Křesťanství a morálka

Pod pojmem morálka rozumíme souhrn pravidel či představ o tom, jaké úmysly, chování či jednání ve společnosti je dobré, správné, a které je naopak špatné.

Pro křesťany je morálka velmi důležitým tématem. Křesťané věří, že existuje absolutní morálka, tedy souhrn pravidel co je dobré a co špatné, který je univerzálně platný. Věří, že tato absolutní morálka nám byla dána Bohem, a je obsažena v Božím slově, tedy v Bibli. Tyto morální maximy nemohou být zpochybňovány, nelze o nich kriticky diskutovat – jsou přece od Boha.

Křesťané dále často argumentují, že už samotný fakt, že tato absolutní morálka existuje, je důkazem existence jejich Boha.

Ateismus jako takový morálku nijak neřeší (ateismus je názorem na (ne)existenci Boha), ovšem ateisté na morálku většinou názor jistě mají. Pozicí ateistů je, že žádná absolutní morálka neexistuje. Morálka nebyla nijak stanovena, ani vymyšlena, Bohem ani nikým jiným. Vznikala postupným vývojem v průběhu stovek a tisíců let, v jednotlivých společnostech a civilizacích.

Jednotlivé morální zásady jsou více či naopak méně univerzální, přičemž ty které jsou univerzálnější (např. “nezavraždíš svého bližního”) jsou takové z dobrých a jasně formulovatelných důvodů. Obecně, nad každým morálním pravidlem je vhodné přemýšlet, a zvažovat proč vlastně platí, a proč je dobré, aby platilo.

My se dnes podíváme, který z těch dvou konceptů lépe odpovídá realitě.

Absolutní morálka, definovaná Bohem, by jistě mohla existovat (pokud by ovšem existoval osobní Bůh). Existuje ale opravdu? Pokud ano, tak jak vypadá? Cokoliv absolutního musí být z definice jednoznačně definované. Mělo by tedy být jasné, jaká mravní pravidla do té Bohem definované podmnožiny patří, a jaká nikoliv.

***

Základem křesťanské morálky je desatero. Patří tedy všechna přikázání do té Bohem stanovené absolutní morálky, o níž se nediskutuje?

Zopakujme si:

1) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
1a) Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
2) Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval.
3) Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. … Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
4) Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho byl živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
5) Nezabiješ
6) Nesesmilníš
7) Nepokradeš
8 ) Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
9) Nebudeš dychtit po domě svého bližního.
10) Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

Vážně jsou tyto body základem absolutní morálky, definované Bohem? Vážně je základní mravní maximou, kterou si Bůh stanovil (!!!), že ho máme uctívat? Vážně je to pro něj tak důležité, že bližší specifikaci tohoto uctívání věnoval čtyři z deseti (jedenácti) přikázání?

Ateisté, kteří v Boha nevěří, jsou tedy zcela amorální lidé, a právem půjdou po smrti do pekla – v souladu s opakovaným potvrzeným téhož v Novém Zákoně Ježíšem… (kdo nevěří, byl již odsouzen)

Vážně má své místo mezi těmito mravními maximami zákaz práce v sobotu?

Opravdu je třeba ctít svého otce i matku za každou cenu? Co když je otec třeba alkoholik, který své děti týral a sexuálně zneužíval? Měly by ho i pak ctít? A když ho ctít nebudou, jsou proto amorální? Připomeňme, že morálka má být dle křesťanů absolutní, jasně definovaná v Písmu, a nepřipouštějící rozplizlost výkladu!

A co přikázání “nezabiješ”? V desateru je toto přikázání staveno bez jakéhokoliv upřesnění, avšak v dalších verších stejné kapitoly případů, kdy zabíjení nařídil přímo Bůh, spoustu (třeba Ex 21:23). Bez ohledu na to, co je napsáno v Bibli: je podle křesťanů nemorální zabíjet ve válce? Jak by se člověk (voják!) měl chovat, když už k válce dojde? Může člověk ve válce zabíjet nevinné? Může vraždit nepřátelské ženy a děti? Bible jasně říká, že ANO! (Numeri 31:15)

A co zabití útočníka v sebeobraně? Je toto amorální? Je povoleno popravit zločince? A je morální, aby obyčejný člověk (nikoliv popravčí) o své vůli ukamenoval člověka proto, že pracuje v sobotu? Bible jednoznačně říká, že ANO! Na základě čeho vědí křesťané, že to morální naopak není?

***

Snad ještě pozoruhodnější, než to co Bible (včetně Nového Zákona!) o morálce říká, je to co naopak neříká.

* Říká někde Bible, že je nemorální otroctví? Naopak, Bible o otroctví mluví jako o zcela normální věci (viz. třeba 10. přikázání)
* Mluví Bible o amorálnosti sexuálního zneužívání dětí?
* Říká Bible, že je amorální rasismus?
* Co říká Bible o amorálnosti mučení?
* Má Bible námitky proti genocidě?
* Mluví Bible o amorálnosti barbarských poprav? (upálení zaživa, kamenování)
* Namítá Bible byť jen slůvkem něco proti týrání dětí? (vzpomeňme si na případ zmučeného chlapce s připínáčky v botách)
* Jak na základě Bible zdůvodnit, že mučení a upalování čarodějnic inkvizicí bylo amorální?  (porovnej Ex 22:17)
* Mluví Bible o amorálnosti násilí na ženách v rodině?

Jak může někdo mluvit o Bibli, jako o Zdroji vší morálky, když místo těchto velmi závažných věcí řeší raději záležitosti jako zákaz práce v sobotu pod trestem smrti umučením (ukamenováním), nebo aby knězi nebylo vidět pod sukni? (Ex 20:26)

***

Na výše uvedeném nic nemění fakt, že v Bibli jsou (i) některé hluboké morální koncepty, jako např. “zlaté pravidlo” (chovej se k lidem tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě). Problém je, že jsou na jedné hromadě s ostatním balastem, s výzvami ke genocidám, k obětování lidí, koneckonců i zvířat (i toto je jistě z dnešního hlediska nemorální!) atd., a že k rozlišení, co v Bibli je správné a co špatné, potřebujeme už existující (a rozhodně nikoliv nutně neměnnou) představu z vnějšku. To ale nutně znamená, že Bible nemůže být a není pramenem či nalezištěm oné absolutní morálky, která má podle křesťanů existovat.

Právě ta představa, která nám umožňuje odlišit, co je (v Bibli nebo kdekoliv jinde) dobré a co je špatné, a kterou máme nezávisle na Bibli, je z definice (viz. úvodní odstavec) samotnou morálkou.

V Bibli však nejsou z dnešního hlediska amorální věci jen tak. Jsou tam proto, že v době kdy byly jednotlivé Biblické knihy sepisovány, vypadala morálka právě tak, jak je tam zaznamenána! V Bibli není odsouzeno otroctví právě proto, že na něm tehdy nebylo shledáváno nic nemorálního! Bůh v Bibli Izraelce nabádá ke genocidám a k vybíjení žen a dětí právě proto, že tehdy lidé neviděli nic špatného na tom, vyvraždit nepřátele včetně žen a dětí! Naopak, tehdy do bylo vnímáno jako zcela přirozená a dokonce prospěšná věc (riziko, že děti by vyrostly v syny, odhodlané pomstít smrt svých otců, zde jistě reálně existovalo) a jaký tedy div, že tehdejší lidé přisoudili tyto úmysly i Bohu, kterého si vymysleli?

Jejich Bůh podle nich jednal právě tak, jak oni považovali za správné – ostatně kdo by nechtěl mít spravedlivého Boha?

Právě ten kontrast mezi tím co bylo tehdy považováno za spravedlivé a za morální a za Bohem posvěcené, a co je považováno za spravedlivé a morální dnes, svědčí naprosto jednoznačně proti existenci Bohem stanovené absolutní morálky.

***

Nový zákon byl sepsán o stovky let později než Starý Zákon, a vzhledem k výše uvedenému je naprosto přirozené a očekávatelné, že v průběhu těchto stovek let se pojetí morálky v Izraelské společnosti změnilo. K tomuto posunu by ovšem rozhodně nemělo dojít, pokud by měli pravdu křesťané, a existovala by “objektivní morálka”, obsažená v Božím Slově.

Starý Zákon je sice i v NZ nahlížen jako “bezvýhradná” autorita, a Ježíš se na něj odvolává při každé příležitosti a jeho platnost opakovaně potvrzuje, ale současně lehce naznačuje možnost kompromisu v některých otázkách, a jím popisovaná morálka v některých dalších otázkách je dokonce diametrálně odlišná od SZ.

Práce v sobotu je sice podle Ježíše stále hřích, ale “v rozumné míře” v sobotu pracovat povoluje. Porovnejme to se Starým Zákonem, kdy je potrestán barbarským trestem smrti ukamenováním i muž, který si v lese sbírá dřívka – a tehdy byl takový trest považován za morální (vždyť ten muž se vzepřel Bohu! Tak co s ním jiného?).

Zapudit manželku bylo dříve povoleno, zatímco Ježíš to považuje za nevhodné, a tento posun zdůvodňuje nic neříkající frází o “tvrdosti vašeho srdce”. (Matouš 19:7) (Zde se tedy jedná naopak o zpřísnění pravidel!)

Ježíš také docela zásadně mění starozákonní pravidlo “Oko za oko” o 180 stupňů na “Nastav druhou tvář”. U tohoto se na chvíli zastavme: Vážně je tohle morální? Vážně je dobré, abychom se takto chovali? Vážně je na fyzický útok dobré reagovat výzvou k dalšímu útoku? Je vůbec morální reagovat na útok pasivitou? Jak by asi vypadal svět, kdyby se tento model ve společnosti začal prosazovat? Hádám, že agresivnější jedinci by se zaradovali, a měli by posvícení. A to ani nemluvím o tom, k čemu by asi vedlo, kdybychom se pokusili aplikovat tuto zásadu na vztahy mezi státy. Takový stát, který by se v takové situaci rozhodl stát se agresorem, by se zanedlouho stal světovládcem.

Jistě není náhodou, že se Ježíšův model nikdy nijak významně neprosadil. Kdyby se prosadil, pak by ta skupinka která by ten model přijala, zanedlouho přestala existovat. Kdyby se křesťané chovali, jak Ježíš utopicky učil, pak by dnes žádní křesťané nebyli.

***

“Morální Zeitgeist”, který způsobil posun od Starozákonní morálky k té Novozákonní, samozřejmě působit nepřestal, a výsledky tohoto procesu jsou vskutku dramatické. Zmiňme jen vznik názoru na amorálnost mučení, amorálnost otroctví, amorálnost rasismu. Nic na tom nemění fakt, že mučí se i dnes (Al Ghraib), stejně jako nějací ti lidé s postavením otroka se najdou, a existují i rasisté. To oč běží, je změna názorů společnosti na tyto jevy.

Dnes nikdo nepochybuje o tom, že mučení je amorální, zatímco před 400 lety (a ani kdykoliv dřív) s jeho morálností drtivá většina společnosti neměla problém (a výjimeční jedinci s jasnozřivou myslí a opačným názorem, na tom nic nemění). Analogicky co se týká dalších jevů.

Jak dnes můžeme vědět, jaký posun morální Zeitgeist v příštích desetiletích způsobí? Jak dnes můžeme odhadnout, co z toho co dnes morální je, za nějaký čas morální nebude? A jak můžeme vědět, že něco z toho co dnes morální naopak není, nepřestane být po čase problematické?

Obloukem se vracíme k začátku: Kde je jaká objektivní, absolutní morálka? Dnes máme na morálku takové názory, jaké máme, z dobrých důvodů, stejně jako v minulosti měli lidé tehdejší morálku z (pro ně) dobrých důvodů. K posunu došlo, protože dnes víme, co jsme tehdy nevěděli, staly se věci, ke kterým do tehdy nedošlo (třeba Holokaust), a objevili se myslitelé, jejichž filosofie vrhla na mnohé věci nové světlo.

Tento proces samozřejmě kontinuálně a neustále pokračuje: dnes nevíme věci, které budeme vědět za pár desítek let, a naše názory na to co je morální a co ne, se mohou změnit (a také se změní). Stanou se věci, které naše názory posunou, objeví se myslitelé, kteří náš pohled pozmění.

Závěr: Objektivní a absolutní morálka je jen iluze lidí, kteří nejsou schopni překročit svůj stín. Vývoj morálky je kontinuálním procesem, a pojetí morálky v různých dobách se v konkrétní společnosti liší tím víc, čím jsou od sebe tyto doby vzdálenější. To, že některé zásady přetrvávají (např. “nebudeš svévolně vraždit své bližní”) svědčí jedině o tom, že platí z velmi dobrých důvodů, a nikoliv o tom, že existuje cosi jako objektivní morálka jako celek, a tím méně o tom, že by taková morálka byla dána Bohem a sdělena nám skrze Bibli.

1,240 thoughts on “Křesťanství a morálka

  1. Colombo

    Karel: tenhle váš postoj plně podporuju. Ostatně, takoví jsou Češi a takoví nejsou Američané.
    Pokud o tom nevím a pokud se mě to netýká (případně pokud to fakt není týrání atp.), tak si doma dělej co chceš. Mi je to jedno.
    Takhle je to s homosexualitou (čech nerad vidí průvody Gayů a lezbiček, ale jestli je někdo gay nebo lezbička je mu jedno, americký gay by rád viděl mnohem více průvodů a americkému heterosexuálovi je to hodně přes nos, když je někdo gay), vyznáním, koníčky…

  2. Arkande

    to Nexo:Vy to stále nechápete,že? 🙂 Gagarin nebyl vědec! Byl to pilot! Kosmonaut! Člověk který se dostal do vesmíru! Nebyl vědec! Dále Vy píšete že byl křesťanem,možná že opravdu byl ale také byl KOMUNISTOU!!! Sověti vybírali velmi pečlivě koho do vesmíru poslat,že by poslali Křesťana? Sověti ??? Víte že neposlali do vesmíru člověka jen proto, že měl nordické rysy a jmenoval se German? Uvedl jste významné osobnosti nikoliv ,jak psal Jack, racionálně smýšlející vědce.Celý Váš výčet nedosahuje ani promile procenta z celkového počtu racionálně smášlejících vědců,nejde o jejich důležitost či přínos pro společnost …jde čistě jen o jejich počet.

    Už to chápete?

  3. Colombo

    Noxo: empatii můžu mít k člověku, nikoliv však k argumentů. Pokud dodám blbý argument, tak ho zkritizuju.

    Z více, než jedné strany? Tak dodej ty další strany. Já bych ti spíše doporučil nastudovat si náboženský život a názory bezpočtu osobností a náboženskou situaci, respektive odmítání boha a atheismus, v například 12 století. Pak by jsi nás všechny mohl poučit a všechno nám vysvětlit, ale takhle i já se svými mizivými vědomostmi o téhle sféře ti odhodím tvůj argument jako hloupý a ubohý.

  4. Slávek Černý

    to Slávek Černý:
    Pardón, zabudol som na “”. Samozrejme každý sa chytí (..si všimne..) toho, čo mu najviac vyhovuje..

    Slávek: Já vás Noxo chápu, překlepy jsou OK. Prostě jste se potřeboval podělit o víru a podpořit souvěrce v klinči proti pohanům. A když ony ty myšlenky a pocity se přes klávesnici tak těžko sdílejí. Ale nebojte, jste tu samozřejmě vítán 🙂 A Josefa s tou výdrží také obdivuji.

  5. Slávek Černý

    The reality is, not only do we have no more free will than a fly or a bacterium, in actuality we have no more free will than a bowl of sugar. The laws of nature are uniform throughout, and these laws do not accommodate the concept of free will.

  6. Michal Post author

    Protestant: To je až neuvěřitelná nadutost považovat vše minulé za hloupé a neracionální a naopak současné za chytré a racionální. Kam až ta nafouknutost té hrstky ateistů na této Zemi může jít?

    Protestante, kde kdy kdo řekl, že vše minulé je hloupé a neracionální, a naopak současné je chytré a racionální? Proč si vymyslíte nesmysl, ten připíšete protistraně, a pak se tomu posmíváte?

  7. Noxo

    Mimochodom, rád by som dodal k starším príspevkom-
    nesúhlasím úplne s Josefom a zastávam Michalov názor- atheisti nie sú morálne definovaný absolútnym egoizmom. Niektorí atheisti sú na tom s morálkou 100x lepšie ako niektorí kresťania!

  8. Michal Post author

    Noxo, Jack těch 99,8% nepochybně důkazně podložených nemá, což ovšem nic nemění na faktu, že míra religiozity se vzděláním negativně koreluje, a to dosti silně. A toto už schopen doložit jsem.

    Bez ohledu na to ale, už dříve jsme se usnesli (že, protestante 😉 ) že o pravdě se nehlasuje. Nemá moc smysl počítat, kolik vědců věří a kolik ne – i když bych se vsadil, že by ty počty dopadly dobře pro nás. Ale ono to fakt v principu o ničem nevypovídá, takže bych navrhoval na tento druh argumentů se vykašlat 🙂

  9. Machi

    Nevím jak v Evropě, ale v USA jsou čísla takováto:
    Věřících “běžných” vědců 40%.
    Věřících “špičkových” (členů akademií a věděckých ústavů) vědců 7%.

    Jinak je pěkné, když tady věřící dává odkazy na sovětské Rusko, kde byl každý pokřtěn (sic!) a o pár příspěvků dál se snad dozvíme jaké zvěrstva oni ti sovětští ateisté způsobili. 🙂 (smajlíka berte s rezervou, žít kolem 2. světové v SSSR asi moc sranda nebyla).

  10. Noxo

    Michal s týmto plne súhlasím.
    Avšak to poukazuje aj na to, ako percentuálne prevažuje vedecká komunita tú mysliteľskú (teológovia, fylozofi, ..) a tým argumenty teórii subjektívne racionálnych faktov prevažujú argumenty subjektivne racionálneho uvažovania.
    No sila slova (čo do počtu) implikačne pravdu hneď nepotvrdzuje 😉

  11. Slávek Černý

    Noxo says: Avšak to poukazuje aj na to, ako percentuálne prevažuje vedecká komunita tú mysliteľskú (teológovia, fylozofi, ..) a tým argumenty teórii subjektívne racionálnych faktov prevažujú argumenty subjektivne racionálneho uvažovania.
    No sila slova (čo do počtu) implikačne pravdu hneď nepotvrdzuje

    Slávek: ač to teda vůbec nechápu, tak pokud jste napsal, že fakta mají navrch nad jakýmikoliv argumenty, tak máte pravdu.

  12. protestant

    Michal says:
    July 12, 2011 at 8:47 pm
    Noxo, Jack těch 99,8% nepochybně důkazně podložených nemá, což ovšem nic nemění na faktu, že míra religiozity se vzděláním negativně koreluje, a to dosti silně. A toto už schopen doložit jsem.

    protestant:

    Se vzděláním roste ekologická stopa člověka. A klesá porodnost. Tím bych moc neargumentoval.Vypadá to, že vzdělání je evolučně kontraproduktivní. Že je to slepá ulička vývoje schránek kterými se geny obalily a které nazýváme lidi 🙂

  13. protestant

    protestant says:
    July 12, 2011 at 9:26 pm
    Michal says:
    July 12, 2011 at 8:47 pm
    Noxo, Jack těch 99,8% nepochybně důkazně podložených nemá, což ovšem nic nemění na faktu, že míra religiozity se vzděláním negativně koreluje, a to dosti silně. A toto už schopen doložit jsem.

    protestant:

    Já jsem zase schopen doložit, že vzdělanost v ČCE je vyšší než u lidí “bez vyznání”

  14. protestant

    Michal says:
    July 12, 2011 at 9:29 pm
    jistě, při jejím počtu pět a půl členů

    protestant:

    Procento ateistů na Zemi není o mnoho větší. Takže jakýmikoliv statistickými čísly ohledně ateistů (například mezi vědci) by také nebylo dobré mávat před očima absolutně většinové věřící populace….:-)

Comments are closed.