Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Radek says:
Verše, které uvádíš mne také připadají těžko proveditelné. Co považuji za jasnější, je názor, že lidé mají být jako děti. Asi tím není chápána umíněnost. Matouš 18:3 řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.” To je podle mne zajímavá a silná myšlenka, ale zase zneužitelná zejména ostatními.
S.V.H.:
Obávám se, jestli se tím nemyslí nevědomost, důvěřivost a poslušnost.
Já bych Radkovi doporučil křesťanského biologa http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-horejsi.php?itemid=5767 , dále katolického kněze a biologa Váchu http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=2652
JE TO TU FURT DOKOLA!
Stále se tady hovoří s společenských konsekvencích nestandardního názoru; že to zneužívá církev, atd. Jenže to je pro mě naprosto nezajímavé, já k církvi nepatřím a kdybych se bál, že něco někdo zneužije, to je k ničemu. Mě to zajímá – odkud se bere duchovno, co to je. Je to důsledek evoluce nebo nějaký psychický vir? Nebo je to důsledek něčeho, co reálně existuje?
“Vylučuje biologická evoluce víru?”
U některých věřících vylučuje, u jiných nevylučuje. Nechápu, proč se na to ptát. Z existence biologů+evolucionistů+křesťanů v jedné osobě to lze při troše logiky poměrně nesložitou úvahou odvodit.
Dokonce jsem ochoten připustit, že duchovno může být společensky nebezpečné a rozvrátit klasické pojmy “dobra” a “zla”
Ale třeba je duchovno v tomto smyslu neutrální a nemá s klasickou morálkou nic společného. S morálkou organizovaně věřících nebo s morálkou ateistů
Cestmír Berka says:
June 2, 2013 at 1:10 pm
“Vylučuje biologická evoluce víru?”
U některých věřících vylučuje, u jiných nevylučuje.
protestant:
Pak ovšem nevylučuje.
Protestante, NENAPOVÍDEJ!
Radek says:
June 2, 2013 at 11:49 am
Verše, které uvádíš mne také připadají těžko proveditelné. Co považuji za jasnější, je názor, že lidé mají být jako děti. Asi tím není chápána umíněnost. Matouš 18:3 řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.” To je podle mne zajímavá a silná myšlenka, ale zase zneužitelná zejména ostatními.
bílej kabát:
Vede vás přece duch svatý, tak přece musíte chápat, jak to Ježíš myslel. Já jen vím, že si duch vane, jak se mu zlíbí (takhle to tady bylo vysvětleno). Ale tvůj postoj k těmto veršům zrovna nevypovídá o tvém spojení s tímto duchem.
Smutné osudy:
David, chlapec z bubliny: Život strašnější než smrt
David Phillip Vetter z Texasu se narodil 21. září 1971 a byl okamžitě izolován ve sterilní plastikové kukle. Diagnóza zněla SCID. Jeho rodiče David a Carol ho přivedli na svět, přestože je lékaři varovali před možností genetického postižení, v jehož důsledku nefunguje imunitní systém. Pravděpodobnost byla 1:1. Dítěti padla rubová strana mince: bylo nuceno žít téměř celý život ve sterilizovaném kokonu ve tvaru bubliny. Bez lidského doteku, bez možnosti udělat víc než pár kroků, dotknout se vnějšího světa nebo se v něm ocitnout. Kontakt s ním probíhal pouze přes speciální rukavice, vsazené do stěn kokonu. Komora byla navíc stále nafukovaná hlasitými kompresory, což stěžovalo komunikaci.
“Proč mi něco neudělali, když jsem byl malý a bylo mi všechno jedno? To si neuvědomili, že to, co řeší, je můj život? Udělali rozhodnutí, aniž by přemýšleli o všech těch sračkách, ve kterých teď vězím až po uši. Jsem jako myš obklopená deseti kočkami a nikde v dohledu psi, kteří by ty kočky odehnali,” stěžoval si zoufale
http://zena.centrum.cz/deti/zajimavosti/clanek.phtml?id=752691
Joshua Immanuel měl na tomto světě vyhrazený jen krátký čas. Příběh jeho života natočili rodiče na video – od ultrazvuku v mámině břiše až po smrt v inkubátoru.
Dojemný dokument, který publikovali na youtube.com, vznikl na jeho památku. Spolu s vírou pomohl rodičům tragédii alespoň trochu překonat. Nabízíme vám překlad smutného videa statečného táty, statečné mámy a jejich malého chlapečka.
Dne 7. května, v pátém měsíci těhotenství, sdělil lékař matce při pravidelné kontrole šokující zprávu: U dítěte byl diagnostikován vrozený hydrocefalus. V mozku se mu hromadila voda, která nepřirozeně zvětšovala hlavičku.
Přesto rodiče dál doufali. Modlili se, aby jejich synovi pomohl Bůh, proto ho také pojmenovali už před narozením. Dostal jméno Joshua – Bůh je spása a Immanuel – Bůh je s námi.
Rodiče mohli jen bezmocně přihlížet. Joshua Immanuel zemřel před jejich očima 8. června ve 21:05 hodin.
http://zena.centrum.cz/deti/tehotenstvi-a-miminko/clanek.phtml?id=781058
Zítra večer na ČT 1: Rub a líc víry.
Letniční hnutí:
http://pravoslavi.cz/filmy/yt/50/index.html
Mám rád Schwarzenberga, Kalouska a Nečase. Prosadili restituce. vědí, co dělají. Proto jsem je volil. Levičáci jako zuří, napadají to u Ústavního soudu, atd. Nevrátili by církvi nic. Stejně jako zdejší ateistické osazenstvo.
martiXXX says:
June 3, 2013 at 6:46 am
Mám rád Schwarzenberga, Kalouska a Nečase. Prosadili restituce. vědí, co dělají. Proto jsem je volil. Levičáci jako zuří, napadají to u Ústavního soudu, atd. Nevrátili by církvi nic. Stejně jako zdejší ateistické osazenstvo.
Jarda:
Jak už bylo řečeno, nejde o pravici či levici. Schwarzenbrrg, Kalousek, Nečas a další počítají s tím, že církev jim tu vstřícnost vrátí podporou ve volbách i mimo ně. Nic nového pod sluncem. Od 3. stol., kdy se křesťanství stalo státním náboženství, vždy církevní hodnostáři nalezli společnosu řeč s hodnostáři světskými. Obě strany v podstatě mají stejné zájmy. Stačí si jen porovnat život Ježíše a prvních křesťanů se životem současných hierarchů.
A jak jsou současní prostí věřící “dobře” vychovaní. Sami vyhlašují, že přece církevní preláti musejí žít na odpovídající úrovni.
Přesně tak to je – jen ten kdo je mocný – a moc se dává najevo především majetkem, ne vědomostmi – má u prostých lidí respekt.
Jiná otázka je, jak církve budou ten nabytý majetek užívat. Už přestalo to vehementní tvrzení, že jej potřebují na charitu, školství, chudobince, sirotčince ….. Už se prohlašuje, že toto jsou vlastně instituce státní.
Sháněl jsem informace, kolik % z výnosů církevního majetku v dobách monarchie a I. republiky šlo na údržbu kultovních objektů, na zajištění života kněží, a kolik na charitu, školství, chudobince a pod. Nezjistil jsem.
Jiří Šotola v knize Svatý na mostě píše, že ano, při studiu státního gymnázia bydlel v biskupském internátu zdarma. Ale pod podmínkou, že po maturitě půjde na kněze. Jinak by rodiče museli zpětně bydlení zaplatit. Je jasné, a celkem logické, že církve budou majetek především používat pro zajištění co největšího vlivu ve společnosti – stavět nové budovy, pořádat akce, vydávat tiskoviny, financovat radio, TV, i, jistě, podporovat třebas hospice, což jim zpětně opět přinese peníze – podívej třebas na případ Cyrila Svobody. Pomohl jedné bohačce s restitucemi, ta mu dala milion a slíbila odkázat dům vedle Staromáku. Pak dožila v péči jedné charity a hle – závěť změnila ve prospěch té charity. Hodně majetku církev získala za příslib posmrtného života a odpuštění hříchů. Ne jistě náhodou církve neustále zdůrazňují, že člověk ať dělá co dělá, hřeší a hřeší, a bez pomoci těch církví nenalezne před tváří dobrotivého Pána Boha milost. Přečti si pár starších encyklik a spisů světců.
Jiná otázka zase je, jak udržovat kultovní objekty, které jsou historickými, kulturními a architektonickými skvosty. Jistě se o ně lépe postarají vlastní církve. I když – s výhradou: U nás v dědině farář nechal zabetonovat historickou kamennou dlažbu v presbytáři a vykachlíčkovat ji. Je to tam teď jako v koupelně. I moje zbožná sestra to kritizovala – neodvážila se říci něco přímo farářovi, ale psala na konzistoř, na okresní úřad – všichni jí odepsali, že to je věc faráře, že s tím nemohou nic dělat.
Náš farář si také vynutil pokácení největší a nejstarší lípy v obci, protože se mu na farské zahradě nelíbila. Generacím farářů nevadila a tenhle, kterému tam rostl jen plevel si vynutil, pod hrozbou, že z vesnice odejde, její pokácení. I tehdy moje zbožná sestra klevetila, ale říci něco farářovi z očí do očí si netroufala.
V jedné obci v Českém ráji byl kostel s unikátní podlahou – tvořila ji přímo skála. Farářovi se to nelíbilo a tak ji také nechal zabetonovat a vykachlíčkovat.
Čím větší majetek církve budou mít, tím budou mocnější a tím více budou lidi ovládat. A s moderními vykořisťovateli najdou společnou řeč. On na tom církevním majetku také bude muset někdo pracovat a bude za tu práci vděčný. To komunisté velice dobře pochopili a proto církvím majetek sebrali.
A v současné době se církve mezi sebou domluví. Nakonec i s tím islámem. Včera jsem poslouchal, jak si katolík s obdivovatelem islámu v křesťanském pořadu notovali. Jak opatrně se “dotýkali”všech sporných otázek, jen aby něco “nevhodného” pro posluchače neřekli.
Před pár dny jsem v Praze u Sv . Ludmily vzal pár letáčků. Možná z nich něco ocituji. Jo, už se nestraší, že hříšníky budou čerti vařit v oleji a píchat rozežhavenými vidlemi, ale je tam napsáno, že nepřijme-li člověk Ježíše, pak po smrti bude trpět.
to Jarda:
Včera dávali na ČT1 reportáž o rodině s postiženými trojčaty. Lékaři matku v těhotenství varovali a doporučovali jí ukončení vývoj jednoho plodu, čímž by se podstatně zvýšila šance na normální vývoj těch ostatních. Matka nesouhlasila a teď má doma tři čert ví kolikaleté děti (vypadaly tak na pět) na úrovni novorozeňat, které se neumí ani posadit. A perspektiva je nulová.
Rozhodování rodičů v takovéto situaci musí být něco děsivého, přesto si myslím, že doufání v to, že zrovna můj případ dopadne navzdory všem prognózám dobře, napáchá více škody než užitku.
S.V.H. says:
June 3, 2013 at 9:30 am
to Jarda:
Včera dávali na ČT1 reportáž o rodině s postiženými trojčaty. Lékaři matku v těhotenství varovali a doporučovali jí ukončení vývoj jednoho plodu, čímž by se podstatně zvýšila šance na normální vývoj těch ostatních. Matka nesouhlasila a teď má doma tři čert ví kolikaleté děti (vypadaly tak na pět) na úrovni novorozeňat, které se neumí ani posadit. A perspektiva je nulová.
Rozhodování rodičů v takovéto situaci musí být něco děsivého, přesto si myslím, že doufání v to, že zrovna můj případ dopadne navzdory všem prognózám dobře, napáchá více škody než užitku.
protestant:
Nedovedu si představit ukázat na jedno ze tří dětí….
to Jarda:
Zloděj se nemá co starat o to na co okradený vrácené peníze použije.
protestant:
Nedovedu si představit ukázat na jedno ze tří dětí….
S.V.H.:
To já taky ne. Naštěstí rodiče nemusí ukazovat na děti ale na plody. A určitě by jim poradili lékaři – který plod má jakou prognózu. Ale i tak je to samozřejmě nepředstavitelná volba.
protestant: Zloděj se nemá co starat o to na co okradený vrácené peníze použije.
Súhlasím, ani cirkev sa nemala čo starať, na čo komunisti (tváriaci sa, že zastupujú ľud, ktorý cirkev o tie peniazeokradla) tie peniaze použili.
protestant says:
June 3, 2013 at 10:15 am
to Jarda:
Zloděj se nemá co starat o to na co okradený vrácené peníze použije.
bílej kabát:
Jak už zmínil Jarda, církev vždycky šla ruku v ruce s mocipány té které doby, aby z toho měla profit. Každou neděli hromoval farář v kostele z kazatelny na prostý lid a zase to bylo v zájmu výše jmenovaných mocipánů. A tato diktátorská organizace se nikterak nezměnila ani dnes. Jestli opravdu někde je Ježíš, musí zvracet!