Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Pelagius says:
No, a čemu by měl člověk věřit? Tomu, co nechce aby byla pravda? To je přece absurdní. Člověk s takovýmhle postojem k životu by, obávám se, nedopadl moc dobře… Jestli je tohle váš případ, tak upřímnou soustrast…
S.V.H.:
Člověk by měl věřit tomu, o čem je na základě důkazů přesvědčen, že je pravda nebo co nejblíže pravdě. Nějaké chtění nebo nechtění by tu nemělo hrát roli.
Mohu jen opět citovat Bertranda Russella:
“Never let yourself be diverted either by what you wish to believe, or by what you think would have beneficent social effects if it were believed. But look only, and solely, at what are the facts.”
S.V.H.:
Člověk by měl věřit tomu, o čem je na základě důkazů přesvědčen, že je pravda nebo co nejblíže pravdě. Nějaké chtění nebo nechtění by tu nemělo hrát roli.
protestant:
Takže naši hokejisté měli věřit, že prohrají, nebo že vyhrají?
protestant:
Takže naši hokejisté měli věřit, že prohrají, nebo že vyhrají?
S.V.H.
Rozhodně by měli věřit, že prohráli.
S.V.H. says:
May 17, 2013 at 1:31 pm
protestant:
Takže naši hokejisté měli věřit, že prohrají, nebo že vyhrají?
S.V.H.
Rozhodně by měli věřit, že prohráli.
protestant:
To VĚDÍ. Tomu nemusí VĚŘIT.
Ale já se ptám na víru před zápasem.
Skeptik says:
May 17, 2013 at 12:23 pm
Jardo – copak ty neznáš ty přípisy křesťanů že boha nelze zkoušet? Vidíš jak hřešíš?
Vše se přece dá vyložit tak aby to tvou víru posílilo 🙂
Typický příklad dávám, když se křesťan modlí za uzdravení někoho:
1) dotyčný se uzdravil – hurá – bůh vyslyšel modlitby
2) dotyčný se neuzdravil – hurá – bůh přece nejlíp ví co je pro něj nejlepší – to že se neuzdravil bylo pro něj nejlepší – kdyby náhodou se nejen neuzdravil ale přímo umřel – tak dvakrát hurá – už je v nebi
Jarda:
Strýc měl otcovu sestru Marii a když přijeli na návštěvu, šli k hrobu kde položili kytici na hrob s nápisem Marie Kyselová, 24 let. “Koho prý má Pán Bůh rád, toho nechá zemřít mlád”
Ten češtin a ta Marie mně dlouho vrtali hlavičkou. Až po mnoha letech jsem se dozvěděl, že otcova sestra Marie byla velikou kamarádkou zesnulé – také Marie – která ji na smrtelné posteli prosila, aby se postarala o její 2 letou dcerušku. Teta to “postarání” vyřešila provdáním za vdovce.
Babička, otcova matka, ovšem zesnulou komentovala: ” Ona byla taková “veselá!”
Takže možná si ji Pán Bůh vzal k sobě včas, aby toho moc “nenaveselila”.
Matčin tatínek v 19 letech začal kašlat krev a babička, aby mu pomohla, když tehdy proti tuberkulose fakticky nic nebylo, vyšívala kostelní roucha, aby se Pán Bůh nad jejím milovaným Františkem slitoval (čímž asi projevila malou víru, neboť se spíše měla radovat, že její milý bude brzy v nebi u Pána Boha). Dědeček se dožil 88 let. Sice už skoro neměl plíce, dusil se a jen vzdychal “Ježíši Kriste, smilování”, no ale všichni příbuzní jeho věk komentovali jako Boží přízeň. Vždyť spolu měli 12 dětí, z toho 11 přeživších, dvě dcery jeptišky a syna kněze. A asi za odměnu Pán Bůh dědečkovi zařídil, aby mu komunisté, na rozdíl od P. Toufara, řadu let poskytovali potřebnou léčbu, včetně každoročního pobytu v plicním sanatoriu.
No a citáty z KT, z rubriky Vaše svědectví o Bohu, jsem zde už dával.
Jo a ještě zpráva stará 14 (?) dnů. V USA 5 letý chlapeček zastřelil svoji 2 letou sestřičku. V USA je totiž velikou módou dávat dětem dětské, ale samozřejmě funkční, zbraně. Babička dětí tu tragédii komentovala: “Bůh tomu tak chtěl. Asi přišel její čas!”
protestant:
Podlož toto svoje tvrzení něčím.
Jarda:
Začti se do katolických tiskovin.
Jarda says:
May 17, 2013 at 2:00 pm
protestant:
Podlož toto svoje tvrzení něčím.
Jarda:
Začti se do katolických tiskovin.
protestant:
Napsal jsi – “pro církevní představitele” a ne pro římskokatolické představitele. Tedy jsi myslel představitele všech církví. Proto prosím doložit.
protestant:
To VĚDÍ. Tomu nemusí VĚŘIT.
Ale já se ptám na víru před zápasem.
S.V.H.:
Ano, jejich víra ve včerejší prohru je natolik podložená důkazy, že jí můžeme nazvat věděním.
Před zápasem mohli odhadovat jeho výsledek – někteří mohli věřit, že vyhrají, jiní, že prohrají. Někteří mohli věřit, že dají 20 gólů, jiní, že nikoli. Někdo mohl věřit, že Švýcarům prolomí hned první podání.
S.V.H.:
Ano, jejich víra ve včerejší prohru je natolik podložená důkazy, že jí můžeme nazvat věděním.
Před zápasem mohli odhadovat jeho výsledek – někteří mohli věřit, že vyhrají, jiní, že prohrají. Někteří mohli věřit, že dají 20 gólů, jiní, že nikoli. Někdo mohl věřit, že Švýcarům prolomí hned první podání.
protestant:
Konečně jste pochopil rozdíl mezi vírou a věděním.
Ale nějak to koliduje s vaší větou:
Člověk by měl věřit tomu, o čem je na základě důkazů přesvědčen, že je pravda nebo co nejblíže pravdě. Nějaké chtění nebo nechtění by tu nemělo hrát roli.
Čemu tedy podle této vaší věty měli naši hokejisté věřit?
S.V.H. says:
May 17, 2013 at 1:12 pm
Pelagius says:
No, a čemu by měl člověk věřit? Tomu, co nechce aby byla pravda? To je přece absurdní. Člověk s takovýmhle postojem k životu by, obávám se, nedopadl moc dobře… Jestli je tohle váš případ, tak upřímnou soustrast…
S.V.H.:
Člověk by měl věřit tomu, o čem je na základě důkazů přesvědčen, že je pravda nebo co nejblíže pravdě. Nějaké chtění nebo nechtění by tu nemělo hrát roli.
Mohu jen opět citovat Bertranda Russella:
“Never let yourself be diverted either by what you wish to believe, or by what you think would have beneficent social effects if it were believed. But look only, and solely, at what are the facts.”
Já bych citoval Ludwiga Wittgensteina:
„Celým mým snažením, a domnívám se, že i snažením všech lidí, kteří se kdy pokusili psát nebo mluvit o etice či náboženství, bylo zaútočit na hranice jazyka. Toto narážení na stěny naší klece je úplně a absolutně beznadějné. Pokud etika pramení z přání říci něco o nejvlastnějším smyslu života, o absolutním dobru, o absolutně hodnotném, nemůže být vědou. Tím, co říká, se v žádném smyslu nerozmnožuje naše vědění. Je to však svědectví o určité tendenci v lidském vědomí, svědectví, jehož si osobně nemohu jinak než hluboce vážit a které bych se za žádnou cenu neodvážil zesměšňovat.“
A P. Pokorného:
“věda v užším, technickém smyslu, věda s vlastní ustálenou a experimentálně ověřitelnou metodikou, není uzpůsobena k řešení otázek, v nichž se poznání setkává s rozhodováním a rozhodování s celkovou orientací života. Například otázka po smyslu života je z tohoto hlediska nevědecká, ale to nic nemění na tom, že je tu a že je to otázka závažná, kterou nelze zodpovědět jen intelektuálně, ale toliko s nasazením celé bytosti, s osobní angažovaností.”
protestant:
Konečně jste pochopil rozdíl mezi vírou a věděním.
Ale nějak to koliduje s vaší větou:
Člověk by měl věřit tomu, o čem je na základě důkazů přesvědčen, že je pravda nebo co nejblíže pravdě. Nějaké chtění nebo nechtění by tu nemělo hrát roli.
Čemu tedy podle této vaší věty měli naši hokejisté věřit?
S.V.H.:
Mám pocit, že jsem zde ten “rozdíl” mezí vírou a věděním už takto několikrát uváděl.
Hokejisté měli věřit tomu, o čem byli na základě důkazů přesvědčeni, že bude pravda nebo co nejblíže pravdě. Kde vidíte kolizi? Možná bychom to mohli vrátit k posuzování současného stavu, jak to původně myslel Pelagius, než se patlat s predikcí budoucnosti.
Protestante, Martine, co tomuhle říkáte?
“Rozhovor se smrtí.
Ty, velký příteli lidstva, můj milý příteli a bratře Smrti, ty jsi vlastně mezi námi vojáky velmi málo oblíben a nerad viděn. Člověk totiž nerozumí tomu, proč jsi byl
stvořen, a neuvědomuje si, že nás uvádíš do duchovní věčnosti. Ale naháníš hrůzu
jen těm, bratře Smrti, kteří ochladli v lásce k Božím přikázáním a zákonům, a těm,
kteří svým životem dokazovali, že v jejich srdcích přebývá nikoli milost, ale Satan
a jeho různí věrní druhové – nectnosti, neřesti a zločiny.
Ale ti, kteří jsou v milosti a lásce Boží posíleni a během svého života zde na zemi stále věrně následují svého Spasitele, ti Tebe velmi milují a oslovují Tě „bratře“ a „příteli“, protože je vedeš tam, kam neustále směřovala jejich srdce a všechny jejich touhy: k milému Spasiteli a jeho nebeskému dvoru.
Hleď, můj milý příteli Smrti, musíme se vzdát bohatství celého světa a také svého těla a dosáhneme skrze Tebe bohatství věčnosti a blaženosti. (…) Děkuji ti za to, že nám poskytuješ tolik za tak nízkou cenu.
Také bych tě chtěl, Smrti, nazývat přítelem a bratrem, i když jsem ubohým hříšníkem, který by si vlastně ani neměl dovolit vstoupit před tvář svého Boha. Já
jsem ho však nejen urážel, Tvého i mého Boha, ale také niterně miloval, pokud to mohlo moje slabé srdce dokázat. Zasvětil jsem mu všechny své síly i svůj život
a zcela jsem se mu daroval. Snad má z toho radost a daruje mi svoje milostivé slitování
– odpuštění. Můj milý bratře! Až budeš ke mně poslán, abys mě přivedl k nejvyšší
audienci, pak mi nemusíš dlouho posílat své posly, abys mě upozornil na můj poslední úsek života, ale nabídni mi bezprodlení svou ruku. Za každých okolností ji uchopím a budu tě následovat s radostí k milému Ženichovi mé duše, kdykoli přijdeš, i kdyby to bylo ještě dnes a v tomto okamžiku. Toto je má prosba a já děkuji už dnes za tvoji přátelskou službu.
Salve, frater! Buď pozdraven, bratře!
z deníku blahoslaveného Jakuba Kerna
http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2013-25.pdf
protestant:
Napsal jsi – “pro církevní představitele” a ne pro římskokatolické představitele. Tedy jsi myslel představitele všech církví. Proto prosím doložit.
Jarda:
Pravda, já, vyrostlý v lůně katolické církve mám tendeci uvažovat pouze o jedné pravé, katolické církvi a ne o všch ostatních odpadlících a hereticích. Ale i tak; žádná společnost, v níž ideově vládly protestantské církve, nebyla schopna, a principiálně o to ani neusilovala, aby minimalizovala chudobu, zajistila práci pro všechny občany, zajistila jim slušné sociální zabezpečení atp. V žádné takové společnosti protestantští představitelé po nějakých takových opatřeních nevolali a nepožadují je. Naopak, takoví kalvíni přímo tvrdili, že chudoba je znakem Boží nepřízně a nemilosti.
Co má víra hokejisty společného se zápasem? Copak je hokej měření víry? Je výsledek zápasu víře nějak podřízen? To by se Bůh (těch kdo věří že zasahuje) podělal z Americkýho fotbalu. Tam zaručeně věří každá jedna helma že vyhraje. Taky box a double k.o. by bylo vtipné selhání víry 🙂 U sportovců jeden stejně nikdy neví… věřím že do toho dám všechno. Věřím že mě to unese. To je taky ten druh víry?
S.V.H.:
Mám pocit, že jsem zde ten “rozdíl” mezí vírou a věděním už takto několikrát uváděl.
Hokejisté měli věřit tomu, o čem byli na základě důkazů přesvědčeni, že bude pravda nebo co nejblíže pravdě. Kde vidíte kolizi? Možná bychom to mohli vrátit k posuzování současného stavu, jak to původně myslel Pelagius, než se patlat s predikcí budoucnosti.
protestant:
Jenže víra je o predikci.
A kolizi vidím v tom, že hokejisté nemohli před zápasem věřit na základě důkazů, protože ty před zápasem neexistovaly.
Jarda:
Pravda, já, vyrostlý v lůně katolické církve mám tendeci uvažovat pouze o jedné pravé, katolické církvi a ne o všch ostatních odpadlících a hereticích. Ale i tak; žádná společnost, v níž ideově vládly protestantské církve, nebyla schopna, a principiálně o to ani neusilovala, aby minimalizovala chudobu, zajistila práci pro všechny občany, zajistila jim slušné sociální zabezpečení atp. V žádné takové společnosti protestantští představitelé po nějakých takových opatřeních nevolali a nepožadují je. Naopak, takoví kalvíni přímo tvrdili, že chudoba je znakem Boží nepřízně a nemilosti.
protestant:
Píšeš Jardo úplné nesmysly. Nejsociálnější státy s nejmenší nezaměstnaností a s největšími jistotami jsou právě protestantské – Dánsko, Norsko, Švédsko
Aniryba says:
May 17, 2013 at 4:03 pm
Co má víra hokejisty společného se zápasem? Copak je hokej měření víry? Je výsledek zápasu víře nějak podřízen? To by se Bůh (těch kdo věří že zasahuje) podělal z Americkýho fotbalu. Tam zaručeně věří každá jedna helma že vyhraje. Taky box a double k.o. by bylo vtipné selhání víry U sportovců jeden stejně nikdy neví… věřím že do toho dám všechno. Věřím že mě to unese. To je taky ten druh víry?
protestant:
http://www.zdravotnimagazin.cz/sport.6/vira-ve-vitezstvi-vede-k-vitezstvi.7953.html
Aniryba says:
May 17, 2013 at 4:03 pm
Co má víra hokejisty společného se zápasem? Copak je hokej měření víry? Je výsledek zápasu víře nějak podřízen?
protestant:
http://sport.aktualne.centrum.cz/obrozeny-jagr-diky-vire-muzu-hrat-hokej-i-v-padesati/r~794ec25c992911e1adbe002590604f2e/
Aha takže hokej je měření víry. Bravo. Muhammad Ali opravdu nepotřeboval žádné psychologické školení, ani vlastního terapeuta, nebylo by mu to k ničemu. Něco uvnitř je neustále nutí: Endogenní opioidy dělíme na enkefaliny, endorfiny a dynorfiny. Hypofýza je vylučuje do oběhového systému a spolu s dopaminem tvoří součást systému „odměn“ v mozku a podílí se na vzniku velkého množství závislostí u lidí. A okecat jako víra jde opravdu vše. No jen tak v rychlosti.
Věřím že si troll Protestante. VĚŘÍM!
Zdravotní magazín… už nemusíte hledat jinde, to je taky síla web.
http://www.zdravotnimagazin.cz/alternativni-medicina.20/