Je ateismus víra?

Křesťané se možná nevědomky, ale o to častěji uchylují k tomu, že své kritiky častují mnohdy nepříliš lichotivými přívlastky, které jsou přitom charakteristické pro ně samotné.

Ateisté jsou tak bigotní, fundamentalističtí, militantní, zaslepení, fanatičtí. Ateismus je prý svého druhu náboženství, podle některých ateisté tvoří dokonce sektu (!) Všechny tyto přívlastky a charakteristiky jsou variací na stejné téma, a logika za tím je jasná: když tyto věci platí o velké části z nás (křesťanů, věřících), a nedá se s tím příliš polemizovat – tak ať si někdo nemyslí, že protistrana je na tom lépe.

Do tohoto rámce spadá i tvrzení, že ateismus je víra.

Zdůvodněním je, že přece nevíme stoprocentně, že žádný bůh neexistuje. (viz. rusalky) A nevíme-li to stoprocentně, pak tomu jenom věříme. Ostatně, i přímo v dnešní diskuzi zde na tomto webu napsal Protestant:

Co není 100%, to je víra.

Pak je ovšem víra naprosto všechno, protože 100% nevíme vůbec nic. Uvažme:

* víme se 100% jistotou, že tamten strom opravdu existuje? Jak si můžeme být stoprocentně jisti, že nežijeme např. v Matrixu? Jak víme, že se nám všechno jen nezdá? Ve skutečnosti by pak neexistovalo nic z toho, co vidíme a vnímáme.
* víme naprosto jistě, že svět nebyl stvořen před pěti minutami? Že ho Bůh nestvořil včetně všech “starých” předmětů, zkamenělin, včetně našich tak živých vzpomínek, na naše dětství, mládí, na včerejší den, i na to co jsme dělali před půl hodinou…?
* atd.

Je-li tedy víra vše, co nevíme 100% jistě, pak je víra úplně vše, a mimo víru není nic. Tvrzení že ateismus je víra, je v takovém případě triviálně pravdivé, banální, a bezobsažné.

Podívejme se na následujících sedm tvrzení:

1) věřím, že existují vodníci, kteří se před lidmi velmi dobře schovávají, avšak o to čileji se pídí po dušičkách utopivších se, aby je schovali ve svých hrníčcích
2) věřím, že na dnešní tiket vyhraju ve sportce první cenu
3) věřím, že dnes večer vyhraju v ruletě
4) věřím, že z mého dítěte vyroste slušný člověk
5) věřím, že mě zítra cestou do práce nezajede auto
6) věřím, že tělesa padají na celém povrchu Země opravdu se zrychlením g=~9,81 m*s^-2, v souladu s gravitačním zákonem, ačkoliv sám jsem to nikdy neověřoval (a už vůbec ne na všech místech povrchu Země!)
7) věřím, že Země není placatá (a já např. nejsem obětí gigantické konspirace, kdy všechny řeči o kosmonautech jsou fabulace, fotografie Země z Vesmíru jsou padělky, loď mizející za obzorem je jen optický klam, podobně jako kolejnice sbíhající se v dáli, mapy světa jsou vládami záměrně zkreslované, atd.)

Velmi dobře cítíme, že těchto sedm názorů má (ne zcela korektně řečeno) různý stupeň pravděpodobnosti, a že zastávat je není stejně oprávněné. Strkat je všechny do šuplíčku “víra” asi není úplně nejrozumnější.

Pokud někdo věří, že existují vodníci, je tak trochu případ pro psychiatra, a to zcela bez ohledu na to, že nemůžeme nadevší pochybnost vyloučit, že má pravdu.

Víra, že zítra vyhraju první cenu ve sportce, je legitimní, nicméně dosti pošetilá. V ruletě mohu vyhrát o poznání snáz, dokonce docela pravděpodobně (!) avšak hraní v kasínu jako příliš racionální nevnímáme.

Budu-li se o své dítě řádně starat, pak je docela pravděpodobné, že z něj dobrý člověk opravdu vyroste – ovšem i tak jde v podstatě do značné míry o víru, avšak jsou tam i zjevné prvky racionality.

To, že mě zítra cestou do práce nezajede auto, je asi stále v jistém smyslu víra – ovšem současně je to zcela opodstatněný předpoklad, přesto že může nevyjít.

Body (6) a (7) pak podle mého názoru vírou v pravém smyslu nejsou. Jde o naprosto racionální závěry, platící s velmi vysokou (nikoliv však stoprocentní!) jistotou.

Nabízím na to celé následující sjednocující pohled:

Víra i racionální úsudek jsou dva rozdílné způsoby, jak subjektivně přisoudit pravdivostní hodnotu daným tvrzením. Podstatné je, že jsou to způsoby do jisté míry na sobě nezávislé.

Mohu si být vědom toho, že z racionálního hlediska se jeví jako pravděpodobný závěr X, já ale věřím spíš závěru Y. Podle mého názoru u většiny lidí k takovému nesouladu může dojít, a to zejména v případech, kdy je člověk osobně (a/nebo citově) zainteresován na tom, aby platilo to, čemu věří. (viz. např. bod (5) a zejména (4)) Toto je podle mého názoru význam slova víra v běžně používaném smyslu.

Dále mohu uvážit, že fakta svědčí pro závěr X, a tak mu i věřím (bez ohledu na to, že může být všechno i jinak). V tomto případě podle mého názoru není na místě mluvit o víře, a IMHO v obecném pojetí se to takto také chápe.

V obou případech je navíc velmi vhodné uvážit míru faktické evidence, a míru příslušné víry či přesvědčení.

V případě křesťanského náboženství jde (v závislosti na míře fundamentalismu daného křesťana) o velmi silnou evidenci že křesťanství není pravdivé, a tomu přináležející (extrémně) vysokou subjektivní jistotu, že naopak pravidé je. Toto je víra par excellence.

Naproti tomu v případě ateistů (alespoň těch rozumných) mluvíme o slušné evidenci (v závislosti na konkrétním náboženském učení, proti kterému se v daném případě vymezují) že mají pravdu, a tomu odpovídající (tedy nikoliv přehnaně vysoké, a už vůbec ne absolutní) míře přesvědčení, že tomu tak opravdu je.

Házet oba ty přístupy do jednoho pytle je zjevná demagogie, matení pojmů, a projev přesně toho přístupu, na který jsem upozornil v úvodu dnešního článku.

256 thoughts on “Je ateismus víra?

  1. protestant

    Zkuste si nastudovat pojem „právnická osoba“ a „statutární zástupce/orgán“. Pak snad pochopíte, jaké kraviny píšete. I když u kalvinistického fanatika schopnost pochopení složitějších problémů nečekám.

    Tohle myslíte:
    Každý sbor i seniorát je samostatná právnická osoba a tedy i samostatně hospodařící subjekt. Každý sbor i seniorát podává daňová přiznání finančním úřadům atd. Každý má své vlastní IČ, svůj bankovní účet či účty atd.

  2. protestant

    A ne, když přijímá závěry v rozporu s fakty? Ta jsou neúprosná: Českobratrská církev evangelická byla ovládána Státní bezpečností. Nová orientace byla v Českobratrské církvi evangelické okrajová a na konci 70. let z ní byla vytlačena.

    Prohlašuje amatér G.P. v rozporu s Úřadem pro vyšetřování zločinů komunismu.:-)

  3. jack

    Musím přiznat,že doteď mi bylo vždy trochu trapné,že mé příspěvky jsou poněkud
    delší než příspěvky od vás ostatních,ale ta slovní “přestřelka” co předvedli G.P. a
    Protestant,to byl tedy dokonalý rozbor,škoda jen,že spíše politický.
    Nepřečetl jsem každé slovo,ale mám dojem,že celá diskuze potrvrzuje co jsem
    ve zkratce už napsal.Konflikt komunismu a církví byl pouhý boj o moc,různých
    diktátorských ideologií.
    Proto bych rád toto politické téma trochu odlehčil a vrátil se zpět k tématu náboženství.
    Otázka pro Protestanta.Předem si dovolím nabídnout tykání,protože se neustále
    pletu a myslím,že se nemusíme chovat jako na diplomatické recepci.

    Znáš evangelia,jaký názor máš na to,že v některých z nich není Ježíš Nazaretský
    popisován jako syn boží ani,že vstal z mrtvých.

  4. protestant

    Konflikt komunismu a církví byl pouhý boj o moc,různých
    diktátorských ideologií.

    120 tisícová ČCE bojovala s komunisty o moc? To nám hodně fandíte. 🙂

  5. jack

    To:Protestant

    Myslel jsem ,že je jasné,že mluvím o ideologickém boji.Ten může vézt i jeden člověk
    proti milionu jiných lidí.
    Jaká je odpověď na mou otázku.

  6. protestant

    Tykání mi nevadí.

    A u evangelií záleží do které kulturní oblasti mluví. Každá kultura se vyjadřuje jinak.

  7. G. P.

    Prohlašuje amatér G.P. v rozporu s Úřadem pro vyšetřování zločinů komunismu.:-)
    Jsem vystudovaný historik, Vy amatére.

  8. G. P.

    120 tisícová ČCE bojovala s komunisty o moc?
    V roce 1970 měla ČCE cca 300 000 členů, KSČ 1 217 246. Kommunistů tedy bylo jen 4x víc. Jenže to by kalvinisté museli být co k čemu.

  9. G. P.

    Já vím kdo jste.
    Tak proč mne označujete za amatéra? Tradiční kalvinistické pokrytectví?

    To by členové ČCE museli být kalvinisty.
    A ne snad? Kolik vám tam zbylo lutheránů?

  10. protestant

    V oblasti církví a náboženství jste přece amatér. Nebo jste snad kromě práva a historie vystudoval i teologii?

    Nejen luteránů. Ale i potomků Jednoty, české konfese a mnoho dalších. My se nekádrujeme. 🙂

  11. jack

    To:Protestant

    ———————————————————————————
    A u evangelií záleží do které kulturní oblasti mluví. Každá kultura se vyjadřuje jinak.
    ———————————————————————————
    To není odpověď na mou otázku.Budu tedy mou otázku formulovat jinak.
    Proč věříš,že Ježíš Nazaretský byl božím synem a vstal z mrtvých,když tento
    názor neměli ani lidé,kteří sepsali různá evangelia ve kterých se životem Ježíše
    Nazaretského zabývají.A i z historie je všeobecně známo,že finální verze Bible,kde
    byl teprve Ježíš určen za syna božího byl prosazen i proti některým opačným názorům, Konstantinem I. Velikým v roce 325.

  12. G. P.

    Protestante, blábolíte naprosto neskutečně.

    Napsal jsem: „Českobratrská církev evangelická byla ovládána Státní bezpečností. Nová orientace byla v Českobratrské církvi evangelické okrajová a na konci 70. let z ní byla vytlačena.“ Vy jste reagoval: „Prohlašuje amatér G.P. v rozporu s Úřadem pro vyšetřování zločinů komunismu.“

    Fakta o situaci ČCE za kommunismu nějak souvisí s theologií? Víte vůbec, o čem píšete? Úroveň Vašeho psaní je tradičně mizerná, ale zde zřejmě dosáhla vrcholu.

    Ale i potomků Jednoty
    To byli kalvinisté.

    české konfese
    Ta je lutheránská.

    Nějaké další námitky?

  13. Adela

    Líbí se mi jak křesťané mají hezká přirovnání, třeba že náboženství je jiný pohled na svět, další pohled na svět je věda, umění také a že Boží trojice je jako schopnost vody existovat ve 3 skupenstvích. Věci jsou pak mnohem pochopitelnější. Třeba jako, že ateismus není náboženská víra, ale právě její absence. http://farm5.static.flickr.com/4065/5167100814_1567ae5956.jpg

Comments are closed.