Křesťanství a morálka

Pod pojmem morálka rozumíme souhrn pravidel či představ o tom, jaké úmysly, chování či jednání ve společnosti je dobré, správné, a které je naopak špatné.

Pro křesťany je morálka velmi důležitým tématem. Křesťané věří, že existuje absolutní morálka, tedy souhrn pravidel co je dobré a co špatné, který je univerzálně platný. Věří, že tato absolutní morálka nám byla dána Bohem, a je obsažena v Božím slově, tedy v Bibli. Tyto morální maximy nemohou být zpochybňovány, nelze o nich kriticky diskutovat – jsou přece od Boha.

Křesťané dále často argumentují, že už samotný fakt, že tato absolutní morálka existuje, je důkazem existence jejich Boha.

Ateismus jako takový morálku nijak neřeší (ateismus je názorem na (ne)existenci Boha), ovšem ateisté na morálku většinou názor jistě mají. Pozicí ateistů je, že žádná absolutní morálka neexistuje. Morálka nebyla nijak stanovena, ani vymyšlena, Bohem ani nikým jiným. Vznikala postupným vývojem v průběhu stovek a tisíců let, v jednotlivých společnostech a civilizacích.

Jednotlivé morální zásady jsou více či naopak méně univerzální, přičemž ty které jsou univerzálnější (např. “nezavraždíš svého bližního”) jsou takové z dobrých a jasně formulovatelných důvodů. Obecně, nad každým morálním pravidlem je vhodné přemýšlet, a zvažovat proč vlastně platí, a proč je dobré, aby platilo.

My se dnes podíváme, který z těch dvou konceptů lépe odpovídá realitě.

Absolutní morálka, definovaná Bohem, by jistě mohla existovat (pokud by ovšem existoval osobní Bůh). Existuje ale opravdu? Pokud ano, tak jak vypadá? Cokoliv absolutního musí být z definice jednoznačně definované. Mělo by tedy být jasné, jaká mravní pravidla do té Bohem definované podmnožiny patří, a jaká nikoliv.

***

Základem křesťanské morálky je desatero. Patří tedy všechna přikázání do té Bohem stanovené absolutní morálky, o níž se nediskutuje?

Zopakujme si:

1) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
1a) Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
2) Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval.
3) Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. … Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
4) Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho byl živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
5) Nezabiješ
6) Nesesmilníš
7) Nepokradeš
8 ) Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
9) Nebudeš dychtit po domě svého bližního.
10) Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

Vážně jsou tyto body základem absolutní morálky, definované Bohem? Vážně je základní mravní maximou, kterou si Bůh stanovil (!!!), že ho máme uctívat? Vážně je to pro něj tak důležité, že bližší specifikaci tohoto uctívání věnoval čtyři z deseti (jedenácti) přikázání?

Ateisté, kteří v Boha nevěří, jsou tedy zcela amorální lidé, a právem půjdou po smrti do pekla – v souladu s opakovaným potvrzeným téhož v Novém Zákoně Ježíšem… (kdo nevěří, byl již odsouzen)

Vážně má své místo mezi těmito mravními maximami zákaz práce v sobotu?

Opravdu je třeba ctít svého otce i matku za každou cenu? Co když je otec třeba alkoholik, který své děti týral a sexuálně zneužíval? Měly by ho i pak ctít? A když ho ctít nebudou, jsou proto amorální? Připomeňme, že morálka má být dle křesťanů absolutní, jasně definovaná v Písmu, a nepřipouštějící rozplizlost výkladu!

A co přikázání “nezabiješ”? V desateru je toto přikázání staveno bez jakéhokoliv upřesnění, avšak v dalších verších stejné kapitoly případů, kdy zabíjení nařídil přímo Bůh, spoustu (třeba Ex 21:23). Bez ohledu na to, co je napsáno v Bibli: je podle křesťanů nemorální zabíjet ve válce? Jak by se člověk (voják!) měl chovat, když už k válce dojde? Může člověk ve válce zabíjet nevinné? Může vraždit nepřátelské ženy a děti? Bible jasně říká, že ANO! (Numeri 31:15)

A co zabití útočníka v sebeobraně? Je toto amorální? Je povoleno popravit zločince? A je morální, aby obyčejný člověk (nikoliv popravčí) o své vůli ukamenoval člověka proto, že pracuje v sobotu? Bible jednoznačně říká, že ANO! Na základě čeho vědí křesťané, že to morální naopak není?

***

Snad ještě pozoruhodnější, než to co Bible (včetně Nového Zákona!) o morálce říká, je to co naopak neříká.

* Říká někde Bible, že je nemorální otroctví? Naopak, Bible o otroctví mluví jako o zcela normální věci (viz. třeba 10. přikázání)
* Mluví Bible o amorálnosti sexuálního zneužívání dětí?
* Říká Bible, že je amorální rasismus?
* Co říká Bible o amorálnosti mučení?
* Má Bible námitky proti genocidě?
* Mluví Bible o amorálnosti barbarských poprav? (upálení zaživa, kamenování)
* Namítá Bible byť jen slůvkem něco proti týrání dětí? (vzpomeňme si na případ zmučeného chlapce s připínáčky v botách)
* Jak na základě Bible zdůvodnit, že mučení a upalování čarodějnic inkvizicí bylo amorální?  (porovnej Ex 22:17)
* Mluví Bible o amorálnosti násilí na ženách v rodině?

Jak může někdo mluvit o Bibli, jako o Zdroji vší morálky, když místo těchto velmi závažných věcí řeší raději záležitosti jako zákaz práce v sobotu pod trestem smrti umučením (ukamenováním), nebo aby knězi nebylo vidět pod sukni? (Ex 20:26)

***

Na výše uvedeném nic nemění fakt, že v Bibli jsou (i) některé hluboké morální koncepty, jako např. “zlaté pravidlo” (chovej se k lidem tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě). Problém je, že jsou na jedné hromadě s ostatním balastem, s výzvami ke genocidám, k obětování lidí, koneckonců i zvířat (i toto je jistě z dnešního hlediska nemorální!) atd., a že k rozlišení, co v Bibli je správné a co špatné, potřebujeme už existující (a rozhodně nikoliv nutně neměnnou) představu z vnějšku. To ale nutně znamená, že Bible nemůže být a není pramenem či nalezištěm oné absolutní morálky, která má podle křesťanů existovat.

Právě ta představa, která nám umožňuje odlišit, co je (v Bibli nebo kdekoliv jinde) dobré a co je špatné, a kterou máme nezávisle na Bibli, je z definice (viz. úvodní odstavec) samotnou morálkou.

V Bibli však nejsou z dnešního hlediska amorální věci jen tak. Jsou tam proto, že v době kdy byly jednotlivé Biblické knihy sepisovány, vypadala morálka právě tak, jak je tam zaznamenána! V Bibli není odsouzeno otroctví právě proto, že na něm tehdy nebylo shledáváno nic nemorálního! Bůh v Bibli Izraelce nabádá ke genocidám a k vybíjení žen a dětí právě proto, že tehdy lidé neviděli nic špatného na tom, vyvraždit nepřátele včetně žen a dětí! Naopak, tehdy do bylo vnímáno jako zcela přirozená a dokonce prospěšná věc (riziko, že děti by vyrostly v syny, odhodlané pomstít smrt svých otců, zde jistě reálně existovalo) a jaký tedy div, že tehdejší lidé přisoudili tyto úmysly i Bohu, kterého si vymysleli?

Jejich Bůh podle nich jednal právě tak, jak oni považovali za správné – ostatně kdo by nechtěl mít spravedlivého Boha?

Právě ten kontrast mezi tím co bylo tehdy považováno za spravedlivé a za morální a za Bohem posvěcené, a co je považováno za spravedlivé a morální dnes, svědčí naprosto jednoznačně proti existenci Bohem stanovené absolutní morálky.

***

Nový zákon byl sepsán o stovky let později než Starý Zákon, a vzhledem k výše uvedenému je naprosto přirozené a očekávatelné, že v průběhu těchto stovek let se pojetí morálky v Izraelské společnosti změnilo. K tomuto posunu by ovšem rozhodně nemělo dojít, pokud by měli pravdu křesťané, a existovala by “objektivní morálka”, obsažená v Božím Slově.

Starý Zákon je sice i v NZ nahlížen jako “bezvýhradná” autorita, a Ježíš se na něj odvolává při každé příležitosti a jeho platnost opakovaně potvrzuje, ale současně lehce naznačuje možnost kompromisu v některých otázkách, a jím popisovaná morálka v některých dalších otázkách je dokonce diametrálně odlišná od SZ.

Práce v sobotu je sice podle Ježíše stále hřích, ale “v rozumné míře” v sobotu pracovat povoluje. Porovnejme to se Starým Zákonem, kdy je potrestán barbarským trestem smrti ukamenováním i muž, který si v lese sbírá dřívka – a tehdy byl takový trest považován za morální (vždyť ten muž se vzepřel Bohu! Tak co s ním jiného?).

Zapudit manželku bylo dříve povoleno, zatímco Ježíš to považuje za nevhodné, a tento posun zdůvodňuje nic neříkající frází o “tvrdosti vašeho srdce”. (Matouš 19:7) (Zde se tedy jedná naopak o zpřísnění pravidel!)

Ježíš také docela zásadně mění starozákonní pravidlo “Oko za oko” o 180 stupňů na “Nastav druhou tvář”. U tohoto se na chvíli zastavme: Vážně je tohle morální? Vážně je dobré, abychom se takto chovali? Vážně je na fyzický útok dobré reagovat výzvou k dalšímu útoku? Je vůbec morální reagovat na útok pasivitou? Jak by asi vypadal svět, kdyby se tento model ve společnosti začal prosazovat? Hádám, že agresivnější jedinci by se zaradovali, a měli by posvícení. A to ani nemluvím o tom, k čemu by asi vedlo, kdybychom se pokusili aplikovat tuto zásadu na vztahy mezi státy. Takový stát, který by se v takové situaci rozhodl stát se agresorem, by se zanedlouho stal světovládcem.

Jistě není náhodou, že se Ježíšův model nikdy nijak významně neprosadil. Kdyby se prosadil, pak by ta skupinka která by ten model přijala, zanedlouho přestala existovat. Kdyby se křesťané chovali, jak Ježíš utopicky učil, pak by dnes žádní křesťané nebyli.

***

“Morální Zeitgeist”, který způsobil posun od Starozákonní morálky k té Novozákonní, samozřejmě působit nepřestal, a výsledky tohoto procesu jsou vskutku dramatické. Zmiňme jen vznik názoru na amorálnost mučení, amorálnost otroctví, amorálnost rasismu. Nic na tom nemění fakt, že mučí se i dnes (Al Ghraib), stejně jako nějací ti lidé s postavením otroka se najdou, a existují i rasisté. To oč běží, je změna názorů společnosti na tyto jevy.

Dnes nikdo nepochybuje o tom, že mučení je amorální, zatímco před 400 lety (a ani kdykoliv dřív) s jeho morálností drtivá většina společnosti neměla problém (a výjimeční jedinci s jasnozřivou myslí a opačným názorem, na tom nic nemění). Analogicky co se týká dalších jevů.

Jak dnes můžeme vědět, jaký posun morální Zeitgeist v příštích desetiletích způsobí? Jak dnes můžeme odhadnout, co z toho co dnes morální je, za nějaký čas morální nebude? A jak můžeme vědět, že něco z toho co dnes morální naopak není, nepřestane být po čase problematické?

Obloukem se vracíme k začátku: Kde je jaká objektivní, absolutní morálka? Dnes máme na morálku takové názory, jaké máme, z dobrých důvodů, stejně jako v minulosti měli lidé tehdejší morálku z (pro ně) dobrých důvodů. K posunu došlo, protože dnes víme, co jsme tehdy nevěděli, staly se věci, ke kterým do tehdy nedošlo (třeba Holokaust), a objevili se myslitelé, jejichž filosofie vrhla na mnohé věci nové světlo.

Tento proces samozřejmě kontinuálně a neustále pokračuje: dnes nevíme věci, které budeme vědět za pár desítek let, a naše názory na to co je morální a co ne, se mohou změnit (a také se změní). Stanou se věci, které naše názory posunou, objeví se myslitelé, kteří náš pohled pozmění.

Závěr: Objektivní a absolutní morálka je jen iluze lidí, kteří nejsou schopni překročit svůj stín. Vývoj morálky je kontinuálním procesem, a pojetí morálky v různých dobách se v konkrétní společnosti liší tím víc, čím jsou od sebe tyto doby vzdálenější. To, že některé zásady přetrvávají (např. “nebudeš svévolně vraždit své bližní”) svědčí jedině o tom, že platí z velmi dobrých důvodů, a nikoliv o tom, že existuje cosi jako objektivní morálka jako celek, a tím méně o tom, že by taková morálka byla dána Bohem a sdělena nám skrze Bibli.

1,240 thoughts on “Křesťanství a morálka

  1. Antidarwin

    Ateismus je stupidita a neexistuje. V Bibli je je Boží Pravda, Slovo-vy ho jen překrucujete a vykládáte polidsku-tělesně, chybí vám Boží milost, láska, pravda a pokoj-chybí vám zjevení, které Bůh dává věřícím do srdce! Jste zahořklí blázni plní Satana a nenávisti, která vás sžírá a zabíjí! Ježíš je Bůh a láska a jeho učení funguje-jen slepci a omezení farizrové jako vy to nechápou. Abyste se tou “vědeckou” nenávistí nakonec sami neudusili! Bůh vám žehnej!

  2. protestant

    Závěr: Objektivní a absolutní morálka je jen iluze lidí, kteří nejsou schopni překročit svůj stín.

    protestant: Tohle by si měl opakovat jako mantru každý ateista kritizující církve….. :-)))

  3. protestant

    Vážně jsou tyto body základem absolutní morálky, definované Bohem? Vážně je základní mravní maximou, kterou si Bůh stanovil (!!!), že ho máme uctívat? Vážně je to pro něj tak důležité, že bližší specifikaci tohoto uctívání věnoval čtyři z deseti (jedenácti) přikázání?

    protestant:

    “….Je pozoruhodné, že Desatero není napsáno rozkazovacím způsobem ale jako slavnostní vyhlášení, v kterém nám Bůh nabízí možnost žít ve svobodě a vzájemném respektu. Desatero nám doslova vzato nic nezakazuje. Bůh nám v něm oznamuje, co všechno už dělat nemusíme, protože jsme dostali něco lepšího a trvalejšího. Je to vyhlášení svobody pro otroky, kteří byli vyvedeni ze světa, kde každý musel bojovat o svůj holý život a kde platilo právo silnějšího. Desatero nás učí, jak si uchovat vlastní svobodu a jak ji nebrat druhým. Díky němu víme, jaké jednání nám přináší zlé následky a zbavuje nás svobody, v které smíme díky Bohu žít a rozhodovat se. Nejsou to paragrafy zákona, ale pozvání do světa svobody a spravedlnosti, za kterou se nám Bůh zaručil…”
    http://brno1.evangnet.cz/node/344

  4. protestant

    Vážně má své místo mezi těmito mravními maximami zákaz práce v sobotu?

    Opravdu je třeba ctít svého otce i matku za každou cenu? Co když je otec třeba alkoholik, který své děti týral a sexuálně zneužíval? Měly by ho i pak ctít? A když ho ctít nebudou, jsou proto amorální? Připomeňme, že morálka má být dle křesťanů absolutní, jasně definovaná v Písmu, a nepřipouštějící rozplizlost výkladu!

    protestant:
    “Desatero bychom proto neměli chápat jako zákon, který plníme jeho pouhým dodržováním a neporušováním. Ježíš nás učí chápat je jako cestu, po které smíme s důvěrou jít. Jako cíl, k němuž máme směřovat, ale který nikdy bezezbytku nenaplníme. Když je řečeno: „Už nemusíš zabíjet“, nejde tu zdaleka jen o vraždu a násilné zmaření života. Jde o úctu k životu. Jde o to, že každý život je Boží dar a člověk nemá právo jej svévolně ukončit. Nenávist a hněv proto nepatří do našeho života, protože by nás mohly strhnout k násilí a nakonec i k zabytí. Jestliže věřím, že můj život není náhoda ale dar Boží, budu mít úctu k života každého člověka a podle toho se k němu budu i chovat. Z tohoto pohledu budu řešit i nesnadné a mezní situace jako je trest smrti, válka, sebevražda, potrat¨nebo euthanasii. Bible tu však nedává definitivní odpovědi. Křesťané musí vždy znovu hledat, které řešení je v dané chvíli nejlepší a někdy se nevyhnou ani zvažování mezi větším či menším zlem.”
    http://brno1.evangnet.cz/node/344

  5. neruda

    ad Antidarwin:

    No sláva, konečně jasné a upřímné slovo, bez kličkování, trollování a slovních průjmů! Už jsem se bál, že kromě salonních diskutérů se tu neobjeví žádný kristovec, který by uměl nazvat věci pravými jmény. Haleluja!

    Jen by mě zajímalo: jestliže ateismus neexistuje, jak by mohl být stupiditou? Copak je možné něčemu, co není, přisuzovat nějakou vlastnost?
    Ale proč ne – jste-li křesťan, tak je pro Vás přirozené současně zastávat dvě vzájemně se vylučující teze, takže je vlastně všechno v pořádku.

  6. Michal Post author

    Neruda, palec nahoru 🙂

    Já sice vítám Antidarwinovo jasné prohlášení, že jsem zahořklý blázen plný satana, kterého sžírá nenávist – je to jistě legitimní názor, a na rozdíl od některých ostatních věřících se aspoň nevykrucuje a pojmenovává věci tak jak je cítí…

    Nevím ale, jak mám chápat jeho názor, že ateismus neexistuje? 🙂 Copak tento web není jasným důkazem opaku? 🙂

  7. protestant

    Michal says:

    Nevím ale, jak mám chápat jeho názor, že ateismus neexistuje? Copak tento web není jasným důkazem opaku?

    protestant:
    Je Divadlo Járy Cimrmana důkazem existence tohoto všestranného učence a umělce?

  8. Matthias

    No né, jsem oslepen tou zářivou krásou, kterou srší křesťanské “argumenty” tady v komentářích 🙂 Koukám, že musí být fanatik a žrát každý slovo v bibli a VŮBEC SI NEDOVOLIT ANI KAPIČKU KRITICKÉHO A ANALYTICKÉHO MYŠLENÍ, jinak jsem satanská svině plná nenávisti a souloužím v kalužích krve :))))))))))))
    (Vždycky když dojde k nějaké diskuzi, tak se tam věřící ukazují vždycky jako hlupáci, nic ve zlém…)

    Jinak chválím článek, napsal jsem taky podobný 🙂

  9. protestant

    Antidarwin says:

    Ateismus je stupidita a neexistuje

    protestant: Logicky nemůže být stupiditou to co neexistuje. Máte tam chybu.

  10. Arkande

    Paráda!Přesně takový člověk tady chyběl!Vřele přivítejme bratra Antidarwina a po vzoru křesťanké morálky mu nastavme druhou tvář.A pohovořme si sním o toleranci a lásce k nepřátelům či protivníkům jenž vychází z Bible a Ježíšova učení 🙂

  11. Slávek Černý

    Skoro až mám pocit, že Antridarwin je parodie:-) Jen by mě fakt zajímalo, jak boží učení funguje? Kde najdu tu zemi zaslíbenou, plnou láskyplných věřících? USA, kde je většina populace křesťanská? Slovensko? Polsko? Kde se skrývá ten ráj na zemi Darwine?

    Jinak souhlas. Skutečně nám chybí boží zjevení, bibli vykládáme po lidsku a z Biblího pohledu jsme služebníci Satana:-) Vítej Antidarwine, ty nádobo milosti boží.

  12. Michal Post author

    Obávám se, že antidarwin o diskuzi příliš zájem mít nebude 🙂 K ukojení mu zjevně stačilo, že po nás plivnul svou jedovatou slinu 🙂

  13. Michal Post author

    Jinak – imho antidarwin parodií nebyl. Podle mě to myslel naprosto vážně.

  14. protestant

    Michal says:
    June 29, 2011 at 11:36 am
    Obávám se, že antidarwin o diskuzi příliš zájem mít nebude K ukojení mu zjevně stačilo, že po nás plivnul svou jedovatou slinu

    protestant:
    Ale on si přeje, aby vám Bůh žehnal. Přeje vám to nejlepší co podle něj existuje. To přece není jedovatá slina. 🙂

  15. Josef

    Jsem rád, že Michalův nový článek poskytuje přemýšlivému člověku dostatek důkazů o iracionalitě atheismu a jeho vnitřní inkonsistenci. Potvrzuje se tak můj dávný dojem, že největší hrozbou pro atheismus je nechat atheistu, aby sám musel vysvětlit svou pozici v nějaké věci.
    Horší na tom ovšem je, že Michal si opět neodpustil, aby využil typické atheistické demagogické taktiky: vymyslí si údajné křesťanské tvrzení, které křesťané ve skutečnosti nezastávají (tento rozpor je ovšem atheistovi lhostejný, protože cokoli, co je nekompatibilní se sítí atheistických životních předsudků, bere atheistův mozek bez ohledu na realitu okamžitě jako “neexistující”), a pak sáhodlouze vyvrací toto údajné křesťanství tvrzení a přitom se tváří, že vyvrací skutečné křesťanství.
    Jsem z atheistické strany kritizován za přílišnou délku svých příspěvků, začnu tedy prozatím jen se samotným úvodem Michalova článku.

    Michal: Tyto morální maximy nemohou být zpochybňovány, nelze o nich kriticky diskutovat – jsou přece od Boha.

    Josef: Příklad výše zmíněné demagogie. Kritická diskuse o čemkoli je základním stavebním kamenem křesťanské věrouky jako celku. V patristické i scholastické době trávili křesťanští učenci bezmezné množství času disputacemi o tom, jaká objektivní morálka je, a dnes je tomu nejinak.
    Ale především: podle křesťanů je primárním pramenem morálky lidský rozum a jeho svědomí. Boží slovo je potvrzením toho, co ve svém svědomí nahlíženém rozumem přirozeně poznáváme. Tohle jsem tu uváděl už několikrát, ale pro atheisty je zřejmě přednější mít falešný důvod ke kritizování než naslouchat tomu, jaký názor oponenta skutečně je.

    Michal: Křesťané dále často argumentují, že už samotný fakt, že tato absolutní morálka existuje, je důkazem existence jejich Boha.

    Josef: Jsem křesťanem celý život, ale toto jsem ještě nikdy neslyšel. Křesťané říkají většinou něco trochu jiného: bez existence Boha nelze uvažovat absolutní morálku, a to tedy s dovolením opravdu nejde. Jako atheista nemůžete nikdy říci, že na mém plánu někoho zavraždit je něco morálně špatného. Pro atheistu je vražda z principu morálně indiferentní čin.

    K hlavní myšlence článku snad až příště.

  16. Michal Post author

    Jistě Protestante, těžko si lze představit upřímnější vyznání lásky k bližnímu od křesťana, než když vám řekne “Jste zahořklí blázni plní Satana a nenávisti, která vás sžírá a zabíjí!” 🙂

    Ale vy byste se, Protestante, měl spíš pokusit specifikovat tu “objektivní morálku”, když tvrdíte že existuje. Popište ji prosím!

    A můžete třeba začít už jen upřesněním onoho “nezabiješ”. Může být v souladu s morálkou, bránit se člověku, který mě chce zabít, bude-li následkem té obrany útočníkova smrt?

  17. Michal Post author

    Josef: Pro atheistu je vražda z principu morálně indiferentní čin.

    ach jo 🙂

  18. neruda

    “Jinak – imho antidarwin parodií nebyl.”

    Michale, tady jsi narazil na vážný problém: jak poznat, kdo je skutečným křesťanem (ať už to znamená cokoliv) a kdo je parodií na křesťana? Copak se to dá nějak rozlišit? Podle čeho? Co jsou kritéria pro takové rozlišení?
    Je diskutér protestant křesťan anebo jen jeho parodie? Je diskutér Josef skutečně katolík anebo jen parodie katolíka? Podle čeho to my ostatní máme poznat?
    A poznají to oni sami :-)?

  19. Michal Post author

    Michal: Křesťané dále často argumentují, že už samotný fakt, že tato absolutní morálka existuje, je důkazem existence jejich Boha.

    Josef: Jsem křesťanem celý život, ale toto jsem ještě nikdy neslyšel. Křesťané říkají většinou něco trochu jiného: bez existence Boha nelze uvažovat absolutní morálku, a to tedy s dovolením opravdu nejde.

    Michal: No a vždyť to je v zásadě to samé ne? Vy jste tomu jen předřadil ještě jeden bod:

    1) bez existence boha nelze uvažovat absolutní morálku
    2) absolutní morálka ale existuje
    3) tedy bůh existuje

    Přičemž body (2) a (3) jsou přesně to, co jsem psal já, ne?

Comments are closed.