Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Jirka says:
Mám v mysli Boha taktrošku jako toho mistra nějakého bojového umění jak nechá toho učně se trápit jenom proto aby ho naučil se zeptat a důvěřovat atd… Jak ho posadí k desce a říká ” “Ty ji přerazíš”. A on se vzpouzí, že ne , že si nutně musí zlomit ruku a bude to bolet atd atd… až ji jednoho dne přerazí a je sám mistrem.
S.V.H.:
Neshoda bude asi v tom, že Vy předpokládáte, že Bůh na dotazy odpovídá. Já si naopak myslím, že v historii se spousty věřících Boha dotazovalo, ale vysvětlení toho, co v příručce chápou špatně, se jim touto cestou nedostalo. To se muselo zjistit za cenu zlomených rukou, nepoužitelných džbánů apod. A zjistilo (a zjišťuje) se to pomocí (Martixxx bude prskat 🙂 ) vědy.
Jirka: “Medea nepokoušej, ty víš dobře, že to je pravděpodobně pouze metafora …”
Mmm, Jirka, ja len, že si možno čítal encykliku Pia XII. Humani generis z roku 1950:
Teda pre pápeža Pija XII. boli zrejme Adam a Eva ešte reálne osoby 😉
Co bylo tedy to zlo, které měli zakázáno?
To nevím, možná zabít nějaké zvíře. Já tam fakt nebyl, na druhé straně Bůh jim řekl ať si podmaní zemi a ať panují, myslím, že tedy dal rámec jak se to má dělat. Nejen zákon, ale i prováděcí vyhlášku.
A zjistilo (a zjišťuje) se to pomocí (Martixxx bude prskat ) vědy.
Já ale neprskám. Myslím, že je to možné a nejenom možné ale i velice pravděpodobné.
Teda pre pápeža Pija XII. boli zrejme Adam a Eva ešte reálne osoby
Tak to je mi ho líto…
ale omluv ho, byl už starý a je to dávno.
“Tento obraz se dostal do ST. Z. ze Sumerské básně o Dilmunu, kde Enkiho nemocné žebro bylo přetvořeno v Nin-ti tj. paní žebra. Může také znamenat paní která dává žít. Tady je jasná inspirace. ”
Já myslel, že Bibli sepsal/inspiroval Bůh..a oni to byli Sumerové….
Vy křesťané, čím víc toho o Bibli napíšete, tím je to zamotanější…
Prý metafora…ale stvoření nekonečného Vesmíru kvůli jedné zahradě už metafora není…a co bylo to zlo v té idylické Zahradě se taky nedozvím….ale hlavně, že to zlo, o kterém nevíme nic Bůh lidem v Zahradě zakázal….
http://vtm.e15.cz/digitalni-evoluce-zivot-simulovany-v-pocitaci#utm_source=e15&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=rsshub_page0
Encykliky: http://www.i-ateismus.cz/knihovnicka/comment-page-6/#comment-52499
Já myslel, že Bibli sepsal/inspiroval Bůh..a oni to byli Sumerové….
Vy křesťané, čím víc toho o Bibli napíšete, tím je to zamotanější…. ano a kdybychom věděli jak je to zamotané doopravdy, tak se na to rovnou vykašleme! Stejně to nerozklíčujeme jak to vznikalo, úplně přešně to nejde, dost z teorií jsou hypotézy a domněnky… tak to je. Na přesnosti to tedy postavit neejde…
Pozorovatel says:
January 16, 2013 at 3:31 pm
A ještě prosím pěkně vyhraněné ateisty – nebuďte tak fanatičtí! Mějte si svůj názor, ale připusťte, že ani věda nemá odpověď na všechny otázky. Jste někteří jako hyeny, co jen čekají na kořist, aby si smlsli. To je hnusné. Smrdí to povýšenectvím. Věda tápe v mnoha oblastech, např. astronomii, astrofyzice. Například dodnes neumíme vysvětlit vznik největších černých děr.
Jarda:
Ovšem věřící to vědí: “Bůh ve své neskonalé moudrosti to tak rozhodl, a my o tom nemáme diskutovat!”
“Co bylo tedy to zlo, které měli zakázáno?
To nevím, možná zabít nějaké zvíře. Já tam fakt nebyl, na druhé straně Bůh jim řekl ať si podmaní zemi a ať panují, myslím, že tedy dal rámec jak se to má dělat. Nejen zákon, ale i prováděcí vyhlášku.”
Holýma rukama zabít zvíře, když byli vegetariáni stejně, jako ostatní zvířata? V Ráji tedy smrt byla? Nebyla to tedy taková idylka, jak se nám snaží věřící nabulíkovat? ( že i lvi žrali trávu…a jeden nám tu tvrdil, že ani bacily na lidi nemohly!)
Kde měli Adam s Evou (lidé) panovat?- v Ráji?
Pius byl starý a bylo to dávno? A Mojžíš nebyl starý a nebylo to dávno? Pius to aspoň napsal na papír, Mojžíš Desatero jen vykládal po návratu z hor…
MartiXXX, sleduješ? 😀 Vědci jsou arogantní…. a katolík nám tu popíše papeže jako dementního stařečka..Co na to říci? O tempora, O mores.
martiXXX says:
January 16, 2013 at 4:52 pm
Berka – duchovno neztotožňuji s žádnou církví a se žádnou biblí či jinou svatou knihou; to může podle mě bý jen lidsky pokřivený obraz; to jako kdybyste správnou správu lidské společnosti ztotožnili s politickými stranami nebo vědu s byrokratickými vědeckými institucemi nebo s vědci, kteří sloužili zločinným režimům; ať už falzifikací jako genetika v Sovětském Svazu dříve nebo třena výrobou atomové bomby či kalašnikova v Rusku.
Dovolil, bych si podotknout, že falzifikace genetiky v SSSR vyplývala z toho, že genetika tehdy byla v plenkách. Velmi to připomíná spor katolické církve s Galileem o heliocentrickou soustavu.
Dále – jak atomová bomba tak i kalašnikov byl vyvinuty a vyráběny již v SSSR.
Ale – první atomovou bombu vyrobily a použily – proti civilnímu obyvatelstvu, aby vyzkoušely její účinek – křesťanské USA.
Naopak – první civilní atomová elektrárna a civilní loď na atomový pohon – ledoborec Lenin – byly postaveny v ateistickém SSSR. Naopak první loď na atomový pohon v USA byl válečný křižník.
Prostě – nic není jasně černobílé!
Čestmír Berka says:
January 16, 2013 at 4:46 pm
Co brání teistům, aby vystudovali vysokou školu a oponovali na úrovni? Ateisté vůbec nemusí používat ateistické vědecké argumenty! Mohou argumentovat argumenty vzdělaných teistů 😀
Kdyby měla alespoň dvacetina křesťanů takové znalosti Bible a jiných náboženství, jako ateisté na této stránce, tak by byla úplně jiná diskuse.
Jarda:
Těch VŠ studovaných teistů je i u nás hafo. Jenže jaksi veřejně nechtějí diskutovat. Pokud diskutují, tak převážně/výhradně v kroužku věrných věřících. Např. dr. Grygar. Takový vědec a o Pánu Bohu diskutovat nechce. Ví proč – nemá sebemenší důkazeček Jeho existence. Má pouze svoji víru a jako vědec si uvědomuje, že ta je pro vědeckou diskuzi bezcenná.
Čestmír: “a katolík nám tu popíše papeže jako dementního stařečka”
Čestmír, študent RK-teológie, možno budúci RK-kňaz! 😀
Já vím, kde ti studovaní teisté jsou. Prodávají u McDonalda hranolky:D
(joke)
Medea says:
January 16, 2013 at 6:48 pm
Čestmír: “a katolík nám tu popíše papeže jako dementního stařečka”
Čestmír, študent RK-teológie, možno budúci RK-kňaz!
Tak na věci snad můžu mít názor ne, papeže nevyjímaje.
I u těch studovaných platí tím více:
Scio me nihil scire… 🙂
Grygar a Hořejší např. prodávají hranolky? reagan a Bush?
martiXXX says:
January 16, 2013 at 5:16 pm
Kde máme jistotu, že myšlení není jen pouhý další nástroj evoluce; v mnoha případech postačovali daleko primitivnější mechanismy k přežití a jako nástroj evoluce.. Současná úroveň myšlení nebo myšlení jako takové či naše chápání musí odrážet celou existenci? No, to je dost troufalé
Jarda:
To je mimořádně zajímavá a inspirující úvaha. Dokud na Zemi nežili lidé, resp. dokud rod Homo byl primitivní a nelišil se moc od zvířat, biosféra byla stabilní (s uvozovkami) po miliony let. Ale uplatněním lidského rozumu je biosféra na mnoha místech Země nevratně poškozena a čím více se lidský rozum rozvíjí a uplatňuje – viz technická civilizace – tím více hrozí celoplanetární ekologická katastrofa.
Z tohoto úhlu pohledu se lidský rozum jeví spíše jako defekt evoluce než jako vrchol stvoření.