třeba Ex 21:23). Bez ohledu na to, co je napsáno v Bibli: je podle křesťanů nemorální zabíjet ve válce? Jak by se člověk (voják!) měl chovat, když už k válce dojde? Může člověk ve válce zabíjet nevinné? Může vraždit nepřátelské ženy a děti? Bible jasně říká, že ANO! (Numeri 31:15)
A co zabití útočníka v sebeobraně? Je toto amorální? Je povoleno popravit zločince? A je morální, aby obyčejný člověk (nikoliv popravčí) o své vůli ukamenoval člověka proto, že pracuje v sobotu? Bible jednoznačně říká, že ANO! Na základě čeho vědí křesťané, že to morální naopak není?
***
Snad ještě pozoruhodnější, než to co Bible (včetně Nového Zákona!) o morálce říká, je to co naopak neříká.
* Říká někde Bible, že je nemorální otroctví? Naopak, Bible o otroctví mluví jako o zcela normální věci (viz. třeba 10. přikázání)
* Mluví Bible o amorálnosti sexuálního zneužívání dětí?
* Říká Bible, že je amorální rasismus?
* Co říká Bible o amorálnosti mučení?
* Má Bible námitky proti genocidě?
* Mluví Bible o amorálnosti barbarských poprav? (upálení zaživa, kamenování)
* Namítá Bible byť jen slůvkem něco proti týrání dětí? (vzpomeňme si na případ zmučeného chlapce s připínáčky v botách)
* Jak na základě Bible zdůvodnit, že mučení a upalování čarodějnic inkvizicí bylo amorální? (porovnej Ex 22:17)
* Mluví Bible o amorálnosti násilí na ženách v rodině?
Jak může někdo mluvit o Bibli, jako o Zdroji vší morálky, když místo těchto velmi závažných věcí řeší raději záležitosti jako zákaz práce v sobotu pod trestem smrti umučením (ukamenováním), nebo aby knězi nebylo vidět pod sukni? (Ex 20:26)
***
Na výše uvedeném nic nemění fakt, že v Bibli jsou (i) některé hluboké morální koncepty, jako např. “zlaté pravidlo” (chovej se k lidem tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě). Problém je, že jsou na jedné hromadě s ostatním balastem, s výzvami ke genocidám, k obětování lidí, koneckonců i zvířat (i toto je jistě z dnešního hlediska nemorální!) atd., a že k rozlišení, co v Bibli je správné a co špatné, potřebujeme už existující (a rozhodně nikoliv nutně neměnnou) představu z vnějšku. To ale nutně znamená, že Bible nemůže být a není pramenem či nalezištěm oné absolutní morálky, která má podle křesťanů existovat.
Právě ta představa, která nám umožňuje odlišit, co je (v Bibli nebo kdekoliv jinde) dobré a co je špatné, a kterou máme nezávisle na Bibli, je z definice (viz. úvodní odstavec) samotnou morálkou.
V Bibli však nejsou z dnešního hlediska amorální věci jen tak. Jsou tam proto, že v době kdy byly jednotlivé Biblické knihy sepisovány, vypadala morálka právě tak, jak je tam zaznamenána! V Bibli není odsouzeno otroctví právě proto, že na něm tehdy nebylo shledáváno nic nemorálního! Bůh v Bibli Izraelce nabádá ke genocidám a k vybíjení žen a dětí právě proto, že tehdy lidé neviděli nic špatného na tom, vyvraždit nepřátele včetně žen a dětí! Naopak, tehdy do bylo vnímáno jako zcela přirozená a dokonce prospěšná věc (riziko, že děti by vyrostly v syny, odhodlané pomstít smrt svých otců, zde jistě reálně existovalo) a jaký tedy div, že tehdejší lidé přisoudili tyto úmysly i Bohu, kterého si vymysleli?
Jejich Bůh podle nich jednal právě tak, jak oni považovali za správné – ostatně kdo by nechtěl mít spravedlivého Boha?
Právě ten kontrast mezi tím co bylo tehdy považováno za spravedlivé a za morální a za Bohem posvěcené, a co je považováno za spravedlivé a morální dnes, svědčí naprosto jednoznačně proti existenci Bohem stanovené absolutní morálky.
***
Nový zákon byl sepsán o stovky let později než Starý Zákon, a vzhledem k výše uvedenému je naprosto přirozené a očekávatelné, že v průběhu těchto stovek let se pojetí morálky v Izraelské společnosti změnilo. K tomuto posunu by ovšem rozhodně nemělo dojít, pokud by měli pravdu křesťané, a existovala by “objektivní morálka”, obsažená v Božím Slově.
Starý Zákon je sice i v NZ nahlížen jako “bezvýhradná” autorita, a Ježíš se na něj odvolává při každé příležitosti a jeho platnost opakovaně potvrzuje, ale současně lehce naznačuje možnost kompromisu v některých otázkách, a jím popisovaná morálka v některých dalších otázkách je dokonce diametrálně odlišná od SZ.
Práce v sobotu je sice podle Ježíše stále hřích, ale “v rozumné míře” v sobotu pracovat povoluje. Porovnejme to se Starým Zákonem, kdy je potrestán barbarským trestem smrti ukamenováním i muž, který si v lese sbírá dřívka – a tehdy byl takový trest považován za morální (vždyť ten muž se vzepřel Bohu! Tak co s ním jiného?).
Zapudit manželku bylo dříve povoleno, zatímco Ježíš to považuje za nevhodné, a tento posun zdůvodňuje nic neříkající frází o “tvrdosti vašeho srdce”. (Matouš 19:7) (Zde se tedy jedná naopak o zpřísnění pravidel!)
Ježíš také docela zásadně mění starozákonní pravidlo “Oko za oko” o 180 stupňů na “Nastav druhou tvář”. U tohoto se na chvíli zastavme: Vážně je tohle morální? Vážně je dobré, abychom se takto chovali? Vážně je na fyzický útok dobré reagovat výzvou k dalšímu útoku? Je vůbec morální reagovat na útok pasivitou? Jak by asi vypadal svět, kdyby se tento model ve společnosti začal prosazovat? Hádám, že agresivnější jedinci by se zaradovali, a měli by posvícení. A to ani nemluvím o tom, k čemu by asi vedlo, kdybychom se pokusili aplikovat tuto zásadu na vztahy mezi státy. Takový stát, který by se v takové situaci rozhodl stát se agresorem, by se zanedlouho stal světovládcem.
Jistě není náhodou, že se Ježíšův model nikdy nijak významně neprosadil. Kdyby se prosadil, pak by ta skupinka která by ten model přijala, zanedlouho přestala existovat. Kdyby se křesťané chovali, jak Ježíš utopicky učil, pak by dnes žádní křesťané nebyli.
***
“Morální Zeitgeist”, který způsobil posun od Starozákonní morálky k té Novozákonní, samozřejmě působit nepřestal, a výsledky tohoto procesu jsou vskutku dramatické. Zmiňme jen vznik názoru na amorálnost mučení, amorálnost otroctví, amorálnost rasismu. Nic na tom nemění fakt, že mučí se i dnes (Al Ghraib), stejně jako nějací ti lidé s postavením otroka se najdou, a existují i rasisté. To oč běží, je změna názorů společnosti na tyto jevy.
Dnes nikdo nepochybuje o tom, že mučení je amorální, zatímco před 400 lety (a ani kdykoliv dřív) s jeho morálností drtivá většina společnosti neměla problém (a výjimeční jedinci s jasnozřivou myslí a opačným názorem, na tom nic nemění). Analogicky co se týká dalších jevů.
Jak dnes můžeme vědět, jaký posun morální Zeitgeist v příštích desetiletích způsobí? Jak dnes můžeme odhadnout, co z toho co dnes morální je, za nějaký čas morální nebude? A jak můžeme vědět, že něco z toho co dnes morální naopak není, nepřestane být po čase problematické?
Obloukem se vracíme k začátku: Kde je jaká objektivní, absolutní morálka? Dnes máme na morálku takové názory, jaké máme, z dobrých důvodů, stejně jako v minulosti měli lidé tehdejší morálku z (pro ně) dobrých důvodů. K posunu došlo, protože dnes víme, co jsme tehdy nevěděli, staly se věci, ke kterým do tehdy nedošlo (třeba Holokaust), a objevili se myslitelé, jejichž filosofie vrhla na mnohé věci nové světlo.
Tento proces samozřejmě kontinuálně a neustále pokračuje: dnes nevíme věci, které budeme vědět za pár desítek let, a naše názory na to co je morální a co ne, se mohou změnit (a také se změní). Stanou se věci, které naše názory posunou, objeví se myslitelé, kteří náš pohled pozmění.
Závěr: Objektivní a absolutní morálka je jen iluze lidí, kteří nejsou schopni překročit svůj stín. Vývoj morálky je kontinuálním procesem, a pojetí morálky v různých dobách se v konkrétní společnosti liší tím víc, čím jsou od sebe tyto doby vzdálenější. To, že některé zásady přetrvávají (např. “nebudeš svévolně vraždit své bližní”) svědčí jedině o tom, že platí z velmi dobrých důvodů, a nikoliv o tom, že existuje cosi jako objektivní morálka jako celek, a tím méně o tom, že by taková morálka byla dána Bohem a sdělena nám skrze Bibli.
Protestante, pokud tvrdíte, že v článku Inspirovanost Bible dle prof. Hellera nejsou žádné argumenty, pak tím přiznáváte svoji prohru v diskuzi;
Každý se přece může přesvědčit, jestli tam argumenty jsou nebo nejsou, a co víc k tomu dodat?
Zdravím zo Slovenska 🙂
Už dlhší čas rozmýšlam, či má význam zapojiť sa do debaty na ateistickom fóre. Prečo som váhal? Takmer 100%-ne to vystihol Protestant:
“Také si myslím, že je problém v obsahu pojmu morálka. Ale nejen v tomto, ale v obsahu pojmu Bůh, v obsahu pojmu církev, v obsahu pojmu svatý, v obsahu pojmu křesťan, atd, atd. Proto se nemůžeme domluvit. Mluvíme o různých věcech, přestože zde padají stejná slova. Ale tak to bude v rozhovoru ateistů s věřícími vždy. Není možné to změnit.”
Napriek tomu, že nemám rečnícky talent a tažko sa mi niekedy vyjadrujú moje vlastné myšlienky a nemám v rukáve špecifickú vedeckú, či teologickú terminilógiu, ..prispejem aj ja svojim špendlíkom do tejto kopy sena 🙂
V prvom rade predstavím svoj postoj k viere a všeobecne k problematike, ktorá sa pranieruje na tomto fóre- možno to vyzneje až príliž empaticky- som konvertita. Pozerával som na svet ako ateista, no až časom (nebudem popisovať teraz ako a prečo) som pochopil, čo znamená tento verš:
“A dám vám nové srdce a nového ducha vložím do vás; odstránim z vášho tela kamenné srdce a dám vám srdce z mäsa.”
to Michal a spol.: Exupéry v Malom princovi naznačuje to isté, čo je v Písme
“Veru, hovorím vám: Ak sa neobrátite a nebudete ako deti, nevojdete do nebeského kráľovstva.” Nechcem naznačiť, aby ľudia prestali študovať a skúmať. Len pozerať sa na veci jednoduchšie. Krásne to naznačil Exupéry v Malom princovi, kde chlapec nakreslil slona vo veľhadovi, no všetci videli klobúk. Michal, pokým len trochu neobmekčíte srdce, neotvoríte sa tomu, NIKDY nepochopíte. (ani ja som nechápal) Vyrastal som s viacerými ateistami. Tí z nich, čo sú teraz konvertiti, jediní dokázali byť pokorní. Kebyže som ješitný a tvrdohlavý až doteraz, asi by som ostal nevercom.. Lebo viera, čo je plne podložená dôkazmi, nie je viera, ale reálny fakt.
Noxo, chápu to co říkáte správně tak, že k tomu abych uvěřil, musím vypnout svůj rozum? (a otevřít své srdce, a s pokorou přijmout Boha)?
Jinak, podle mého názoru rozhodně MÁ pro věřícího význam zúčastnit se tu s námi debaty. My o názory věřících rozhodně stojíme.
to Protestant:Mlha
Ne, chápete to irelevantne. Nepísal som o viere, ale o pochopení, prijatí názoru druhého. Jedna vec je veriť v niečo a iná vec pripustiť vieru druhého. (pripustiť, že taká viera je možná, bez podmienky aby musel byť jedinec názorovo menejcenný- čo zo všetkých vašich príspevkov vyplýva ..žiaľ)
to Michal:
Opravdu jste přesvědčen, že jste přinesl nějaké argumenty, které by Hellerův pohled nějak problematizovaly? Já tam nic takového nenacházím. Ale možná tam jsou. Možná něčemu, co já považuji za váš ničím nepodloženou myšlenku označujete slovem argument.
Protestant:
to Michal:
Moc zajímavý není. Spíše takové sousto pro neznalou veřejnost. Ono je to totiž mnohem složitější. Texty byly upravovány a přepracovávány. Nejde tedy o prostý text několika autorů, ale o text několika autorů zpracovávaný mnoha redaktory. Takže výsledek v článku je spíše úsměvný než zajímavý.
jack:
To mě na vás věřících tak fascinuje,že máte na všechno odpověď.
Vědci roky zkoumají kolik lidí se podílelo na psaní biblických textů a vše naprosto zbytečně,protože vy Protestante to víte naprosto přesně.Kdyby se vás zeptali,tak
si mohli ušetřit spoustu času.
Také mluvíte neustále o hledání pravdy,ale to nějak nesouhlasí,protože nemůžete
něco hledat,když už na všechno znáte odpověď.Ježíš “Bůh” Bible,to vše vám dokáže
zodpovědět jakoukoliv otázku.Já se vůbec nehádám,že to tak není,já pouze chápu
proč mě ty vaše odpovědi připadají tak absurdní.
Noxo: já samozřejmě vaši víru plně připouštím a akceptuji! A nemyslím si, že jste názorově méněcenní.
Jen si prostě myslím, že nemáte pravdu. A myslím si to z jednoduchého důvodu – nikdo z vás není schopen si tu svoji pravdu ani náznakem obhájit.
to Protestant:Jinak si Protestante přečti Leviticus. Ohledně vlastnění otroků tam toho je dost…hleď.
42Jsou to přece moji služebníci, které jsem vyvedl z egyptské země, nesmějí být prodáváni jako otroci.
43Nebudeš nad ním surově panovat, ale budeš se bát svého Boha.
44Otrok a otrokyně, které budeš mít, ať jsou z pronárodů okolo vás; z nich si budete kupovat otroka a otrokyni.
45Také si je můžete koupit z dětí přistěhovalců, kteří u vás pobývají jako hosté, a z čeledi těch, kteří jsou u vás, z dětí , které zplodí ve vaší zemi; ti budou vaším vlastnictvím.
46Po sobě je odkážete svým synům, aby je zdědili jako své vlastnictví; trvale jim budou sloužit. Pokud jde o vaše bratry Izraelce, nikdo nebude nad svým bratrem surově panovat.
Vyloženě tam Bůh zakazuje otroctví,že?Nebo to tak nemyslel?On to určitě myslel nějak jinak.Přece by nechtěl otroky,to dá rozum.Sice to píše ale…. co?
Protestant:
Cituji ze svého vlastního textu:
… pak jsou zcela na místě všechny námitky které jsme zde doposud vznesli. Proč si Bůh zvolil oslovovat nás skrze pasáže, kde nabádá k vraždění žen a dětí?
Proč, Protestante? Popř. mi ukažte, kde jste na to USPOKOJIVĚ odpověděl?
jack:
To mě na vás věřících tak fascinuje,že máte na všechno odpověď.
Vědci roky zkoumají kolik lidí se podílelo na psaní biblických textů a vše naprosto zbytečně,protože vy Protestante to víte naprosto přesně.Kdyby se vás zeptali,tak
si mohli ušetřit spoustu času.
protestant: Ne roky, ale desítky let tou vědci věnují. To co jsem zde napsal je výsledkem JEJICH výzkumu.
Také mluvíte neustále o hledání pravdy,ale to nějak nesouhlasí,protože nemůžete
něco hledat,když už na všechno znáte odpověď.Ježíš “Bůh” Bible,to vše vám dokáže
zodpovědět jakoukoliv otázku.Já se vůbec nehádám,že to tak není,já pouze chápu
proč mě ty vaše odpovědi připadají tak absurdní.
protestant: Kdepak. Nedokáže. Před Biblistikou je hromada otázek a nerozřešených problémů. Ale něco už vědci – biblisté prostudovali a našli.
to Michal:
obhajovať niečo, čo druhí odmietajú pochopiť? Áno, teraz mi odpíšete, že to pochopit chcete, že to len my nevieme vyrukovať s tými pravými nepriestrelnými dôkazmi, čo nás držia pri viere. Tu to asi nebude mať zmysel ďalej rozpitvávať (o nezhodách v pochopení som sa vyjadril v predchádzajúcich príspevkoch), radšej sa držme Vášho posledného článku..
(ponáhľam sa preč, takže dám sem len krátky úvod, potom doplním)
Skúšali ste si kombinovať dohľadávanie v Biblii spolu s Katechizmom? Tam máte jednu z vecí o morálke zodpovedanú:
“Morálka síce nabáda k rešpektovaniu telesného života, ale nerobí z neho absolútnu hodnotu. Stavia sa proti novopohanskej mentalite, ktorá sa snaží rozvíjať kult tela, všetko mu obetovať, zbožňovať telesnú dokonalosť a športový úspech. Takáto mentalita môže výberovou voľbou medzi silnými a slabými viesť k zvrátenosti ľudských vzťahov. “
to arkande:
Vyloženě tam Bůh zakazuje otroctví,že?Nebo to tak nemyslel?On to určitě myslel nějak jinak.Přece by nechtěl otroky,to dá rozum.Sice to píše ale…. co?
protestant:
Pořád se nemůžete zbavit fixe idee, že Bibli napsal Bůh.
Noxo:
Lebo viera, čo je plne podložená dôkazmi, nie je viera, ale reálny fakt.
jack:
Ano to je pravda,ale musíte si uvědomit,že existují lidé,kteří chtějí žít ve skutečném světě,tedy světě reálných faktů.Nechtějí žít v iluzi.Chtějí poznávat nové věci a jejich podstatu,vzdělávat se,chtějí rozšířit svůj obzor a ne se uzavřít v imaginárním světě,
zakuklit se a dělat,že se mě ten “zlý” svět “venku” netýká.Vy žijete v jakémsi “matrixu” a čekáte až vaše “duše”,o které tvrdíte,že je nezávislá na hmotě,opustí
tu bezvýznamnou tělesnou schránku a vy vejdete do nějaké další dimenze(další stupeň
matrixu).To zní všechno fantasticky,ale jaký je potom smysl vašeho pozemského(krátkého)
života,když vás čeká lepší,nesmrtelný život někde v ráji.
Michal says:
Cituji ze svého vlastního textu:
… pak jsou zcela na místě všechny námitky které jsme zde doposud vznesli. Proč si Bůh zvolil oslovovat nás skrze pasáže, kde nabádá k vraždění žen a dětí?
Proč, Protestante? Popř. mi ukažte, kde jste na to USPOKOJIVĚ odpověděl?
protestant:
Vy víte skrze které příběhy nás Bůh oslovuje? Píšete to jako byste věděl.
Protestant:
To je fakt dost dobrá myšlenka. Statisticky se dá zjistit, že tam kde jsou lékaři je více nemocných. Z toho evidentně plyne, že lékaři mají negativní vliv na zdraví a měli by se zrušit…..
Slávek: Já jsem někde napsal, že víra má negativní dopady na chování lidí, Protestante?
Protestant:
Zkusme porovnat dva citáty a sám to pochopíte: …
Zkusme si ukázat, že zase nerozumíte psanému textu. V těch dvou citátech není jediný rozpor! Chcete snad pomocí Hellera nějak popřít, že Bůh má dle Bible na svědomí miliony lidských životů a mnoho válek?
protestant:
Kdepak. Nedokáže. Před Biblistikou je hromada otázek a nerozřešených problémů. Ale něco už vědci – biblisté prostudovali a našli.
jack:
Už vaši vědci-biblisté našli odpověď na existenci a z mrtvýchvstání Ježíše Nazaretského?
Pokud vím,tak většina evangélií netvrdí,že Ježíš vstal z mrtvých.
jack:
Už vaši vědci-biblisté našli odpověď na existenci a z mrtvýchvstání Ježíše Nazaretského?
Pokud vím,tak většina evangélií netvrdí,že Ježíš vstal z mrtvých.
protestant:
Co kdybyste si tu Bibli napřed alespoň prolistoval?
To protestant:
Myslím, že se překvapivě poměrně shodujeme:-) Bible je jen sbírka jakýchsi mýtů, které psali lidé, které o tom, jak to bylo doopravdy nevěděli zhola nic. V Bibli tímto nánosem nevědomosti a lidských chyb může probleskovat Boží slovo, pokud Bůh existuje. Proto v Bibli to boží slovo vidí každý jinak a každý jinak chápe i jeho důsledky, pokud vůbec. (Vím asi byste volil jiná, uměřenější slova, ale smysl bude podobný)
A teď kde se asi neshodneme: na základě výše napsaného je poměrně logické, že k jakýmkoliv argumentům, které obsahují implikaci Bible -> Bůh, je třeba přistupovat s maximální rezervou, protože je často stejně možné z Bible vyvodit implikaci přesně opačnou. Jestliže ale křesťané nemohou existenci svého divného Boha odvozovat z Bible, jaké další zdroje mají? Zbývá tu osobní (a většinou nepřenositelný) prožitek, církevní organizaci a rituály. Dle Josefa potom i logika, kterou ale nejenže nedokáže přesvědčivě vysvětlit ateistům, ale nesouhlasí s ním i většina bratrů ve víře. Co dál, zapoměl jsem na něco?
Neruda: Michale, tady jsi narazil na vážný problém: jak poznat, kdo je skutečným křesťanem (ať už to znamená cokoliv) a kdo je parodií na křesťana? Copak se to dá nějak rozlišit? Podle čeho? Co jsou kritéria pro takové rozlišení?
Je diskutér protestant křesťan anebo jen jeho parodie? Je diskutér Josef skutečně katolík anebo jen parodie katolíka? Podle čeho to my ostatní máme poznat?
A poznají to oni sami ?
Josef: I když otázka nebyla směřována na mě, týká se mě, a proto Vám nabídnu svůj pohled na věc.
Z proudu dat, který k Vám proudí po netu, nemáte žádnou šanci poznat, zda jsem skutečně katolík nebo ne (mohl bych například být pochybující atheista, který se snaží testovat svůj náhled obhajobou katolického postoje; abych nebyl špatně pochopen, tak pro jistotu raději uvedu, že ve skutečnosti ovšem jsem katolík.)
To důležité však je, že Vy to vědět k ničemu nepotřebujete. Podstatné totiž je, zda tvrzení, která zde hájím, jsou pravdivá nebo ne. Jestli katolické postoje bude v diskusi zastávat katolík nebo atheista, absolutně nic to nemění na jejich pravdivosti.
Proto své úsilí raději směřujme k věcnému obsahu našich výpovědí a neznehodnocujme naši diskusi bezesmyslnými argumenty ve vztahu k osobě jejich autora.