Křesťanství a morálka

Pod pojmem morálka rozumíme souhrn pravidel či představ o tom, jaké úmysly, chování či jednání ve společnosti je dobré, správné, a které je naopak špatné.

Pro křesťany je morálka velmi důležitým tématem. Křesťané věří, že existuje absolutní morálka, tedy souhrn pravidel co je dobré a co špatné, který je univerzálně platný. Věří, že tato absolutní morálka nám byla dána Bohem, a je obsažena v Božím slově, tedy v Bibli. Tyto morální maximy nemohou být zpochybňovány, nelze o nich kriticky diskutovat – jsou přece od Boha.

Křesťané dále často argumentují, že už samotný fakt, že tato absolutní morálka existuje, je důkazem existence jejich Boha.

Ateismus jako takový morálku nijak neřeší (ateismus je názorem na (ne)existenci Boha), ovšem ateisté na morálku většinou názor jistě mají. Pozicí ateistů je, že žádná absolutní morálka neexistuje. Morálka nebyla nijak stanovena, ani vymyšlena, Bohem ani nikým jiným. Vznikala postupným vývojem v průběhu stovek a tisíců let, v jednotlivých společnostech a civilizacích.

Jednotlivé morální zásady jsou více či naopak méně univerzální, přičemž ty které jsou univerzálnější (např. “nezavraždíš svého bližního”) jsou takové z dobrých a jasně formulovatelných důvodů. Obecně, nad každým morálním pravidlem je vhodné přemýšlet, a zvažovat proč vlastně platí, a proč je dobré, aby platilo.

My se dnes podíváme, který z těch dvou konceptů lépe odpovídá realitě.

Absolutní morálka, definovaná Bohem, by jistě mohla existovat (pokud by ovšem existoval osobní Bůh). Existuje ale opravdu? Pokud ano, tak jak vypadá? Cokoliv absolutního musí být z definice jednoznačně definované. Mělo by tedy být jasné, jaká mravní pravidla do té Bohem definované podmnožiny patří, a jaká nikoliv.

***

Základem křesťanské morálky je desatero. Patří tedy všechna přikázání do té Bohem stanovené absolutní morálky, o níž se nediskutuje?

Zopakujme si:

1) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
1a) Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
2) Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval.
3) Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. … Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
4) Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho byl živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
5) Nezabiješ
6) Nesesmilníš
7) Nepokradeš
8 ) Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
9) Nebudeš dychtit po domě svého bližního.
10) Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

Vážně jsou tyto body základem absolutní morálky, definované Bohem? Vážně je základní mravní maximou, kterou si Bůh stanovil (!!!), že ho máme uctívat? Vážně je to pro něj tak důležité, že bližší specifikaci tohoto uctívání věnoval čtyři z deseti (jedenácti) přikázání?

Ateisté, kteří v Boha nevěří, jsou tedy zcela amorální lidé, a právem půjdou po smrti do pekla – v souladu s opakovaným potvrzeným téhož v Novém Zákoně Ježíšem… (kdo nevěří, byl již odsouzen)

Vážně má své místo mezi těmito mravními maximami zákaz práce v sobotu?

Opravdu je třeba ctít svého otce i matku za každou cenu? Co když je otec třeba alkoholik, který své děti týral a sexuálně zneužíval? Měly by ho i pak ctít? A když ho ctít nebudou, jsou proto amorální? Připomeňme, že morálka má být dle křesťanů absolutní, jasně definovaná v Písmu, a nepřipouštějící rozplizlost výkladu!

A co přikázání “nezabiješ”? V desateru je toto přikázání staveno bez jakéhokoliv upřesnění, avšak v dalších verších stejné kapitoly případů, kdy zabíjení nařídil přímo Bůh, spoustu (třeba Ex 21:23). Bez ohledu na to, co je napsáno v Bibli: je podle křesťanů nemorální zabíjet ve válce? Jak by se člověk (voják!) měl chovat, když už k válce dojde? Může člověk ve válce zabíjet nevinné? Může vraždit nepřátelské ženy a děti? Bible jasně říká, že ANO! (Numeri 31:15)

A co zabití útočníka v sebeobraně? Je toto amorální? Je povoleno popravit zločince? A je morální, aby obyčejný člověk (nikoliv popravčí) o své vůli ukamenoval člověka proto, že pracuje v sobotu? Bible jednoznačně říká, že ANO! Na základě čeho vědí křesťané, že to morální naopak není?

***

Snad ještě pozoruhodnější, než to co Bible (včetně Nového Zákona!) o morálce říká, je to co naopak neříká.

* Říká někde Bible, že je nemorální otroctví? Naopak, Bible o otroctví mluví jako o zcela normální věci (viz. třeba 10. přikázání)
* Mluví Bible o amorálnosti sexuálního zneužívání dětí?
* Říká Bible, že je amorální rasismus?
* Co říká Bible o amorálnosti mučení?
* Má Bible námitky proti genocidě?
* Mluví Bible o amorálnosti barbarských poprav? (upálení zaživa, kamenování)
* Namítá Bible byť jen slůvkem něco proti týrání dětí? (vzpomeňme si na případ zmučeného chlapce s připínáčky v botách)
* Jak na základě Bible zdůvodnit, že mučení a upalování čarodějnic inkvizicí bylo amorální?  (porovnej Ex 22:17)
* Mluví Bible o amorálnosti násilí na ženách v rodině?

Jak může někdo mluvit o Bibli, jako o Zdroji vší morálky, když místo těchto velmi závažných věcí řeší raději záležitosti jako zákaz práce v sobotu pod trestem smrti umučením (ukamenováním), nebo aby knězi nebylo vidět pod sukni? (Ex 20:26)

***

Na výše uvedeném nic nemění fakt, že v Bibli jsou (i) některé hluboké morální koncepty, jako např. “zlaté pravidlo” (chovej se k lidem tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě). Problém je, že jsou na jedné hromadě s ostatním balastem, s výzvami ke genocidám, k obětování lidí, koneckonců i zvířat (i toto je jistě z dnešního hlediska nemorální!) atd., a že k rozlišení, co v Bibli je správné a co špatné, potřebujeme už existující (a rozhodně nikoliv nutně neměnnou) představu z vnějšku. To ale nutně znamená, že Bible nemůže být a není pramenem či nalezištěm oné absolutní morálky, která má podle křesťanů existovat.

Právě ta představa, která nám umožňuje odlišit, co je (v Bibli nebo kdekoliv jinde) dobré a co je špatné, a kterou máme nezávisle na Bibli, je z definice (viz. úvodní odstavec) samotnou morálkou.

V Bibli však nejsou z dnešního hlediska amorální věci jen tak. Jsou tam proto, že v době kdy byly jednotlivé Biblické knihy sepisovány, vypadala morálka právě tak, jak je tam zaznamenána! V Bibli není odsouzeno otroctví právě proto, že na něm tehdy nebylo shledáváno nic nemorálního! Bůh v Bibli Izraelce nabádá ke genocidám a k vybíjení žen a dětí právě proto, že tehdy lidé neviděli nic špatného na tom, vyvraždit nepřátele včetně žen a dětí! Naopak, tehdy do bylo vnímáno jako zcela přirozená a dokonce prospěšná věc (riziko, že děti by vyrostly v syny, odhodlané pomstít smrt svých otců, zde jistě reálně existovalo) a jaký tedy div, že tehdejší lidé přisoudili tyto úmysly i Bohu, kterého si vymysleli?

Jejich Bůh podle nich jednal právě tak, jak oni považovali za správné – ostatně kdo by nechtěl mít spravedlivého Boha?

Právě ten kontrast mezi tím co bylo tehdy považováno za spravedlivé a za morální a za Bohem posvěcené, a co je považováno za spravedlivé a morální dnes, svědčí naprosto jednoznačně proti existenci Bohem stanovené absolutní morálky.

***

Nový zákon byl sepsán o stovky let později než Starý Zákon, a vzhledem k výše uvedenému je naprosto přirozené a očekávatelné, že v průběhu těchto stovek let se pojetí morálky v Izraelské společnosti změnilo. K tomuto posunu by ovšem rozhodně nemělo dojít, pokud by měli pravdu křesťané, a existovala by “objektivní morálka”, obsažená v Božím Slově.

Starý Zákon je sice i v NZ nahlížen jako “bezvýhradná” autorita, a Ježíš se na něj odvolává při každé příležitosti a jeho platnost opakovaně potvrzuje, ale současně lehce naznačuje možnost kompromisu v některých otázkách, a jím popisovaná morálka v některých dalších otázkách je dokonce diametrálně odlišná od SZ.

Práce v sobotu je sice podle Ježíše stále hřích, ale “v rozumné míře” v sobotu pracovat povoluje. Porovnejme to se Starým Zákonem, kdy je potrestán barbarským trestem smrti ukamenováním i muž, který si v lese sbírá dřívka – a tehdy byl takový trest považován za morální (vždyť ten muž se vzepřel Bohu! Tak co s ním jiného?).

Zapudit manželku bylo dříve povoleno, zatímco Ježíš to považuje za nevhodné, a tento posun zdůvodňuje nic neříkající frází o “tvrdosti vašeho srdce”. (Matouš 19:7) (Zde se tedy jedná naopak o zpřísnění pravidel!)

Ježíš také docela zásadně mění starozákonní pravidlo “Oko za oko” o 180 stupňů na “Nastav druhou tvář”. U tohoto se na chvíli zastavme: Vážně je tohle morální? Vážně je dobré, abychom se takto chovali? Vážně je na fyzický útok dobré reagovat výzvou k dalšímu útoku? Je vůbec morální reagovat na útok pasivitou? Jak by asi vypadal svět, kdyby se tento model ve společnosti začal prosazovat? Hádám, že agresivnější jedinci by se zaradovali, a měli by posvícení. A to ani nemluvím o tom, k čemu by asi vedlo, kdybychom se pokusili aplikovat tuto zásadu na vztahy mezi státy. Takový stát, který by se v takové situaci rozhodl stát se agresorem, by se zanedlouho stal světovládcem.

Jistě není náhodou, že se Ježíšův model nikdy nijak významně neprosadil. Kdyby se prosadil, pak by ta skupinka která by ten model přijala, zanedlouho přestala existovat. Kdyby se křesťané chovali, jak Ježíš utopicky učil, pak by dnes žádní křesťané nebyli.

***

“Morální Zeitgeist”, který způsobil posun od Starozákonní morálky k té Novozákonní, samozřejmě působit nepřestal, a výsledky tohoto procesu jsou vskutku dramatické. Zmiňme jen vznik názoru na amorálnost mučení, amorálnost otroctví, amorálnost rasismu. Nic na tom nemění fakt, že mučí se i dnes (Al Ghraib), stejně jako nějací ti lidé s postavením otroka se najdou, a existují i rasisté. To oč běží, je změna názorů společnosti na tyto jevy.

Dnes nikdo nepochybuje o tom, že mučení je amorální, zatímco před 400 lety (a ani kdykoliv dřív) s jeho morálností drtivá většina společnosti neměla problém (a výjimeční jedinci s jasnozřivou myslí a opačným názorem, na tom nic nemění). Analogicky co se týká dalších jevů.

Jak dnes můžeme vědět, jaký posun morální Zeitgeist v příštích desetiletích způsobí? Jak dnes můžeme odhadnout, co z toho co dnes morální je, za nějaký čas morální nebude? A jak můžeme vědět, že něco z toho co dnes morální naopak není, nepřestane být po čase problematické?

Obloukem se vracíme k začátku: Kde je jaká objektivní, absolutní morálka? Dnes máme na morálku takové názory, jaké máme, z dobrých důvodů, stejně jako v minulosti měli lidé tehdejší morálku z (pro ně) dobrých důvodů. K posunu došlo, protože dnes víme, co jsme tehdy nevěděli, staly se věci, ke kterým do tehdy nedošlo (třeba Holokaust), a objevili se myslitelé, jejichž filosofie vrhla na mnohé věci nové světlo.

Tento proces samozřejmě kontinuálně a neustále pokračuje: dnes nevíme věci, které budeme vědět za pár desítek let, a naše názory na to co je morální a co ne, se mohou změnit (a také se změní). Stanou se věci, které naše názory posunou, objeví se myslitelé, kteří náš pohled pozmění.

Závěr: Objektivní a absolutní morálka je jen iluze lidí, kteří nejsou schopni překročit svůj stín. Vývoj morálky je kontinuálním procesem, a pojetí morálky v různých dobách se v konkrétní společnosti liší tím víc, čím jsou od sebe tyto doby vzdálenější. To, že některé zásady přetrvávají (např. “nebudeš svévolně vraždit své bližní”) svědčí jedině o tom, že platí z velmi dobrých důvodů, a nikoliv o tom, že existuje cosi jako objektivní morálka jako celek, a tím méně o tom, že by taková morálka byla dána Bohem a sdělena nám skrze Bibli.

1,240 thoughts on “Křesťanství a morálka

  1. Slávek Černý

    To Michal:
    Tykání beru 🙂 Nesouhlasím, že by body 3,4 prokazovaly existenci Boha. U trojky si nedovedu moc jasně představit ty nutné podmínky. U 4 bych zase nevěděl, jak tyto jevy přiřadit bohu. navrhni nějaký jev, nebo zázrak, který by tě přesvědčil o existenci boha.

  2. Slávek Černý

    Colombo: Tak, tak … pomalu mě skoro přesvědčujete. V podstatě je na tom postaven i současný a právní řád. A ono je to možná lepší model než ten o vině a odplatě.

    Dnešní právní systém již s pojmem trest neoperuje ve smyslu odplata, ale ve smyslu výchovném. V podstatě je to dobře, jen to není dotaženo do důsledků, protože by to ani většina lidí nepřijala.

    A ještě jedna běžná zkušenost. Většina žen (ale nakonec i mužů) trpí občasnými výkyvy hormonální rovnováhy. Je správné se s člověkem, který je ve “výkyvu ” nějakým způsobem přít? Rozumnější přístup je zachovat svoji pozici a odložit řešení problému na později pokud je to možné. Stejně tak jako si je třeba většina lidí schopna uvědomit, jak se nedostatek cukru nebo hlad projevuje na našem chování a uvažování.

  3. Michal Post author

    Slávek:

    Tak:
    (3) – lidé, kteří by tvrdili, že jsou v kontaktu s Bohem, by byli schopni odpovědět na jakoukoliv smysluplnou otázku.
    Jaké číslo od jedné do miliardy napsal na papírek a zamknul do trezoru člověk, jehož totožnost nezná ani testovaný člověk, ani přímý zadavatel otázky? (ale zná ho třetí osoba – tj. dvojitá slepá metoda)
    Kdo bude prezidentem USA za 30 let?
    Kolik lidí zemře v předem připraveném, avšak testovanému neznámém seznamu milionu lidí během příštího týdne?
    Jak zní odpověď na problém P=NP? Jak zní důkaz?

    (4) 🙂 Ve výšce 12000 km od Země by se během mikrosekundy zhmotnil 6000 km velký, anglicky latinkou psaný svítící nápis “Já, Jehova, Bůh starých Izraelců, existuji, a 12.7.2011 ve 12:00 GMT způsobím velký zázrak”.
    V daném čase by se na tři hodiny zastavila rotace Země (a tedy subjektivně Slunce na obloze pro celou polokouli), celý Vesmír by vyplnila záře o teplotě 6500 K, (pro neosvícenou polokouli by to mělo ten následek, že by se v noci rozsvítila celá obloha) aniž by to mělo jakýkoliv negativní vliv na život na Zemi (kdyby se to stalo z “fyzikálních příčin”, byl by život na Zemi během pár okamžiků usmažen), a všichni lidé na Zemi by v jediném okamžiku dostali telepaticky zprávu o existenci Boha, která by je nenechala ani na okamžik na pochybách, že to je opravdu tak 🙂

  4. Slávek Černý

    OK, máte pravdu Michale, potom bych tedy také uvěřil. Vzhledem k tomu, že je Bůh dobrý, že asi nechce abychom skončili v pekle a vzhledem k tomu, že jsou pro něj výše uvedené věci maličkosti, tak by s tím asi fakt měl něco udělat. Měl by tu svoji přítomnost posunout na trošku vyšší úroveň, než ty šarlatánské triky s vodou a vínem nebo hořícím keřem, které dnes dokáže provést každý druhý iluzionista okresního formátu. 🙂

  5. Michal Post author

    Nebo třeba Slávku, co kdyby opravdu fungovaly modlitby?

    1) správně pronesené modlitby věřícího člověka ke Křesťanskému Bohu by dokázaly uzdravit jakoukoliv nemoc, a pomoci tedy jakémukoliv člověkovi, včetně například obnovení amputované končetiny
    2) modlitby nevěřícího člověka, popř. modlitby k jinému bohu by tyto účinky neměly

    Mimochodem, NZ jasně stanoví, že přesně takto by to mělo fungovat! A POKUD by to takto fungovalo, jak tvrdí sami autoři NZ, pak by i tohle pro mě bylo zcela dostatečným důvodem k víře v křesťanského Boha.

    Mt 21:21 Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to.
    Mt 21:22 Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte.“

    Bohatě by mi stačilo, kdyby to takto fungovalo 🙂

  6. Arkande

    to Michal*: Bible tvrdí, že každý kdo má víru jen jako zrníčko písku ,dokáže pohnout horou…Takže stačí jen poprosit Josefa,Karla,Protestanta zda by byli tak laskaví a nezpochybnitelný důkaz budeme mít během chvilky.Já to také zkusím….hmmmmmmmmmmmmmmm pohla se Sněžka? 🙂 🙂 🙂

  7. Arkande

    Michal:Mt 21:21 Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to.
    Mt 21:22 Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte.“

    to Michal:Stejná myšlenka…Dle nové Pivní církve platíte rundu. 🙂

  8. Miloš

    Pokial su zodpovednost, vina a nevina len ludske pojmy a nic viac, znamena to, ze som nevinny nech urobim cokolvek a nenesiem za to zodpovednost, lebo take nieco v skutocnosti neexistuje, je to len ludsky vymysel. Fajn.

    Ak nieco urobim, su len dve moznosti – bud som to urobil preto, lebo som sa tak rozhodol na zaklade mojej slobodnej vole, a vtedy nesiem za svoj cin zodpovednost, (ktora v tom pripade existuje, tak ako potom existuje moja vina alebo nevina), alebo som to urobil preto, lebo som na to bol naprogramovany, musel som to urobit a inak som nemohol. Vtedy zodpovednost nenesiem, a moja zodpovednost je iba iluzorna (ak vobec nejaka zodpovednost existuje).

    Ked tecie rieka cez krajinku, tecie tak, ako jej to urcuju prirodne zakony, pokial viem, nikto netvrdi, ze ma moznost volby. Ani ja.
    Ale je to tak aj u ludi? Mozem mat vrodeny sklon k agresivite, ale to este neznamena, ze v kazdej konkretnej situacii budem vzdy konat agresivne. Alebo tvrdite, ze ano?
    Pokial je podla vas determinovane uz to, ak v konkretnej situacii jednam tak, ako jednam, tak za to predsa nemozem niest zodpovednost, ibaze by ziadna skutocna zodpovednost naozaj neexistovala (iba ak nejaka iluzorna).

    Preco si myslite, ze vsetko co sa deje na svete je uz vopred determinovane a musi sa diat tak, ako sa deje?

  9. Machi

    Miloš:
    “Ak nieco urobim, su len dve moznosti – bud som to urobil preto, lebo som sa tak rozhodol na zaklade mojej slobodnej vole, a vtedy nesiem za svoj cin zodpovednost, (ktora v tom pripade existuje, tak ako potom existuje moja vina alebo nevina), alebo som to urobil preto, lebo som na to bol naprogramovany, musel som to urobit a inak som nemohol. Vtedy zodpovednost nenesiem, a moja zodpovednost je iba iluzorna (ak vobec nejaka zodpovednost existuje).”

    Ne.
    Pokud jste něco udělal na základě svobodné vůle -> nesete zodpovědnost.
    Pokud jste něco udělal, protože jste byl determinován to udělat (ne naprogramovaný!) -> nesete zodpovědnost.
    Pojem zodpovědnost nemá nic společného se svobodnou vůlí.
    Zkuste nám napsat jak definujete zodpovědnost a vinu.

    “Preco si myslite, ze vsetko co sa deje na svete je uz vopred determinovane a musi sa diat tak, ako sa deje?”
    Znáte nějaký protipříklad, kdy se něco událo jinak, než se skutečně událo? 🙂

  10. protestant

    Michal says:

    Mimochodem, NZ jasně stanoví, že přesně takto by to mělo fungovat! A POKUD by to takto fungovalo, jak tvrdí sami autoři NZ, pak by i tohle pro mě bylo zcela dostatečným důvodem k víře v křesťanského Boha.

    Mt 21:21 Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to.
    Mt 21:22 Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte.“

    Bohatě by mi stačilo, kdyby to takto fungovalo

    protestant:

    Co děláte když vám někdo řekne: “vlezte mi na záda” ? 🙂

  11. Michal Post author

    Miloši, velice zjednodušeně řečeno se podle mě člověk rozhoduje
    1) buď náhodně
    2) a nebo na základě racionální úvahy

    Kde ale potom máte tu svobodnou vůli? Jistěže se můžete rozhodnout tak či onak, ale vy si vyberete tu možnost která se vám zdá pro vás optimální; a pokud se rozhodnete způsobem, který se vám nezdá optimální, uděláte to zase z nějakého důvodu! Např. proto, že jste se rozhodl demonstrovat někomu, že se ne vždy rozhodujete racionálně 🙂

    Opakuji, že ta úvaha je silně zjednodušená, ale IMHO v zásadě to takto opravdu je…

  12. Michal Post author

    Protestante, bavíme se o tom, zda by mohla nastat situace, že by akceptování existence Boha bylo racionálním a plně akceptovatelným vysvětlením 😉

    Vaše “vlezte mi na záda” se mi jeví jako opět docela mimoběžná připomínka 😉

  13. protestant

    Arkande says:
    July 11, 2011 at 1:26 pm
    to Michal*: Bible tvrdí, že každý kdo má víru jen jako zrníčko písku ,dokáže pohnout horou…Takže stačí jen poprosit Josefa,Karla,Protestanta zda by byli tak laskaví a nezpochybnitelný důkaz budeme mít během chvilky.Já to také zkusím….hmmmmmmmmmmmmmmm pohla se Sněžka?

    protestant:

    Proč by se měla hýbat?

  14. protestant

    Michal says:
    July 11, 2011 at 1:48 pm
    Protestante, bavíme se o tom, zda by mohla nastat situace, že by akceptování existence Boha bylo racionálním a plně akceptovatelným vysvětlením

    Vaše “vlezte mi na záda” se mi jeví jako opět docela mimoběžná připomínka

    Protestant:
    Je to stejně obrazné vyjádření jako to vámi citované z Bible.

  15. Michal Post author

    Do té racionální úvahy (pro toho daného člověka) se samozřejmě promítá neuvěřitelně široké spektrum různých okolností, od jeho genetických dispozic, přes prostředí ve kterém vyrůstal, po jeho aktuální duševní rozpoložení a aktuální stav jeho mozku – což ovšem nic nemění na racionalitě (pro něj, v daném okamžiku) toho rozhodnutí!

    Nemyslíte?

    Jak byste Miloši popsal, jak se projevuje ta “svobodná vůle”?

  16. Michal Post author

    Protestant: Je to stejně obrazné vyjádření jako to vámi citované z Bible.

    Zvláštní, že u slova “odjakživa” jste ten nepatrně odlišný význam od toho etymologicky doslovného nechápal… 😉

  17. Karel

    Machi says: Tohle je tisíckrát opakovaná kravina a nechápu, že i mnozí filozofové ji berou vážně. Komár je naprogramován k tomu aby vám sál krev. Znamená to, že ho nezaplácnete?
    Pokud tomu nerozumíte, můžete to brát tak, že když je někdo determinován vykrást banku, jsou další determinování ho šoupnout do chládku!

    Když je člověk přesvědčen, že lide jsou stroje, mělo by to nést v sobě změnu vztahu k němu. Společnost odsoudí vraha i když ví, že musel zabít. Tato společnost může fungovat, odsouzení není odplata, ale prevence. Společnost, která vrahy nesoudí v podstatě zanikne. Na tom se snad shodneme. Mi jde o něco jiného, hlubšího. o vnitřní proměnu ve vztahu k druhému. Uvedu drastický příklad. Jsem determinista a nějaký člověk mi zabije dítě. Samozřejmě, pošlu jej do chládku. Ale mohu se na něj ZLOBIT, když vím, že ten vrah je vlastně stroj? Pokud se zlobím, jsem nedůsledný, je to jako by na mne spadl meteorit a já se na ten meteorit zlobil.

  18. Slávek Černý

    Souhlas Michale, pěkně jsi to napsal včetně citátů. Kdyby fungovaly, hned bych věřil:-) Vzhledem k tomu, že to evidentně nefunguje, tak se za A) nedá Bibli věřit B) Bůh neexistuje C) Budeme si hrát se slovíčky, abychom z toho nějak vybruslili.Už teď se těším na reakci Karla nebo Protestanta :-)) Sáblíková hadr.

  19. Colombo

    Karel: leda, že by jste byl dualista (hmota+duše), tak neexistuje jakýkoliv argument pro svobodnou vůli, krom neznalosti a ignorance. Kdyby jste si načetl molekulární biologii a trošku zabředl do informatiky a modelování, tam by jste našel svou odpověď.

  20. protestant

    Slávek Černý says:
    July 11, 2011 at 2:15 pm
    Souhlas Michale, pěkně jsi to napsal včetně citátů. Kdyby fungovaly, hned bych věřil:-)

    protestant:
    Nevěřil byste.

Comments are closed.