Lidé z Biblických dob

Známý a překvapivý poznatek z psychologie říká, že naše víry získáváme shodou náhod, životních okolností do kterých se dostaneme, z rodiny ve které žijeme, atd., a teprve až ex-post pro ně vymýšlíme racionalizace – v případě, že to je vůbec potřeba, tj. že je jejich důvodnost vystavena pochybnostem.

Platí to i pro nás ateisty, i pro křesťany. POKUD nám jde o to, abychom zastávali pravdivé víry, je naprosto klíčové, abychom si tohoto faktu byli vědomi, a důsledně dbali na to, aby naše argumenty, kterými své víry obhajujeme, byly opravdu logické, racionální, a nikoliv jen racionalizující (tedy omlouvající víry, které tak jako tak zastáváme).

Celá křesťanská víra, celá, napříč historií, stojí na pravdivosti toho, čemu uvěřili prvotní křesťané. Pokud by tehdy oni neuvěřili, pak by logicky ani dnes nikoho ani nenapadlo věřit tomu, že jistý Palestinec z chudé oblasti Galilee, jeden ze stovek tisíc lidí ukřižovaných Římany napříč celým Impériem, vstal po své smrti z mrtvých, byl Bohem vyzdvižen do nebe, a byl dlouho očekávaným Mesiášem. A POKUD se tehdy oni zmýlili, pokud uvěřili nesprávné/nepravdivé věci – pak s tím padá i celá křesťanská víra. Nikdo nemá žádnou dodatečnou evidenci. POKUD tedy křesťané nechtějí věřit nepravdivým věcem, pak je asi dobré, aby měli ujasněno, PROČ si myslet, že ONI se tehdy nemýlili.

Stejně jako my dnes, byli i lidé před 2000 lety do značné míry determinováni světem, ve kterém žili. Stejně jako my dnes, věděli, co tehdy “každý věděl”. A tehdejší svět byl diametrálně odlišný od našeho – a vůbec teď nemluvím o vědě a technice.

***

Lidé Ježíšovy doby měli zcela jiné chápání kosmologie než my. Svět byl pro ně daleko menší, než jak ho vidíme my dnes. Byl tvořen plochou Zemí s pevninami a moři, nad ní se klenula nebeská klenba se Sluncem, Měsícem a hvězdami, a pod zemí byla říše mrtvých – Sheol. V nebi pak sídlili bohové a jiné “vyšší” bytosti (andělé).

V souladu s tím nám Lukáš ve Skutcích dojemně líčí (Sk 1:9), jak se Ježíš vznášel do nebe, dokud svým učedníkům nezmizel z očí v oblaku. Podobně bylo toto kosmologické předporozumění důvodem, proč lidé obětovali na vyvýšených místech (aby tak byli Bohu v nebi blíž). I Mojžíš uzavřel svou smlouvu s Hospodinem na hoře Sinaj. Dle Jana sestoupil Ježíš z nebe (Jan 3:13), dle Matouše sletěl Boží Duch z nebe v podobě holubice (Mt 3:16) a z nebe také zaznívá Boží hlas (Mt 3:17).

Tehdejší lidé nejen že prakticky neměli ponětí o tom, jak svět funguje, ale mnohem překvapivěji jim byl prakticky neznámý koncept nauturalismu, tedy ŽE svět VŮBEC nějak funguje “sám o sobě” (a bohové do něj případně nějak zasahují). Naopak, vše co se dělo, bylo vnímáno jako přímé dílo bohů, a dobrých či zlých sil. Východy a západy Slunce, bouře, blesky, zemětřesení, štěstí či neštěstí lidí, dobrý či špatný osud, sny, nemoci – za vše mohli bohové, andělé, případně zlé síly. Celý panteon “vyšších sil” byl nedílnou součástí světa. Nikdo tehdy nemyslel v kategoriích “přirozeného světa” a “nadpřirozena”.

Příčinu nemocí viděli lidé v posedlosti nečistými duchy. Osoby nadané příslušnou mocí, jako např. Ježíš, Hanina ben Dosa či Apollonius z Tyanye a další pak tyto duchy mohli vymítat a člověka tak uzdravit. Uzdravování vymítáním démonů tvoří velkou část Markova, Matoušova i Lukášova evangelia! Ježíš s démony rozmlouval, oni ho na rozdíl od běžných lidí poznávali a báli se ho.

V Markovi 5 vyšel proti Ježíšovi člověk, který bydlel v hrobech, a “nikdo ho nemohl svázat ani řetězem”, protože “on ty řetězy a okovy vždy rozerval”. Byl totiž posedlý hned spoustou duchů – které z něj Ježíš vyhnal do blízkého stáda prasat. Pro nás opět není podstatné, zda se to stalo, ale ŽE tomu tehdejší lidé bez problémů věřili.

***

Svět byl pro tehdejší lidi plný divů a podivuhodných a lidmi nepochopitelných událostí. Divem bylo, že svítí Slunce, že vychází a zapadá, že někdy ve dne zmizí z oblohy a po chvíli se zas objeví, divem bylo hvězdné nebe, bouřky, blesky, nebeská klenba. Divem bylo když někdo chodí po vodě, když někdo vymítá duchy, když někdo mění vodu ve víno, když někdo vstane z mrtvých, atd.

Pokud se kterákoliv taková věc stala,nemělo moc smysl se ptát jak je to možné, ale mělo smysl se ptát, KDO měl tu MOC toto způsobit, a od koho tuto moc má (zda např. od bohů, nebo od zlých sil, nebo zda mu tuto moc dává magie, atd.) (viz Bart Ehrman, The New Testament, kapitola “The World of Early Christian Tradition).

Široce sdílené bylo přesvědčení, že po světě chodili a chodí lidé, kteří dělají zázraky, vymítají duchy, křísí mrtvé. Příkladem budiž už výše zmínění Apolonius z Tyanye nebo Hanina ben Dosa, samozřejmě Ježíš, a další.

***

Velmi rozšířené bylo přesvědčení o funkčnosti magie. Existovali lidé, o kterých se věřilo, že mají magické schopnosti – a svědectví o nich máme i v Novém Zákoně! Viz např. Šimon mág, Skutky 8:9.

Lidé věřili, že magická moc se může z člověka jí obdařeného přenést i pasivním dotykem, v podstatě proti jeho vůli. Svědectví o tom máme opět (mimo jiné i) v Novém Zákoně, viz např. Mk 5:25-34, zejména verš
30 Ježíš v nitru ihned pocítil, že z něj vyšla moc. Otočil se v davu a zeptal se: „Kdo se dotkl mého roucha?“

Jiní lidé věřili, že i stín mocné osoby jim může pomoct. (Sk 5:15)

Ježíš sám používal magii, např.
Jan 9:6 Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto a pomazal mu jím oči.
nebo
Mk 8:23 Vzal slepce za ruku a odvedl ho za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“
Mk 8:24 On vzhlédl a řekl: „Rozeznávám lidi – vidím něco jako chodící stromy.“
Mk 8:25 Znovu mu vložil ruce na oči, a když vzhlédl, byl uzdraven. Viděl všechno jasně i na dálku.

Jak vidno, magická procedura se zde napoprvé nepovedla zcela stoprocentně, a bylo potřeba ji částečně zopakovat…

Opět tedy vidíme, že lidé tehdy věřili, ŽE takto svět funguje, a lidé obdaření “léčivou mocí” ji právě takto realizují.

Magickými praktikami a vírami je přímo protkán Starý Zákon: Samuelovy dlouhé vlasy mu dávaly sílu. Když potřeboval Samuel poradit, šel za vědmou (1 Sam 28). Mojžíš způsoboval zdviženýma rukama úspěch svých vojáků. Když je sklopil, začalo Izraelské vojsko prohrávat. (Exodus 17:10-12). Lidé věřili, že existují čarodějnice, že tedy čarodějnictví zejména funguje (!) a že je třeba je zabíjet. (Ex 22:17) Krásnou ukázku magie v akci máme i v Genesis 30:37-43.

V rajské zahradě byly dva magické stromy: strom poznání, a strom života. Lidé neměli problém věřit tomu, že had mluví (k Evě), osel mluví k Balaamovi (Num 22:28), Jákob zápasil s Bohem, a Bůh ho nemohl přemoct (Genesis 32:25-27) tak ho musel “udeřit do kyčle”…

Jonáš přežil v břiše velryby 3 dny, čemuž věřil i sám Ježíš (Matouš 12:40).

***

Neméně důležité pro nás je, že v Řecko-Římském kulturním okruhu byly rozšířené příběhy o bozích, kteří měli aférky s pozemšťankami, z čehož pocházeli napůl bohové a napůl lidé (polobozi), jako např. Perseus nebo Herkules, a že Izrael Ježíšovy doby byl pod SILNÝM vlivem těchto kultur, a to od vpádu Alexandra Makedonského. Ostatně, Izrael byl v Ježíšově době pod přímou Římskou nadvládou, jak jistě každý ví, a celý Nový Zákon byl v originále psán v Řečtině.

Za Božího syna byl rovněž považován dnes už dvakrát zmíněný Ježíšův součastník, Apollonius z Tyanye, který měl zhruba až do roku 400 n.l. docela početný okruh vyznavačů. http://en.wikipedia.org/wiki/Apollonius_of_Tyana

***

Lidé Ježíšovy doby, jejichž mentální svět byl formován vším výše uvedeným, pak neměli sebemenší problém uvěřit čemukoliv, co ladilo s výše nastíněným předporozuměním. Pěkně je to vidět na epizodce ze Skutků (Sk 14:11). Když lidé viděli, že Pavel uzdravil chromého člověka, usoudili z toho, že Pavel a jeho druzi jsou bohové (!!! nikoliv jeden Bůh!) kteří sestoupili na Zem! Pavel je pak musel přesvědčovat, že jsou úplně obyčejní lidé…

Zajímavá je rovněž pasáž z Matouše, popisující události, které podle Matouše měly provázet Ježíšovo ukřižování. Země se třásla, skály pukaly, dokonce mrtví vstávali z hrobů a chodili po Jeruzalémě…
Nejde mi teď o to, že se tyto události nestaly, ale spíš o to, že s Matoušovým porozuměním celému příběhu ladilo, ŽE by takovéto události ukřižování tak mocné osoby jako Ježíš měly či mohly provázet. Dále považuji za zajímavé, jak Matouš nešetřil s ideou zmrtvýchvstání. Mrtví dle Matouše vstávali z hrobů, jako kdyby se nechumelilo.

Také Marek v šesté kapitole říká, že lidé (Izraelci!!!) ohledně Ježíše neměli naprosto žádný problém se spekulacemi, že jde o zmrtvýchvstalého Jana Křtitele, jiní v něm viděli Eliáše. Podle Matouše 16:14 v Ježíšovi viděli zmrtvýchvstalého proroka Jeremiáše, či jiného z proroků. To vše dokazuje, jak přijatelná pro tehdejšího člověka byla idea z mrtvýchvstání – bez jakýchkoliv důkazů, jako čistá spekulace! “No, to asi vstal Jeremiáš z mrtvých – normálka, ne?” Zdůrazňuji, že toto se mělo odehrát PŘED Ježíšovým zmrtvýchvstáním!

Celý obrázek dokreslují širší historická fakta, ukazující, jak běžná byla v celém kulturním okruhu idea umírajících a zmrtvýchvstávajících božstev. Zemřelí a zmrtvýchvstalí bohové měli být Baal, Melqart, Adonis, Eshmun, Attis, Tammuz, Asclepius, Orpheus, Ra, Osiris, Orion, Zalmoxis, Nionysus, Odin, Inanna = Ishtar, Persephone, atd. Viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Dying_god

***

Závěr

Faktem je, že NĚKTEŘÍ lidé, žijící ve světě o kterém jsem dnes psal, a determinovaní výše popsaným kulturním prostředím, uvěřili, že Ježíš vstal z mrtvých. Spousta dalších lidí, (defacto mnohem víc lidí!) žijících v tomto světě, tomu neuvěřila. Otázkou je, jak mohou DNEŠNÍ křesťané věřit na základě tohoto faktu, zvlášť s přihlédnutím k tomu, co jsem popsal v úvodních odstavcích.

Jsem zvědav na názory našich věřících přátel pod článkem.

256 thoughts on “Lidé z Biblických dob

  1. Michal Post author

    Takže vraťme se k tomu co bylo na začátku:

    1) Já jsem v článku tvrdil, že nikdo nemá žádnou dodatečnou evidenci
    2) Ty jsi oponoval, že nemám pravdu, protože existuje svědectví dvou miliard lidí o Živém Kristu, tedy dodatečná evidence existuje
    3) a teď jsme se dobrali k tomu, že tito lidé svědčí jen o svých vírách, o ničem víc, BEZ OHLEDU na to, jak to nazveš (je mi jasné, že bys to chtěl pojmenovávat jako “svědectví bez přívlastku, nejlépe s velkým S”).

    Proto si za svým tvrzením (1) i nadále stojím.

  2. protestant

    Michal says:
    September 18, 2012 at 10:15 am
    Ne, moje příspěvky svědčí o mých názorech a přesvědčeních a vírách, NIKOLIV o tom, jak tu skutečně je!

    protestant:

    NIKDO nemůže svědčit o tom jak to SKUTEČNĚ JE. VŽDY svědčíme o SVÝCH PŘESVĚDČENÍCH.

  3. protestant

    Michal says:
    September 18, 2012 at 10:37 am
    Takže vraťme se k tomu co bylo na začátku:

    ……Proto si za svým tvrzením (1) i nadále stojím….

    protestant:

    Mně nejde o to za čím si stojíš, ale co (jak jsi psal) jsi schopen doložit. Tak dolož.

  4. Michal Post author

    No však jsem to doložil hned na začátku – tvrdil jsem, že neexistuje žádná veřejně dostupná evidence o opaku.

    A teď je zde navíc další potvrzení: Ačkoliv ses ty sám snažil takovou evidenci najít, tak jsi neuspěl.

    Víc to opravdu dokládat nepotřebuji, co se mě týká, tak mi to bohatě stačí 🙂

  5. protestant

    Pokud tohle bereš jako doložení tvrzení, že “žádná dodatečná evidence neexistuje”, pak je mi vše jasné. 🙂

  6. Michal Post author

    Já jsem včera jasně definoval, co myslím tím, že evidence neexistuje, … mimochodem, mě je zas ledacos jasné z toho, co prezentuješ jako “svědectví” 🙂

    Podle tebe: osoba A věří, že X je pravdivé, pak A může SVĚDČIT o tom, že X je pravdivé! 🙂

  7. Moyo

    to protestant:
    2 miliardy křesťanů pro tebe nejsou veřejně dostupný zdroj?

    Neviem ako pre Michala, ale pre mna nie. Pocet krestanov je sice cca 2 miliardy, lenze pocet nekrestanov (t.j. inych vierovyznani + ateistov) je viac ako 4 miliardy.

    Dalsia zavazna skutocnost je ze ludia spravidla prezivaju nieco ako “stretnutie so zivym Kristom” t.j. druh mystickeho zazitku s nabozenstvom ktore je lokalne najsilnejsie zastupene. Alebo mi vies zdokumentovat pripad ze niekto povedzme v Mekke mal stretnutie so zivym Kristom alebo vice versa ako niekto vo Vatikane stretol Budhu ?
    Samozrejme ze to nepopiera Tvoje skusenosti, ani Boziu existenciu, ale rozhodne spochybnuje “pravost” hociktoreho nabozenstva.

  8. Moyo

    to protestant:

    Len doplnim ze 2 miliardy krestanov su samozrejme verejnym zdrojom, avsak uz z uvedenych dovodov nepostacujuci.

  9. Medea

    Moyo: “Pocet krestanov je sice cca 2 miliardy, lenze pocet nekrestanov (t.j. inych vierovyznani + ateistov) je viac ako 4 miliardy. “

    Celosvetová populácia už má viac ako 7 miliárd, teda tých nekresťanov bude cca. 5 miliárd.

  10. TvojOponent

    Ateistov je rozhodne viac. Ak si ateizmus zadefinujeme ako “bohoprázno”, potom ateistom je aj môj kocúr, susedove dve dožívajúce sliepky či miliardy rôznych foriem života,ktorých počet za v jednom centimetri kubickom úrodnej zeminy dá porovnať s počtom ľudí na Zemi. Použijúc logiku a zdravý rozum a princípy samovzniku života, tak nemôže existovať rukolapný dôkaz povyšujúci človeka nad iné formy života. Potom žena nie je viac hodnejšia života ako fekálna baktéria či Jozefa Cígerského-Hronského Zajko v Afrike. Výnimočnosť postavenia človeka v živočíšnej ríši a jeho absolútnu a nevyčísliteľnú hodnotu života dáva človeku až teizmus a porovnajúc nastavenie etiky a morálky v rôznych končinách a kultúrach, tak dnes, milé dámy, za svoje nebetyčné postavenie môžete vďačiť priestoru s životnou filozofiou presiaknutou kresťanstvom.

    Máte tragický výber. Náoženskú filozofiu, prízvukujem kresťanskú, ktorá povyšuje človeka (a teda aj ženu) vysoko nad hlodavce a spevavce, alebo boho-prázdnotu a z nej logickú naviazanosť na predátorský princíp absolútnej moci mocných a absolútnej odovzdanosti slabých mocným.

  11. Medea

    TvojOponent: “potom ateistom je aj môj kocúr”

    Dajte kocúra pokrstiť (prípadne ho prihláste aj na hodiny náboženstva), potom bude vás kresťanov o jedného viac 😉

    No a ak obrátite na pravú vieru aj tie sliepky, tak … ale najprv sa radšej opýtajte toho suseda 🙂

    TvojOponent: “Potom žena nie je viac hodnejšia života ako fekálna baktéria”

    Dúfam, že Vaša manželka nie je fekálna baktéria :):):)

  12. TvojOponent

    Michal.
    Vo svojom článku spomínate Apolonia viac než často. Dávate ho za príklad, takmer za dôkaz, či rukoväť, ako sa dopracovať k pravdepodobnému presvedčeniu, že kresťanstvo bolo vymyslené. Autor tej báchorky, Filostratos, však, unášajúc sa na medzináboženskej nenávisti a pohŕdaní kresťanmi, nebol ateista, ale novoplatónsky filozof. Podobne, ako pod ťarchou logických téz sa ateisti vzdali Hypatie ako ateistického symbolu, podobne Filostratos je pre argumentáciu v prospech ateizmu nepoužiteľný. Filostratos si vymyslel príbeh o Apolloniovi, aby znevážil kresťanov, vysmial sa im. A zaiste sa aj teraz smeje kdesi z vysnívaného obláčika ateistického neba , keď vidí, že síce neulovil kresťanského pstruha, ale len ateistického somára topiaceho sa v rybníku protiboženstva… hehe
    Keby ste boli špekačka, Michal, dal by som si Vás s chrenom. 🙂

    Nuž a preto sa logicky pýtam: Ak je nedôveryhodná podstatná časť Vášho článku, lebo stojí na vymyslenine úmyselne cielene skoncipovanej ako výsmech kresťanom starý viac ako tisícročie, prečo by mali byť dôveryhodné ostatné state toho článku či dokonca všetko ostatné. Lebo ak niekto stavia svoje protikresťanské presvedčenie na blude v jednom prípade, prečo by mali byť faktograficky dôveryhodnejšie ostatné piliere Vášho presvedčenia?

  13. TvojOponent

    Medea, prehliadate, že kým teoria evolúcie a saovzniku života je logická a z jej logiky nevyplýva nadradenosť človeka nad zviera, o čom sa presvedčíte poľahky pri kúpaní v delte Níla plnej krokodílov alebo aj v našich slovenských horách plných medveďov, tak kresťanská nauka prikazuje len prírodu a aj zvierata chrániť, nie však zbožňovať. Dáva človeka na vyššiu úroveň. Aj preto predstavitelia Cirkvi boli prví,ktorí brojili proti obchodu s otrokmi, poukázali ako prví na nebezpečenstvo komunizmu aj nacizmu. Miliarda obetí liberalizmu a feminizmu za posledných 50 rokov mi dáva opäť za pravdu.

  14. TvojOponent

    Zvieratá nie sú požehnané, nepatrí im teda právo krstu a sviatostí.

    Ale dovolím si otázku. Na základe čoho, akých chemických vzorcov, vytvárate hranicu, čo je človek a čo je len primát bez nároku na privilégiá z Deklarácie základných práv človeka?
    Ako sa postavíte k hybridu, skríženiu človeka a orangutana? Bude to človek alebo nebude?Bude mať hlasovacie právo? Alebo nie?

  15. Čestmír Berka

    TO- a jak se postavíš ty ke kříženci člověka a orangutana? Hlasovací právo?- tak daleko bych zatím neuvažoval, protože všeobecné hlasovací právo je výdobytek moderní společnosti a například ve Švýcarsku ho pro ženy uzákonili relativně nedávno…
    TO- měly by mít ženy hlasovací právo?
    TO- jsou ženy podřízeny mužům?

  16. TvojOponent

    Berka.
    Priznávam, toto je dobrý argument.
    Som rád, že ženy majú hlasovacie právo a rozšíril by som silu hlasu ženy tak, ako to navrhuje slovenský konzervatívny politik pán Vladimír Palko, a konkrétne aby hlas ženy bol znásobený počtom jej detí (ktoré vychováva)
    Podriadenosť ženy mužovi ateisti berú ako nutnosť znášať akúkoľvek skrivodlivosť od muža. Ak takto vnímate podriadenosť, tak rozhodne protestujem.

    Dnes je všeobecné hlasovacie právo.Má ho každý človek. Ale súčasne platí celosvetový zákaz vytvárania krížencov ľudí a zvieraťa.
    U nás platí aj zákon zakazujúci mnohoženstvo, no napriek tomu sem majú povolený vstup moslimovia s viacerými manželkami a nikto ich nenaháňa.
    Ak jedna krajina dovolí kríženie a dá takýmto tvorom status človeka, budú mať u nás práva človeka?

  17. TvojOponent

    Je to iste dnes scifi, ale je to problém, s ktorým sa bude musieť pohnúť. Na absencii podobných zákonov totiž stál obchod s otrokmi – černosi neboli považovaní za ľudí, ale za hovoriace opice a proti zrušeniu otroctva bojovali otrokári nie z vieroučných dôvodov, ale ekonomických, egoistických. Zrušenie otroctva totiž ohrozovalo hospodársky rast.

  18. Jarda

    Mike: “Víra v boha je v dnešní době iracionální, pokud člověk zná všechny argumenty pro a proti existenci boha a dá je proti sobě na misku vah. Tak jsem to udělal já, když jsem v posledních dvou letech pátral, jestli nedělám chybu, když nevěřím v boha, když přece tolik chytrých lidí v boha věří. A vyšlo mi, po přečtení několika obecně náboženských, křesťanských, apologetických a ateistických knih a shlédnutí a poslechu mnoha diskuzí a náboženských pořadů, že chybu nedělám, že víra v boha je opravdu iracionální a nic nenasvědčuje tomu, že by měl existovat. Tím pádem není pravdivá ani víra v Ježíše Krista. Ta miska s argumenty pro víru na konci zůstala prakticky prázdná a žádné vnitřní přesvědčení se nedostavilo. To je můj závěr. Někdo jiný, kdo má tu hranici posunutou jinam, dojde k jinému závěru a bude v boha věřit, protože mu to třeba vnitřně pomáhá a nějaké argumenty hodí za hlavu, protože pro jeho víru nejsou důležité, jako třeba Vy.”

    Michal says:
    September 2, 2012 at 11:13 am

    A další věc, která mi vrtá hlavou:

    Co myslíš, Stando, existují křesťané, kteří si kladou podobné otázky? Existuje křesťan, kterému vrtá hlavou, JAK můžou lidé nevěřit (podobně jako NÁM vrtá hlavou, jak můžou oni věřit), a který se rozhodně po tom pátrat? Existuje křesťan, který se snaží NÁS pochopit, stejně jako MY se snažíme pochopit JE?

    KDYBY v ČR takový křesťan existoval, a dal si do googlu slovo “ateismus”, tak mu můj web vyjede hned jako druhý odkaz. Takového křesťana bychom tu tedy s největší pravděpodobností museli mít, a ta otázka by zde musela zaznít. JENŽE ona nezazněla, za celý rok a tři čtvrtě.

    Z toho usuzuji, že mezi třema miliony věřících v ČR se nenajde ANI JEDEN, který by si kladl podobné otázky, jako si klademe my. Souhlasíš s tím závěrem, Stando? Je-li to pravda, pak co z toho o křesťanech plyne?

    P. Marek Dunda a kolektiv: Příprava na svátost smíření dnes
    Zpytování podle Desatera
    I. Nebudeš mít přede mnou jiné bohy
    1. Věřím, že mne Bůh miluje bez jakýchkoliv podmínek
    a zásluh?
    2. Snažím se, aby Bůh byl na prvním místě v mém
    životě?
    3. Nezapíral jsem víru?*
    4. Nepochyboval jsem dobrovolně o některé pravdě
    víry?*
    5. Nestyděl jsem se přiznat před ostatními ke katolické
    víře? Využívám příležitostí k vydávání svědectví
    o Bohu, Kristu a Církvi?
    6. Naslouchal jsem s potěšením řečem proti víře?*
    7. Vzdělávám se aktivně ve víře? Čtu si katechismus,
    Bibli a dobrou duchovní literaturu?
    8. Nepohyboval jsem se ve společnosti víře nepřátelské
    (satanistické koncerty, spiritistické kroužky,
    zednářské nebo obdobné tajné spolky, komunistická
    strana)? Nebyl jsem jejich členem?*

    atd.

    http://www.milujte.se

  19. Jarda

    Michal says:
    September 4, 2012 at 12:03 pm

    Myslím, že jsem ti jasně řekl, že mi to jasné není. A myslím, že se takových lidí kterým to není jasné najde víc – možná by se k tomu mohl někdo vyjádřit.

    Edit: dobrá, navrhnu jeden možný výklad toho co jsi psal: mícháš dohromady
    1) skutečná setkání prvotních křesťanů se vzkříšeným Kristem, které nechal přesvědčit se o reálnosti jeho ran, jedl s nimi, viděli ho svýma očima jak se vznáší do nebes a mizí jim v oblacích, atd.
    2) mícháš to se svým naprosto abstraktním “setkáváním s Kristem”, které ani nejsi schopen definovat, ani nijak popsat ani opsat. Je to úplně vyprázdněné slovo.

    Ad: P. Marek Dunda a kolektiv: Příprava na svátost smíření dnes
    Co je svátost smíření?
    Svátost smíření je především osobním setkáním se
    vzkříšeným Kristem. To má společné se zbývajícími
    šesti svátostmi Církve. Jde o svátost uzdravující,
    ve které Ježíš Kristus prostřednictvím biskupa nebo
    zplnomocněného kněze odpouští hříchy, kterých se
    věřící dopustil po křtu. Předpokladem je, že jich kajícník
    upřímně lituje, vyzná se z nich, a má opravdovou
    vůli se polepšit a vykonat uložené pokání.

    http://www.milujte.se

Comments are closed.