Dnes se zamyslíme nad několika postřehy, které mají vztah k šíření a udržování náboženské víry.
U mnoha skupin vyspělých živočichů se z dobrých evolučních důvodů vyvinula péče o mláďata. Týká se to některých plazů (např. krokodýlů), většiny ptáků, a všech savců. U savců je vztah mláděte s matkou obzvlášť hluboký a je dále posilován kojením. Savčí mláďata se od svých matek učí mnoha základním dovednostem nutným pro pozdější přežití. Logickým a nutným evolučním důsledkem je, že savčí mláďata mají vrozenou schopnost a ochotu se od svých matek učit, a přejímat jejich způsoby chování.
U lidí je tento vztah dále rozvinut schopností řečové komunikace a abstraktního myšlení. Děti v sobě mají hluboce zakořeněnu tendenci absorbovat to, čemu je jejich rodiče popř. starší jejich kmene učí, a brát to jako dannost. Pro dítě není žádný zásadní rozdíl mezi instrukcí “nebudeš jíst bobule z tamhle toho keře, jsou jedovaté a umřel bys!” a “Musíš věřit v Ježíše Krista, našeho Pána, jinak přijdeš do pekla!”.
U všech podobných tvrzení je pro dítě jedinou racionální volbou akceptovat co mu rodiče říkají. Škodlivost pochybování o tvrzení rodičů v dětském věku je dokonce tak silná, že vytvořila v minulosti evoluční tlak, jehož důsledkem je dnes pozorovaná vrozená (v mozku “zadrátovaná”) dispozice dětí hluboce si zapisovat do mozku to, na co kladou rodiče v dětství důraz a uchovávat si to po celý život.
Tento přirozený rys dětské psychiky z pochopitelných důvodů velmi usnadňuje šíření náboženství. Mezi náboženskou (ne)vírou rodičů a jejich dětí je silná pozitivní statistická korelace: Děti silně věřících rodičů (kteří je od mala vedou k víře, a kladou na to důraz, náboženství je pro ně alfou a omegou jejich života, chodí pravidelně do kostela, dodržují náboženské rituály, atd.) budou s velmi vysokou pravděpodobností opět věřící a budou vyznávat náboženství svých rodičů. Obdobně, děti nevěřících budou se značnou pravděpodobností také nevěřící.
Tohoto jsou si velmi dobře vědomi křesťanští misionáři, kteří při své misijní činnosti cílí se zvláštním důrazem právě na děti, přičemž své misijní úsilí kryjí různými bohulibými činnostmi, jako např. vzdělávání dětí (v křesťanském duchu, samozřejmě), charita, atd.
Možná slabším, avšak rozhodně ne zanedbatelným faktorem pro akceptování víry daným člověkem, může být, čemu věří jeho komunita, jeho přátelé, atd. Pokud si (zejména mladý) nevěřící člověk, který se s vírou doposud nesetkal, a nemá tedy svá stanoviska promyšlená, najde přátele mezi věřícími, pak je jistě nemalá pravděpodobnost že i on přijme (jejich, jak jinak) náboženskou víru.
Zřejmým a nutným důsledkem předchozích dvou faktorů je, že lidská společnost se na celém světě rozpadá do oblastí s různými náboženskými vírami zcela zřetelně podle společenských, geografických a příbuzenských vazeb. V Muslimských státech se lidé nestávají spontánně (např. na základě samostudia) Hinduisty nebo Buddhisty. Nestávají se samozřejmě ani Katolíky nebo Protestanty (pokud ovšem příslušnou víru nevyznávají jejich rodiče, popř. jejich subkomunita) – ačkoliv přesně toto bychom čekali, pokud by existoval křesťanský Bůh a Ježíš Kristus byl jeho Synem!
Obdobně, ani v katolickém Polsku nedocházejí lidé spontánně k přijetí např. evangelického vyznání (a tím méně např. Islámu).
V USA si můžeme vsadit na to, že děti 54% tamějších evangelikálů budou zase evangelikálové, a nebudou spontánně konvertovat ke Katolicismu, a opačně, děti těch 24% tam žijících katolíků budou zase Katolíci, a nebudou jen tak přecházet k Protestanství. Znovu zdůrazněme – toto je naprostý opak toho, co bychom očekávali, pokud by buď Katolíci nebo Protestanti měli správnější představu Boha. V takovém případě bychom oprávněně mohli očekávat, že Bůh těm, kteří v něj věří tím “méně správným” způsobem naznačí (skrze údajný “osobní kontakt” kteří s ním všichni mají) že pravda může být trochu jinde.
Posledním faktorem ovlivňujícím šíření a udržování náboženství ve společnosti, o kterém se chci dnes zmínit, je vazba náboženství na moc. Je-li dané náboženství ve společnosti preferované mocnými, nebo je-li dokonce mocnými jiná než preferovaná forma víry (popř. nevíra) penalizována, pak taková společenská situace logicky vytváří tlak na své členy, aby preferovanou víru také akceptovali.
Tento tlak přitom může, ale také nemusí být uskutečňován přímo mocenskými nástroji, jak tomu bylo např. v Evropě až do 19. století, nebo jak je tomu i dnes ve většině Islámských zemí. Ono stačí, když na člověka, o jehož zbožnosti popř. “pravosti jeho víry” panují pochybnosti, koukají ostatní “skrz prsty” a dávají mu to v každodenním kontaktu náležitě najevo. Tuto situaci lze naprosto zřetelně pozorovat ve Spojených státech, kde přihlásit se veřejně k ateismu je vnímáno jako ostudné a amorální, a je dnes prakticky vyloučeno že by se člověk, hlásící se k ateismu, mohl stát např. prezidentem USA.
Nelze si nevšimnout ani zřejmé oboustranné výhodnosti vazeb mezi náboženstvím a mocí. Např. slovo Islám přímo znamená pokoření se, podřízenost a poslušnost – což samozřejmě mocným velmi vyhovuje. Věřícím, podřízeným a poslušným obyvatelstvem se snadno manipuluje. Navíc Islám vyzdvihuje mučednictví, v ráji čeká na hrdiny, kteří položí za Alláha svůj život, 72 panen, atd. – výhodnost takové víry pro agresivně zaměřené Islámské režimy je asi zřejmá.
Křesťanství přitom nezůstává pozadu. Obdobně jako Islám nabádá k pokoře, poslušnosti, zná mučednictví a smrt ve jménu Boha (“není žádných ateistů v zákopech”). Navíc je součástí významných křesťanských denominací mem, že “patent na vykládání víry mají náboženské autority, a člověk sám není schopen dopátrat se správného pojetí víry”, který poskytuje náboženským autoritám velmi užitečný pružný manévrovací prostor, který může sloužit nejen k vyjití vstříc případné poptávce ze strany státní moci. Připomeňme v této souvislosti zábavnou “z prstu vycucanou” neomylnost Papeže Římskokatolické církve.
Výhody které plynou z vazeb na moc ve státě pro náboženství, jsou asi zřejmé.
Závěr: Už jen z pohledu na křesťanství jako na memplex (jistě by nebylo obtížné nahlédnout analogicky i na jiná náboženství) plyne jeho přítažlivost pro značnou část lidí. Vztahy nad kterými jsme se zamýšleli dnes, se s působením náboženství jako memplexu vzájemně zesilují, a dohromady tvoří velmi pevný komplex, který podle mě ve zcela dostatečné míře vysvětluje veliký význam náboženství v současném světě i v lidských dějinách, vysvětluje různost náboženských věr a jejich pokračující divergenci, jakož i značné množství dalších jevů s náboženstvím spojených.
Snad nejpodstatnější ale je, že nevím o existenci žádného alternativního vysvětlení! Zejména takovým vysvětlením triválně není teze, že kterékoliv (jedno) z mnoha světových náboženství má Pravdu a lidé v něj věří proto, že Osobní Bůh opravdu existuje a (tuto jednu) víru od lidí očekává.
Adela: Nejspíš jsi si to spletla se Švédskem, kde až do roku 1996 platilo, že pokud je alespoň jeden rodič členem státní církve, tak je jeho dítě zaregistrováno ihned po narození. Dnes už je to taky až po křtu. (probíralo se to pod minulým článkem).
to Adela:
Celý odstavec jsem přečetl. A co?
to protestant:
Nic, vůbec nic důležitého tam nebylo.
Michal says:
June 9, 2011 at 12:35 pm
“However, nations marked by high levels of organic atheism – such as Sweden or the Netherlands — are among the healthiest, wealthiest, best educated, and freest societies on earth.”
Pěkné!
protestant:
Zase tak pěkné to není. Je to zaplaceno velkou ekologickou stopou.
to Adela:
Nic co by zpochybňovalo moje tvrzení, že členství v Norské církvi je podmíněno křtem a u dětí je křest podmíněn svolením rodičů tam není.
protestant:
Dobře, nebudu si všímat toho, že já jsem k vašemu zpochybnění uvedla důkazy.
Akorát mi přišlo zajímavé, jak je to třeba v Norsku s pohřby.
“Still, some 85% of the population are members of the Norwegian state’s official Lutheran Protestant church.”
Vždy si vzpomenu na reakci jednoho Nora, který napsal, že u nich jsou skoro všichni ateisté i premiér. Byl to samozřejmě jen jeho osobní názor, ale o něčem to svědčí.
““However, nations marked by high levels of organic atheism – such as Sweden or the Netherlands — are among the healthiest, wealthiest, best educated, and freest societies on earth.”
Pěkné!
protestant:
Zase tak pěkné to není. Je to zaplaceno velkou ekologickou stopou.”
Protestante teď jste si naběhl. Pokud porovnáte státy s vysokým životním standardem, pak největší ekologickou stopu mají USA.
Schválně se můžete mrknout zde http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_ecological_footprint
Nejdůležitější je poslední kolonka Ecological remainder, která říká jestli danému státu stačí jeho vlastní zdroje nebo je nucen plundrovat navíc cizí.
Švédsko je 16-té od konce! Norsko je v dolní polovině.
to Machi:
Když se na ten seznam podíváte, tak uvidíte, že zdraví, bohatství a dobré vzdělání je prostě zaplaceno velkou ekologickou stopou. Toť vše co jsem chtěl napsat.
Machi says:
Nejdůležitější je poslední kolonka Ecological remainder, která říká jestli danému státu stačí jeho vlastní zdroje nebo je nucen plundrovat navíc cizí.
protestant:
Na Zemi není nic vlastní a cizí. Planeta a její atmosféra je společná.
Protestant: do téhle debaty se nepouštějte.
1. kulové o tom víte
2. kulové o tom víte
3. tvoje argumenty na toto téma by ti mohlo vyvrátit i osmileté dítě.
Protože:
1. nevíš, co je ekologická stopa
2. možná si někde přečteš definici, ale nepochopíš všechny okolnosti kolem toho, důsledky a příčiny
3. pokud je chápeš, tak sprostě lžeš.
Protože:
vysokou ekologickou stopu mají všechny vyspělé státy. Rozdíl mezi nevyspělým státem a vyspělým státem v ekologické stopě bude ten, že zatímco vyspělý stát už může díky své bohatosti si dovolit svou ekonomickou stopu snižovat a využívat zdroje šetrně a efektivně, nehledě na to, že prošel dlouhým obdobím kultivace krajiny (která často drasticky změnila svůj ráz, ale za těch sto let se dokázala přizpůsobit), tak v nevyspělých krajinách nebo těch, které jdou ekonomicky nahoru, tak tento drastický vývoj je vykoupený právě vytvářením obrovské ekologické stopy (čína…). Tyto země si drahé šetrné technologie nemůžou dovolit a nemají ani infrastrukturu a lidské síly (odborníky) k jejich zavedení.
Prostě probíhá totožný vývoj, ale asi sto let zpožděný, jako v evropě.
Dále je nutné si uvědomit, že ekologická stopa státu je naprosto nedostačující měřítko. Rakušané mají možná ekologickou stopu malou, ale to je vykoupeno jejich parazitování na okolních státech. Dále je nutné si uvědomit, že ekologické stopa bude značně závislá na terénu. Jakmile někdo nemá dostatečné vodní toky k vybudování vodních elektráren (které jsou jedny z nejlepší, ačkoliv o jejich ekologičnosti se dá pochybovat, obyčejnému pepíkovi to tak ale připadá, protože to “nekouří”, ale že to drasticky změní ekologii celého toku… ehm… jo no, zelené mozky kulové rozumí ekologii ale nejvíc řvou) a nechce či nemá technologii k budování jaderných (či potřebuje energii co nejrychleji), tak ji nic jinéo než kopání do země a pálení uhlí nezbyde.
to Colombo:
To parazitování je započítáno do ekologické stopy průměrného Rakušana.
to Colombo:
A když si VY koupíte nešetrně a neekologicky vyrobený výrobek z Číny, tak se tento připočte k VAŠÍ ekologické stopě, ne k čínské.
Protestante to parazitování je vyjádřeno právě tím o čem jsem tu psal. Státy, které jsou v mínusu parazitují. Takže třeba takové Švýcarsko, které je často uváděno jako vysloveně zelený stát patří ve skutečnosti k nejvýraznějším parazitům.
Spitfire: Josefe je pravda, že jsme si před Bohem všichni rovni?
A můžete to trochu z vlastní pozice vyložit jak to chápete?
Je-li víra dar a před Bohem jsme si všichni rovni znamená to, že všichni obdrží jeden stejný pár ponožek. Nebo je spíše rovnost před Bohem v tom, že podoba daru víry se liší od individuality k individualitě?
Josef: Děkuji, Spitfire, za nadhozené téma a za to, že jste ho následně trochu rozvedl, protože úvodní stručná formulace je samozřejmě interpretovatelná velmi různě a v některých interpretacích ji považuji za platnou, v jiných nikoli.
Ve vztahu ke spáse jsme si všichni rovni. Jiný pár ponožek jsme každý dostali i v takřka doslovném smyslu, naše dary a z toho vyplývající poslání jsou různé. Totéž platí i o víře jako daru, který je velmi rozmanitý. Víra je ctnost odpovědi na Boží volání. Toto volání se u jednotlivců velmi liší. Někdo dostal do vínku dobrou inteligenci, která ho vede k poznání Boha rozumem. Jiný třeba naopak dostal inteligenci podprůměrnou, ale bylo mu dopřáno zažít svědectví Kristovy lásky od dobrých křesťanů ve svém okolí. Jiný zase nedostal to ani ono a křesťané v jeho okolí byli zoufalci, ale Bůh mu třeba poskytl soukromý nepřenositelný vnitřní dotek, který ho oslovil. Někdo třeba zavítá na stránku i-ateismus.cz a pomůže mu to povšimnout si, že ho Bůh vlastně jemně volá do služby už dávno, co já vím? Zažil jsem ve svém okolí konverze, které byly tak neočekávatelné, že bych se za něco takového ani netroufal modlit. Když všechno vypadá ztraceno, Duch svatý zafunguje způsobem, který mě posadí na zadek.
Rovnost je v tom, že kdo dostal více darů, od toho se také více očekává. Uvědomme si každý své vlastní povolání a začněme v něm sloužit Bohu i lidem.
Jack: S tím rozdílem,že vaš “racionální”světonázor se nazakládá na racionálních podkladech, na rozdíl od toho ateistického světonázoru.
Josef: Toto je od Vás, Jacku, pouhá deklarace, kterou nepodkládáte žádnými argumenty. Proti tomu mohu zrovna tak já postavit své mínění, že zatímco víra v Boha je založena na racionálních podkladech, tak atheismus je iracionální. A diskutujeme tady společně právě za tím účelem, abychom si vzájemně vyjasnili svá stanoviska a to, z čeho vlastně vycházejí, a ideálně buď nakonec došli ke společně akceptovaným závěrům anebo alespoň omezili vyjadřování povrchních a nekvalifikovaných úsudků o mínění protistrany.
Jack: Vy si Josefe zakládáte na racionálním myšlení a nejste schopen pochopit co chtěl
Michal vyjádřit svým článkem?
Michal chtěl poukázat na to,že vy celou dobu tvrdíte,že pouze katolické
křesťanství je tou jedinou správnou “vírou”.A potom právě nastává otázka,
když máme tolik lidí s božím kontaktem,jak je možné,že každý věří něco jiného.
Znamená to snad,že to je boží záměr,že “Bůh” nechce aby byli všichni lidé
katoličtí křesťané nebo ho lidé špatně pochopili.
Já mám pro vás racionální vysvětlení.Lidé mají rozdílnou “víru”,protože ji
nemají od “Boha”,ale protože si ji vytvořili sami.
Co vy na to s vaší racionalitou.Bylo by to také jedno z vysvětlení,nebo vám to
nepřipadá racionální.
Josef: Však také podle křesťanského učení je víra v určitém smyslu lidským “výtvorem”, protože je ctností, tedy lidskou odpovědí na Boží volání a různí lidé odpovídají na toto volání různě dobře a různými kulturními prostředky. Ale každý člověk je stejně silně povolán k tomu, aby poctivě následoval za pomoci rozumu své svědomí a tak stále více postupoval na cestě k Bohu, bez ohledu na to, kde mu bylo dáno začít.
A ve sv.Pavla se věří,nezapomínejte že Katolická církev má své Svaté a má jich pro každého dost(tuším že je jich více než 5 000)…fungují jako prostřednící mezi lidmi a bohem.Máme svatého horníků,bolestí břicha,celníků,daní…
To je otázka terminologie. Podle mého pojetí se v Pavla nevěří, ale věří se v Pavlovu svatost.
“tak stále více postupoval na cestě k Bohu, bez ohledu na to, kde mu bylo dáno začít.”
Třeba na hranici jako heretik.
G.P : Souhlasím že by možná šlo o terminologii ale máme zde svaté ostatky(z kterých je mi také osobně na blití) jenž jsou uctívány a mnohdy přechovávány v honosných relikviářích…
To je dáno ,jak jsem již psal, jako mezičlánek mezi dokonalým Bohem a dokonalým Kristem.Představují pro věřící příliš vznosné ideály (těžko dosažitelné) a proto se církev rozhodla že vytvoří kult svatých…Je to prostě pohanské modlářství.Lidé se jen nemodlí (neprosí o pomoc) k domácím bůžkům ale k svatým.
Najděte si popis svatých.U spousty z nich najdete proč se na ně lidé obracejí.Čili se pro ně stávají Patrony-Modlami a jsou mnohdy i tak uctíváni…Vlastně dalo by se říci že Svatí jsou všechno před čím Bůh a Kristus varoval(modlářství).
Zde např. Pavel je Patronem(převzato z wiki) :katolického tisku; dělnic; teologů a duchovních správců; města Londýna; tkalců; proti ušním nemocem; proti křečím; proti hadímu uštknutí; proti strachu; za déšť; za plodnost polí….
Horníci zase žádají o pomoc svatou Barboru atd. atd. až do těch 5000…
Něktří ze svatých budou pravděpodobně brzy sami patřit mezi Boha-Bohy-Trojjedinou bytost-jak se to skloňuje.Objevují se názory(tedy za Honzy-Pavlíka Tů se objevovali) že by se Marie měla povýšit jako další spolustvořitelka světa (Už jim je archanděl Metatron) či že by měla být “nějak” přidělena k Duchu svatému.
to Arkande:
a proto se církev rozhodla že vytvoří kult svatých…
protestant:
Která církev?
Protestante a proč na tom najednou záleží, která církev? Já si všímám, že když potřebujete ukázat jak moc je křesťanů, tak o nich mluvíte jako o celku. A když jde o uctívání svatých, tak najednou zdůrazňujete, že ne všichni křesťané je uctívají…
Zajímavé je, že když se podíváte na wiki
http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbora_z_Nikom%C3%A9die
tak tam se říká, že “Svatá Barbora je uctívána jako svatá patronka” – také neřeší že ji třeba nemusí uctívat úplně všichni. Vaše otázka mi tedy přijde dosti účelová.
Jinak, odpověď na vaši otázku podle mě zní, že svaté vyznává samozřejmě Římskokatolická církev (která má samotná přes miliardu věřících) a otázka jenom je, které další církve tak činí. Myslím, že samotní v tom katolíci nebudou.