Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Třeba Grygar nebo hořejší nebo nebojovní ateisté, kteří mají neexistenci boha jako hypotézu jsou vědci. Šarlatán jako Dawkins je napůl šarlatán 🙁
Protestant: “Břitva bratra františkána Wiliama z Ockhamu není žádný exaktní zákon, je to pouze metoda, kterou můžeme použít, ale nemůžeme jí nic odůvodnit.”
Áno, nie je to zákon, ale metodologická pomôcka, ktorá sa dobre osvedčila v empirických vedách.
martiXXX says:
May 24, 2013 at 10:43 am
Něco jiného, neviditelného podle vás nemůže existovat, třeba bůh, vědomí za, atd.
S.V.H.:
Kdo tady kde prohlásil, že třeba bůh nemůže existovat?
Františká Williama z Ockhamu (1287–1347) – tmář. Kdoví jestli se nepodílel na upalování čarodějnic. Ale fuj ateisti, od tmářského františkána přejímáte vědeckou metodu????????????????
protestant:
Jako metodu ano.
S.V.H.:
A k čemu tedy Occamovu břitvu používáme?
martiXXX – nevedecké je formulovať hypotézu, pre ktorú nemám nijaký vedecky relevantný podklad.
Veda funguje takto:
1. nameriam/spozorujem XY
2. meranie/pozorovanie sa mne aj ďalším vedcom podarí opakovať
3. sformulujem hypotézu, ktorá mi ten jav XY vysvetlí (a to aj matematicky)
4. snažím sa nájsť spôsob, ako hypotézu dokázať (t.j. nájsť aj dôkaz iný než ten jav XY)
5. sledujem vývoj v súviacich odvetviach vedy a testujem, či nové poznatku zapadajú do mojej hypotézy, alebo ju vyvracajú.
Paveda funguje takto:
1. bez akýchkoľvek meraní/pozorovaní sformulujem hypotézu, len na základe fantázie, matematikou sa neobťažujem
2. snažím sa každému povedať, že moju hypotézu nedokáže vyvrátiť
3. sám nijaký dôkaz nehľadám, pretože ho nepotrebujem
4. čokoľvek, čo sa dozviem o nových objavoch , zodpoviem pomocou bodu 2.
MartiXXX: “věděli v 19. století o nějakých černých dírách, kvantové fyzice, strunách? V 19. století si to mohli lidé změřit, vidět to nebo slyšet nebo vidět jejich projev ani to na ně nijak nereagovalo? Tehdy perfektně fungovala newtonovská fyzika.”
Hehe 😀 Ale klasická fyzika perfektne funguje aj dnes – v rámci oblasti svojej použiteľnosti. Funguje rovnako (s rovnakou presnosťou) ako fungovala v 19. storočí, funguje rovnako ako fungovala aj v dobe trilobitov a bude fungovať aj v dobe, keď sa slnko premení na červeného obra (za odôvodneného predpokladu, že fundamentálne fyzikálne zákony sú inveriantné v čase). Teda na podobné vedeckotechnické účely, na aké sa používala klasická fyzika v 19. storočí, sa dá klasická fyzika použiť aj dnes. Dokonca v rámci klasickej fyziky sa robia nové objavy (deterministický chaos, klasické ergodické systémy)! Klasická fyzika je nepostrádateľná pre technické vedy (a podľa mňa takou v budúcnosti aj zostane), pretože s veľmi dobrou presnosťou popisuje rozsiahlu množinu makroskopických javov a situácií.
Treebeard: “3. sformulujem hypotézu, ktorá mi ten jav XY vysvetlí (a to aj matematicky)”
Nie, nemusím to robiť v tomto poradí. Pokojne si môžem len tak z prsta vycucať hypotézu, ale tá hypotéza musí byť empiricky testovateľná. Napr. všeobecná teória relativity nevznikla nejakým vyvodzovaním z empirických dát, ale na základe Ensteinových myšlienkových experimentov alebo Galileova formulácia zákona zotrvačnosti, tá bola v rozpore s každodennou skúsenosťou (Galileo si musel odmyslieť odpor prostredia).
Medea, možno sa mýlim, ale aj Einstein mal podľa mňa nové dáta (nie vlastné), ktoré sa snažil do svojej teórie zahrnúť. Alebo sa to dá sformulovať aj inak – on videl vesmír a snažil sa sformulovať, ako tento funguje. Podobne aj Galileou tú zotrvačnosť videl, len ju očistil od vplyvov prostredia. Nevymyslel si ju z ničho.
Nedostatočne som asi vyjadril to, že hypotéza môže ísť ďaleko za púhe “potvrdenie dát”, to naozaj môže.
Nemám to nejako premyslené, len sa snažím vyjadriť, že hypotéza nemôže (nemala by?) vzniknúť bez akéhokoľvek reálneho základu.
Médea já neříkám, že nefunguje, ale že se objevilo, že stojí na základech, které byly tehdy neznámé a které jsou zcela kontraintuitivní
S.V.H. says:
May 24, 2013 at 11:02 am
protestant:
Jako metodu ano.
S.V.H.:
A k čemu tedy Occamovu břitvu používáme?
protestant:
Ke zdůvodňování pravdivosti hypotéz. Tak ale použít nelze.
Médea….mohu klidně tvrdit, že svět je vědomí, že základem světa je vědomí…je to hypotéza….jakési vědomí, bez času, bez prostoru, jehož obsah může tvořit materiální paměť a myšlení…a že to je ještě hlubší základ na kterém stojí i newtonovská fyzika ve svém úzkém oboru použití – střední dimenze
martiXXX says:
May 24, 2013 at 10:53 am
Třeba Grygar nebo hořejší nebo nebojovní ateisté, kteří mají neexistenci boha jako hypotézu jsou vědci. Šarlatán jako Dawkins je napůl šarlatán
Odcitoval bych jen pro ilustraci a pobavení úryvek z knihy M. Beheho Darwinova Černá skříňka (podotýkám, že já nejsem kreacionista, protože by to odporovalo mému pojetí Boha, ale tenhle úryvek mi přijde vtipný a zajímavý)
“R. Dawkins byl 8.11. 1996 interviewován Benem Wattenbergem v rámci amerického TV pořadu “Think Tank”. Úvodem tohoto pořadu Wattenberg říká, že většina Američanů věří, že Darwin měl pravdu, že se člověk vyvinul z tzv. primordiální (prvotní) polévky. Většina Američanů je ale věřících a předpokládá, že tuto polévku stvořil Bůh. V následujícím rozhovoru s Dawkinsem zmiňuje Wattenberg knihu M. Behea a říká, že její autor není kreacionistou, Dawkins jej však přerušuje a tvrdí, že Behe kreacionistou je, i když mu Wattenberg oponuje. V další debatě o neredukovatelné komplexitě bakteriálního bičíku se Dawkins přiznává, že na rozdíl od M. Behea nerozumí biochemii a žádá, aby M. Behe přestal být líný a pustil se do přemýšlení o tom, jak se bakteriální bičík vyvinul. O tom, že by on sám přestal být líný a naučil se biochemii, neuvažuje. Bylo by to snad snadnější než vysvětlit, jak se vyvinul bakteriální bičík podle neodarwinistického schématu. Později v rozhovoru Wattenberg zmiňuje studii uveřejněnou časopisem US Today, uvádějící statistické údaje, z nichž vyplývá, že věřící lidé jsou zdravější a žijí déle. Současně se ptá Dawkinse, zda připouští, že tato studie může být vykládána jako darwinistický bonus pro věřící. Dawkins odpovídá kladně, tuto studii zná a mohla by odpovídat pravdě. Wattenberg se potom v žertu táže, zda může říct divákům, že to, co Dawkins říká, je pravda, ale je to škodlivé. Dawkins souhlasí a říká, že raději bude žít kratší dobu a znát pravdu o tom, jak se vyvinul. Snad se stane prvním mučedníkem pro Darwina.”
protestant:
Ke zdůvodňování pravdivosti hypotéz. Tak ale použít nelze.
S.V.H.:
Nerozumím. K čemu jí tedy použít lze?
S.V.H. says:
May 24, 2013 at 11:51 am
protestant:
Ke zdůvodňování pravdivosti hypotéz. Tak ale použít nelze.
S.V.H.:
Nerozumím. K čemu jí tedy použít lze?
protestant:
K výběru pravděpodobnosti hypotéz. Ne k potvrzení pravdivosti hypotezy.
Prostě říci – hypoteza A platí, protože Occamova břitva – je nesmysl.
Treebeard: “Medea, možno sa mýlim, ale aj Einstein mal podľa mňa nové dáta (nie vlastné), ktoré sa snažil do svojej teórie zahrnúť.”
Einsteinova špeciálna teória relativity sa snažila vysvetliť “podivné” empirické dáta (Michelsonov-Morleyov pokus), ale všeobecná teória relativity sa zakladala na Einsteinových myšlienkových experimentoch, ale už čoskoro po svojom vzniku bola podrobená prvému testovaniu (ohyb svetla hviezd v gravitačnom poli slnka, pozorovaný Eddingtonom pri zatmení slnka v roku 1919 a tiež korekcia stáčania perihélia Merkúra).
Martin: Médea já neříkám, že nefunguje, ale že se objevilo, že stojí na základech, které byly tehdy neznámé a které jsou zcela kontraintuitivní
Martine už jsem ti jednou psal že přírodní zákony nemusí být (a taky QT není) intuitivní – to ty tu furt operuješ s intuicí
Že by vnuknutí? nebo přímo zázrak?
V roce 2006 našli lékaře v hlavě Carrie Steele z Colorada maligní nádor. Přestože se jim ho podařilo vyléčit a veškeré příznaky rakoviny vymizely, trpěla Carrie další dva roky velkými bolestmi hlavy. Až jednou, v roce 2008, měla sen, že vypila svoji vlastní moč a zázračně se vyléčila.
http://zena.centrum.cz/volny-cas/pribehy-ze-zivota/fotogalerie/2013/01/25/vyhrala-boj-s-rakovinou-pila-vlastni-moc/
Pro vás ale bůh je neintuitivní hypotéza; a přitom tvrdíte, že neexistuje…či máte pochybnosti?
Jinak řečeno – intuice není dobrým rádcem v tom jak svět (ať už duchovní či materiální) funguje.