Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
protestant says:
July 4, 2013 at 1:18 pm
jack:
Ale vy to určitě chápete,přesto že nejste schopen pochopit rozdíl mezi polyteismem a monoteismem.
protestant:
Ale já ten rozdíl chámu. Je pouze v počtu partnerů. Jde o rozdíl kvantitativní, ne kvalitativní.
Jarda:
No, kdyby vaše manželka chtěla mít doma -N- chlapů místo monogamie, rozhodně byste se nespokojil s jejím tvrzením, že kvalitě vašeho vztahu se nic nemění.
protestant says:
July 4, 2013 at 1:44 pm
jack:
Boží prostoto! A to je právě ten podstatný rozdíl,jestli existuje pouze jeden bůh nebo desítky bohů.
protestant:
V čem je ten PODSTATNÝ rozdíl?
Jarda:
Jacku, musíš si uvědomit, že Protestant, nepochybně pod vliven trinitárního učení, nerozlišuje mezi -3- a -N-. Takže tři podstaty v jednom bohu, nebo -N- podstat v jednom bohu. Vsjo róvno!
Jarda:
Jacku, musíš si uvědomit, že Protestant, nepochybně pod vliven trinitárního učení, nerozlišuje mezi -3- a -N-. Takže tři podstaty v jednom bohu, nebo -N- podstat v jednom bohu. Vsjo róvno!
S.V.H.:
Teď je otázka, zda v problematice počtu existujících bohů alespoň rozlišuje mezi 1 (potažmo 3) a 0. 🙂
S.V.H.:
Teď je otázka, zda v problematice počtu existujících bohů alespoň rozlišuje mezi 1 (potažmo 3) a 0.
protestant:
Konečně na to někdo přišel.
protestant:
V čem je ten PODSTATNÝ rozdíl?
jack:
Jelikož řeším otázku,které tvrzení je pravdivé,tak je podstatný rozdíl v tom,jestli existuje jen a pouze jeden bůh nebo desítky odlišných bohů.
Opět nevím,jestli ze sebe hloupého jen děláte,ale snad i průměrně inteligentní člověk chápe,že podstatný rozdíl zapříčinil to,že pokud platí jedno,nemůže současně platit to druhé.
Chtěl bych teď objektivně posoudit,jestli je vaše křesťanská historka alespoň pravděpodobná.
Můžete vůbec cokoliv o vašem bohu objektivně doložit? Nebo se bavíme jen o vašich představách,přáních a objektivně neodůvodněné víře!
Pelagius says:
July 4, 2013 at 3:03 pm
jack:
??? Tak psali pod vlivem předlohy nebo DS????
Nechali se při zpracovávání té předlohy (říká se jí “pramen Q”) do podoby evangelií vést DS.
jack:
To je zajímavé tvrzení. Můžete nějak objektivně doložit,že je toto vaše tvrzení pravdivé nebo alespoň pravděpodobné? Chápejte,že v tento moment si musíme udělat obrázek o hodnověrnosti,tedy o tom,jakou vypovídající hodnotu má vaše tvrzení. Zajisté chápete,že lidé si strašně vymýšlí a potřebujeme tedy oddělit tzv. zrno od plev.
Pelagius says:
July 4, 2013 at 3:16 pm
Já nevím, jakým konkrétním způsobem se Ježíšovy pochybnosti projevovaly. Autoři evangelií je vyjádřili tou citovanou modlitbou. Nevím, co myslíte “křesťanskou historkou” a jaké “objektivně doložené informace” byste si představoval. Asi nějaký ten gigantický nápis na Marsu nebo na Měsíci? No, tak tím opravdu nemohu sloužit. Jinak už jsem to tady psal několikrát – o tom, jak vznikala evangelia toho víme docela dost, tak si o tom něco přečtěte – zkuste alespoň tu wikipedii:
jack:
Já bych se spokojil s takovou objektivní historickou informací o tom,co Ježíš řekl či udělal,která by měla alespoň přibližně stejnou vypovídající hodnotu,jako například historická informace o Karlu IV či jakémkoliv římském císaři.
A právě proto,protože vím něco o vzniku evangelií a Bible,tak vím,že tyto texty nemohou sloužit jako zdroj historických informací. Nejsou to žádné historické kroniky psané v době,kterou popisují. Překvapuje mě právě,že to vy nevíte!
Pokud by to někoho zajímalo:
Kapitola sama pro sebe je ustašovské fašistické hnutí v Chorvatsku, které bylo silně propojené s katolickou církví, nebo pomoc nacistickým a fašistickým zločincům při útěku před spravedlností do Argentiny po skončení 2. sv. války. Alois Hudal, rakouský katolický biskup, tak pomohl např. Franzi Stanglovi, veliteli vyhlazovacího tábora v Treblince či Waterovi Rauffovi, vynálezci mobilních plynových komor. Vatikánské pomoci se dočkali i takové „esa“, jako byl smutně proslulý lékař z Osvětimi Josef Mengele či organizátor transportů do koncentračních a vyhlazovacích táborů Adolf Eichmann. Podle odhadů se 800 nacistickým funkcionářům podařilo před spravedlností uprchnout, mezi nimiž bylo asi padesát kandidátů na šibenici.
http://www.blisty.cz/art/66298.html
Arcibiskup Stepinac řekl toto 28. března 1941:
Dohromady, Chorváti a Srbové jsou dva světy, severní a jižní pól, nikdy se nebudou moci dát dohromady bez Božího zázraku. To schizma (východní pravoslaví) je největší prokletí Evropy, téměř horší než protestantismus. Nemají žádnou morálku, žádné principy, žádnou pravdu, žádnou spravedlnost, žádnou čest.
Chorvátsko, 3.října 1998
Papež Jan Pavel II blahoslavil kardinála Alojsia Stepinace při mohutné mši pod širým nebem u svatyně v Maria Bistrici, nejdůležitějším poutním místě římskokatolických Chorvátů. Je to poslední krok před jeho svatořečením.
Během II. světové války byl Nezávislý stát Chorvátsko ze 100% římskokatolický. Každý, kdo se nepodřídil, měl být zcela zlikvidován. Umírněný odhad zabitých Srbů je kolem 700 000, ale Srbská pravoslavná církev uvádí číslo jeden a půl milionu.
http://jirisoler.wz.cz/vatikanarchive.html
http://jirisoler.tripod.com/vatikanuvod.html
Pelagius:
Ale mám pocit, že tahle diskuse je marná a zbytečná. Křesťanství je prostě teorie, která nabízí určitý výklad reality, ve které žijeme. A je na vás, jestli ji jste ochoten přijmout nebo ne. Vás prostě nepřesvědčila a vycházíte z jiného pohledu na svět. No, to je jistě vaše právo. Ale z vašich komentářů mám pocit, že pro vás je hlavně nesnesitelná představa, že tento výklad světa může přijmout za svůj někdo jiný.
Jarda:
Pro Jacka, S.V.H., Medeu, Bílého kabáta ……….
Já myslím, že Pelagius se vyjádřil dostatečně jasně a myslím, že nikdo z vás nic nenamítá k jeho tvrzení, že křesťanství je prostě teorie, která nabízí určitý výklad reality, ve které žijeme. Tím také jasně a srozumitelně vysvětlil svůj postoj, že jsou pro něj spíše přijatelné pěkné příběhy než úsilí o poznání pravdy. Myslím, že jeho vysvětlkení je dostatečně jasné i pro postoj Protestanta. Navrhoval bych tedy tuto diskuzi, která už dávno sklouzla do osobních šarvátek, ukončit, neboť už nic nepřináší.
jack:
To je zajímavé tvrzení. Můžete nějak objektivně doložit,že je toto vaše tvrzení pravdivé nebo alespoň pravděpodobné? Chápejte,že v tento moment si musíme udělat obrázek o hodnověrnosti,tedy o tom,jakou vypovídající hodnotu má vaše tvrzení. Zajisté chápete,že lidé si strašně vymýšlí a potřebujeme tedy oddělit tzv. zrno od plev.
Už jsem tady uváděl ten odkaz na rozhovor s P. Pokorným:
http://etfuk.sweb.cz/pokorny.htm
jack:
Já bych se spokojil s takovou objektivní historickou informací o tom,co Ježíš řekl či udělal,která by měla alespoň přibližně stejnou vypovídající hodnotu,jako například historická informace o Karlu IV či jakémkoliv římském císaři.
A právě proto,protože vím něco o vzniku evangelií a Bible,tak vím,že tyto texty nemohou sloužit jako zdroj historických informací. Nejsou to žádné historické kroniky psané v době,kterou popisují. Překvapuje mě právě,že to vy nevíte!
Já to samozřejmě vím. Ale já také vím, že totéž platí o spoustě jiných osobností v historii. Už jsem tady psal o sv. Václavovi – o tom se také první souvislé texty objevily až 30-40 let po jeho smrti – a přitom to bylo skoro o tisíc let později než vzniklo křesťanství, a Václav nebyl prostý člověk, ale panovník. A o existenci sv. Václava a jeho sporu s Boleslavem přitom nikdo nepochybuje.
Jarda says:
July 4, 2013 at 11:26 pm
Pokud by to někoho zajímalo:
Akorát nevím, co tím chcete dokazovat. Že byla chorvatská katolická církev prosáklá šovinismem, o tom asi nikdo pochybovat nebude. Stejně jako nikdo asi nebude pochybovat o tom, že Vatikán a jeho představitelé se nechovali tak, jak by se slušelo na někoho, kdo o sobě prohlašuje, že je kristovým náměstkem na této zemi. Ale obávám se, že to nevypovídá nic o pravdivosti, nepravdivosti křesťanství, a mimochodme 90 procent obětí ustašovského teroru v chorvatsku byli pravoslavní křesťané.
Jarda:
Pro Jacka, S.V.H., Medeu, Bílého kabáta ……….
Já myslím, že Pelagius se vyjádřil dostatečně jasně a myslím, že nikdo z vás nic nenamítá k jeho tvrzení, že křesťanství je prostě teorie, která nabízí určitý výklad reality, ve které žijeme. Tím také jasně a srozumitelně vysvětlil svůj postoj, že jsou pro něj spíše přijatelné pěkné příběhy než úsilí o poznání pravdy. Myslím, že jeho vysvětlkení je dostatečně jasné i pro postoj Protestanta. Navrhoval bych tedy tuto diskuzi, která už dávno sklouzla do osobních šarvátek, ukončit, neboť už nic nepřináší.
Mě poznání pravdy zajímá. Ale problém je v tom, s jakým předporozuměním dotyčný k tomuto úkolu přistupuje. Diskuse s ateistou, který ke křesťanství přistupuje s předporozuměním “Bůh neexistuje, a proto křesťanství pravdivé být nemůže”, je samozřejmě marná.
Pelagius says:
Mě poznání pravdy zajímá. Ale problém je v tom, s jakým předporozuměním dotyčný k tomuto úkolu přistupuje. Diskuse s ateistou, který ke křesťanství přistupuje s předporozuměním “Bůh neexistuje, a proto křesťanství pravdivé být nemůže”, je samozřejmě marná.
S.V.H.:
Proti tomuto tvrzení bych se ohradil. Opakovaně tady uvažujeme modely, ve kterých Bůh existuje a ve kterých platí i další křesťanské “pravdy”. Jen se nebojíme udělat krok dál a tyto modely porovnat se skutečností, případně domýšlet, jak by to v nich fungovalo.
Jako posledně diskutovaný příklad může posloužit působení Ducha svatého při výkladu Svatých textů. Nemám nejmenší problém uvažovat model světa, ve kterém Duch svatý pomáhá při výkladu biblických pasáží a dalších Svatých textů. Když ovšem takovýto model porovnáme se skutečností, přijde mi velice podivné, že DS vede různé lidi k různým závěrům ohledně výkladu těchto textů. A to, k jakým závěrům je vede, silně koreluje se závěry, ke kterým přivedl jejich rodiče (případně jiné na ně působící autority).
Rozhodně k tomu nepřistupuji tak, že Bůh ani DS neexistuje, a proto DS nemůže působit.
Existence nebo neexistence boha či božstev je právě jedním z paradigmat každého náboženství, a jak jsem již zmiňovala, jedná se o principy samozřejmé, tudíž nedokazatelné, neověřitelné a nevyvratitelné, které stojí u jádra každého náboženství a jsou obsaženy v konkrétní “mythologii”. Například, existuje Bůh, ten uzavřel smlouvu s lidem Izraele a my jí nyní musíme dodržovat. Takových nedokazatelných principů jsou v každém systému stovky a víra či nevíra v ně (respektive jistota o jejich platnosti či její odmítnutí) jsou hlavním určujícím znakem vyznavače toho kterého systému.
http://glosy.info/texty/nabozenstvi-novou-perspektivou/
Budete mít někdo zájem?
“Prostředky získané z koncertu podpoří projekt České katolické biblické dílo, jehož cílem je přispět prostřednictvím kurzů, seminářů či školení k lepšímu porozumění bible,”
http://www.novinky.cz/domaci/306975-velehradem-zaznely-pisne-ve-staroslovenstine-dorazil-i-zeman.html
Pelagius, ja môžem v rámci diskusie pokojne predpokladať, že Boh (Najvyššia bytosť) existuje, ale existencia Boha sama osebe, ešte neimplikuje supernaturálny pôvod kresťanstva. To som už mnoho krát spomínala a nielen ja, ale aj iní diskutujúci. Teda mali by ste sa zamerať na nejakú evidenciu, ktorá podloží tézu o mimoriadnych zásahoch Najvyššej bytosti vedúcich ku vzniku kresťanstva a o zvláštnom pozitívnom vzťahu Najvyššej bytosti k Ježišovi a kresťanom 😉 Váš obľúbený argument, že vznik viery v Ježišovo vzkriesenie a historický úspech kresťanstva, sú tak nepravdepodobné, že treba postulovať zásah supernaturálneho činiteľa ma nepresvedčil (vznik a šírenie kresťanstva si dokážem vysvetliť úplne prirodzene). A iné argumenty asi nemáte alebo áno?
Pelagius:
Už jsem tady uváděl ten odkaz na rozhovor s P. Pokorným:
http://etfuk.sweb.cz/pokorny.htm
Jarda:
Děkuji, Pelagiusi, za odkaz. Ale jak jsem si ho přečetl, tak vidím, že prof. Pokorný se spíše shodne s Jackem, Bílým kabátem, s S.V.H.-em, Michalem, Medeou, se mnou …. než s tebou či Protestantem.
Pelagius:
Akorát nevím, co tím chcete dokazovat. Že byla chorvatská katolická církev prosáklá šovinismem, o tom asi nikdo pochybovat nebude. Stejně jako nikdo asi nebude pochybovat o tom, že Vatikán a jeho představitelé se nechovali tak, jak by se slušelo na někoho, kdo o sobě prohlašuje, že je kristovým náměstkem na této zemi. Ale obávám se, že to nevypovídá nic o pravdivosti, nepravdivosti křesťanství, a mimochodme 90 procent obětí ustašovského teroru v chorvatsku byli pravoslavní křesťané.
Jarda:
No právě; pravoslavní křesťané nejsou “Boží děti”? A že je Pán Bůh nechal jinými “božími dětmi” bestiálně masakrovat?
protestant says:
July 5, 2013 at 9:50 am
http://glosy.info/texty/nabozenstvi-novou-perspektivou/
Jarda:
Z diskuze:
Jan Hlaváč:
Náboženstvím je pro mne všechno, co si vytvoří mýtus a slouží mu rituály. Rituálem mohou být vědecké konference, vernisáže, koncerty i divadelní představení. Ne nadarmo se Národnímu divadlo přezdívá “Zlatá kaplička”. A Národní muzeum bylo postaveno jako chrám národní minulosti, což bylo chápáno jako synonymum velikosti. Blouznění komunistických a fašistických futuristů zase mělo svá dogmata (manifesty) a idoly (auta, rakety), ale i kněží (silnoproudař v SSSR např.). O kultu těla a zdraví se ví snad všeobecně. Bílý plášť místo sutany, místo zpovědi psychoanalýza a vymítat se dá i vědecky, to jest elektřinou. Jó, já si myslím, že je vědečtější s náboženskostí vědy počítat a nehrát si na “profesionály”. Je skutečně mnohem mravnější a upřímnější, když je člověk schopen nahlas artikulovat, jaké hodnoty jsou pro něj nedotknutelné, co není ochoten vyměnit za peníze nebo jiné osobní výhody. A pak i vědec nakonec začne vyprávět báje a pohádky o službě trpícím, o svobodě bádání a svědomí, o nezadatelných (tj. sekulárně posvátných a nijak logickými operacemi neodvoditelných) hodnotách a právech člověka (člověk je náboženská bytost osvícenců, romatici měli raději Čecha, Ira, Němce a tak dále)…