Ateisté a morálka

Dnes se chci zamyslet nad následující vzájemně provázanou skupinou tvrzení, jejíž různé modifikace jsou pro věřící velmi typické.

T1) jedinou přirozenou morálkou ateistů je absolutní egoismus
T2) pro ateistu by mělo být naprosto přirozené kohokoliv zavraždit, kdykoliv se mu to hodí
T3) pokud ateista nevraždí na potkání, nečiní tak jedině proto, že ve skutečnosti (kvůli pozitivnímu vlivu okolních věřících?) nejedná tak, jak by vzhledem ke svému přesvědčení (ateismu) jednat měl
T4) neexistuje způsob, jak by ateista mohl (bez přihlédnutí k “objektivní” morálce věřících) poznat, zda zavraždit někoho (znásilnit, okrást) je správné, nebo ne

V následujícím ukážu, proč jsou tyto a podobné úvahy zkreslené, zmatečné až nepravdivé.

Primární motivace naší morálky

Ačkoliv se to mnohým jistě nemusí líbit, a ačkoliv by mnozí chtěli vidět Člověka v lepším světle, přesto platí:

Každý usilujeme primárně o své vlastní dobro, resp. z evolučního hlediska o dobro pro své geny.

Z tohoto pohledu je bod (1) dost možná pravdivý – opravdu jsme všichni primárně egoisté. Háček je ovšem v tom, jak lze pozorovat prakticky napříč celou živočišnou říší, že i primárně egoistická motivace může vést a velmi často také vede k reálně altruistickému chování.

U člověka, vzhledem k jeho schopnosti racionálního a abstraktního myšlení, vedl vývoj k mnohem nečekanějším výsledkům.

Kámen úrazu

Právě opomíjení lidského abstraktního myšlení, naší schopnosti “vidět dál” než “bezprostředně před sebe”, zřejmě stojí za všemi těmi námitkami (T1)-(T4). Věřícím, kterým připadají smysluplné, zřejmě nedochází, že člověk je na rozdíl od zvířat právě kvůli svému abstraktnímu myšlení schopen si uvědomit, že rozhodnutí které je pro něj bezprostředně výhodné TEĎ, může být velmi nevýhodné s výhledem do budoucna, a naopak rozhodnutí které je TEĎ nevýhodné, může vést k velmi výhodným důsledkům v budoucnu.

Mnozí křesťané zřejmě chtějí věřit, že když ateista (jako kdokoliv jiný) myslí primárně na svůj vlastní prospěch, tak při tom musí nutně hledět jen na jeden krok dopředu.

Proč je racionální nechovat se amorálně?

Amorální chování definujme jako takové, na jehož amoralitě se shodne výrazná většina společnosti. Chování X je tedy amorální, pokud se výrazná většina společnosti shodne na tom, že způsobem X by se člověk chovat neměl. Amorálnost X může být navíc různě závažná, a dostatečně závažná amorální jednání jsou pak na základě společenského konsensu trestána dle zákona.

Jaké tedy mohou být racionální, egoistické motivace nechovat se amorálně?

M1) člověk se může snažit chovat v souladu s (Bohem danou) morálkou proto, že věří že v důsledku toho (on!) obstojí při posledním soudu a půjde do Božího Království, a že chování v rozporu s těmito pravidly povedou naopak k věčnému zatracení, tedy ke krajně nepříjemné záležitosti
M2) člověk se může chovat v souladu s morálkou (morálka je z definice souhrn názorů na to, jaké chování je v dané společnosti považováno za správné) proto, že je pro něj prostě uspokojivé chovat se správně (činí ho to spokojeným, způsobuje mu to příjemné pocity) a naopak je mu nepříjemné, chovat se nesprávně, nemorálně
M3) součástí morálky bývá i morálnost (a tedy vhodnost, správnost) negativního pohledu na lidi, kteří se chovají amorálně; lidé se nechovají amorálně bezpochyby i proto, že by jim to působilo zcela reálné zhoršení společenského postavení, a tím i životní situace
M4) jednání, jehož amorálnost překračuje jistou mez, bývá v rozvinutějších společnostech ošetřeno zákony, a podle nich i trestáno. Poslední motivací, pro ty “nejotrlejší”, proč se chovat morálně, je tedy hmatatelné riziko potrestání podle zákona.

Racionální zdůvodnění základních morálních pravidel

Proč by ve společnosti měla platit vůbec nějaká morálka? Proč by si neměl každý stanovit morálku podle sebe? Vždyť žádná absolutní morálka neexistuje, viz. minulý článek!

Morálka je vždy soubor pravidel, platící pro danou společnost. Tento soubor pravidel se vyvíjí v čase v důsledku nejrůznějších vlivů, naznačených v minulém článku. Relativita morálky spočívá v tom, že existuje množství morálních otázek na něž se názory různých společností v různých dobách liší. To ale samozřejmě neznamená, že několik základních morálních pravidel není součástí téměř všech souborů morální pravidel (morálek).

A proč by vůbec nějaká morálka měla platit? No zjevně proto, že člověk je společenský tvor, a společnost je založena na spolupráci. Pokud by v dané společnosti nebylo považováno za krajně amorální např. zabít někoho např. za účelem jeho následného okradení, a v dané společnosti by takové chování bylo považováno za mravně indiferentní, pak by si nikdo v takové společnosti nemohl být jist svým životem, a tedy pro každého by bylo značné riziko v takové společnosti žít. Pro každého obyvatele takové lidské společnosti by bylo výhodnější žít mimo tuto společnost, co nejdál od ostatních – aby pro sebe minimalizoval riziko.

Tato společnost by se tedy nutně záhy rozpadla na jednotlivce, kteří by se snažili být co nejdál od sebe. Jenže žít ve společnosti přináší až extrémní výhody, plynoucí ze vzájemné spolupráce – vždyť všeho, čeho jsme jako civilizace až dodnes dosáhli, jsme dosáhli právě díky spolupráci!

Proto je maximálně racionální přijmout ve společnosti (v každé společnosti, tedy i ateistické!) taková pravidla (a postarat se o vynucování těch nejdůležitějších z nich), aby tato umožnila rozvoj společnosti a spokojený život jejich členů. Totéž lze vyslovit i v podobě mravního přikázání pro každého člena společnosti, čímž dostaneme tzv. zlaté mravní pravidlo: nečiň jiným to, co nechceš aby ostatní činili tobě.

Proč ve značné většině společností platí za nemravné krást? No protože věnuji-li na získání něčeho své úsilí, a bude-li platit za zcela morální pro kohokoliv ukradnout mi to, přivlastnit si to, pak nebude mít cenu vynakládat úsilí na získávání čehokoliv.

Stojí jistě za zmínku, že existují takové lidské společnosti, kde krást nemravné nebylo – a samozřejmě nikoliv náhodou jsou to právě různé historické společnosti “rajských ostrovů”, kde byl všeho dostatek a žádné nástroje atd., prostě nic “hodnotného” si lidé nevyráběli.

Proč je nemravné znásilňovat? Tentýž princip: kdyby nebylo znásilňování nemravné, hrozilo by každé ženě riziko, že počne dítě s někým koho nechce, přičemž navíc hrozí riziko tělesné újmy, a každému muži by hrozilo, že jeho žena otěhotní s cizím mužem aniž by tomu mohl zabránit, což je pro něj krajně nepříjemné z dobrých evolučních důvodů. (hrozí riziko, že bude muset vychovávat a investovat velké množství svých prostředků do výchovy nositele cizích genů).

Analogicky u dalších morálních otázek. Vždy je ale nutno mít na paměti to co jsem popsal v minulém článku, tedy zásadní důležitost vývoje lidské společnosti, zahrnující reflexi toho co se stalo v minulosti, a s tím spojeného vývoje morálky.

Morálka a náboženství

Všimněme si, že nikde ve výše popsaném odvození základních morálních principů jsme nepoužili náboženskou víru. Proto výše naznačené odvození platí jak pro věřící, tak pro ateisty. Věřící si jen přidávají pro vynucování své morálky (tedy těch morálních pravidel, skutečně potřebných pro fungování společnosti, navršené o hromadu dalších, zhusta nesmyslných pseudo-morálních pravidel, plynoucích z jejich víry) boží bič v podobě pravidla (M1).

Věřící dále často velice vehementně tvrdí, že i pro smysluplné definování morálky jsou zapotřebí zjevené informace od jejich Boha (viz. úvodní teze), což jsem výše uvedeným vyvrátil.

V této souvislosti si nelze nepoložit otázku: Co kdyby se ukázalo, že např. bůh sice existuje, ale na rozdíl od toho, čemu křesťané věří, ve skutečnosti nemá žádné požadavky ani preference ohledně lidského chování. Lidé jsou mu lhostejní. Znamenalo by to snad, že by se tím zhroutily základy morálky? Znamenalo by to, že věřící začnou tím okamžikem vraždit, kdykoliv to pro ně bude výhodné? Jistě že ne – právě proto, že nutnost dodržování základních pravidel jako “nezavraždíš” je zcela zřejmá i bez Boha, a tedy pro ateisty stejně jako pro věřící.

Závěr

Ukázali jsme, že hraní si s “egoistickou motivací” ateistů nemá valného smyslu, protože, striktně vzato, všichni se chováme primárně egoisticky, a není na tom nic špatného, bez ohledu na to, že mnozí by jako naši primární motivaci viděli rádi něco “vznešenějšího”.

Dále jsme ukázali, že základní morální pravidla (nezabiješ, nepokradeš, …) nutně vznikají v každé lidské společnosti (tedy i v ateistické), a že členové dané společnosti pak mají racionální motivaci ta pravidla dodržovat. Nic na tom nemění fakt, že v každé společnosti (tedy např. i ve společnosti s vysokou religiozitou) se najdou jedinci, kteří pravidla porušují a chovají se amorálně.

Tím jsme vyvrátili třídu argumentů věřících, založenou na tvrzení že ateisté principielně nejsou sami o sobě schopni poznat, co je dobré a co zlé.

366 thoughts on “Ateisté a morálka

  1. Roman_01

    spitfire:

    co se týče norského excesu, vrah v tom svém 1500 stránkovém pamfletu píše mimo jiné toto:

    I’m not going to pretend I’m a very religious person as that would be a lie. I’ve always
    been very pragmatic and influenced by my secular surroundings and environment.

    If praying will act as an additional mental boost/soothing it is the pragmatical thing to do. I guess I will find out… If there is a God I will be allowed to enter heaven as all other martyrs for the Church in the past.
    I am pursuing religion for this very reason and everyone else should as well, providing it will give you a mental boost. There is no shame in praying minutes before your death. I highly recommend that you, prior to the operation, visit a Church and perform the Eucharist (Holy Communion/The Lord’s Supper ). As we know, this ritual represents the final meal that Jesus Christ shared with his disciples before his arrest and eventual crucifixion. You should also solve any issues you might have with God and ask for forgiveness for past sins. Finally, ask him to prepare for the arrival of a martyr for the Church. A hardened atheist may think this is silly, but believe me when I say; you will be extremely glad you did as soon as you realise you may actually die after the initiation of your operation.
    Sure, many deny God now. But when they’re looking death in the face, when they’re sick or in an accident or staring down the barrel of a gun, they’ll change their mind. They’ll beg for God then. There are no atheists in foxholes.

    Pragmaticists or rationalistic minded individuals who are hardened atheists should
    consider the following; it may be pragmatic to believe in an afterlife as it will make you a more efficient soldier. ”
    Pokračuje to ještě mnoho stran, cituje tam mnohokrát z bible, řeší, jestli je biblické zabíjet lidi, atd…

  2. Roman_01

    Ještě jeden citát od norského vraha:

    “The Bible tells us that we are now all good soldiers of Jesus Christ. Whether we want to face up to it or not, we are all living in a war zone as a result of the curse of Adam and Eve that is still in full operation on this earth. Anyone of us at anytime can come under human or demonic attack. The daily news will prove that to you without any shadow of a doubt.
    Each Christian must now make their own personal decision on all of this. You
    can either choose to learn how to rise up in the power of your Lord and Saviour
    and learn how to become a true warrior in the Lord, or you can continue to keep
    your head in the sand and oppressor after oppressor keep beating you down.
    The choice is yours.”

  3. spitfire

    Kdepak, nám většinové společnosti lhát můžete, ale sobě? To je heslo co uvádíte. A věřil bych vám, kdybyste věřil v Boha. Jenomže vy k tomu potřebujete ještě věřit v Peklo a Satana a tohle dává zelenou těmhle akčním hrdinům. Dnes se od něj distancujete a ještě včera na jeho blogu by jste mu za jeho názory klikl na karmu.

  4. Karel

    spitfire says: Co se týká morálky u potratu, tak souhlasím s postojem, že je to zabití. Zabití v kterémkoli stádiu.

    Souhlasím s tebou. Chci jen uvést proč a nemá to nic společného s mou vírou, je to z období, kdy jsem nebyl křesťan: Vajíčko a spermie, spotřební materiál. Ale když jsem měl přemýšlet o oplodněném vajíčku, ač jsem věděl, že jde jen o jedinou buňku, celé mé bytosti se protivila představa, že bych TO měl zničit, případně schvalovat zničení.

  5. Karel

    spitfire says: Kdepak, nám většinové společnosti lhát můžete, ale sobě? To je heslo co uvádíte. A věřil bych vám, kdybyste věřil v Boha. Jenomže vy k tomu potřebujete ještě věřit v Peklo a Satana a tohle dává zelenou těmhle akčním hrdinům. Dnes se od něj distancujete a ještě včera na jeho blogu by jste mu za jeho názory klikl na karmu.

    O tomhle se přít nebudu, zřejmě víš více než-li já 🙂 Na jeho blog by mé kliknutí bylo k ničemu – ledaže by byl v češtině. Roman_01 píše: “Pokračuje to ještě mnoho stran, cituje tam mnohokrát z bible, řeší, jestli je biblické zabíjet lidi, atd…” Docela rád bych se k tomu vyjádřil, protože jsem si jist, že to s Bohem nemá nic společného, neumím však anglický. Snad jen toto: Kdo nemiluje, nepoznal Boha. A láska zlého neučiní.

  6. Karel

    Roman_01 says: Ještě jeden citát od norského vraha:
    “The Bible tells….

    Přeložil jsem si to v Google. Dotyčnému asi nedošlo, že náš boj není proti člověku, ale proti mocnostem, které člověka svazují: Ef 6.12 Neboť náš zápas NENÍ proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech.

  7. spitfire

    Pokračuje to ještě mnoho stran, cituje tam mnohokrát z bible, řeší, jestli je biblické zabíjet lidi, atd…

    Samozřejmě je nesmysl vinit z toho Bibli. To kdo jej přivedli na svatou válku jsou interpretátoři Bible. Ten nor si bere Boha jako rukojmí pro svůj násilný čin.

  8. Karel

    Překlad z Google toho co uvedl Roman_01 July 24, 2011 at 7:13 pm Je-li Bůh budu moci do nebe jako ostatní mučedníci pro církev v minulosti.

    Do nebe se nejde skrze mučednictví, ale jen díky Boží milosti – zadarmo, bez skutku: 1.Kor13.3 A kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení, ALE LÁSKU BYCH NEMĚL, NIC MI TO NEPROSPĚJE.

    To co tam psal je jiného ducha, než Božího.

  9. Karel

    spitfire says: Samozřejmě je nesmysl vinit z toho Bibli. To kdo jej přivedli na svatou válku jsou interpretátoři Bible. Ten nor si bere Boha jako rukojmí pro svůj násilný čin.

    To jsi napsal výstižně, ale kdo si chce najít klacek, tomu se to hodí.

  10. Samain

    Karel: Celkem typické? Tak to se velice pleteš.

    Samain: ne Karle – nepletu. Je to osobní zkušenost. A ne s jedním z vás, ale s mnoha!

  11. Colombo

    Asi takhle Karle. Ty máš nepopsatelnou osobní zkušenost a zakládáš na tom svůj život. To je ještě v pohodě. Máš nějaké požadavky, ale protože si sám, musíš se ty přizpůsobovat většině.

    Jenže tuhle nepopsatelnou osobní zkušenost s Ježíšem Kristem a Bohem má 5 miliónů lidí. Ti se už nechcou přizpůsobovat, chtějí žít nějakým způsobem a tak žijí. Nějak se začnou sdružovat a žít si, jak chtějí.
    Jenže tam na tom místě už byl, nebo za nějakou dobu bude, člověk, co na ten váš styl života kašle. Jenže těch 5 miliónů lidí CHCE a BUDE tak žít. Ten jeden člověk ať maže pryč->ostraktizace.

    Ale pak je tu 5 miliónů lidí, kteří mají nepopsatelnou osobní zkušenost s vanilkovým pudinkem. Ten jim, jako Ježíš Kristus přechozí skupině, taky káže nějaký styl života. Ti se taky začnou stěhovat a shromažďovat na jedno místo. Jenže začne konflikt s předchozí skupinou, někteří z nich chtějí pořád žít na svém původním místĚ, kde se stěhuje druhá skupina, jejich práva jsou pošlapávána v zájmu větší skupiny a na oplátku jsou pošlapávána práva těch druhých. Nakonec vedle sebe nebudou moci žít, protože se navzájem nesnáší a zatímco jedni ví, že pravda je láska, Ježíš Kristus a Jirka Paroubek, druzí zase naprosto přesně ví, že Pravda je ukryta v růžovém vanilkovém pudinku.

    A máš na krku náboženskou válku. Kvůli nějakému blbému osobnímu pocitu, který ani jedna strana neumí popsat. Sorry, ale to je to samé, jako když prohlásím, že se mi nelíbí tvoje čepice a zastřelím tě. Naprosto absurdní důvod. Ale já jsem přesvědčen, že mám pravdu, tak je to legitimní! Nebo víš co? Moje nevrlost k tvojí čepici je způsobena nepopsatelnou osobní zkušenosti s astrální bytostí ze soustavy Ursa.

  12. Karel

    Samain: ne Karle – nepletu. Je to osobní zkušenost. A ne s jedním z vás, ale s mnoha!

    Tak to se mají mnoho co učit. Ale co, pýcha předchází pád. Já bych řekl, že ten kdo patří Pánu je Pánem proměňován. Je to ta nová přirozenost o které se mluví na mnoha místech Nové smlouvy. CHCE být Pánem proměňován. Roste do podoby Krista. Problém je, že spoustu lidi, kteří se vydávají za křesťany neprožili to znovuzrození. Mnoho jích je křesťany, protože je k tomu vedli rodiče, prostě se křesťanství naučili, ale to podstatné, změna v jejích srdcích se neodehrála. Žiji v iluzi, že to co mají, stačí.

  13. Karel

    Colombo says:.Naprosto absurdní důvod. Ale já jsem přesvědčen, že mám pravdu, tak je to legitimní!

    Přesvědčen můžeš být o čem chceš. Jednou bude každý s tou svou “pravdou” konfrontován s tou Skutečnou.

    Colombo: který ani jedna strana neumí popsat.

    Asi to tak má být, vždyť VLASTNÍ zkušenost NEMŮŽEŠ přenést na druhého. A není to POCIT 🙂

  14. Colombo

    Vlastní zkušenost nemůžu přenést na druhého?

    Jazyk anyone? Písmo? Což takhle nějaké ty základy, na nichž stojí naše civilizace? Ne? Sdílení zkušeností? Pořád nic? Co tak třeba zkušenosti někoho, kdo je už pěknou řádku let pod drnem. Pořád nic? Zkušenosti někoho, jehož písmo ani jazyk ty sám osobně neznáš a je z naprosto jiné civilizace tisíce let zaniklé?

    Vítej v realitě bábovko. Mohl by jsi ji někdy navštívit, až sletíš z toho svého obláčku. Třeba někdy zajít do školy, základní. Kde se přenášejí zkušenosti celé společnosti na nové jedince.

  15. Michal Post author

    Karle, zkušenost sice na jiného přenést nemůžeš, to jistě všichni chápeme, ale bez ohledu na to o té zkušenosti můžeš druhým ledacos podstatného říct, můžeš s nimi o té zkušenosti mluvit, a tím jim ji přiblížit.

    Uvažme třeba příklad nějaké drogy: vysvětlováním dotyčný člověk, který drogu nezkusil, sice pocit “být sjetý” nezíská, ale přesto si bude umět dost slušně představit, v čem to asi tak může spočívat.

    Pokud ale Karel tvrdí, že jeho zkušenost je NEPOPSATELNÁ, pak je to zjevně klamný manévr: pravděpodobně skutečně něco zažil, avšak dobře si uvědomuje, že pro člověka který k víře už tak silně netíhne, by podobný zážitek existenci čehokoliv nadpřirozeného rozhodně neevokoval.

    Tak se Karel rozhodne naprosto logicky – předstírá, že zažil cosi NEPOPSATELNÉHO, v důsledku čehož náhle uvěřil. A ono to funguje – skutečně tohle “vypadá mnohem líp”, tajemněji, než kdyby se na rovinu řeklo o co jde!

    Asi není náhodou, že mnoha mužům připadá přitažlivější žena, která je oblečená do dráždivého prádélka, které “jen naznačuje”, než kdyby byla úplně nahá… myslím že ta paralela s Karlem je tu zcela zjevná 🙂

  16. Samain

    Karel:Tak to se mají mnoho co učit. Ale co, pýcha předchází pád. Já bych řekl, že ten kdo patří Pánu je Pánem proměňován. Je to ta nová přirozenost o které se mluví na mnoha místech Nové smlouvy. CHCE být Pánem proměňován. Roste do podoby Krista. Problém je, že spoustu lidi, kteří se vydávají za křesťany neprožili to znovuzrození. Mnoho jích je křesťany, protože je k tomu vedli rodiče, prostě se křesťanství naučili, ale to podstatné, změna v jejích srdcích se neodehrála. Žiji v iluzi, že to co mají, stačí.

    Samain : Asi takhle. Já patřím do skupiny kterou ke křesťansví vedli rodiče – u mně matka. Už v předpubertálním věku mi toto náboženství přestalo štymovat. Příliš mnoho rozdílů mezi tím co kázalo a tím co jak se jeho stoupenci skutečně chovali. I dále jsem mezi žádnou skupinou lidí nenašla tolik pokrytců, jako mezi křesťany. Takže – vím že nejsou úplně včichni cikáni zloději – přesto když potkám cikána, přidržím si preventivně ruku na peněžence a dávám si pozor. Stejně tak je možné, že někde daleko předaleko v jiné galaxii žije slušný křesťan. Přesto – když potkám někoho, kdo o sobě tvrdí že je křesťan, zapnu radar a dávám si pozor. Zkrátka osobní zkušenost.

  17. Bo

    Samain: Stejně tak je možné, že někde daleko předaleko v jiné galaxii žije slušný křesťan.

    Ajtakrajta, neumím si to vysvětlit. Přestože se velkou část svého času pohybuji mezi lidmi společností považované za neslušné, i tak znám poměrně dost slušných křesťanů, stejně jako dost slušných ateistů. Obávám se, že přes své černé brýle předsudků slušného křesťana nenajdete ani daleko předaleko v jiné galaxii.

  18. Michal Post author

    Bo, já Samaininu skepsi nesdílím 😉

    Myslím, že mezi křesťany je určitě víc lidí slušných, než neslušných.

    Já spíš vidím trochu problém v těch samotných pojmech slušný a neslušný… Podle mě může být v praxi ve značné většině případů obtížné, ne-li nemožné, člověka takto jedním slovem zhodnotit.

Comments are closed.