Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

1,961 thoughts on “Jak funguje víra?

  1. Cestmír Berka

    Máro, tak nevím o čem se tu dohadujem. Docent Boha přesvědčivě dokázal..akorát se ten významný počin jaksi nedonesl dál, než na You Tube k “léčba Klausem”Chaunovi esoterikovi…žádné pozvání k papeži, patriarchům…žádná Nobelovka…Proč asi? Ateistické spiknutí židozednářů či co?

  2. carlos

    U nás máme rádi demokracii, takže je povoleno si myslet i něco jiného. Samozřejmě máme některé zásadní věci na kterých podle nás to křesťanství stojí a tam jsme jednotní. Popis stvoření světa k těmto věcem nepatří, takže můj názor: Bible není knihou vědeckou, není to učebnice geologie ani nic podobného. Je to náboženská kniha podávající zkušenost jejích autorů s Bohem. Zápis této zkušenosti je Bohem inspirován, ale zároveň je ponechán prostor pro autorovu invenci (např. tvrzení “po celém světě” nutně neznamená celou zeměkouli, ale celý tehdy známý svět.)
    Věřím, že Bůh stvořil svět a všechno jak píšete. Dny skutečně nemusí znamenat 24 hodin, (zvlášť když ještě nebylo stvořeno slunce) ale časové období. Jesli se v om kterém období stalo přesně to co se tam popisuje, mi nepřijde podstatné. Podstatné je, že to byl Bůh, kdo to stvořil.
    Stvořil všechno (i to HIV), ale některé věci se uskutečnily až později (nikdy neměly být realizovány) po Adamově hříchu a vstupu smrti na zem.
    Ano věřím, že stvořil Evu z Adamova žebra – důvodem je to, že je to v Bibli napsané a já nemám žádnou možnost ověřit jestli to tak bylo nebo ne.
    Někteří se domnívají, že ta časová období mohou být i miliony let. Já se to nedomnívám. Miliony let potřebuje evoluce, ale Bůh ne. On je přeci jen inteligentější než náhoda. Samozřejmě musím připustit, že obrazný starověký jazyk mohu špatně interpretovat.

  3. Cestmír Berka

    carlosi, a proč je Adamův hřích špatný? Vždyť kdyby Boha poslechl, tak tu nejsme! Lidé by byli navždy nahatí a běhali by po zahradě Eden..nebyla by věda, kultura, móda, spali bycho pod keřem a okopávali záhony v zahradě nebo trhali ovoce..byli bychom jak nahaté vegetariánské opičky. Opravdu si Bůh přál, abychom takoví byli?

  4. carlos

    Hřích je špatný protože je to hřích a každý hřích má katastrofální důsledky pro hříšníka. Hlavně brání lidem vidět a poznávat Boha. (V ČR musíme hodně hřešit, když je tu tolik ateistů 🙂 )
    Je to tedy spekulace co by bylo, kdby bylo, ale řekl bych, že Bůh stvořil lidi s rozumem a s touhou po poznání. Proto jsem přesvědčen, že výdobytky moderní společnosti jsou v Božím plánu. Má to dva háčky. 1) Díky bezpožnosti “křesťanů” ve středověku byl rozvoj vědy zpožděn. 2) Díky bezbožnosti dnešních “vědců”, jsme ochuzováni o důležitý duchovní rozměr života (proč ve vyspělé společnosti lidé namají smysl života a tolik se daří depresi?).

  5. transformer

    martiXXX: “Jak dosud nepoznané nemůže existovat? To neexistovaly černé díry, jiné dimenze, struny, kvantové podivnosti, atd. před tím než byly objeveny?…”

    Něco z toho výčtu jsou teorie, jiné prokazatelné skutečnosti.
    Netvrdím, že to co jsme dosud nepoznali, nemůže existovat. Naopak. Člověk sám vnímá jen velmi omezený rozsah toho co nabízí vesmír v různých svých zákoutích, od různých vlnových délek záření až po nezměrné vzdálenosti.

    Já nevěřím, že nějaký bůh existuje protože k tomu nemám důvod. Z toho co vím a co si myslím mě žádný věřící, církev či náboženství nepřesvědčili o tom, že mají pravdu, že popisují a vykládají skutečnost.

    Věřící jsou zřejmě i takoví lidé, které tíží – mají problém, když na nějakou otázku, jako je vznik vesmíru, vznik života nebo smysl života, nemají odpověď. To je pouze jejich problém. Já s tím problém nemám.

  6. transformer

    to Mára:

    Docent Král boha nedokázal. Sám se pro mne vlastními texty jako vědec zdiskreditoval a stal nevěrohodným.

    A jak již bylo poznamenáno – je přinejmenším zvláštní, že se jeho objev kosmického významu už dávno nevyučuje na školách.

  7. transformer

    carlos:

    “proč ve vyspělé společnosti lidé namají smysl života a tolik se daří depresi?”

    Doporučuji vyhledat patřičné psychologické a sociologické studie.

  8. Cestmír Berka

    Carlosi, co to je za kravinu, že díky bezbožnosti dnešních “vědců” jsme ochuzeni o smysl života? Oni snad nejsou žádní věřící vědci? A ti nevěřící vám věřícím v něčem brání? Oni ti fysici, chemici, matematici, biologové atd. svým zkoumáním světa brání ti nalézt smysl života?
    Vždyť křesťanství je víra, která adoruje utrpení a věřící se těší na konec světa…

  9. carlos

    Ta “bezbožnost vědců” byla jen nadsázka. Bezbožná je dnes většina (asi stejně jako dřív) a vědci jsou reprezentanti vědeckého přístupu, který mají ateisté tak rádi. Nebo ne?
    Křesťanství rozhodně neadoruje utrpení, ale učí žít život naplno. Tedy to křesťanství o kterém se píše v Bibli.

  10. Cestmír Berka

    Křesťanství utrpení oslavuje. Jediný způsob, jak udělat dojem na židy byl utrpení a krev. Křesťanský bůh to ani jinak neumí, je limitován fantazií starověkých židů. Vědci by měli mít nevědecký přístup k bádání? To by se měl biolog zavřít do cely a čekat, až mu duch svatý sešle řešení? Matematici by měli získat výsledek po hodinách modlení? Astronomové obětovat aspoň kočku, aby jim přišel výsledek?

  11. Cestmír Berka

    Nebo by vědec podle tvého gusta, když přijde na něco, co není v Bibli, nebo jí odporuje výsledky smazat a pro jistotu se i s laboratoří vyhodit do povětří?

  12. transformer

    hm..viděl jsem dost. Vracím se zpátky k fyzice. Věřící jsou ztrátou času a energie. Vlastně by se dalo říci…zvyšují entropii. Živé systémy platí za svou uspořádanost…ateisté za svou nevíru. 😀

    Pevné nervy přeji..všem nevěřícím.

  13. protestant

    transformer says:
    July 14, 2013 at 2:40 pm
    carlos:

    “proč ve vyspělé společnosti lidé namají smysl života a tolik se daří depresi?”

    Doporučuji vyhledat patřičné psychologické a sociologické studie.

    protestant:

    ….Pečlivou analýzou sociologických výzkumů se zjistilo, že náboženská víra dodává člověku pocit jistoty a zvýšené sebevědomí. Věřící žijí v průměru zdravěji a mají delší život. Příčinou je jistě určitá střídmost, méně stresu. V průměru jsou věřící lidé spokojenější, netrpí v takovém měřítku depresemi a úzkostmi. I abusus alkoholu je menší. Samozřejmá je vyšší stabilita rodin a s ní související manželská spokojenost. Konečně i sebevražednost je nižší. A o tom, jak obrovský význam má víra pro těžce nemocného a umírajícího člověka, mohou nejlépe vyprávět lékaři……
    http://www.dingir.cz/nabozenstvi_nepotrebuje_kazdy.shtml

  14. carlos

    V. Berka: “Vědci by měli mít nevědecký přístup k bádání?”

    Prosím, přečtěte si ještě jednou to co jsem psal a zjistíte, že jsem nic takového nenapsal. K bádání musí mít vědecký přístup každý, kdo bádá. Věřící nebo ateista tady v tom není rozdíl.

  15. carlos

    to Berka: Základním přepokladem diskuse je, že nepodsouvám druhému to co bych si příl, aby řekl i když on to nikdy neřekl.
    Otázka mimo téma: Vy používáte Kubuntu? Nebo používal?

    to transformer: poté co jste tady předvedl je Váš odchod z této dikuse potěšením pro nás všechny. Doufám, že i pro ateisty 🙂

  16. Cestmír Berka

    Napsal jsi: “Díky bezbožnosti dnešních “vědců”, jsme ochuzováni o důležitý duchovní rozměr života”
    “vědci jsou reprezentanti vědeckého přístupu, který mají ateisté tak rádi”.
    Jak vědci ochuzují duchovní rozměr života? Vědec zkoumá a vyzkoumané publikuje či aplikuje- to s duchovním rozměrem vůbec nesouvisí. Nechápu, co je na nevědeckém přístupu tak dobrého, abych ho měl radši, než vědecký?
    Proč se věřící navážejí do vědců a nehledí si svého? Proč jsou furt naštvaní na vědce, že jim nevychází to, co je v Bibli? Proč věda na jednu stranu vadí a na druhou stranu věřící stále touží po vědeckém potvrzení křesťanských mýtů?

  17. carlos

    Vždyť jsem to tam psal, že to byla nadsázka. Takže teď přesně: Křesťani (tedy raději já neboť o všech křesťanech o asi neplatí) jsou pro vědecký přístup všude kde je to jen trochu možné.
    Problém je s lidmi, kteří si myslí, že když vědí jak fungují atomy tak je to opravňuje vyjadřovat se úplně ke všemu.

Comments are closed.