Pod pojmem morálka rozumíme souhrn pravidel či představ o tom, jaké úmysly, chování či jednání ve společnosti je dobré, správné, a které je naopak špatné.
Pro křesťany je morálka velmi důležitým tématem. Křesťané věří, že existuje absolutní morálka, tedy souhrn pravidel co je dobré a co špatné, který je univerzálně platný. Věří, že tato absolutní morálka nám byla dána Bohem, a je obsažena v Božím slově, tedy v Bibli. Tyto morální maximy nemohou být zpochybňovány, nelze o nich kriticky diskutovat – jsou přece od Boha.
Křesťané dále často argumentují, že už samotný fakt, že tato absolutní morálka existuje, je důkazem existence jejich Boha.
Ateismus jako takový morálku nijak neřeší (ateismus je názorem na (ne)existenci Boha), ovšem ateisté na morálku většinou názor jistě mají. Pozicí ateistů je, že žádná absolutní morálka neexistuje. Morálka nebyla nijak stanovena, ani vymyšlena, Bohem ani nikým jiným. Vznikala postupným vývojem v průběhu stovek a tisíců let, v jednotlivých společnostech a civilizacích.
Jednotlivé morální zásady jsou více či naopak méně univerzální, přičemž ty které jsou univerzálnější (např. “nezavraždíš svého bližního”) jsou takové z dobrých a jasně formulovatelných důvodů. Obecně, nad každým morálním pravidlem je vhodné přemýšlet, a zvažovat proč vlastně platí, a proč je dobré, aby platilo.
My se dnes podíváme, který z těch dvou konceptů lépe odpovídá realitě.
Absolutní morálka, definovaná Bohem, by jistě mohla existovat (pokud by ovšem existoval osobní Bůh). Existuje ale opravdu? Pokud ano, tak jak vypadá? Cokoliv absolutního musí být z definice jednoznačně definované. Mělo by tedy být jasné, jaká mravní pravidla do té Bohem definované podmnožiny patří, a jaká nikoliv.
***
Základem křesťanské morálky je desatero. Patří tedy všechna přikázání do té Bohem stanovené absolutní morálky, o níž se nediskutuje?
Zopakujme si:
1) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
1a) Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
2) Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval.
3) Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. … Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
4) Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho byl živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
5) Nezabiješ
6) Nesesmilníš
7) Nepokradeš
8 ) Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
9) Nebudeš dychtit po domě svého bližního.
10) Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
Vážně jsou tyto body základem absolutní morálky, definované Bohem? Vážně je základní mravní maximou, kterou si Bůh stanovil (!!!), že ho máme uctívat? Vážně je to pro něj tak důležité, že bližší specifikaci tohoto uctívání věnoval čtyři z deseti (jedenácti) přikázání?
Ateisté, kteří v Boha nevěří, jsou tedy zcela amorální lidé, a právem půjdou po smrti do pekla – v souladu s opakovaným potvrzeným téhož v Novém Zákoně Ježíšem… (kdo nevěří, byl již odsouzen)
Vážně má své místo mezi těmito mravními maximami zákaz práce v sobotu?
Opravdu je třeba ctít svého otce i matku za každou cenu? Co když je otec třeba alkoholik, který své děti týral a sexuálně zneužíval? Měly by ho i pak ctít? A když ho ctít nebudou, jsou proto amorální? Připomeňme, že morálka má být dle křesťanů absolutní, jasně definovaná v Písmu, a nepřipouštějící rozplizlost výkladu!
A co přikázání “nezabiješ”? V desateru je toto přikázání staveno bez jakéhokoliv upřesnění, avšak v dalších verších stejné kapitoly případů, kdy zabíjení nařídil přímo Bůh, spoustu (třeba Ex 21:23). Bez ohledu na to, co je napsáno v Bibli: je podle křesťanů nemorální zabíjet ve válce? Jak by se člověk (voják!) měl chovat, když už k válce dojde? Může člověk ve válce zabíjet nevinné? Může vraždit nepřátelské ženy a děti? Bible jasně říká, že ANO! (Numeri 31:15)
A co zabití útočníka v sebeobraně? Je toto amorální? Je povoleno popravit zločince? A je morální, aby obyčejný člověk (nikoliv popravčí) o své vůli ukamenoval člověka proto, že pracuje v sobotu? Bible jednoznačně říká, že ANO! Na základě čeho vědí křesťané, že to morální naopak není?
***
Snad ještě pozoruhodnější, než to co Bible (včetně Nového Zákona!) o morálce říká, je to co naopak neříká.
* Říká někde Bible, že je nemorální otroctví? Naopak, Bible o otroctví mluví jako o zcela normální věci (viz. třeba 10. přikázání)
* Mluví Bible o amorálnosti sexuálního zneužívání dětí?
* Říká Bible, že je amorální rasismus?
* Co říká Bible o amorálnosti mučení?
* Má Bible námitky proti genocidě?
* Mluví Bible o amorálnosti barbarských poprav? (upálení zaživa, kamenování)
* Namítá Bible byť jen slůvkem něco proti týrání dětí? (vzpomeňme si na případ zmučeného chlapce s připínáčky v botách)
* Jak na základě Bible zdůvodnit, že mučení a upalování čarodějnic inkvizicí bylo amorální? (porovnej Ex 22:17)
* Mluví Bible o amorálnosti násilí na ženách v rodině?
Jak může někdo mluvit o Bibli, jako o Zdroji vší morálky, když místo těchto velmi závažných věcí řeší raději záležitosti jako zákaz práce v sobotu pod trestem smrti umučením (ukamenováním), nebo aby knězi nebylo vidět pod sukni? (Ex 20:26)
***
Na výše uvedeném nic nemění fakt, že v Bibli jsou (i) některé hluboké morální koncepty, jako např. “zlaté pravidlo” (chovej se k lidem tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě). Problém je, že jsou na jedné hromadě s ostatním balastem, s výzvami ke genocidám, k obětování lidí, koneckonců i zvířat (i toto je jistě z dnešního hlediska nemorální!) atd., a že k rozlišení, co v Bibli je správné a co špatné, potřebujeme už existující (a rozhodně nikoliv nutně neměnnou) představu z vnějšku. To ale nutně znamená, že Bible nemůže být a není pramenem či nalezištěm oné absolutní morálky, která má podle křesťanů existovat.
Právě ta představa, která nám umožňuje odlišit, co je (v Bibli nebo kdekoliv jinde) dobré a co je špatné, a kterou máme nezávisle na Bibli, je z definice (viz. úvodní odstavec) samotnou morálkou.
V Bibli však nejsou z dnešního hlediska amorální věci jen tak. Jsou tam proto, že v době kdy byly jednotlivé Biblické knihy sepisovány, vypadala morálka právě tak, jak je tam zaznamenána! V Bibli není odsouzeno otroctví právě proto, že na něm tehdy nebylo shledáváno nic nemorálního! Bůh v Bibli Izraelce nabádá ke genocidám a k vybíjení žen a dětí právě proto, že tehdy lidé neviděli nic špatného na tom, vyvraždit nepřátele včetně žen a dětí! Naopak, tehdy do bylo vnímáno jako zcela přirozená a dokonce prospěšná věc (riziko, že děti by vyrostly v syny, odhodlané pomstít smrt svých otců, zde jistě reálně existovalo) a jaký tedy div, že tehdejší lidé přisoudili tyto úmysly i Bohu, kterého si vymysleli?
Jejich Bůh podle nich jednal právě tak, jak oni považovali za správné – ostatně kdo by nechtěl mít spravedlivého Boha?
Právě ten kontrast mezi tím co bylo tehdy považováno za spravedlivé a za morální a za Bohem posvěcené, a co je považováno za spravedlivé a morální dnes, svědčí naprosto jednoznačně proti existenci Bohem stanovené absolutní morálky.
***
Nový zákon byl sepsán o stovky let později než Starý Zákon, a vzhledem k výše uvedenému je naprosto přirozené a očekávatelné, že v průběhu těchto stovek let se pojetí morálky v Izraelské společnosti změnilo. K tomuto posunu by ovšem rozhodně nemělo dojít, pokud by měli pravdu křesťané, a existovala by “objektivní morálka”, obsažená v Božím Slově.
Starý Zákon je sice i v NZ nahlížen jako “bezvýhradná” autorita, a Ježíš se na něj odvolává při každé příležitosti a jeho platnost opakovaně potvrzuje, ale současně lehce naznačuje možnost kompromisu v některých otázkách, a jím popisovaná morálka v některých dalších otázkách je dokonce diametrálně odlišná od SZ.
Práce v sobotu je sice podle Ježíše stále hřích, ale “v rozumné míře” v sobotu pracovat povoluje. Porovnejme to se Starým Zákonem, kdy je potrestán barbarským trestem smrti ukamenováním i muž, který si v lese sbírá dřívka – a tehdy byl takový trest považován za morální (vždyť ten muž se vzepřel Bohu! Tak co s ním jiného?).
Zapudit manželku bylo dříve povoleno, zatímco Ježíš to považuje za nevhodné, a tento posun zdůvodňuje nic neříkající frází o “tvrdosti vašeho srdce”. (Matouš 19:7) (Zde se tedy jedná naopak o zpřísnění pravidel!)
Ježíš také docela zásadně mění starozákonní pravidlo “Oko za oko” o 180 stupňů na “Nastav druhou tvář”. U tohoto se na chvíli zastavme: Vážně je tohle morální? Vážně je dobré, abychom se takto chovali? Vážně je na fyzický útok dobré reagovat výzvou k dalšímu útoku? Je vůbec morální reagovat na útok pasivitou? Jak by asi vypadal svět, kdyby se tento model ve společnosti začal prosazovat? Hádám, že agresivnější jedinci by se zaradovali, a měli by posvícení. A to ani nemluvím o tom, k čemu by asi vedlo, kdybychom se pokusili aplikovat tuto zásadu na vztahy mezi státy. Takový stát, který by se v takové situaci rozhodl stát se agresorem, by se zanedlouho stal světovládcem.
Jistě není náhodou, že se Ježíšův model nikdy nijak významně neprosadil. Kdyby se prosadil, pak by ta skupinka která by ten model přijala, zanedlouho přestala existovat. Kdyby se křesťané chovali, jak Ježíš utopicky učil, pak by dnes žádní křesťané nebyli.
***
“Morální Zeitgeist”, který způsobil posun od Starozákonní morálky k té Novozákonní, samozřejmě působit nepřestal, a výsledky tohoto procesu jsou vskutku dramatické. Zmiňme jen vznik názoru na amorálnost mučení, amorálnost otroctví, amorálnost rasismu. Nic na tom nemění fakt, že mučí se i dnes (Al Ghraib), stejně jako nějací ti lidé s postavením otroka se najdou, a existují i rasisté. To oč běží, je změna názorů společnosti na tyto jevy.
Dnes nikdo nepochybuje o tom, že mučení je amorální, zatímco před 400 lety (a ani kdykoliv dřív) s jeho morálností drtivá většina společnosti neměla problém (a výjimeční jedinci s jasnozřivou myslí a opačným názorem, na tom nic nemění). Analogicky co se týká dalších jevů.
Jak dnes můžeme vědět, jaký posun morální Zeitgeist v příštích desetiletích způsobí? Jak dnes můžeme odhadnout, co z toho co dnes morální je, za nějaký čas morální nebude? A jak můžeme vědět, že něco z toho co dnes morální naopak není, nepřestane být po čase problematické?
Obloukem se vracíme k začátku: Kde je jaká objektivní, absolutní morálka? Dnes máme na morálku takové názory, jaké máme, z dobrých důvodů, stejně jako v minulosti měli lidé tehdejší morálku z (pro ně) dobrých důvodů. K posunu došlo, protože dnes víme, co jsme tehdy nevěděli, staly se věci, ke kterým do tehdy nedošlo (třeba Holokaust), a objevili se myslitelé, jejichž filosofie vrhla na mnohé věci nové světlo.
Tento proces samozřejmě kontinuálně a neustále pokračuje: dnes nevíme věci, které budeme vědět za pár desítek let, a naše názory na to co je morální a co ne, se mohou změnit (a také se změní). Stanou se věci, které naše názory posunou, objeví se myslitelé, kteří náš pohled pozmění.
Závěr: Objektivní a absolutní morálka je jen iluze lidí, kteří nejsou schopni překročit svůj stín. Vývoj morálky je kontinuálním procesem, a pojetí morálky v různých dobách se v konkrétní společnosti liší tím víc, čím jsou od sebe tyto doby vzdálenější. To, že některé zásady přetrvávají (např. “nebudeš svévolně vraždit své bližní”) svědčí jedině o tom, že platí z velmi dobrých důvodů, a nikoliv o tom, že existuje cosi jako objektivní morálka jako celek, a tím méně o tom, že by taková morálka byla dána Bohem a sdělena nám skrze Bibli.
Michal says:
To je ještě jinak: jedna věc je, chovat se nemorálně a vědět to – jenže my máme naopak všechny důvody k přesvědčení, že oni si tehdy MYSLELI, že jednají morálně! Vždyť byli křesťané, tak kdyby věděli že jednají amorálně, tak copak by hromadně riskovali věčné zatracení?
protestant: Ale křesťané jsou přece ti hříšníci, ne ti spravedliví.
Protestant:
“Vy víte skrze které příběhy nás Bůh oslovuje? Píšete to jako byste věděl.”
My si myslíme, že z skrze žádné, ale církev si myslí, že to ví. Zřejmě pro vás Protestante bude velké překvapení, že náboženských textů existuje mnohem víc, ale jen některé se dostaly do Bible.
Josef:
“2) absolutní morálka ale existuje
3) tedy bůh existuje”
Na základě čeho bych odvodil pravdivost bodu (2), kdybych bod (3) ještě neměl zaveden?”
Stejně jako vy jste kdysi odvozoval z existence Vesmíru Boha.
Josef:
“Nelze tedy podle něj objektivně tvrdit, že třeba zabíjení homosexuálů na potkání je nemorální nebo morální. ”
Já jsem normálně klidný člověk (kecám, nejsem), ale sakra četl jste ten můj příspěvek? Nečetl, jinak byste furt neopakoval ty své, s prominutím, kraviny.
Proč bych jako egoista někoho zabíjel, když z toho nemám vůbec žádný užitek? Naopak, na zabití ještě musím vydat mnoho energie.
Zrovna zabíjení homosexuálů bylo v mém příspěvku uvedeno jako nemorální v podstatě v kterékoliv době.
Navíc sám napíšete tohle “Ale především: podle křesťanů je primárním pramenem morálky lidský rozum a jeho svědomí.”
A nejste schopen pochopit, že u ateistů je situace stejná.
Proč myslíte Josefe, že nebyla třetí světová válka? Protože se lidé stali morálnějšími a nebo proto, že by z ní neměli žádný užitek?
Mimochodem jediný kdo si přál třetí světovou válku byli někteří představitelé kléru a pár konzervativců (tedy věřících) v USA (i když u těch si nejsem jistý zda nešlo jen o bluf).
“Proto Machi nemůže ani uvádět, že morálka bude s nějakým vývojem lepší, protože toto jeho subjektivní tvrzení má stejnou platnost jako subjektivní tvrzení kohokoli jiného, že s vývojem je naše morálka čím dál horší.”
Existuje mnoho filosofických konceptů morálky, dle kterých je možné uvažovat o lepší a horší morálce. Jeden z nich například tvrdí, že lepší morálka sebou přináší méně utrpení. My vůbec nepotřebujeme vědět jestli to je objektivní. Nám jako lidstvu úplně stačí, když se na tom shodneme a tuto morálku prosadíme.
Josefe, sám jste egoista. Velice často používáte přehnaně slušné fráze jen proto, abyste vzápětí ukázal co si o druhých myslíte (a nic slušného to není). Redukujete ostatní jen na obláčky atomů jen proto, abyste vzápětí tohle vyčítal ateistům. Nečtete cizí příspěvky a jen opakujete tu svou mantru o objektivní morálce.
Pokud už na nějaký příspěvek reagujete, pak tím stylem, že si vyberete část, která se vám hodí, reagujete na ni, přestože v tom samotném příspěvku už máte odpověď na vaše otázky. Toto chování je skutečně vedeno jen s cílem někoho nasířit, což je nemorální jak u ateistů, tak i křesťanů.
A to už nemluvím o tom, že křesťanská víra je ztělesněný ultraegoismus.
Roman:
“Paradoxně můžu svoje egoistické zájmy naplnit nejlépe tím, že se nebudu chovat jako egoista.”
“Takže vlastně pomáháme pro dobrý pocit, to je když to vezmeme do důsledků taky egoismus.”
To někteří věřící nikdy nepochopí. 🙂
Michal says:
Podle vás by ale k takové situaci vůbec nemělo dojít, protože co je dobré a co je špatné by mělo být DÁNO, a k takovému hromadnému omylu by vůbe nemělo dojít!
protestant: Kdepak. Podle mne dostal člověk od Boha svobodu. Tedy možnost konat i špatné.
Slávek Černý says:
June 30, 2011 at 8:51 pm
protestant: Jak tedy poznám to dobro a to zlo.
Slávek: V tomto úplně s Michalem nesouhlasím. Myslím že rozlišit dobro a zlo není jednoduché. Rozhodně se nemusí a ani velmi často nejedná o smýšlení většiny (to je možná takové pomocné kritérium: když nevíš zeptej se lidí kolem sebe). Ono to není nakonec jednoduché ani podle Bible poznat dobro a zlo, že?
protestant:
Přesně tak Slávku. Je to přece jen dílo lidské a tedy dvojznačné.
Machi says:
My si myslíme, že z skrze žádné, ale církev si myslí, že to ví. Zřejmě pro vás Protestante bude velké překvapení, že náboženských textů existuje mnohem víc, ale jen některé se dostaly do Bible.
protestant:
Miluji tyto okamžiky, kdy jsem upozorňován na “novinky” které znají už děti v nedělní škole. 🙂
protestant: Kdepak. Podle mne dostal člověk od Boha svobodu. Tedy možnost konat i špatné.
Jo, takže za 2. sv. války se takhle myrnix tyrnix všichni Němci co podporovali Hitlera a chtěli válku, svobodně rozhodli zahodit šanci na posmrtný život a jít do pekla. To dává smysl…
“Josef: Pánové, diskutuje se mi s Vámi sice příjemně, ale pro dnešek stačilo. Těším se příště a přeji krásný zbytek večera.”
Já si myslím, že to stačilo nejen dneska, ale i zítra, pozítří, popozítří…
“Miluji tyto okamžiky, kdy jsem upozorňován na “novinky” které znají už děti v nedělní škole.”
Miluju tyto okamžiky, kdy jsem upozorňován na to, že tyhle “novinky” znají už děti v nedělní škole…
… když se tyhle sktečnosti ignorují převzdělaní theologové, ale i obyčejní věřící, když vznášejí požadavek pravdivosti na tu onu svou svatou knihu a na ten svůj svatý text.
Slávek:Vzdělaný člověk je schopen vnímat morálku lépe, než nevzdělaný
protestant: koho mi to připomíná ….. že by Mengeleho?
Protestante, lepšítete se. Použití dvou špinavých diskusních triků v jedné reakci jsem u Vás ještě nezaznamenal 🙂 (porušení míry: vzdělaný člověk nemusí být Mengele) a vytržení z kontextu, kdy se ani nenamáháte citovat celou větu:
Vzdělaný člověk je schopen vnímat morálku lépe, než nevzdělaný (s tím ale samozřejmě rostou i nároky, proto nelze říct, že vzdělaný člověk se chová morálněji než nevzdělaný)
Takže férová odpověď by asi zněla: Ano, může Vám to připomínat, vašeho křesťanského bratra Mengeleho, který pravděpodobně skončil v nebi, pokud později svých činů litoval. Stejně tak je možné, že skutečně jednal na Boží rozkaz a ty činy mu byly osobně odporné. Kdo jste vy protestante abyste ho soudil? Znáte snad všechny okolnosti, které ho k činům vedly? Znáte snad Boží záměr, abyste se k tomu vyslovoval podle své absolutní morálky? Nechte na Bohu aby oddělil zrno od plev.
Mě to ale přivedlo k úvaze, že morálka, tak jak ji chápu já poskytuje daleko jednoznačnější odpověď. Podíváme li se na problém z dnešního pohledu, tak víme, že pravděpodobnou příčinou Mengelových činů byl jeho sadismus. Jeho pokusy neměli z vědeckého hlediska valný smysl a navíc byly prováděny poměrně “lajdácky”. Na druhou stranu tyto pokusy způsobovaly neskutečné utrpení mnoha lidem. Mengele byl člověk chytrý a vzdělaný a měl všechny předpoklady, aby důsledky svých činů dohlédl. Proto bylo jeho jednání nemorální tehdy, je nemorální i z dnešního pohledu a bylo nemorální i z pohledu našeho katolického doktora.
Protestante, tohle je jako odpověď? “Miluji tyto okamžiky, kdy jsem upozorňován na “novinky” které znají už děti v nedělní škole. ”
Jinak zde souhlas s Colombem, zase si z nás střílíte Protestante.
Můžete mi tedy říci proč zrovna církev uznala za nutné, aby v Bibli byly obsaženy i tyto sporné (nemorální) pasáže?
Machi: s Bc. Colombem O:)
Na obranu Josefa: Já bych mu asi nevyčítal, že reaguje jen na některé příspěvky. Myslím, že jeho výkon je i tak obdivuhodný, na kolik věcí dokáže reagovat a přitom to má jakž takž hlavu a patu. Stejně tak je jasné, že v tom množství reaguje spíše šablonovitě a trochu zapomíná co kdo napsal před X příspěvky. Mě to od něj přijde jako skutečný výkon. Takže souhlasím, že se to děje (nízká kvalita, více textu než myšlenek), přesto jsem rád, že tu je a diskutuje. Navíc mi přijde, že diskutuje poctivěji než Protestant, který používá téměř v každé reakci vyložené fauly. Musíme si uvědomit, že tu proti Josefovi (ne vlastní vinou) hrajeme celkem masívní přesilovku :-/
Přesně, ne vlastní vinou – a mě to taky celkem mrzí :/
Bylo by mnohem lepší, kdyby sem chodilo víc křesťanů 🙁
A co se týká Josefa, také souhlasím se Slávkem 😉
“Já bych mu asi nevyčítal, že reaguje jen na některé příspěvky. Myslím, že jeho výkon je i tak obdivuhodný, na kolik věcí dokáže reagovat a přitom to má jakž takž hlavu a patu. Stejně tak je jasné, že v tom množství reaguje spíše šablonovitě a trochu zapomíná co kdo napsal před X příspěvky.”
Že reaguje jen některé příspěvky mi nevadí, v některých případech se stejně jedná v podstatě o stejné příspěvky (příspěvky se stejným vyzněním a pointou). Vadí mi, že si z jednoho příspěvku vybere jednu věc, tu pak zkritizuje a vůbec nebere ohled na to, že ve stejném příspěvku má na tuto už odpovězeno. Když to pak napíše po desáté, pak ho podezřívám, že to dělá naschvál.
“přesto jsem rád, že tu je a diskutuje”
Já taky (nakonec zde máme jako oponenty jen Protestanta a Josefa), přesto už skutečně nevím jak ho přesvědčit o tom, že na většinu jeho otázek už bylo odpovězeno, stačí se podívat zpětně na příspěvky.
Machi: s Bc. Colombem O:)
Gratuluju! 🙂
Josef: Spor je o to, zda se vyvíjejí principy, podle kterých se člověk objektivně má chovat (vražda je někdy přípustná a jindy ne). Podle křesťanů je vražda vždy špatná, podle atheisty špatnost vraždy záleží na tom, jestli se mi vraždit chce nebo nechce.
Vražda je i podle ateisty vždy špatná (vražda je prostě zabití ze špatných důvodů). Pokud se tedy budeme bavit o zabití, to je samozřejmě také vždy špatné samo o sobě, ale může být vyváženo dobrými důvody. Proto ten čin úmyslného zabití někdy hodnotíme buď jako morálně indiferentní nebo jako morální – dobrý.
Takové indiferentní zabití, může nastat tehdy, kdy jsme k činu donuceni. Taková situace může třeba nastat ve válce, kdy za odmítnutí uposlechnutí rozkazu zabít nepřítele je trest smrti. Určitě bychom tento čin nenazvali obecně jako morální, ale ani bychom ho nehodnotili jako nemorální. Zodpovědnost by v tomto případě byla na veliteli nebo na tom, kdo vytvořil systém/vydal rozkaz.
Kdy bychom zabití hodnotili morálně kladně je třeba zabití únosce, který už několik svých obětí zabil a vyhrožuje zabitím další. tento čin by byl morální proto, že bychom předešli větší škodě (zabití neviné oběti nebo obětí), než je samotné zabití desperáta.
Z pohledu únosce se ovšem může jednat také o morální čin, pokud k tomu měl dobré důvody. Dovedu si třeba představit situaci, kdy rusové zabili čečenci většinu rodiny. Zároveň by hrozili zabitím dalších členů. tento člověk by byl v tak zoufalé situaci, kdy neschopen postavit se přímo útočníkům, hledá zástupný cíl, který mu umožní mít alespoň nějakou naději na vyřešení situace: přepadení ruské školy a vzetí rukojmích.
V této situaci evidentně nemá příliš smyslu posuzovat morálku lidí, kteří si zoufalou situaci nevybrali (ruští policisté a čečenští únosci), ale musíme se tázat po morálce lidí, kteří měli moc rozhodovat a dopustili, aby taková situace vůbec nastala.
Machi says:
June 30, 2011 at 9:14 pm
Protestante, tohle je jako odpověď? “Miluji tyto okamžiky, kdy jsem upozorňován na “novinky” které znají už děti v nedělní škole. ”
Jinak zde souhlas s Colombem, zase si z nás střílíte Protestante.
Můžete mi tedy říci proč zrovna církev uznala za nutné, aby v Bibli byly obsaženy i tyto sporné (nemorální) pasáže?
protestant:
Církev převzala SZ celý, tak jak je v Jabne kanonizovali bratři židé. Nijak do toho nezasahovala. Neprováděla cenzuru.
to Colombo.
Také gratuluji.
Také jdu zítra na promoci. Ne samozřejmě svoji 🙂
to Slávek.
Berte to jako zjednodušené vyjádření mého přesvědčení, že se vzdělaností prostě morálka neroste. Nic jiného v tom není.