Co mi vadí na křesťanství


V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.

1) Adorizace víry.

Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.

a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).

Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).

Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.

Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.

Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?

Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.

2) Postoj k pravdě.

Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)

Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)

Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“

Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.

3) Jistota.

V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.

Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.

4) Postoj k pochybnostem

Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)

Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.

Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.

Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…

5) Pocit morální nadřazenosti

Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.

Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.

Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.

6) Mentalita vyvoleného lidu

S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?

7) Nepokora, neskromnost, pýcha

Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.

Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…

8 ) Pokrytectví

Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.

Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.

Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“

Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:

Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.

Jinde Ježíš řekl:

Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.

9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím

Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.

Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“

Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.

Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.

Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.

10) Tento svět není náš

Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.

Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…

This entry was posted in Problémy křesťanství. Bookmark the permalink.

4,104 Responses to Co mi vadí na křesťanství

  1. Objasnitel says:

    Cestmir Berka: Přesně ty myslím … Lze se domnívat, že Bohu jde jen a stále o to samé – abychom existovali a modlili se … nepotřebuje od nás nic. Jen aby jsme tvořili univerzum. Jenže ono se to všecko zvrtlo a začal “strach” o fyzické tělo, protože už bylo pouze nudnou hmotou s potřebami k sebezáchově – strach o žrádlo, strach o teplo, strach o nevím co… a lidi začali jančit, vymýšlet hověziny, vraždit se mezi sebou, migrovat atd. Inu historii jakžtakž známe. Myslím si, že vesmír je plný tvorů Božích – ať viditelných nebo neviditelných. Všecko je jen o distribuci energie od hlavního zdroje. Boha.

  2. Objasnitel says:

    Cestmir Berka: Nemluvě o tom, že satan je taky boží tvor. Byl to jeho z největších andělů a jako všecko ve vesmíru, tak i on má svou vlastní vůli. Naše Zem je hračkou v rukou jeho anděla, který je ovšem zlý a naprostý opak Tvůrce. A naším jediným posláním na tomto světě je milovat tvůrce a ne tvora. A o tom celá Bible je.

  3. Objasnitel says:

    Cestmir Berka: A vsadím boty, že kdyby opravdu přiletěli mimozemští (boží) tvorové, tak si ateisti respektem cvrknou do trenek. Protože oni jsou z viditelného poprdění, ale z neviditelného mají prču. Zas by skákali, jak by tvorové pískali. Něco mi říká, že se tak už v minulosti stalo, protože raketový vzestup Sumérů, Aztéků, Egypťanů není jen tak. Například v bibli se píše o vyhlazení uctívačů Baala. Baal je jeden ze satanových poddaných (protože peklo má svou hyrearchii) stejně jako nebe. A často se identifikuje při exorcismu.

  4. protestant says:

    Cestmir Berka says:
    February 26, 2014 at 8:40 pm
    ze Shakespearových her se nevyvozuje žádná víra- z Bible ano…

    protestant:
    Kdyby se z Bible vyvozovala víra, pak by ji musel vyvodit každý kdo Bibli četl, tedy i ty. Věříš? Myslím, že ne. Pak je ta výra vyvozena z něčeho jiného než z Bible. 🙂

  5. Foxy says:

    Objasnitel (February 26, 2014 at 8:45 pm) says:
    “Nemluvě o tom, že satan je taky boží tvor. Byl to jeho z největších andělů…” atd.
    Objasniteli, mohl bys mi objasnit, zda máš pro svá tvrzení alespoň JEDINÝ validní důkaz?
    Protože já těm tvým báchorečným fantasiím nevěřím a o pravdivosti tvých výroků hluboce pochybuji.

  6. Objasnitel says:

    Foxy: Ano jmenuje se Bible… stačí se potkat s jedním satanistou a požádat ho, aby Vás proklel předmětem. Začnete věřit, protože ono to vážně funguje (nedoporučuju to nikdy udělat- NIKDY!). Stejně epické, ale obráceně fungující je křest, svátost smíření a eucharistie.

  7. Foxy says:

    protestant ( February 26, 2014 at 8:57 pm):
    “Kdyby se z Bible vyvozovala víra, pak by ji musel vyvodit každý kdo Bibli četl, tedy i ty. Věříš? Myslím, že ne. Pak je ta výra vyvozena z něčeho jiného než z Bible.”
    Takže bible není ani historický pramen, její text je účelově uoravován v zájmu dobové víry, fakta v textu obsažená taktéž. Bible není ani prazdrojem víry, neb ta se z ní vyvozovat nedá. Takže ty staré pověsti hebrejské jsou vlastně co? Podklad pro víceméně jalové theologické disputace, kdy co theolog to jiný názor?
    Protestante, kolego, nejsi ty vlastně zakuklený atheista?

    Btw, ta tvá “výra” je fakt docela roztomilá, ale kam se hrabe na můj “pravý okap je pravdou”!

  8. Cestmir Berka says:

    Foxy:Objasniteli, mohl bys mi objasnit, zda máš pro svá tvrzení alespoň JEDINÝ validní důkaz?
    Objasnitel: Ano jmenuje se Bible

    protestant:
    Kdyby se z Bible vyvozovala víra, pak by ji musel vyvodit každý kdo Bibli četl, tedy i ty. Věříš? Myslím, že ne. Pak je ta výra vyvozena z něčeho jiného než z Bible.

    Kdyby se z virové nákazy vyvinula nemoc, musel by mít nemoc každý, kdo se s virem setkal. Máš nemoc? pokud ne, tak ta nemoc není způsobena virovou nákazou 😀 fakt logika… Přeci se vírou nemusím “nakazit”!

  9. Objasnitel says:

    Foxy: Ty “hebrejské pověsti” jsou velice náročné, protože jsou velice složité na objektivní pohled, ale bez nich se nedá dobře pochopit přínos a úsílí Krista.

  10. martiXXX says:

    Já jsem šokovanej…Objasnitel je zřejmě Antiteista pod jedním ze svých mnoha nicků a vy mu to žerete…vzpamatujte se…snad nejste tak blbí už od přírody??????

  11. treebeard says:

    Přeci se vírou nemusím “nakazit”!

    Inými slovami, schopnosti Boha a víru považuješ za zhruba rovnocenné.

  12. treebeard says:

    Ooops, myslel som, že reagujem na protestanta. Takto je to už menej vtipné 😮

  13. Objasnitel says:

    martiXXX: To mě uráží… nejsem žádnej antiteista. Dokonce jsem se musel trapně registrovat, jak kdyby se sem nemohlo přispívat úplně bez ničeho.

  14. S.V.H. says:

    protestant says:
    Ale týká. Nepovažuje je za solidní biblisty….

    S.V.H.:
    Teď je otázka, zda je možné názory prof. Pokorného na Finkelsteina a Silbermana brát jako bernou minci. Z citovaného rozhovoru může plynout jedna z následujících možností:

    1) Pokorný jejich práci nezná nebo jí zná jen velice zběžně (případně z čertví kolikáté ruky). V tom případě je jeho názor k ničemu.
    2) Pokorný dává jen populárně laděný rozhovor (Protestant má celkem zálibu v odkazování se právě na takovéto zdroje), moc se na to nesoustředí, neopravuje redaktorčiny chyby (možná si jich ani nevšímá), plácá “zavedená klišé”. V tom případě je k ničemu celý rozhovor.
    3) Pokorný práci Finkelsteina a Silbermana zná, nelíbí se mu její závěry, ale nepolemizuje s nimi na základě faktů a argumentů a raději záměrně klame veřejnost tím, že jim do úst (pera) vkládá něco, co neřekli (nenapsali), aby je mohl lépe zkritizovat (slaměný panák). V tom případě bychom se od jeho názorů měli držet co nejdál.

    Napadá někoho nějaká z tohoto rozhovoru plynoucí možnost, kdy bychom názor prof. Pokorného na Finkelsteina a Silbermana mohli mít za bernou minci?

  15. S.V.H. says:

    protestant:
    To ty naprosto nesprávně odkazuješ na archeologii když se bavíme o SZ, speciálně o Exodu. To přece s archeologií nemá nic společného podobně jako Shakespearovy hry nemají nic společného s historií….

    S.V.H.:
    Tvrdil jste, že k exodu došlo (i když jinak, než je popsán v Bibli). Medea na to reagovala, že archeologické nálezy spíše dokládají “původnost” Izraelců v dané oblasti, a opřela to právě o Finkelsteina a Silbermana. Na to jste se je pokusil zpochybnit citátem z rozhovoru s prof. Pokorným.
    Při diskusi o tom, zda exodus proběhl či ne (případně jak a kdy), je archeologie poměrně klíčová. Proč byste se jinak snažil zpochybňovat Finkelsteina a Silbermana?

  16. protestant says:

    Protože oni nejsou biblisté ale snaží se Bibli vysvětlovat. Z archeologického pohledu. Což je naprostý nesmysl, protože…..
    Starý zákon nás velmi spolehlivě informuje o tom, co Israel věřil a vyznával, ale nedosti spolehlivě o tom, jak kdy co bylo. Mezi událostí a zprávou o ní leží víra, t. j. snaha aktualisovat poselství a tak ve službě zvěsti obměňovat tvar zprávy. Písmo je celé poselstvím z víry a k víře , nikoli referát nebo kronika. Kdo tento podíl víry na utváření konečné podoby Písma pomíjí, počíná si stejně nevědecky a nerozumně jako ten, kdo by začal užívat jako historického pramene Homéra nebo Shakespeara.
    http://www.etf.cuni.cz/~nidlova/w-SZSkripta.html

  17. protestant says:

    S.V.H. says:
    Napadá někoho nějaká z tohoto rozhovoru plynoucí možnost, kdy bychom názor prof. Pokorného na Finkelsteina a Silbermana mohli mít za bernou minci?

    protestant:
    Vraťme se k Bibli. Je mnoho kritiků Bible, třeba Finkelstein, Silberman, kteří poukazují na to, že například vůbec neexistoval David nebo Šalamoun, že je to mýtus jako například král Artuš. Jak se na tyto pochybnosti díváte?

    Jsou to vyostřené pochyby, které většina solidních biblistů nepřijímá, ať jsou to křesťané, nekřesťané, židé, agnostici. Je jasné, že v Bibli vystupuje spousta mytických postav, že je spousta událostí historicky nedoložitelných, ale ta osnova historická je. David (možná i Mojžíš) je historická osoba, jako je svatý Václav nebo jeho předchůdci v českých dějinách. To, co je před Davidem, je víceméně legenda, ale to, co je po něm, jsou události jasně datované a doložené.
    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/195286-cesi-jsou-vuci-krestanstvi-imunni-rika-petr-pokorny/

    Všimněte si, že se Pokorný vůbec Finkesteinem a Silbermanem nezabývá. Vůbec je nezmiňuje.
    Odpověděl přesně na to co se jej redaktorka zeptala. Tedy na názor na ty “kteří poukazují na to, že například vůbec neexistoval David nebo Šalamoun”….

  18. neruda says:

    Protestante,
    Vy jste jako zaseknutý gramofon.
    To, co tu stále dokola citujete ze zápisků studentky Nidlové http://www.etf.cuni.cz/~nidlova/
    je jen Hellerův NÁZOR na to, co je a co není Starý zákon. Je to jen jeho hypotéza, nic víc, a jak jsem už psal, mezi starozákonními biblisty není ani jediná, ani obecně přijímaná. Mezi starozákoníky neexistuje žádná shoda v tom, jak Starému zákonu rozumět, jak jej chápat a za co jej považovat. Heller není a nebyl žádná absolutní autorita, jejíž slovo by bylo nějakou konečnou pravdou.

  19. protestant says:

    S.V.H. says:

    Tvrdil jste, že k exodu došlo (i když jinak, než je popsán v Bibli). Medea na to reagovala, že archeologické nálezy spíše dokládají “původnost” Izraelců v dané oblasti, a opřela to právě o Finkelsteina a Silbermana. Na to jste se je pokusil zpochybnit citátem z rozhovoru s prof. Pokorným.

    Nezpochybnil jsem JE, ale pokus archeologií vykládat Bibli. To platí obecně

    Při diskusi o tom, zda exodus proběhl či ne (případně jak a kdy), je archeologie poměrně klíčová.

    Vůbec ne.

    Proč byste se jinak snažil zpochybňovat Finkelsteina a Silbermana?

    Opakuji – snažil jsem se zpochybnit (stejně jako Pokorný či Heller) pokus o hledání historie v Bibli