Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
S.V.H.
Pokud bude člověk vybírat jen na základě toho, co se mu líbí, na základě lákavosti, obávám se, že ateismus nemá moc šancí.
Jarda: Souhlasím, ateismus moc přitažlivý není. Jak napsal kardinál Špidlík: “Kdo nevěří v (katolického) Boha, je ochoten věřit čemukoliv.”
S.V.H.:
Já bych osobně před například křesťanským modelem dal přednost reinkarnaci nebo starogermánskému modelu. Taková nekonečná pařba ve Valhale s valkýrami mi přijde lákavější než “patření na Boha”.
Jarda:
Nehhezčí představu o lidském osudu a křesťanském nebi mají asi Svědci Jehovovi. Každý člověk bude ppo smrti vzkříšen do Kristova Krá,lovství a pak bude mít 1000 let na to, aby se rozhodl, zda bude žít s Ježíšem, nebo se nechá zničit. A když se přikloní k Ježíšovi dostane od něj na Zemi domeček se zahrádkou, tam mu všechnmo poroste, protože klima bude příznivé, a všechna zvířata už budou žrát jen trávu a všechna budou kamarádská.
No, neberte to. A představ si, že katolíkům a ostatním křesťanům se to nelíbí a chtějí do svého nebe, kde budou mávat palmovými ratolestmi a volat “Hosana”.
Muslimům se nedivím; každý jehovistas bude mít jen jednu ženu a ta už dááávno nebude panna, zatímco správného muslima čeká každé ráno 72 panenských hurisek.
martiXXX says:
January 13, 2013 at 11:51 am
stejně je to zajímavá svým způsobem neracionální vlastnost – nutkání, někomu nutit svůj pohled na svět, o kterém jsme přesvědčeni, že je “správný”; co na tom záleží z racionálního hlediska?
Jarda:
Záleží na tom hodně. A hodně racionálně. “Nepřesvědčím-li” ty druhé o své “pravdě”, “přesvědčí” je někdo jiný o jeho “pravdě” a oni pak budou nosit penízky do jeho pokladničky.
Ateismus ti má něco nabízet místo náboženství? Ateismus je postoj k pravděpodobnosti Boha. Ateismus smysl života neřeší. Nepotřebuji, aby mi lásku k lidem nařídil Bůh. Nečekám, že mě někdo podle prý před tisíci let daného slibu po smrti odmění věčným životem- že je to tak napsané ve sbírce pohádek židovského národa není důvod, abych něco tak nejistého očekával.
Ještě jednou- Ateismus nic nenabízí! Jen tvrdí, že Bůh není ( nebo je jeho pravděpodobnost mizivá) a náboženství na Bohu založená jsou snůškou mýtů, pověstí a lží…
Jirko, my jsme zvířata!
“Xenotransplantace, tedy využívání orgánů od dárců jiného živočišného druhu, znamenají šanci pro řadu nemocných. Poslední pokus navíc naznačuje, že pacienti by mohli po zákroku a s novým orgánem znovu získat stejnou úroveň imunity vůči virům a bakteriím jako před ním.”
Nevíme, jaký má smysl život šikpanze, ale tvrdíme, že víme, že křesťanský lidský život má smysl..muslimský má také smysl..buddhistický má zas jiný…
to ČB: Tak to se mi nelíbí. Já se jako zvíře necítím a nevím co stím má co dělat nějaká transplantace. Můj názor je, že ateismus by měl něco nabízet. Takhle jenom bere. Sebere ti víru v Boha, ale čím ji nahradí? Nebo co ti dá místo ní? Zkrátka by měl něco nabízet. Pokud je ateismus pouze názor, pak lze říci, ano zajímavé, já mám jiný. A v pohodě, život jde dál. Rozumíte?
S.V.H.:
Já jsem náhodou od Protestanta jasné tvrzení dostal – a to, že Bůh není sportovec.
protestant:
To j logické. Sportovcem může totiž být jen člověk. 🙂
Jarda – jenže to je podstata násilí, násilí je přesvědčování – hrubá forma např. války, jemnější forma přesvědčování. Pokud ho připustíte tak musíte dát právo přesvědčovat všem.
Pravda byla zneužita už mockrát
protestant:
To j logické. Sportovcem může totiž být jen člověk.
S.V.H.:
A pak že se na Boha nedá použít logika. Sportovcem může být jen člověk. Bůh není člověk. Ergo kladívko Bůh není sportovec. 🙂
Jirko, není důležité, jak se cítíš. Cítit se můžeš jako žena ( transsexualismus) nebo jako Napoleon, ale nejsi jimi. Co mají společného xenotransplantace? Mají společné to, že člověk je se zvířetem na tom hodně podobně anatomicky, fysiologicky. Člověk a opice mají podobné instinkty, samice mají podobný mateřský cit …prostě těch podob je mnoho. Opice, které se naučily znakovou řeč dokáží vyjádřit i svá přání. Děti, které žily v pralese se zvířaty, nebo držené v izolaci se chovají jako zvířata. Je evidentní, že člověk se rodí jako malé zvíře a lidské chování získává výchovou. Neateista MartiXXX to tu píše pořád, že je v nás stále hodně zvířete.
Jirko, jaké lidi Bůh stvořil? Sběrače, lovce nebo zemědělce? Jakou řečí se dorozumívali? Uměli počítat aspoň do deseti? Na jaké místo z Ráje byli vyhnáni? Do dnešního Izraele, do Ameriky, do Austrálie, do Evropy? Kdy to bylo? Před 6000 lety? Před 100 000 lety? Stvořil Bůh neandertálce, nebo je to podvrh evolucionistů?
Je docela zvláštní, že se Eva nedivila, že s ní mluví had..asi v Ráji zvířata s Adamem a Evou běžně konverzovala o filosofických problémech života a smrti. 😀
S.V.H.:
A pak že se na Boha nedá použít logika. Sportovcem může být jen člověk. Bůh není člověk. Ergo kladívko Bůh není sportovec.
protestant:
Ale vždyť ji na Boha nepoužíváme. Naopak říkáme, že slovo sportovec Boha nepopisuje.
Čestmír Berka says:
January 13, 2013 at 6:08 pm
Jirko, jaké lidi Bůh stvořil? Sběrače, lovce nebo zemědělce? Jakou řečí se dorozumívali? Uměli počítat aspoň do deseti? Na jaké místo z Ráje byli vyhnáni? Do dnešního Izraele, do Ameriky, do Austrálie, do Evropy? Kdy to bylo? Před 6000 lety? Před 100 000 lety? Stvořil Bůh neandertálce, nebo je to podvrh evolucionistů?
Je docela zvláštní, že se Eva nedivila, že s ní mluví had..asi v Ráji zvířata s Adamem a Evou běžně konverzovala o filosofických problémech života a smrti.
Hele jestli si myslíš, že na tyhle otázky mám odpověď?! Ty vado! Kdybych ji měl, nejsem tady. Byl bych na přednášce v USA pak na přednášce Osn atd…. měl bych svoje stránky, fanklub, tryskáč… 🙂
protestant:
Ale vždyť ji na Boha nepoužíváme. Naopak říkáme, že slovo sportovec Boha nepopisuje.
S.V.H.:
A k tomuto popisu Boha jsme se dostali jednoduchým logickým vyvozováním.
To bude mít Jack radost. 🙂
S.V.H.:
A k tomuto popisu Boha jsme se dostali jednoduchým logickým vyvozováním.
To bude mít Jack radost.
protestant:
Snad k nepopisu, ne? Já žádný pois Boha nevidím. Popsali jsme pouze člověka který sportuje. .. 🙂
Jirka says:
January 13, 2013 at 5:03 pm
Můj názor je, že ateismus by měl něco nabízet. Takhle jenom bere. Sebere ti víru v Boha, ale čím ji nahradí? Nebo co ti dá místo ní? Zkrátka by měl něco nabízet. Pokud je ateismus pouze názor, pak lze říci, ano zajímavé, já mám jiný. A v pohodě, život jde dál. Rozumíte?
Jarda:
Bacha, Jirko. Jseš si jistý, že uctíváš toho správného Boha? Ty se možná připravuješ, že po smrti dostaneš v nebi košili, do ruky palmovou ratolest a budeš zpívat Hosana. Ale přijdeš do nebe, tam se sice na tebe bude zubit 72 panenských hurisek, ale Alláh ti řekne – neměl jsi snad k dispozici Korán? Neříkal ti snad soused muslim, kdo je pravý Bůh? Marš do pekla!
A nebo se po smrti probereš a budeš koukat, že jsi žížala, protože jsi nedodržoval zásady buddhismu.
Dávej si pozor!
Bacha, Jirko. Jseš si jistý, že uctíváš toho správného Boha?
Tak já doufám, že ano. A těch 72 panen či co, to taky není marná představa. Ale vy riskujete taky, třeba Bůh je a co potom vy? Hledal jste jej poctivě?
Ta košile a palmová ratolest je docela legrační představa….
jé pardon já četl špatně. Ony se budou jenom zubit… hm, škoda.
protestant:
No konečně. Jen si slovo “umělec” zaměňte za “věřící” a místo “umělecké tvorby” dosaďte “víru” a jsme doma.
jack:
Doma asi ještě dlouho nebudem,protože něčemu VĚŘIT nemá vůbec nic společného například s MALOVÁNÍM obrazu,tedy s uměním. To je pouze vaše stupidní předstva!
Ale jestli se domníváte,že slovo věřit a malovat jdou zaměnit,tak jste na tom hůře než jsme se všichni domnívali!
protestant:
V uměleckém díle se uplatňuje formální logika?
jack:
Asi jsem vás přecenil. Je opravdu hodně těžké vám něco vysvětlit.
Prostě a jednoduše. Logika se dá použít v nejrůznějších oborech a situacích,pokud se použije,je to pořád jedna a ta samá logika. Pořád nic?
protestant:
Z tak malého vzorku lidské populace jakou tvoří ateisté není možné dělat obecné závěry.
jack:
To je opět nelogické!
Mluvíme-li o tom,jakým způsobem dochází ateisté ke svému názoru,tak jste měl napsat,že z malého vzorku ateistů na těchto stránkách nemůžeme dělat obecné závěry,platné pro všechny ateisty! To by mělo logiku!!!
Nezlobte se,ale vy máte nepochybně problémy z logickým vyvozováním,jinak by jste tuto (další) blbost nemohl napsat!!! 🙁