Dnes se zamyslíme nad Ježíšovým vtělením. Budeme předpokládat, že Bůh existuje, že může konat zázraky, chce-li (tedy např. zmrtvýchvstání není principiální problém), a rozebereme, jak za těchto předpokladů nahlížet na tvrzení křesťanů, že Ježíš byl Bohem. Uvážíme také některé další konsekvence, které by měl pobyt Boha v lidském těle.
***
Jaký lze vůbec dát tvrzení, že Ježíš byl Bohem, význam?
Asi nejpřirozenější interpretací by bylo, že Bůh si prostě na Zemi “vyčaroval” (nechal narodit) Ježíšovo tělo, a ustanovil ho svým “avatarem”. Bůh JEDNAL skrze Ježíše. Toto vše by Bůh nade vší pochybnost mohl udělat, žel, je to zcela nekompatibilní s křesťanstvím. Takový Ježíš by byl boží loutkou, a nikoliv Bohem samotným. Nemohl by tedy říct “Já a Otec jedno jsme”. Rovněž tak by nemohl říct “Dříve než Abraham, já jsem”.
Bůh mohl do Ježíše také “vplynout”, jako “duch” (skoro se mi chce napsat – poltergeist), což je ovšem představa, která je pro naše účely podobná jako “avatar”.
Křesťané tvrdí něco jiného. Křesťané tvrdí, že Ježíš BYL Bohem, a nikoliv loutkou Boha, ovládanou ať už z mimoprostoru “všudypřítomným” Bohem, a nebo zevnitř “Bohem-poltergeistem”. Tvrdí, že Bůh se STAL lidským tělem. Ježíš měl podle nich dvojí podstatu: Boží, i lidskou. Byl současně úplným Bohem, a současně úplným člověkem. Co to znamená?
Co vůbec znamená v tomto kontextu slovo “podstata”? Jakou podstatu má hrnek na kafe? Jakou podstatu má pes? A jakou kámen? Může mít jakékoliv jsoucno na světě, kromě Krista, více než jednu podstatu? Může být kámen mravencem? Může být osel zrnkem písku? Pokud ne, pak tvrzení, že Kristus je jediná výjimka, je podle mě bezobsažné: může mi snad někdo vysvětlit, co to tvrzení, že Ježíš Kristus měl “dvě podstaty” ZNAMENÁ?
Křesťané věří, že Ježíš byl úplným Bohem, a současně úplným člověkem. Jenže být Bohem znamená NEBÝT člověkem, a být člověkem znamená NEBÝT Bohem. Člověk je konečný, a Bůh je nekonečný. Je-li nějaké jsoucno konečné, pak to není Bůh, a je-li nějaké jsoucno nekonečné, pak to není člověk. Podobně i v dalších atributech. Být Bohem a zároveň člověkem je proto protimluv.
Čím vším se Bůh vůbec může stát? Mohl se stát např. ženou? Znamená něco, že Ježíš byl muž? Může se Bůh stát třeba psem? Řekli bychom pak, že daný pes je současně úplným psem, a současně úplným Bohem? Může se Bůh stát kamenem? Řekli bychom pak, že tento kámen je současně pravým a skutečným kamenem, a současně úplným Bohem? Může se stát mravencem, virem, baktérií? Zrnkem písku? Měli bychom pak zrno písku – Boha? Odpověď na všechny tyto otázky by jistě měla být kladná – vždyť Bůh je všemohoucí! – a ukazuje to, jak je představa soupodstatného vtělení absurdní, ať už znamená cokoliv.
Problém s prostorem
Bůh jistě NĚKDE je. Může být všude, může být i mimo náš prostor a čas. Může být všude a zároveň (navíc) mimo náš prostor a čas (říká se tomu myslím přesažnost?). Pokud se ovšem Bůh STAL Ježíšem, znamená to pak, že přestal být tam, kde byl do té doby, a stal se prostorově omezeným lidským tělem? Pokud Bůh zůstal tam kde byl před Ježíšovým narozením, pak jsme ovšem u té už zmíněné představy “avatara”. A pokud platí, že Bůh přestal být rozprostřen v celém Vesmíru (případně i mimo náš prostor), a “vcucnul se” do Ježíšova těla – pak není tento scénář dostatečně absurdní sám o sobě?
Ježíšova DNA
Jako každý člověk, měl i Ježíš nepochybně DNA. Jako u každého člověka, musela polovina jeho DNA pocházet od otce, a polovina od matky. Pokud by CELÁ jeho DNA pocházela od matky, pak by Ježíš byl klonem své matky – tedy zejména byl by ženou. Bůh tedy Ježíšovi musel “vyčarovat” polovinu DNA. Položme si otázku, jestli tato DNA byla v nějakém smyslu JEHO, tedy Boha – a nebo jestli si ji Bůh prostě vymyslel, přičemž si ji klidně mohl vymyslet i jakkoliv jinak. Boží být nemohla, protože Bůh, jakožto duch, bezpochyby DNA nemá. Musela tedy být vymyšlená – a i když mohla být “super”, mohla obsahovat nějaké vynikající a přínosné varianty genů, a činit tak z Ježíše dokonalejšího člověka než ostatní lidé, tak pořád byla arbitrární, a pořád to byla jen sekvence nukleotidů. Křesťané ovšem zdůrazňují, že Ježíš byl člověk jako my, nebyl to tedy superman se superDNA, měl to být člověk se všemi našimi slabostmi.
Ježíšova fyzická podoba
I Ježíšova fyzická podoba (kódovaná a určená jeho DNA) nebyla jistě předem daná, ale byla libovolná. Bůh si mohl svoje lidské tělo zvolit jakkoliv jinak. To není nic proti ničemu, jen je dobré si to uvědomit.
Ježíšův embryonální vývoj
Od kdy byl vlastně Ježíš Bohem? Byl Bohem už jako plod? Jako embryo? Jako jednobuněčné oplozené vajíčko? Mariino vajíčko, předtím, než v něm Bůh vyčaroval DNA nějakého (libovolného) muže a tím jej oplodnil, existovalo už předtím – existovalo vlastně od Mariina narození, od jejího vlastního prenatálního vývoje. Muselo se tedy v nějakém okamžiku STÁT Bohem. To je ovšem velice zvláštní: pochopil bych, kdyby do něj Bůh nějak “vplynul”. Tím by se ovšem nestalo Bohem – jen by mělo Boha v sobě (jako ducha, nebo spíš mikro-ducha 🙂 ). Toto je ovšem představa, kterou teologové odmítají. Měl-li se Bůh STÁT Ježíšem, pak by se v našem případě musel STÁT něčím, co už předtím existovalo – a to je IMHO ještě větší nonsens, než “Bůh který se stal buňkou”. Křesťané musí věřit tomu, že se Bůh stal buňkou, která už přitom předtím existovala.
Ježíšova smrt
Pokud Ježíš zemřel, a Ježíš přitom BYL Bohem, pak musel zemřít Bůh. To je ale nonsens, Bůh je nesmrtelný, a jistě ho nemůže ohrozit a tím méně “zabít” pár Římských vojáků s hřebíky a kladivem. Pokud ovšem zemřelo jen Ježíšovo tělo, a Bůh přitom zůstal “živý”, pak tím přece padá teorie dvojí podstaty. Pak to znamená, že Ježíš nemohl BÝT Bohem (ale mohl mít max. v sobě Božího ducha, který se pak v klidu “odpojil”).
Navíc měl Ježíš stejně “zemřít” jen na tři dny, pak měl být vzkříšen, a tato jeho smrt měla být ohromnou OBĚTÍ. Co je to ale za “smrt” na tři dny? Smrt je proto smrtí, že je definitivní (alespoň z hlediska tohoto světa). Kdo se po třech dnech vzbudí, ten nezemřel. Takovou “smrt na tři dny” bych si kdykoliv střihnul sám. To není žádná oběť.
Navíc, co to bylo za oběť, když Bůh obětoval jen tělo, které si může kdykoliv vytvořit znovu? Co víc, může si jich vytvořit kolik chce najednou, může je nechat libovolně trpět, umírat, a pak klidně křísit – ale v čem tedy spočívá ta oběť?
Když obětuje svůj život člověk, pak je to jasná věc: pozemský život je pro něj smrtí navždy ztracen. To je oběť. Kdyby se CHTĚL na Zemi vrátit, nemůže. Vše co je mu na Zemi drahé, zde musí zanechat, vše je pro něj nadobro ztraceno. Toto přece vůbec neplatí pro Boha. Kde je tedy jaká oběť?
Ježíšovo utrpení
Setkal jsem se s výkladem, že obětí nebyla Ježíšova smrt (protože opravdu o smrt jíti nemohlo), ale jeho utrpení. Bůh v těle Ježíše měl zcela lidské vnímání bolesti, a proto na kříži nezměrně trpěl – trpěl za nás, a v tom spočívala jeho oběť. I toto je však problematický pohled.
Fyzická bolest je způsob, jakým náš mozek vnímá informaci, která se k němu dostává nervy, že je tělo poškozováno. Silně negativní pocit bolesti, generovaný podvědomím, pak nutí vědomou část našeho mozku, učinit všechny kroky, abychom se bolesti co nejdříve zbavili, a tím zabránili dalšímu poškozování těla. Pocit bolesti je tedy výhradně projevem toho, jak naše tělo funguje, a je dědictvím naší evoluční historie. V neposlední řadě souvisí bolest s naší slabostí a (fyzickou) velikostí. Nám způsobí hřebík do ruky asi větší bolest, než řekněme nosorožci, a nosorožci možná způsobí větší bolest, než třeba plejtvákovi. Jakou bolest asi může způsobit “hřebík do ruky” Bohu? Aby Bůh vnímal bolest jako člověk, musel by sebe sama nekonečně omezit: musel by se učinit z nekonečně silného tak slabým, jako je člověk. Může ale toto Bůh udělat?
Standardní řešení prastaré otázky, zda může Bůh stvořit tak těžký kámen, aby ho neuzvednul, je, že nemůže. Bůh se nemůže udělat slabým. Stejně tak se Bůh např. nemůže “zabít”, nemůže “způsobit, aby přestal existovat”. IMHO zcela analogicky nemůže způsobit, aby ho “nesnesitelně bolel” obyčejný železný hřebík, což je zážitek který snese kdejaký zfanatizovaný Filipínec, který si jej navíc nechá zatlouct do rukou zcela dobrovolně.
Fyzické vnímání bolesti je ostatně silně závislé na psychickém stavu člověka. (nejen) vojáci speciálních jednotek jsou cvičeni k tomu, aby byli do značné míry schopni vůlí překonat bolest. Navíc, jinak vnímá bolest vyděšený člověk, který nechce zemřít, netuší co ho čeká, nechce trpět, atd., a jinak vnímá bolest psychicky silný a odhodlaný jedinec, který ví proč je jeho utrpení zapotřebí, proč je potřeba aby to snesl, a navíc ví jak to celé skončí. Ježíš ale podle křesťanského příběhu přece moc dobře věděl, proč musí trpět, ŽE musí trpět, věděl že bude vzkříšen (!!!), že tedy všechno dobře dopadne.
Na bolesti je hrozné to, když jí člověk nemůže uniknout. Ježíš ale MOHL uniknout. Kdykoliv se mu zachtělo. Bůh v Ježíšově těle trpěl podle křesťanů výhradně proto, že “trpět-netrpět” chtěl, a “trpěl” přesně tak dlouho, jak chtěl – protože kdo rozhodl o tom, kdy “zdánlivě zemřel”? Zase jen on sám!
***
Dvě poslední poznámky:
Co se vlastně stalo s Ježíšovým tělem po “nanebevzetí”? Evangelia jasně říkají, že Ježíš “byl vzat do nebe”. Za nebe můžeme považovat místo “mimo náš prostor”. Jenže k čemu je tam Ježíši jeho fyzické, hmotné tělo? Nebo snad zůstalo někde na Zemi? To by ovšem bylo nepochybně mrtvé – takže Ježíšovo fyzické vzkříšení (vzkříšení TĚLA) bylo jen na pár dní?
A poslední poznámka: koncept aférek Bohů s pozemšťankami je prastarý, a vidíme ho krásně např. ve starých Řeckých bájích a pověstech, počínaje Herkulem, přes Persea až k Dionýsovi. Všechny tyto historky existovaly stovky let před křesťanstvím. Proč bychom si proboha měli jen na sekundu myslet, že “tentokrát tu už bylo skutečně”? Není mnohem pravděpodobnější výklad, že křesťané se prostě inspirovali dávno existující mytologií, a chtěli pro svého spasitele podobně božský původ, jako měli hrdinové Řeků a dalších?
***
Závěr:
Jistě, všechny dnes popsané problémy a paradoxy se dají, zavřeme-li obě oči a vypneme mozek, nějak překlenout. Můžeme si říct – jistě, Bůh se prostě z celovesmírné působnosti a z mimoprostoru “scvrknul” na velikost lidského těla – no a co. Z dimenzí, které přesahují náš prostor, se najednou stal regulérním objektem našeho prostoru – no a co. Co na tom, že krychli do roviny nenacpu. Stal se tím, co už předtím existovalo – no a co. Byl současně Bůh, a současně Bůh nebyl (jelikož byl člověk, a člověk není Bůh) – no a co. Jeho tělo bylo vzato na nebe a tečka, na kříži trpěl jako ten nejslabší a nejvyděšenější z nás, nevěděl co ho čeká, najednou zapomněl že má být vzkříšen, myslel si, že ho otec (totiž on sám sebe?) opustil – a přesto můžeme věřit každému jeho slovu, které máme v evangeliích zaznamenané. Hlavně o tom nepřemýšlet.
Kardinální otázka nyní je, jak silná je evidence, která by nás měla k závěru, že je tohle všechno pravda, přimět. A už dříve jsem ukázal, že ta evidence je extrémně slabá, prakticky nulová: prostě taková, že pár lidí této historce před dvěma tisíci lety uvěřilo. Přesně těch lidí, kteří současně věřili, že nemoci jsou způsobovány démony, Země je stará pár tisíc let, první lidé byli Adam s Evou, a Ježíš si při léčení pomáhal potíráním očí blátem (Jan 9:6).
Konečné zamyšlení nad tím vším ponechávám na váženém čtenáři.
jack:
Jsem zklamán,myslel jsem,že toho máte v hlavě více.
protestant:
A pak že jack nikoho nikdy neuráží…. 🙂
Přísahám na holý pupek, že rozhodně se nechci vysmívat starému člověku, když ale názory pana Špiříka jsou tak “kouzelné” že neodolám a občas mu něco napíšu.
Ostatně, posuďte sami:
16.3.
Vážený pane inženýre,
děkuji za odpověď. Vidím, že naše myšlenky a názory jsou poněkud mimoběžné. Já, např., pokládám za naprosto samozřejmé že každý člověk má své vlastní názory, zkušenosti, vzdělání atp. A podle toho posuzuje názory druhých, zkoumá je, hodnotí, porovnává s jinými názory a samostatně se rozhoduje, do jaké míry je bude akceptovat. To nepovažuji za nijak urážlivé, pokud někdo takto posuzuje moje názory, naopak, chápu to jako přínosné, protože zastávám názor, že vzájemnou diskuzí se názory tříbí a vyjasňují. Nechápu tedy dost dobře, proč tento postoj kritizujete.
Co se týče toho učedníka, pak já mít takového žáka který by jen poslušně kýval hlavou a neměl žádný vlastní názor, tak takového bych považoval za mentálně zaostalého a jeho vzdělávání za ztrátu času.
Katechismus katolické církve jsem si, zhruba, přečetl. Upřímně řeknu, že to není literatura nijak přesvědčivá, neboť autoři tam všelicos tvrdí, aniž by to nějak dokladovali. Bohužel i vaše skromná tvrzení v této naší diskuzi, při vší úctě, postrádají jakékoliv odůvodnění. Dovolím si, na rozdíl od vás tvrdit, že právě takto nepracuje žádná věda, jen teologie. Ta ovšem vědou není. Snad nějakým filosofickým systémem.
Asi vás to zamrzí, ale co dělat. Nevím, zda znáte webové stánky http://www.osel.cz. Tam jsou vědecké články, resp. přetisky vědeckých článků. Prakticky v každém článku je napsáno něco jako – vědci tam a tam udělali takový či makový pokus s takovými či onakými výsledky z čehož usoudili na to a to. Přečtu-li si úryvek z KKC dočtu se (např.): —– „Touha po Bohu je vepsána do lidského srdce, protože člověk je stvořen Bohem a pro Boha; Bůh nepřestává člověka přitahovat k sobě a jen v Bohu člověk nalezne pravdu a štěstí, jež neustále hledá: „Zvlášť významně je důstojnost člověka založena v jeho povolání ke společenství s Bohem. K rozhovoru s Bohem je člověk zván již od svého vzniku: existuje totiž jenom proto, že ho Bůh z lásky stvořil a neustále z lásky zachovává; jen tehdy žije plně podle pravdy, když tuto lásku svobodně uznává a dává se svému Stvořiteli.“——- a hned mohu říci, že toto tvrzení není nijak doloženo. Jakého Boha má autor, z těch mnoha – set, tisíců, miliónů bohů – na mysli? Křesťanského, muslimského, tisíců hinduistických, vúdistických, animistických ……. na mysli? Spousta lidí žije docela spokojeně bez nějakého boha, spokojena třebas s reiky, holotropním dýcháním, tantrou a jinými spirituálními naukami.
Já už jako mladík, jsa poučen v náboženství, poslouchají kázání v kostele, čtoucí zbožnou literaturu, jsem začal zkoumat, zda se na mě nějak projeví, když se vyzpovídám, půjdu k přijímání. Konstatoval jsem, že se se mnou nic neděje. Snažil jsem se zjistit, zda tyto aktivity se nějak projevují u jiných lidí – když „přijali Ježíše do svého srdce“- udělalo to s nimi něco? Evidentně nic. Jak potom můžete tvrdit, jako kněz, že takové přijímání má nějaký vliv a význam.
Ostatně – samotné proměňování. Dle tvrzení církve se chleba a víno pronesením posvátné formule stanou pravým a skutečným Ježíšem. Známe ale mnoho případů, kdy toto Tělo a Krev byly znesvěceny a ten Ježíš udělal co? Nic! Vůbec se nebránil. Je vůbec schopný se ubránit?
V létě jsem byl v Praze na výstavě o 14 pražských mučednících. A tam se o jednom píše, že právě sloužil mši a že se před útočníky snažil ukrýt Tělo Páně aby je neznesvětili. Dle mě nelogický postup – spíše bych čekal, že to Tělo vystrčí před sebe, aby jej Pán ochránil. A jak se psalo, útočníci mnicha probodli a Tělo Páně podupali. A Pán zase nic.
Ostatně – už jsem zmiňoval Lidice a P. Toufara, na což jste mi vůbec neodpověděl. Vlastně ano, že Pán Bůh ty lidi chránil jinak. Víte jak? Nějak viditelné to nebylo.
Víte, nechci se s vámi hádat, ale tvrzení „Bůh existuje“ není axióm. Axiómy, jako nedokazatelné tvrzení, se používají v matematice. Pokud ale třebas fyzikové užívají výrok mající charakter axiómu, třebas „ rychlost světla ve vakuu je konečná“, pak jej vždy nějak podmiňují – třebas – „v námi pozorované části Vesmíru“. Výrok „Bůh existuje“ nemůže být axiómem, protože, jak jsem napsal výše, není jasné, kterého Boha máte na mysli a také proto, že všichni věřící jednak tvrdí, že Boha/boha nelze definovat a druhak, že právě ten jejich a jen ten jejich Bůh je ten jediný pravý. A budu-li uvažovat dál, je-li něco nepoznatelného, nedefinovatelného, jak to mohu poznat a posléze milovat. A co kdybych poznal, že ten Bůh se jmenuje Ganéša a má sloní hlavu?
Víte, já vám píši proto, abych se o Bohu o němž, nejen vy, píšete, dozvěděl co nejvíce. Takže mně, bohužel, nestačí jen vaše stručné tvrzení, že Bůh je! To, jak jistě víte, tvrdí i muslimové, hinduisté, vúdisté …….., ale já vím, že třebas křesťané s nimi nesouhlasí.
Vidíte, a v dalším odstavci zase tvrdíte, že Bůh má vůli (požadavek?) abych ho miloval. To já bych rád dělal, kdyby se mi ráčil nechal poznat. Kdekterý věřící totiž tvrdí, že poznal tu Boha, tu Ježíše, že se jim ukázali, mluvili s nimi a u mě ani ťuk. Tak proto se ptám. Chraň Bůh, že bych se chtěl Pánu Bohu vysmívat. To bych si nikdy nedovolil.
V podstatě ale nechápu, proč se cítíte být vysmívaný. Píši slušně a jen kladu otázky, které jsou mi nejasné či neznámé. A u vás, jako vzdělaného člověka předpokládám, že je buď budete umět zodpovědět a nebo že napíšete, že odpověď neznáte. To je přece také normální. Když nevím, tak nevím
Srdečně zdravím
18.3.
Chvála Kristu!
Omlouvám se, ale nabyl jsem dojmu, na základě vašeho psaní či myšlení, že se dopouštíte hříchu nejhoršího: děláte si srandu z kněze. Možná je to jinak, prostě vaše uvažování je poněkud nelogické či přímo paranoické (nenapadá mne lepší slovo, tak se omlouvám).
V katechismu je popsána křesťanská víra, není tedy zaměřen na zdůvodňování a důkazy o ní (i když i to je tam občas nastíněno). Důkazy a zdůvodňováním se zabývá teologie fundamentální (dříve apologetika). Abyste si přečetl katechismus, jsem napsal proto, že vaše představy o křesťanství a o Bohu jsou poněkud scestné. Postupujete tak, že si vymyslíte scestnou představu o Bohu a jeho jednání, a pak, protože Bůh samozřejmě takto nejedná, toho Boha popřete. První co tedy znovu doporučuji, přestat si v hlavě vytvářet scestné představy.
Podobně to je s tím “axiomem” o existenci Boha. Samozřejmě že to není axiom, proto jsem to napsal do uvozovek, ale pro vás jsem napsal, abyste to přijal jako axiom, neboť to je pro vaše poněkud nelogické myšlení asi to nejlepší.
Abych vám to ještě trochu ilustroval, použiji váš příklad o 14 pražských mučednících. Domáháte se, že Bůh jedná nelogicky (a proto tedy není), když je nezachránil. Ale v žádném katechismu, ani Bibli Bůh neslíbil a neříkal, že bude své takovým způsobem zachraňovat. To vy se domáháte absurdního božího jednání, a když ono takové není, tak se tomu divíte.
Nebyl například žádný důvod aby ten františkán, co sloužil mši, stavěl mezi sebe a útočníky nejsvětější eucharisii. Byla to protestantská lůza, ta by nejen nebrala na to ohled, ale ještě více by je to rozzuřilo a eucharistii by hned znesvětilil (což udělali potom stejně).
Takže jednání františkána bylo naprosto logické, vaše je poněkud vybočené. Nevím, čím to je, možná je to důsledek výchovy, možná vlastní pýchy, možná pohrdání Bohem a knězem, každopádně vám mohu jen těžko pomoci.
Má pro vás návrh: Jestli se vám líbí bůh jménem Ganéša, tak si běžte za ním. Jestliže však považujete za správné, to co říká Kristus, tak uvěřte v Něho. A já budu plně respektovat vaše rozhodnutí.
V Kristu P. Jiří Špiřík
Panenko Marjá… 🙂 Jardo, kde sháníš tyhle legrační lidi na dopisování? Já chci taky nějakého! 🙂 Hádám, že pan Špiřík má už plné brejle Tebe, takže se mnou si raději nebude nic chtít ani začít 🙂
Ale je opravdu srandovní, jak standardním argumentačním arzenálem věřících je připisování protistraně negativních úmyslů.
Tak např. Ty, Jardo, pohrdáš Bohem a navíc si z pana Špiříka tropíš legraci, což je hřích největší (sic!)! 🙂 (kam se hrabe taková vražda, nebo znásilnění). Opravdu, měl by si se stydět. 🙂
Michal says:
March 18, 2013 at 12:49 pm
Panenko Marjá… 🙂 Jardo, kde sháníš tyhle legrační lidi na dopisování? Já chci taky nějakého! 🙂 Hádám, že pan Špiřík má už plné brejle Tebe, takže se mnou si raději nebude nic chtít ani začít
Jarda:
No, to je ten P. Špiřík, kterého sis vygoogloval. Já jsem mu začal psát, když jsem si přečetl jeho dopisy na stránkách Sisyfa.
P. Špiřík má i titul ing. Vystudoval tedy nějakou technickou VŠ, na níž nutně musel myslet logicky. Pak ovšem studoval teologii, kde musel logiku opustit. Osobně jsem poznal stejného faráře, který byl ing. elektro a pak studoval tu teologii. S ním jsem, možná hmotažel, takovéhle diskuze nezapřádal. Ale samozřejmě mně bylo divné, jak si ty dva obory v sobě srovnává. Asi je měl přísně oddělené.
Podobnou osobností byl i P. MUDr. Ladislav Kubíček. Byl ovšem poměrně brzy vyhozený z nemocnice a nadále se věnoval jen církevní správě. Osobně toho napsal jen málo, ale jeho kamarádka MUDr. Svatošová sestavila z jeho dopisů knihu Až k prolití krve, v níž je patrné jeho, jak my bychom řekli, nelogické, nebo rozporné, myšlení. Zajímavé je, jak dr Svatošová s přáteli po jeho zavraždění přemítá, proč mu Pán Bůh nepomohl, kde byl jeho anděl strážný. A pak na to došli – no byl přece u toho vraždění a pomáhal Ladislavovi přejít do nebe.
Úplně stejně ale myslí i trvalý jáhen MUDr. Max Kašparů, který, jako člen Sisyfa, odmítá existenci “přidušáků”, ale o existenci andělů, démonů …… , je přesvědčený.
A stejně myslí i dr. Grygar, který na existenci různých psychotronických jevů vyžaduje vědecké důkazy – vědecký článek ve vědeckém časopisu – v Pána Boha, anděly, démony …… ovšem věří bez vědy.
A tak by se dalo pokračovat.
Jarda says:
March 18, 2013 at 12:44 pm
Přísahám na holý pupek, že rozhodně se nechci vysmívat starému člověku, když ale názory pana Špiříka jsou tak “kouzelné” že neodolám a občas mu něco napíšu.
protestant:
Mně se jeví jako směšná spíše slova Jardy než Špiříka. A to výrazně.
protestant:
Mně se jeví jako směšná spíše slova Jardy než Špiříka. A to výrazně.
Mohl bys to nějak podrobněji rozvést?
Myslím, že dva citáty jednoho našeho špičkového vědce to ozřejmí:
“Tak např. v kontextu křesťanství bude pro lidský rozum vždy zneklidňující otázkou, kdo byl vlastně Ježíš z Nazaretu. Jeho postava bude vždy kamenem úrazu pro racionálního deistu, který bude Ježíše pravděpodobně považovat např. za jednoho z výjimečných proroků či kazatelů (podobně jako Buddhu či Mohameda). Přijetí té neuvěřitelně radikální křesťanské interpretace znamená prostě určité vnitřní rozhodnutí, jehož okolnosti lze vystopovat a zhruba popsat, ale samozřejmě nikdy ne úplně vysvětlit. Takové rozhodnutí pro víru je výrazným aktem svobodné vůle a ne nadarmo se jeho dramatičnost obvykle charakterizuje jako “vnitřní obrácení”. ”
“Je třeba poctivě přiznat, že přijetí křesťanských dogmat je skutečně často rozhodnutím velmi obtížným, např. pokud se člověk snaží odvodit legitimitu náboženství z určitých historických událostí. V takovém případě totiž jde právě o legitimitu přechodu od třeba i ověřených historických faktů k jejich transcendentní interpretaci, tj. k systému tvrzení zcela jiného řádu. ”
Teď si dej vedle toho svůj text a uvidíš jak je legrační.
Omlouvám se, že jsem zapomněl uvést autora:
http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/~horejsi/index_cz.php
Anonymus:
Teď si dej vedle toho svůj text a uvidíš jak je legrační.
Jarda:
To je pro mě?
Pokud prof. Hořejší myslel své výroky vážně, pak by měl v první řadě vysvětlit, proč si k “vnitřnímu obrácení” vybral právě křesťanství a ne třebas islám, budhismus či jakéhokoliv jiného náboženství. To je to, o čem zde již dlouho diskutujeme.
Troufnu si odhadnout proč! Protože se narodil v Evropě, v (víceméně) křesťanské společnosti, v (možná i) katolické rodině a byl (možná i) pokřtěn.
A co to má ozřejmit? To jsou žvásty bez významu jako jakékoliv jiné.
Jedna vec je chodenie do kostola napr. v nedelu na omsu a druha na rozne stretnutia, kde sa spieva a pod. Pokial sa akcia podari, tak clovek stale odchadza s povznasajucim dojmom. Viem, ze aj ateisti robia rozne stretnutia. Zaujimalo by ma, v akom duchu sa taketo stretnutia odohravaju, ci tam tiez nieco ospevuju, napr. sebecky gen a pod.
Stefan: Já si takhle občas zajdu pokecat s kamarády do hospody. Nevím, jestli jsou věřící nebo ne, ale lidský kontakt způsobí, že je člověk uvolněnější…
Tomu se říká: Zajít občas mezi lidi…
Bleskově jsem si s panem Špiříkem vyměnil další informace:
Dobrý den.
Děkuji za odpověď. Víte, pokud mi kdokoliv racionálně a logicky vysvětlí, že můj názor je chybný, nebo vysvětlí chybnost mého názoru, tak se ho rád vzdám, ale nemůžete očekávat, že se vzdám racionálního a logického názoru jen proto, že mně je bez rozumného důvodu předkládána víra o nadpřirozené bytosti, o níž se tvrdí, že je pravdivá! Věřící předkládají iracionální a nelogická vyjádření, která považují za argumenty a zároveň argumenty druhé strany nedokáží racionálně a logicky vyvrátit!
Náš život a většina poznatků je založena na víře. Věříme lékaři, že nás vyléčí, věříme (občas) politikům, že naši společnost vedou správným směrem, věříme fyzikům, že hmota je složena z atomů, věříme astronomům, že Slunce je vzdáleno 150 miliónů km a že světlo letí rychlostí 300 000 km/vt.. Atd., atp. Ale tato naše víra, je vírou kvalifikovanou. Můžeme se tu či támhle přesvědčit, že tvrzení vědců fungují a že jsou tedy pravdivá, můžeme hodnotit konání politiků a případně je už nevolit a pod.
Jak je to ale s vírou v (nějakého) Pána Boha? Jak jsem už psal, náboženství je mnoho, každé má nějakého toho svého Pána Boha či bohy, ale žádné nemůže dokázat pravdivost svého učení. Kdyby to některé náboženství dokázalo, pak už by bylo na světě jen to jedno jediné, tak jako je jedna jediná fyzika, chemie, astronomie ………..
Jak jsem psal, již v mládí jsem se snažil ověřit, zda zpověď, přijímání, modlitby a náboženské úkony vůbec, se nějak projeví. Vy jste asi k tomu napsal, že „“vymyslíte scestnou představu o Bohu a jeho jednání, a pak, protože Bůh samozřejmě takto nejedná, toho Boha popřete. První co tedy znovu doporučuji, přestat si v hlavě vytvářet scestné představy““
Prosil bych tedy informaci o tom, jaká má být správná představa o Bohu, jak Bůh jedná, abych si mohl své představy verifikovat.
Když napíšete, že františkána v Praze zavraždila a eucharistii pošlapala „protestantská lůza“ nemohu pominout, že to byli také křesťané, kteří vyznávali téhož Pána Boha, jen byli přesvědčeni, že požaduje, aby byl uctíván jiným, tedy jejich způsobem. Když v Praze probíhalo svatořečení, všiml jsem si rozpačitého hodnocení tehdejšího vraždění. Vždyť protestanti již nejsou heretiky, „lůzou“, ale „bratřími v Kristu“. Jak to, že Pán Bůh nechal své vyznavače na obou stranách, se navzájem pobíjet? Podobně jako za II. svět. války, ale také i před 15 lety, se vyvražďovali pravoslavní Srbov& amp; eacute; a katoličtí Chorvaté na Balkáně. A Pán Bůh zase nic.
Možná napíšete, že to jsou zase moje scestné představy, ale tak bych prosil a správné a logické vysvětlení Božího postoje, abych si představy mohl opravit, za což předem děkuji.
Srdečně zdravím,
Dobrý den!
To, v co máme věřit, je obsaženo v katechismu. Pokud budete mít takové představy o Bohu, bude to v pořádku. Verifikujte s katechismem. K dostání jsou tři vydání: plné, kompendium a Youcat. Pro šťouraly (teď to berte, prosím, v pozitivním smyslu), doporučuji plnou verzi, zkrácené mají občas ne úplně korektní znění (když se zkracuje, tak se vždy trochu zjednoduší).
Naboženství je sice mnoho a může být jich ještě více, každý člověk si může vymyslet svoje, dokonce i vy, což občas činíte, jejich hodnověrnost se však radikálně liší.
Garance hodnověrnosti křesťanství je Církev Kristova, neboť Ježíš Krsitus prohlásil: “Ty jsi Petr (skála) a na té skále postavím svou církev a brány pekelné ji nepřemohou.”
Důkazem hodnověrnosti o křesťanské víře je tedy samotný Ježíš Kristus a jeho církve.
O hodnověrnosti jiných náboženství přesvědčen nejsem a důkazy jejich hodnověrnosti taky postrádám.
Slova “protestanská lůza”, jsem nemyslel hanlivě k současným protestantům, ale k tomu, že ti vrahové byli lůzou, nenávidějící katolíky a zaštiťující se protestantismem. Samotní protestanté tehdy s činem lůzy nesouhlasili.
Mýlíte se, že je “jedna” astronimie, chemie, fyzika… To jsou vědní obory, které zkoumají svět z určitých hledisek. A i v těchto oborech jsou různé, někdy i odporujíci si teorie.
Prosím, přestaňte se domáhat důkazů, počínáte si při tom jako Herodes, když byl před něho předveden Kristus. Takovým způsobem a takovým lidem nelze žádné důkazy dávat. Proto Kristus mlčel. A ani já vám v tom nepomohu.
P. Jiří Špiřík
Anonymous says:
March 18, 2013 at 10:53 am
jack:
Jsem zklamán,myslel jsem,že toho máte v hlavě více.
protestant:
A pak že jack nikoho nikdy neuráží…. 🙂
jack:
Konstatovat,že jsem někoho jiného považoval za chytřejšího a vyjádřit to bez použití vulgarismů,je podle vás urážka??
Jarda says:
March 18, 2013 at 4:50 pm
Garance hodnověrnosti křesťanství je Církev Kristova, neboť Ježíš Krsitus prohlásil: “Ty jsi Petr (skála) a na té skále postavím svou církev a brány pekelné ji nepřemohou.”
Důkazem hodnověrnosti o křesťanské víře je tedy samotný Ježíš Kristus a jeho církve.
O hodnověrnosti jiných náboženství přesvědčen nejsem a důkazy jejich hodnověrnosti taky postrádám.
jack:
Nechci nic psát k osobě pana Špiříka,třeba bych byl nařčen z urážení. I když některé situace a osoby si vyžadují popsat pravými jmény. Ale v tomto případě to je snad i zbytečné. Mě tedy “vymytí mozku” u některých věřících až vyráží dech.
Člověk,který napíše,že postrádá DŮKAZY hodnověrnosti jiných náboženství a současně u svého náboženství napíše jako důkaz toto:”Garance hodnověrnosti křesťanství je Církev Kristova, neboť Ježíš Krsitus prohlásil: “Ty jsi Petr (skála) a na té skále postavím svou církev a brány pekelné ji nepřemohou.”
“Důkazem hodnověrnosti o křesťanské víře je tedy samotný Ježíš Kristus a jeho církve.” , je se svým vyjádřením buď na mentální úrovni hodně malého dítěte nebo by měl vrátit školné,protože za celou dobu svého vzdělávání nepochopil význam slova DŮKAZ! Není divu,že se vyspělé společnosti sekularizují,z takových náboženských úvah musí každého rozumného člověka mrazit v zádech. A i když se zdá,že je to k smíchu,tak není,je to k pláči!
Jarda says:
March 18, 2013 at 4:50 pm
Bleskově jsem si s panem Špiříkem vyměnil další informace:
Dobrý den.
Děkuji za odpověď. Víte, pokud mi kdokoliv racionálně a logicky vysvětlí, že můj názor je chybný, nebo vysvětlí chybnost mého názoru, tak se ho rád vzdám, ale nemůžete očekávat, že se vzdám racionálního a logického názoru jen proto, že mně je bez rozumného důvodu předkládána víra o nadpřirozené bytosti, o níž se tvrdí, že je pravdivá! Věřící předkládají iracionální a nelogická vyjádření, která považují za argumenty a zároveň argumenty druhé strany nedokáží racionálně a logicky vyvrátit!
jack:
To jsou doslova opsaná má slova ze strany 25. Mám se domnívat,že jste je použil,protože se vám líbila? Nejsem proti! 🙂
P. Špiřík: Garance hodnověrnosti křesťanství je Církev Kristova, neboť Ježíš Krsitus prohlásil: “Ty jsi Petr (skála) a na té skále postavím svou církev a brány pekelné ji nepřemohou.”
Důkazem hodnověrnosti o křesťanské víře je tedy samotný Ježíš Kristus a jeho církve.
O hodnověrnosti jiných náboženství přesvědčen nejsem a důkazy jejich hodnověrnosti taky postrádám.
Já se asi pomočím…
Musíte víc zabrat ateisti, aby jste obrátili teisty…tak jak se tady vysmíváte teistům, tak rozhodně jsou i stránky, kde se vysmívají ateistům…tím nezískáte nic……..jedinou příčinou je prý nevzdělanost nebo strach? spousta nábožensky založených lidí má pro strach nahnáno; a nevzdělanost – Michal citoval výzkum z USA, že to nezávisí na vzdělanosti…mám dokonce dojem, že méně vzdělaní lidé jsou více agresivně protináboženští
My nikoho nechceme obracet 🙂 Věřte si čemu chcete. A nám prosím dovolte, nazývat vaše víry takovými přívlastky, jak to cítíme. Tedy že jsou naivní a pošetilé, a to z konkrétních a jasně formulovaných důvodů. Ale klidně tomu věřte jak dlouho je vám libo – nebo spíš bych asi měl napsat, klidně TVRĎTE, že věříte, jak dlouho je vám libo 🙂