Apokalypticismus

V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.

Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.

Co je apokalypticismus?

Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.

Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.

Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.

Historické pozadí

Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.

Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…

Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.

Apokalypticismus v Synoptických evangeliích

Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)

Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.

Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!

Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.

Kdy k tomu všemu dojde?

A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)

To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!

Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62

Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!

V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.

Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.

Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:

Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.

Ještě chci zmínit verš
Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.

Pavel a ostatní autoři epištol

Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:

Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)

Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!

V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…

Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)

Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.

V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).

I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)

Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.

Globální pohled

Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.

Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.

Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).

Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.

Závěr

Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.

Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.

Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.

Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.

2,543 thoughts on “Apokalypticismus

  1. jack

    protestant says:
    November 16, 2012 at 6:56 pm

    Tady to je:

    Předložil jim jiné podobenství: “S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. Když však lidé spali, přišel nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu ukázal se i plevel. Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: `Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel?´ On jim odpověděl: `To udělal nepřítel.´ Sluhové mu řeknou: `Máme jít a plevel vytrhat?´ On však odpoví: `Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.´”

    jack:
    To je celkem logické,ale je tu základní problém,to je rada pro obyčejné lidi,ale nikoliv pro všemocnou a vševědoucí bytost!! Ta takovou situaci může řešit úplně jinak,panebože vždyť má být všemocná!!!

  2. jack

    Petr says:
    November 16, 2012 at 7:06 pm

    Zdravím, zaregistroval jsem zmínku o závislosti morálky na víře v boha a rád bych zareagoval. Prosím uveďte mne na pravou míru, pokud to již zaznělo.

    Pokud vím, v současnosti ve vědě převládá názor, že morálka je výsledkem sociálních interakcí. Její výskyt je zaznamenán i u sociálně žijících zvířat.

    jack:
    Základy morálky jsou dokonce už vrozené,jsou tedy již zakódovány v genomu.
    Prokázaly to testy s ročními dětmi a šimpanzi v NSR.

  3. jack

    martiXXX says:
    November 17, 2012 at 1:39 pm
    Významy věcí jsou hodnoceny přes subjekt. nezpochybňuji hodnotu objektivního poznání ale jeho smysl a význam je vždy pro subjekt odlišný.

    jack:
    O tom není pochyb. To vidíme na konkrétních příkladech právě u věřících.
    Pro vás nemají žádný význam poznatky z nejrůznějších vědních oborů,hlavně z těch,které se dotýkají vašeho náboženství. Ale to je pouze váš problém,který poukazuje pouze na to,že nejste schopni vyvozovat z premis logické závěry,proto jsou vaše názory pořád tak dětinské!!

  4. protestant

    jack:
    To je celkem logické,ale je tu základní problém,to je rada pro obyčejné lidi,ale nikoliv pro všemocnou a vševědoucí bytost!! Ta takovou situaci může řešit úplně jinak,panebože vždyť má být všemocná!!!

    protestant:
    Bůh to bude řešit až v době žní…

  5. martiXXX

    Náboženství bez vědy se připravuje o nové poznatky. Věda bez náboženství s epřipravuje o hluboké porozumění.

    Citát z knihy, kterou právě čtu. Napsal jí psycholog David G. Myers, který používá empirické vědecké metody.

  6. martiXXX

    Nikdo nemusí mít pravdu. Co když náš svět je simulace v počítači nějaké vyspělé civilizace. Prý je to jedna z teorií, která byla nedávno podpořena. Kde potom zůstane “vědecká” pravda?

  7. Medea

    martiXXX: “Co když náš svět je simulace v počítači nějaké vyspělé civilizace. Prý je to jedna z teorií, která byla nedávno podpořena.”

    Nebyla podpořena. Je to len nejaká divoká hypotéza, jedna z mnohých iných divokých 🙂

    martiXXX: “Nikdo nemusí mít pravdu. … Kde potom zůstane “vědecká” pravda?”

    Vedecké poznanie nemá charakter absolútnej istoty a neviem o žiadnom poznaní, ktoré by takýto charakter malo.

    Celé naše poznanie má podmienečný charakter: “Ak platí to a to, tak potom platí to a to”. Už som to načrtla v tomto príspevku: http://www.i-ateismus.cz/2012/06/mohl-bych-uverit/comment-page-48/#comment-36554

  8. Čestmír Berka

    “Náboženství bez vědy se připravuje o nové poznatky” – nové poznatky většinou nabourávají ty náboženské, takže náboženství o vědu logicky moc nestojí.

    “Věda bez náboženství s epřipravuje o hluboké porozumění. ” – samozřejmě se tím náboženstvím myslí katolické, že? 😉

    Copak asi pan psycholog ví o exaktních vědách?

    Taky bych měl citát: “Budoucnost patří aluminiu” – je od českého velikána…

  9. martiXXX

    věda furt nenašla základní kuličky přírody…myslelo se, že atomy, pak elementární částice, velké množství ještě menších elementárních části; novým hitem jsou struny v 11 rozměrech, jejichž vibrace prý simulují jednotlivé částice. Bylo 5 teorií strun, pak se zjistilo, že je pod nimi nějaká velká teorie, která je minimálně prozkoumaná.

    A to ještě “částice” až po molekuly mají zvláštní dvojí charakter částice a vlny a a chovají se nestandardně; působí tam zvlášní kvantové efekty; alespoň nestandardně v rámci představ hmoty, jak jí má selský rozum

  10. martiXXX

    dokonce jsem četl, že se hledají struny z počátků vesmíru, kdy vlivem inflace došlo k jejich expanzi…..původně jsou struny ještě nepředstavitelně menší než elementární částice; ale struna v délce statisíců světelných let musí být nepředstavitelná příšera s gigantickou gravitací

  11. Medea

    Martix, “teória strún” nie je platná vedecká teória, ako napr. QM, QT, STR, … .

    Teória strún je v skutočnosti, iba smer teoretického fyzikálneho bádania (hľadania). Je to nádejný kandidát na kvantovú teóriu gravitácie alebo dokonca na “teóriu všetkého”, ale zatiaľ len kandidát! Pretože teória strún môže, byť pokojne len ďalšou slepou uličkou vedy.

  12. protestant

    Čestmír Berka says:
    November 18, 2012 at 2:02 pm
    “Náboženství bez vědy se připravuje o nové poznatky” – nové poznatky většinou nabourávají ty náboženské, takže náboženství o vědu logicky moc nestojí.

    “Věda bez náboženství s epřipravuje o hluboké porozumění. ” – samozřejmě se tím náboženstvím myslí katolické, že?

    Copak asi pan psycholog ví o exaktních vědách?

    Taky bych měl citát: “Budoucnost patří aluminiu” – je od českého velikána…

    protestant:

    Proč takové zesměšňování?

  13. Medea

    “Teória strún” je smer teoretického fyzikálneho skúmania, zahŕňajúci empiricky neoverené fyzikálne hypotézy, teda bolo, by vhodnejšie namiesto “teórie strún”, hovoriť radšej len o “strunových hypotézach”. Ale pojem “teória strún” sa už stal príliš populárnym (a príliš mätúcim) 🙂

    Platná prírodovedná teória má svoju aplikačnú doménu, t.j. rozsiahlu množinu javov, ktoré s uspokojivou presnosťou popisuje a vysvetľuje. Teda platné vedecké teórie sú napr.: STR, QM, ale aj klasická fyzika 19. storočia (pretože jej aplikačná doména sa s príchodom QM a STR nevyparila, len presnejšie vymedzila :D).

    K tým vedeckým istotám:
    Prírodovedci sú niečo ako kartografi reality, snažiaci sa vytvoriť čo najpresnejšie mapy javového sveta v ktorom žijeme. Prírodné vedy neponúkajú absolútne istoty, ale len dôveryhodné popisy, dôveryhodné a pravdepodobné mapy javového sveta.

  14. Medea

    MartiXXX: “No zatím teorie strun silně dominuje a příznivci jiných řešení jsou na okraji”

    Ale len ako špekulatívny smer teoretické skúmania. Nie je to platná vedecká teória.

  15. Medea

    MartiXXX napísal: ” “částice” až po molekuly mají zvláštní dvojí charakter částice a vlny a a chovají se nestandardně; působí tam zvlášní kvantové efekty; alespoň nestandardně v rámci představ hmoty, jak jí má selský rozum”

    Mmm Martix, do fyziky a matematiky ten “selský rozum” radšej veľmi neťahajte 😉 “Selský rozum” je dobrý, keď sa chcete postarať o deti a manželku, ale čo si má so “selským rozumem” človek počať v STR, v QM alebo v nejakých oblastich abstraktnej matematiky? 🙂

Comments are closed.