Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.

Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.

Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.

1) Rozpory se Svatými texty

Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?

2) Stvořitel

Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.

3) Výjimečné postavení člověka

Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.

4) Smrt v Božím plánu

Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).

5) Cíl stvoření

Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).

6) Budoucí vývoj

Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.

7) Důkazy

Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.

8 ) Morální důsledky

Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.

Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?

Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)

Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?

— S.V.H

6,381 thoughts on “Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

  1. martiXXX

    Myšlení je analytická věc, analytická filosofie…analýza…vůbec si nejsem jistý, zda lze svět pochopit analyticky. Pokud existoval velký třesk tak to bylo z nějakého celku, který se rozrůznil…nekonečně malý útvar…

    Svět funguje jako celek. Části jsou součástí celku.

  2. martiXXX

    Analýza je vlastně myšlení, je to užitečný nástroj…ale svět funguje jako celek

  3. treebeard

    Ešte k téme Dôkazy evolúcie.

    Podľa mňa nie sú celkom zdrvujúce. Ide o veľmi dobré nepriame dôkazy, priamy dôkaz, že sa život naozaj vyvíjal evolúciou a len evolúciou, si však asi vyžaduje stroj času. Bez navštívenia rôznych období v rôznych časových intervaloch stále ostáva určitý priestor pretvrdenia veriacich, napr. že “evolúcia funguje len v malom, že z koňa sa môže stať dokonalejší kôň, ale že z koňa sa nemôže stať mäsožravec alebo veľryba”. Paradoxne potom niektoré cirkvi/sekty veria v ďaleko rýchlejšiu evolúciu, než my, ale s ohrančenou možnosťou zmien.

    Čo si myslíte, čo by bolo nesporným dôkazom evolúcie? Veriaci myšlienku, že kým mi do teórie všetko zapadá, tak teória platí, príliš nechápu. Teda tá ich časť, ktorá evolúciu odmieta. Dôkaz nezasahovania Boha do evolúcie by bol, z ich pohľadu, asi ešte ťažší.

  4. S.V.H.

    to treebeard:
    http://en.wikipedia.org/wiki/Evidence_for_evolution
    Případně vřele doporučuji Dawkinsovu Největší show pod Sluncem (nejlepší kniha, kterou jsem od něj četl).

    Ale absolutně nezvratný důkaz neočekávejme. Stejně jako u jakékoli jiné vědecké teorie. Když to trochu přeženu, tak už zítra můžeme najít důkaz, že Slunce obíhá kolem Země, a budeme muset zahodit nebo překopat veškeré naše dosavadní teorie. Stejně tak už zítra můžeme narazit na toho pověstného Haldanova fosilního králíka v prekambriu. A evoluční teorie bude v troskách. Ale oba případy jsou setsakramentsky nepravděpodobné.
    A dokázat nezasahování Boha je už úplná utopie. Bůh sám je nedokazatelný a nevyvratitelný (tedy když ho rozumně definujeme), tím spíše jeho zásahy a působení. Dokažte, že jablko, které upustím, nespadne na zem po zásahu Boha. Nebo (jak jsem někde slyšel), že Bůh neudržuje věci v bytí.

  5. Medea

    Treebeard, existenciu základných evolučných mechanizmov (mutácia, selekcia, genetický drift, génový tok) nebude asi nikto, čo len trochu biologicky vzdelaný, spochybňovať. Faktom je aj mikroevolúcia. Mikroevolúcia je totiž zmena frekvencie jednotlivých alel (alela – konkrétna varianta génu) v populácii. Samozrejme, v populácii sa nemení len pomerné zastúpenie alel, ale vďaka mutácii sa objavujú aj nové alely.

    Mechanisms of change: http://evolution.berkeley.edu/evolibrary/article/evo_14
    Microevolution: http://evolution.berkeley.edu/evolibrary/article/evo_36

    Treebeard: “Bez navštívenia rôznych období v rôznych časových intervaloch stále ostáva určitý priestor pretvrdenia veriacich, napr. že “evolúcia funguje len v malom, že z koňa sa môže stať dokonalejší kôň, ale že z koňa sa nemôže stať mäsožravec alebo veľryba”.”

    Stačí sa zamerať na úsilie šľachtiteľov. Koľko rás psov, králikov, mačiek, holubov, …, koľko odrôd pšenice, kukurice, kapusty, … sa im podarilo v relatívne krátkom čase vyšľachtiť. K obdobnej selekcii dochádza aj v prírode pôsobením životného prostredia (v tom najširšom slova zmysle) na živé organizmy. (Samozrejme, v prípade prírodného výberu sa jedná o fitness, teda o reprodukčnú zdatnosť organizmov.) Prečo by mala evolúcia rešpektovať naše konvenčné ľudské hranice vymedzujúce druh? 🙂 Prečo by sa postupným hromadením mutácií v priebehu milónov rokov nemohlo malé hyracotherium premeniť na koňa? (Inak postupná evolúcia koňa je fosílne veľmi dobre doložená.) Príroda nevie, kde by mala so zmenami v genofonde prestať, aby chudákovi kreacionistovi nenabúrala taxonómiu 😀

    Treebeard: “Bez navštívenia rôznych období v rôznych časových intervaloch stále ostáva určitý priestor pretvrdenia veriacich …”</i

    Tá “návšteva” rôznych geologických období prebieha skúmaním horninových vrstiev. Vrstvy usadených hornín z rôznych období obsahujú špecifické organizmy. Iné organizmy žili v kambriu, iné v perme, iné kriede. Ale obávam sa, že pokiaľ by sa aj podarilo fyzikom vytvoriť červiu dieru, ktorou by sme mohli priamo nazerať do jednotlivých období, niektorých kreacionistov, by ani to nepresvedčilo, pretože evolúcia je pomalý proces a priamo očami sa spozorovať nedá, však ani rast vlasov, stromov alebo nechtov sa nedá vidieť priamym hodinovým pozorovaním 🙂

    Treebeard: “Čo si myslíte, čo by bolo nesporným dôkazom evolúcie? Veriaci myšlienku, že kým mi do teórie všetko zapadá, tak teória platí, príliš nechápu.”</i

    Neviem. Možno, keby sa zamerali na to, že “stvoriteľ” je babrák … . Evolučný proces vytvára kopu nedokonalostí: slepá škvrna v oku cicavcov spôsobená hlúpym napojením zrakového nervu na sietnicu, nedokonalé oddelenie dýchacej a tráviacej sústavy cicavcov, nezmyselná inervácia krku žirafy, … .

  6. Medea

    Treebeard: “Čo si myslíte, čo by bolo nesporným dôkazom evolúcie?”

    Toto opakujem dosť často: Dôkazy v prísnom slova zmysle sú len v matematike a logike. 🙂

    Prírodovedné hypotézy/modely/teórie sa testujú alebo empiricky dokladajú.

    To, že som 10 000 krát videla ako vyšlo slnko, nie je dôkazom, že vyjde aj zajtra, to, že nejaký experiment sa podaril 10 000 krát, nie je dôkazom, že sa mi podarí aj na 10 001. raz. Mám len 10 000 násobnú evidenciu javu, nie však jeho nezvratný dôkaz 🙂

  7. Skeptik

    -já myslím že hodně silným důkazem pro evoluci je:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Atavismus
    naco by byly velrybám a delfínům zadní nohy kromě zhoršení hydrodynamiky? A to že gen pro zadní nohy mají a občas se dokonce taková velryba nebo delfín narodí je fakt.

    Stejně tak člověk má poškozený gen na syntézu vitamínu C – proto kurděje a nutnost jíst potraviny s vitamínem C. Stejně tak má člověk částečně poškozený gen pro tvorbu svalů – proto jsou šimpanzi mnohem silnější při stejné velikosti – tohle prý mělo zásadní vliv na evoluci člověka – tedy nedokonalost a snaha o její kompenzaci.

  8. Skeptik

    tu rychlejší evoluci zastávají kreacionisté co si myslí že celosvětová potopa byla fakt (mimo jiné tím třeba kreacionisté mladé Země vysvětlují vyhynutí dinosaurů) – Noe vzal např. jeden pár “předků všech typů kočkovitých šelem” – no a po potopě se ten pár díky evoluci (kterou nejspíše řídil bůh) rozrůznil na všechny nám dnes známé kočkovité šelmy – ovšem popírají že by se z toho páru mohlo vyvinout něco jiného než kočkovitá šelma

  9. Medea

    Ešte poznámka, to, že všetko pochádza zo spoločného predka, samo osebe neimplikuje darwinovskú evolúciu. Od spoločného predka, by sa mohli jednotlivé taxóny odvetvovať aj pomocou nejakého tajomného, neznámeho mechanizmu, teda selekcia, genetický drift a génový tok, by mohli byť nedostačujúce a evolúcia by nebola darwinovská 😉

    Len si neviem predstaviť, ako by sa evolučná nedostatočnosť tých mechanizmov dala uspokojivou preukázať.

    Opačná otázka, ako by ste falzifikovali tézu, že spomínané evolučné mechanizmy, postačujú na vznik všetkých taxónov zo spoločného predka?

  10. Skeptik

    Popravdě inteligentní designer se mi zdá blbost – těch nedokonalostí jsou mraky – ale těžko vyvrátit né-až-tak-moc-inteligentního-designera jak by se to dalo odlišit od evoluce? Medeo a ostatní co vy na to?

  11. Skeptik

    Medeo – o tom že né všechny organismy na Zemi mají stejného společného předka už se spekuluje – prý může existovat “stínová biosféra” která by se skládala z baktérií co mají jiného společného předka a jinou biochemii – ovšem zatím žádný takový nebyl nalezen – co by však byla těžká bomba co by evoluci nakopla by bylo kdyby k té stínové biosféře patřil třeba jeden druh králíka a ostatní né – to by se evolucí dalo těžko vysvětlit – a pak že evoluce je nevyvratitelná hypotéza 🙂

  12. Medea

    Skeptik: “Popravdě inteligentní designer se mi zdá blbost – těch nedokonalostí jsou mraky – ale těžko vyvrátit né-až-tak-moc-inteligentního-designera jak by se to dalo odlišit od evoluce?”

    Ako by sa dali odlíšiť obete ľudského vrahov od obetí zavraždených démonmi alebo mimozemšťanmi? Ako by sa dali únosy ľudí spôsobené inými ľuďmi odlíšiť od mimozemských únosov?

    Skeptik: “Popravdě inteligentní designer se mi zdá blbost – těch nedokonalostí jsou mraky – ale těžko vyvrátit né-až-tak-moc-inteligentního-designera jak by se to dalo odlišit od evoluce?”

    Empiricky asi nijak. Ale metodologicky – pomocou Ockhamovej britvi. ,

  13. Medea

    Skeptik: “Medeo – o tom že né všechny organismy na Zemi mají stejného společného předka už se spekuluje – prý může existovat “stínová biosféra” …”

    Ja som hovorila o známych organizmoch, nie o nejakých tajomných ropákoch 😀

  14. treebeard

    Väčšinu spomínaných argumetov som už skúšal použiť, prevažne bez výsledku 🙂

    Tu je asi jadro problému. Nezvratný dôkaz, že Zem je “guľatá” je jednoduchý. Námorné plavby to možno ešte neboli (výpočty mohli byť chybné…), ale pohľad z vesmíru už jednoznačne. Dôkaz toho, že vesmír je obrovský už tiež máme (napr. Hubleov tleleskop). Evolúcia je na tom horšie – šľachtenie alebo mutovanie mikróbov je stále len “evolúcia v malom”, stále je to rovnaký, nanajvýš podobný, druh. Fosílne nálzy sa vždy dajú napadnúť ako zle interpretované, chybne datované… A taký “argument” o neredukovateľnej zložitosti oka sa objavuje znova a znova.

    Kvantová fyzika je na tom lepšie, lebo tej už fakt málokto rozumie, hoci vlastne hovorí, že “Boh hrá v kocky”. Evolučná teória budí vo veriacich dojem, že ju chápu, nezdá sa im až tak náročné ju vyvrátiť.

    Napadol ma ešte jedne absolútny dôkaz evolučnej teórie – ak by ľudstvo vydržalo dosť dlho a viedlo záznamy, ako evolúcia napreduje. Zatiaľ tiež scifi.

    A súhlasím, “nie príliš inteligentný dizajnér” dáva zmysel 🙂

  15. Skeptik

    Vlastně je to celkem zajímavé – proč by organismy u černých kuřáků měly mít stejného předka jako ty na povrchu? Už jen to nám něco významného říká že to tak ve skutečnosti je.

  16. Skeptik

    treebeard: Nezvratný dôkaz, že Zem je “guľatá” je jednoduchý.

    mrkni na tu stránku: http://theflatearthsociety.org/
    a teď mi řekni který pokus nebo důkaz kulatosti Země jsi si sám osobně vyzkoušel aby jsi si kulatost Země ověřil – většina lidí včetně mně žádný – takže proto není ani v dnešní době těžké bulíkovat lidi že Země je placatá – vždyť přece NASA je spiknutí aby si lidi mysleli že Země je kulatá jak se píše na těch stránkách – no a ověřovat sám osobně evoluci je ještě těžší…

  17. Medea

    Treebeard: “Evolúcia je na tom horšie – šľachtenie alebo mutovanie mikróbov je stále len “evolúcia v malom”, stále je to rovnaký, nanajvýš podobný, druh.”

    Sú bernardín a čivava príslušníkmi jedného druhu? Keby boli ich kostry objavené vo fosilnom zázname, iste by sme ich do jedného druhu nezaradili. A istá reprodukčná bariéra medzi spomínanými dvoma iste existuje 😀

    No a kojot a vlk alebo šakal a vlk sa môžu plodne krížiť (i keď to za normálnych okolností nerobia), ale aj napriek tomu sú považované za rôzne druhy.

    Treebard, inak vytvoriť reprodukčnú bariéru šľachtením nemusí byť ťažké.

  18. Colombo

    Marti: Zkouška na VŠ a život.

    Jde vidět, že pořádně nechápeš situaci. Největší stres není na krajích společnosti, ale právě v jejim středu. Tam, kde je největší hustota obyvatel a zároveň nejlepší životní podmínky je podle výzkumů největší množství stresu a neuróz.

    Nezvládnutí zkoušky totiž JE boj o, nikoliv život on ten život není moc důležitý, ale reprodukční úspěšnost, opět si zde nepředstavovat počet potomků, jako spíše počet jejich potomků a tak rekurzivně dále.
    Neúspěch u zkoušky znamená nižší šance na to mít úspěšný život a udržet se ve středu úspěšné společnosti. Zde se ale zároveň tlačí mnohem více lidí.

    Srovnejme si to. Máme dravce a dvě oblasti.
    Jedna oblast je pustá a jednoduchá, je tu snad jeden nebo dva dravci a nic moc víc. Potravy je málo. S čím dravec bojuje je v naprosté většině prostředí. Prostředí je ovšem poměrně stabilní, furt je blbě, nic moc se neděje.

    Druhá oblast je velmi bohatá na potravu. Následkem toho je zde velmi mnoho dravců. Kdyby se všichni rozdělili, tak by si každý mohl žít pohodlně. Nerovnoměrnost sil a neochota se podělit (taky že to není evolučně stabilní strategie, dělit se…) vytváří velmi náročný a neustále se měnící systém. Nesoupeříš s prostředím, ale s stejně silnými, vytrvalými, chytrými a nebezpečnými příslušníky vlastního druhu.

  19. Medea

    Treeberad: “A taký “argument” o neredukovateľnej zložitosti oka sa objavuje znova a znova.”

    Existujú počítačové modely, ktoré tú “neredukovateľnú zložitosť” oka presvedčivo redukujú.

    Inak evo-devo krásne ukazuje, aká je evolúcia konzervatívna, že evolúcia v podstate len do omrzenia modifikuje staré a osvedčené nástroje.

Comments are closed.