Víra ve víru

Daniel Dennett přišel ve své knize Breaking The Spell s velmi zajímavou myšlenkou “víry ve víru”. Vírou ve víru míní přesvědčení, že je dobré, a potřebné věřit v Boha. Je to přesvědčení, že víra v Boha je ctnost. Stejně tak pro celou společnost je dobré, když je religiozní spíš více než méně.

Víra ve víru je pozoruhodně silným principem, který bývá mnohdy nevyslovenou premisou v různých zábavných zdůvodněních typu: Proč o sobě Bůh nedává vědět? No protože kdyby o sobě dal vědět, tak bychom věděli, a tím pádem by už nezbyl prostor pro víru v něj – a to by bylo samozřejmě špatně, protože, jak všichni víme, víra je dobrá, ctnostná, atd.

Dennett přichází s pozoruhodným tvrzením, že překvapivě mnoho lidí věří ve víru, aniž by ve skutečnosti věřilo v křesťanského Boha.

Lze uvažovat o několika skupinách lidí, kteří věří ve víru.

***

První skupinu tvoří lidé, kteří v Boha nevěří (tedy nevěřící, klidně ateisté), přiznávají to – ale přitom současně věří ve víru. Věří tedy, že je dobré věřit v Boha, je to i potřebné, ale jim prostě dar víry nebyl dán (což je možná docela škoda). Ty, kteří věří, je třeba ctít (na rozdíl od přívrženců jiných názorů, například politických, vědeckých, odborných, i jiných), a je potřeba chovat k nim maximální respekt. Současně je nemravné a nesprávné a neetické činit kroky, které by mohly věřícího o jeho víru připravit. Tyto postoje je třeba ve společnosti dále šířit.

Bohužel nevím o žádných sociologických průzkumech, které by se snažily zjistit zastoupení lidí s tímto názorem. Vzhledem k atmosféře ve společnosti mám ale pocit, že jich je pozoruhodné množství – vzhledem ke svým postojům plynoucím např. z jeho příspěvku ze sborníku Dawkins pod Mikroskopem sem např. zjevně patří biolog Jan Zrzavý. Lidé s těmito postoji mají takový vliv, že utvářejí převládající názor ve společnosti – protože převládající názor v naší (české) společnosti prostě JE takový, a přitom v ní převládají nevěřící.

Proč vlastně někteří nevěřící (pravděpodobně jejich značná část) věří ve víru? Z jakého DŮVODU věří, že je dobré věřit v Boha? Že víra v Boha je ctnost? Že je potřebné a etické přistupovat k věřícím v Boha s maximálním respektem? Rozhodně s větším respektem, než k zastáncům jiných názorů a věr? Netuším. Žádný důvod jsem nikdy neslyšel, a ani mě žádný možný důvod k těmto postojům nenapadá.

***

Druhou skupinou jsou lidé, kteří v Boha sice v nitru nevěří, avšak tuto skutečnost spíše tají (stydí se za ni?) a v reálu jednají, jako by věřili. Vyznávají, že věří, k víře se hlásí v dotaznících, výzkumech, nebo při sčítání lidu, v religiozně zaměřených zemích (třeba v sousedním Polsku) se mohou účastnit náboženského života, chodí na mše, atd.

V této souvislosti nelze nezmínit epizody z různých filmů nebo literárních děl, kde duchovní přizná, že svou víru ve skutečnosti už ztratil, případně dokonce cynicky prohlásí něco ve smyslu, že copak je blázen aby doopravdy věřil? Naposledy jsem podobnou scénu viděl tuším ve francouzském seriálu Markýz de Boidore. V dnešním zamyšlení ale mluvím spíš o lidech, kteří jsou na rozdíl od podobných duchovních upřímní, chtěli by věřit, protože jsou přesvědčeni, že to je dobré – jen jim dar víry prostě nebyl dán. Tudíž alespoň jednají a chovají se, jako kdyby věřili, maje přitom veskrze čestné a upřímné úmysly.

Jak je tato skupina početná? Naneštěstí je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit v tomto smyslu jakýkoliv odhad. Přímo se zeptat člověka, který o sobě deklaruje že je věřící, zda opravdu věří, by asi příliš účelné nebylo. Možná lze ale ledacos usoudit z nekonzistencí, které se projeví v různých názorech daného člověka…

Dušan Lužný z Ústavu religionistiky FF MU ve svém výzkumu Náboženství a sekularizace v České republice zjistil, že pouhých 18,1% křesťanů v ČR věří v existenci osobního Boha (!), 58,9% křesťanů v ČR věří spíš v existenci nějakého abstraktního ducha či životní síly, a 23% křesťanů nevěří ani jedné z předchozích možností!

Zopakujme: přinejmenším 23% křesťanů v ČR cítí potřebu přihlásit se ke křesťanství a k víře (víra je širší pojem než křesťanství: každý křesťan se hlásí k víře, ale zdaleka ne každý věřící je křesťan), ale současně nevěří v existenci osobního Boha, ani neosobního Boha ve formě životní síly či ducha. Tomáš Halík mluvil o Češích jako o něcistech. Češi totiž často říkají, že věří, že existuje něco nad nimi. Nevím jestli Halík tušil, že toto se týká i mnohých křesťanů, a že tedy existují i křesťanští něcisté, a že jich není zrovna málo.

Podle mého názoru jsou tyto postoje krystalicky čistým projevem víry ve víru, a to pravděpodobně aniž si to nositelé těchto názorů patřičně uvědomují. Víra v jejich pojetí je jakousi prázdnou schránou, z níž zmizel vlastní obsah, ale k ní samotné je přesto přistupováno tak, jako by tam ten obsah stále byl. “Dal jsem se cestou víry,” řekne třeba někdo, a význam který tomu tvrzení přikládá, lze dost možná přiléhavě označit přívlastkem magický.

***

Třetí skupinou která mi z celého zamyšlení vychází, jsou lidé, kteří věří ve víru, v křesťanství, a sami sebe přesvědčili, že věří i v Boha. Mají tedy vnitřní pocit, že věří. Sami “věří, že věří”. Co tohle znamená? Znamená to nutně, že v takovém případě skutečně v Boha věří? Vysvětlím, proč tahle implikace podle mého názoru kupodivu platit nemusí.

Zamysleme se nad následujícími dvěma významovými odstíny slůvka věřit:

1) mohu věřit tvrzení, jehož obsah chápu, ale neznám jeho skutečnou pravdivostní hodnotu. Věřím nicméně tomu, že je pravdivé. Např. věta “existuje mimozemský inteligentní život” je zcela jasné tvrzení. Nikdo neví, jestli je pravdivé; mohu mu věřit, nebo nemusím, ale je jasné, co to tvrzení znamená.

Mohu věřit nebo nevěřit, že existují vodníci. Každý máme jasnou představu o tom, jak by takový vodník mohl vypadat, a co by to znamenalo, kdyby existoval, a máme názor na to, zda opravdu existuje nebo ne.

Mohu také věřit tomu, že existuje Bůh “klasického křesťanství”. Skutečná Bytost, Osoba, která je na nebesích, miluje nás, leží mu na srdci osud jednoho každého z nás, má syna Ježíše, který byl současně člověkem, byl ukřižován, zemřel, a třetí den byl vzkříšen. Svou smrtí smazal naše hříchy, vyrovnal naše dluhy vůči Bohu, a přijmeme-li ho, budeme spaseni a budeme mít věčný život v nebi. O tom všem víme mimo jiné z nesmírně významné knihy, Božího Slova, Bible. Neomylné, dokonalé a perfektní knihy.

Tomu všemu můžeme věřit, nebo nevěřit, a není s tím žádný problém.

2) jak ale mohu věřit nebo nevěřit tvrzení (komplexu tvrzení), jehož obsah nechápu? Jak mohu věřit nebo nevěřit tvrzení, jehož obsah nechápe vůbec nikdo? Když např. deklaruji absolutní nepochopitelnost, záhadnost, nepoznatelnost a transcendentnost Boha – jak můžu říct, že v takového Boha věřím? Věřím, že existuje něco, a nevím co? Nikdo neví co?

Dále řeknu, že Ježíš není “skutečný” Boží syn, je jeho “syn v uvozovkách” přičemž nikdo neví, co tento vztah “synovství” vlastně znamená. “Syn” tak zůstane pouhým slovem, bez konkrétního významu. Co znamená, tomuto věřit?

Co znamená věřit v inspirovanost Písma, aniž bych byl schopen přisoudit tomu slůvku inspirovanost v daném kontextu jakýkoliv konkrétní význam?

Katolíci věří, že hostie se při svatém příjmání změní v ústech věřícího doslova na Ježíšovo tělo. Co to znamená, tomuto věřit? Neznamená to nic jiného, než tuto víru vyznat. Nic víc.

Co znamená dnes věřit tomu, že Ježíš šel po svém vzkříšení tělesně do nebe? Nic jiného, než tuto víru vyznat.

***

Celý tento druhý význam slůvka věřit je podle mého názoru velmi typický pro umírněné křesťany a není vlastně nepodobný odříkání magického zaklínadla. To, že si věřící zhusta neuvědomují, jak zásadně je význam (2) od významu (1) vzdálený, posunutý, přičítám právě jejich víře ve víru. Oni věří pro samotnou víru, protože věří že je potřeba věřit, bez nutnosti uvědomování si nějakého konkrétního a hlubšího obsahu té víry.

Oni zřejmě opravdu mnohdy věří že věří, aniž by skutečně věřili. (a aniž by byli ochotni to sami sobě, nebo komukoliv jinému přiznat)

Závěr:

Považuji za velmi důležité uvědomit si, že
* víra ve víru existuje a je do značné míry nezávislá na samotné víře v Boha
* jde o “skutečnou víru”, tedy často hluboké přesvědčení bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění
* vysvětluje mnohé nepochopitelné postoje věřících (jsem křesťan, ale nevěřím v osobního Boha)

Nakonec kladu provokativní otázku, co to vůbec znamená věřit (deklarovat víru!) v různé nepochopitelné a smysl nedávající doktríny. Lze v těchto případech vůbec mluvit o víře v pravém smyslu? Ptám se, zda tato vyznání, a tyto deklarace (Bůh je trojjediný! Ať už to znamená cokoliv) nejsou opět spíše projevem víry ve víru. (nepotřebujete vědět, co to znamená! Stačí tomu věřit.)

414 thoughts on “Víra ve víru

  1. Samain

    Katolík: Problém nákazy HIV není řešen používáním prezervativ, neboť kondom nechrání 100%. Jejich používání paradoxně možnost nákazy zvýšuje, protože dává falešný pocit bezpečí a zvýšuje promiskuitní myšlení.

    Samain: Nechrání na 100% ale na 80%. Já nevím jak kdo – ale jestliše mám 80% procentní šanci, že když na přechodu počkám na zelenou, nepřejede mně auto, tak jí využiju. A těžko to bude mít vliv, na frekvenci užívání přechodů.

  2. Michal Post author

    Kondom má MNOHEM vyšší účinnost než 80%; ačkoliv to může být pro někoho překvapivé, tak člověk má “jen” pravděpodobnost kolem 1:6 že se HIV nakazí i při nechráněném pohlavním styku.

    S kondomem se to těm 100% bude HODNĚ blížit, ale samozřejmě stoprocentní to nebude. Takže logický závěr z toho je, že kondom před HIV nechrání, když nechrání stoprocentně. Že? 🙂

  3. protestant

    Kondom má MNOHEM vyšší účinnost než 80%; ačkoliv to může být pro někoho překvapivé, tak člověk má “jen” pravděpodobnost kolem 1:6 že se HIV nakazí i při nechráněném pohlavním styku.

    S kondomem se to těm 100% bude HODNĚ blížit, ale samozřejmě stoprocentní to nebude. Takže logický závěr z toho je, že kondom před HIV nechrání, když nechrání stoprocentně. Že?

    protestant:
    Stoprocentně chrání jen manželská věrnost.

  4. katolík

    Kay: …Ten katechismus nyní bohužel nemohu přečíst…
    katolík: To docela chápu, je toho trochu. Jde spíš o to při nějaké nejasnosti se tam kouknout.
    Kay: …Vaše učení prošlo mnohokrát změnami, proto si myslím, že může projít znovu…
    katolík: To se poměrně často říká bez uvedení konkrétů. Jistěže se hodně věci měnilo, ale jsou věci, ktéré trvají beze změn od začátku a od nichž jsou odvozeny další. Což je samozřejmostí, když si člověk uvědomí, co všechno se událo během posledních 2000 let, co všechno se objevilo atd. Bez uvedení příkladu se k tomu nedokážu víc vyjádřit.
    Kay: …podle mého názoru, spousta křesťanů nechce do konce života držet celibát po tom, co pochopí, že více dětí zkrátka nemohou uživit…
    katolík: Taky je k tomu nikdo nenutí. Tady je citát z katechismu:
    2370 Občasná zdrženlivost, metody odpovědného plánování rodičovství na základě sebepozorování a volba neplodných údobí jsou ve shodě s objektivními měřítky mravnosti. Takové metody respektují tělo manželů, povzbuzují vzájemnou něhu a podporují výchovu k ryzí svobodě. Vnitřně špatné je naopak „každé jednání, které před manželským stykem nebo při něm nebo při rozvíjení jeho přirozených účinků má za cíl nebo prostředek zabránit početí“.„Zatímco pohlavní spojení celou svou povahou vyjadřuje bezvýhradné vzájemné sebedarování manželů, stává se z něho antikoncepcí projev objektivně opačný, sebedarování neúplné. Tak přistupuje k odmítnutí otevřenosti pro život také zfalšování vnitřní pravdy manželské lásky, která je povolána k sebeodevzdání celé osoby,… Antropologický a současně mravní rozdíl mezi antikoncepcí a volbou vhodného období je spjat se dvěma vzájemně sevylučujícími představami o osobě a lidské sexualitě.“
    Ze zkušeností vlastního manželství mohu říct, že to funguje, že se podle toho „dá žít“. Samozřejmě to může být velkým problémem, když někdo žije, takříkajíc, „sexocentrický“ život.
    Kay: … Zákaz používání kondomů v Africe je vysoce riskantní záležitostí…
    katolík: Nikdo takový plošný zákaz nedal, a ani by to nešlo. Je to prezentováno, jakoby někdo přijel do Afriky a vyřvával, že se kondomy nesmí používat, neboť to je ten základní problém, který Afriku sužuje. Ještě jednou tedy: jestliže někdo neřeší otázku toho s kým souloží, nemá s tím tudíž morální problém, tak asi těžko bude mít výčitky svědomí proto, že používá kondom.
    Dále pak, a to se také neříká, se katolické učení o používání kondomů vztahuje pouze na sexuální akt uvnitř manželství. Když v něm někdo nežije, tak se antikoncepci vůbec neřeší, protože je zde, dle katolického učení, morálně daleko závažnější problém.
    Pro opakování: katolické učení o člověku se sice vztahuje ke každému člověku, je ale závazné jen pro ty, kteří se za katolíky považují a prohlašují.
    Pokud jsem se v něčem vyjádřil nepřesně nebo nejasně, čemuž bych se nedivil, tak se, prosím, ptejte.

    Přeji hezký (i přes déšť) den.

  5. Slávek Černý

    protestant:
    Stoprocentně chrání jen manželská věrnost.

    Slávek:
    pokud zrovna nedostáváte krevní transfuzi, nedáváte si nastřelit piercineg nebo naušnice, neděláte si tetování nebo jakoukoliv jinou bagatelní kosmetickou operaci, nikdy nepoužijete společné hygienické potřeby, a nemáte HIV nakaženou matku…

    Ale jinak protestante máš pravdu. Manželská věrnost chrání stoprocentně …

  6. Slávek Černý

    Jo a ještě abych nezapomněl: pokud náhodou nebyl nevěrný Váš partner (což stoprocentně vyloučit také nejde) nebo se Váš partner nenakazil jednou z výše uvedených cest nebo neměl Váš partner před Vámi jiného sexuálního partnera.

    100% bedna

  7. Samain

    Michal: Kondom má MNOHEM vyšší účinnost než 80%; ačkoliv to může být pro někoho překvapivé, tak člověk má “jen” pravděpodobnost kolem 1:6 že se HIV nakazí i při nechráněném pohlavním styku

    Samain: Někde jsem nedávno četla (slyšela?) že je to těch 80%. Ale přít se nebudu – do detailů to nastudované nemám.
    Každopádně – i kdyby to bylo “jen”těch 80%, tak je to slušná šance. Osobně si myslím, že užívání či neužívání kondomů nemá vliv na promiskuitu.
    Stejně tak, jako neměl trest smrti vliv na počet vrahů.

  8. Michal Post author

    http://www.cdc.gov/condomeffectiveness/latex.htm#HIV

    The body of research on the effectiveness of latex condoms in preventing sexual transmission of HIV is both comprehensive and conclusive. … Laboratory studies have demonstrated that latex condoms provide an essentially impermeable barrier to particles the size of HIV. … Epidemiologic studies that are conducted in real-life settings, where one partner is infected with HIV and the other partner is not, demonstrate that the consistent use of latex condoms provides a high degree of protection.

    Myslím, že to s těmi 80% bude mýlka, Samain. Bylo-li by to jen 80%, pak partneři kteří spolu žijí (navíc homosexuálním, tedy z hlediska přenosu HIV velmi rizikovým způsobem, vzhledem ke krevním oděrkám při styku do konečníku) by se po krátké době zákonitě nakazili. Např., pokud by spolu spali 2x týdně, pak do měsíce by se ten na začátku zdravý nakazil 83% pravděpodobností. A za dva měsíce by byl nakažen s 98% jistotou.

    Toto by asi těžko šlo označit slovy, že kondom poskytuje “prakticky neproniknutelnou bariéru pro částice o velikosti viru HIV”, a že empirické studie dvojic, z nichž jeden je nakažen a druhý ne, používajících kondom, ukazují, že kondom poskytuje “vysoký stupeň ochrany” i v těchto případech!

  9. Samain

    Michale – jak píšu výše – nepřu se. Možná v tom co jsem slyšela mohly být zahrnuté i “zmetky” – a nebo, to zkrátka nebyla fundovaná informace.

  10. Michal Post author

    http://www.avert.org/condoms.htm

    The evidence for the effectiveness of condoms is clearest in studies of couples in which one person is infected with HIV and the other not (discordant couples). In a study of discordant couples in Europe, among 123 couples who reported consistently using condoms, none of the uninfected partners became infected. In contrast, among the 122 couples who used condoms inconsistently, 12 of the uninfected partners became infected.2 A recent review of 14 studies involving discordant couples concluded that consistent use of condoms led to an 80% reduction in HIV incidence.

    Možná tohle je těch Tvých 80% Samain. To 80% snížení rizika nákazy se měří mezi těmi, kdo kondom používají nepravidelně, nebo ne vždy dobře, a mezi těmi kdo ho používají správně.

    Klíčový je ale podle mě ten výsledek, že mezi 123 páry (nakažený-nenakažený), kteří používali konzistentně kondom, se nenakazil ŽÁDNÝ z těch zdravých partnerů.

  11. protestant

    to Slávek:
    Myslel jsem manželskou věrnost nejen moji, ale i mého partnera, mých rodičů i prarodičů, dárce krve.
    O směšnosti piercingu či tetování ani nemluvím.

  12. Michal Post author

    S tou věrností TĚCH DRUHÝCH je poněkud problém: nikdy si jí totiž nemůžeš být jistý.

    Příběhů o tom, jak jeden partner tomu druhému stoprocentně věřil, a přesto ho ten druhý zklamal, je asi docela dost, že…

  13. Jirka

    jack: Jirko,pochopte už jednou konečně,že nějaké staré texty nejsou z principu žádným důkazem. Já myslel,že už jste alespoň toto pochopil. Je snad důkazem,že Sirény byly zlé,protože se ve staré knize píše,že svým zpěvem lákaly námořníky,kteří následně ztroskotali? To je snad podle vás důkaz,že Sirény existovaly a byly zlé?

    to Jack: A Vy Jacku pochopte, že jsem se Vám ve svých příspěvcích nesnažil dokázat existenci Boha.

    Jack: jack: To je klidně možné,ale to z nikoho křesťana nedělá,toto pravidlo je jádrem i většiny slušných ateistů. Podle toho se tedy křesťan nepozná.

    to Jack: Souhlas. Proto říkám, že ne každý, kdo o sobě tvrdí, že je křesťan, jím skutečně je, stejně tak o ateistech.

  14. Karel

    Kay says: Já teď asi poněkud změním téma. Jirko, či Karle, jak se díváte na zákazy užívání antikoncepce a to zejm. v zemích třetího světa?

    Jsem proti zákazům.

  15. jack

    Jieka: to Jack: A Vy Jacku pochopte, že jsem se Vám ve svých příspěvcích nesnažil dokázat existenci Boha.

    jack: Ne, vy jste se znažil dokazovat něco ještě konkrétnějšího,jeho vlastnosti. A to nějakými starými texty. Tak tedy byly sirény zlé,protože se o tom píše ve staré knize?
    Co myslíte.
    Víte prokazovat existenci něčeho či někoho je začátek,ale prokazovat vlastnosti něčeho,když jěště není prokázaná existence mi přijde poněkud unáhlené.
    Nemám samozřejmě nic proti vyslovení teorií či hypotéz,ale v těchto případech se nejedná o prokazování,ale pouze o vyslovení větší či menší pravděpodobnosti.
    To se také týká většiny historických textů,historické texty většinou nemohou sloužit jako průkazní materiál,spíše pouze jako materiál k vyslovení teorie či hypotézy,samozřejmě při zachování daných pravidel.

    Jirka: to Jack: Souhlas. Proto říkám, že ne každý, kdo o sobě tvrdí, že je křesťan, jím skutečně je, stejně tak o ateistech.

    jack: Bavili jsme se o chování podle určitého pravidla. Proto vaše vyjádření opět postrádá logiku. Tvrdíte,že ten kdo o sobě tvrdí,že je ateista,tak nemusí být ateista a pozná se to podle chování? Podle toho,jestli se řídí naším obecným pravidlem?
    To je dost nesmyslné vyjádření. Když vám ukáži dva lidi,jeden se řídí naším praidlem a druhý se jím neřídí. Oba tvrdí,že jsou ateisté. Vy chcete tvrdit,že jeden z nich ateistou být nemůže? Ateista od teisty se snad pozná podle chování?
    Pořád stejný případ,kterým docházíte k nepravdivým logickým závěrům,protože vycházíte z nepravdivých premis. Nepravdivá premisa ve vašem případě je názor,že VÍTE,jak si vaše chování představuje “Bůh”,jenže tento názor bazíruje na textech velmi staré knihy, o jejíž pravdivosti není možné nic prokázat a proto s těmito texty nemůžete dále nakládat jako s pravdivými. Z toho opět vyplývá,že podle daných společenských pravidel a norem zhruba víte,jak by se měl chovat každý člověk,ALE nevíte jak by se měl chovat křesťan,proto vy nemůžete posuzovat, kdo je a kdo není křesťan. Já vím,je to dlouhé,ale chtěl jsem to polopaticky vysvětlit,aby jste to určitě pochopil.

  16. Samain

    Michal: Možná tohle je těch Tvých 80% Samain. To 80% snížení rizika nákazy se měří mezi těmi, kdo kondom používají nepravidelně, nebo ne vždy dobře, a mezi těmi kdo ho používají správně.

    Samain: To je možné – jen bych podotkla, není to MÝCH 80% :-D…fakt jsem to číslo jen zaslechla (zahlédla), nebazíruju na něm 😀

  17. Samain

    Jirka: to Jack: Souhlas. Proto říkám, že ne každý, kdo o sobě tvrdí, že je křesťan, jím skutečně je, stejně tak o ateistech.

    Samain: Po stopadesáté páté – kdo o sobě tvrdí že je ateista, JE ateista. Nevěří v existenci boha. To že se klidně může chovat jako teista -správný křesťan dle tvých představ, na věci nic nemění.

  18. Jirka

    jack: Ne, vy jste se znažil dokazovat něco ještě konkrétnějšího,jeho vlastnosti

    to Jack: Prdlajs, Jacku, nepochopil jste, co jsem Vám chtěl sdělit. Bylo to pouze to, k čemu křesťanství člověka vede, ať už Bůh existuje či ne, a to k lásce, která mezi lidmi je.

    Jack: Tvrdíte,že ten kdo o sobě tvrdí,že je ateista,tak nemusí být ateista a pozná se to podle chování?

    to Jack: Opět jste mě nepochopil. Křesťan je člověk, který věří v dobro, spravedlnost, pravdu, lásku, podle toho smýšlí ve svém nitru a pak jedná ve svém životě. Tzn. správná víra, správné smýšlení a správné jednání. Nevím, jak blíže bych Vám to měl přiblížit. Když jedno z toho chybí, člověk není křesťanem.

    Pouze podle chování nemůžeme soudit, že je někdo křesťan, když druhému nevidíme do nitra, pouze se můžeme domnívat. Soudit by mohl až případný Bůh.

  19. Jirka

    Samain: Po stopadesáté páté – kdo o sobě tvrdí že je ateista, JE ateista. Nevěří v existenci boha. To že se klidně může chovat jako teista -správný křesťan dle tvých představ, na věci nic nemění.

    to Samain: Chování nestačí. Viz výše odpověď pro Jacka.

Comments are closed.