Ateisté a morálka

Dnes se chci zamyslet nad následující vzájemně provázanou skupinou tvrzení, jejíž různé modifikace jsou pro věřící velmi typické.

T1) jedinou přirozenou morálkou ateistů je absolutní egoismus
T2) pro ateistu by mělo být naprosto přirozené kohokoliv zavraždit, kdykoliv se mu to hodí
T3) pokud ateista nevraždí na potkání, nečiní tak jedině proto, že ve skutečnosti (kvůli pozitivnímu vlivu okolních věřících?) nejedná tak, jak by vzhledem ke svému přesvědčení (ateismu) jednat měl
T4) neexistuje způsob, jak by ateista mohl (bez přihlédnutí k “objektivní” morálce věřících) poznat, zda zavraždit někoho (znásilnit, okrást) je správné, nebo ne

V následujícím ukážu, proč jsou tyto a podobné úvahy zkreslené, zmatečné až nepravdivé.

Primární motivace naší morálky

Ačkoliv se to mnohým jistě nemusí líbit, a ačkoliv by mnozí chtěli vidět Člověka v lepším světle, přesto platí:

Každý usilujeme primárně o své vlastní dobro, resp. z evolučního hlediska o dobro pro své geny.

Z tohoto pohledu je bod (1) dost možná pravdivý – opravdu jsme všichni primárně egoisté. Háček je ovšem v tom, jak lze pozorovat prakticky napříč celou živočišnou říší, že i primárně egoistická motivace může vést a velmi často také vede k reálně altruistickému chování.

U člověka, vzhledem k jeho schopnosti racionálního a abstraktního myšlení, vedl vývoj k mnohem nečekanějším výsledkům.

Kámen úrazu

Právě opomíjení lidského abstraktního myšlení, naší schopnosti “vidět dál” než “bezprostředně před sebe”, zřejmě stojí za všemi těmi námitkami (T1)-(T4). Věřícím, kterým připadají smysluplné, zřejmě nedochází, že člověk je na rozdíl od zvířat právě kvůli svému abstraktnímu myšlení schopen si uvědomit, že rozhodnutí které je pro něj bezprostředně výhodné TEĎ, může být velmi nevýhodné s výhledem do budoucna, a naopak rozhodnutí které je TEĎ nevýhodné, může vést k velmi výhodným důsledkům v budoucnu.

Mnozí křesťané zřejmě chtějí věřit, že když ateista (jako kdokoliv jiný) myslí primárně na svůj vlastní prospěch, tak při tom musí nutně hledět jen na jeden krok dopředu.

Proč je racionální nechovat se amorálně?

Amorální chování definujme jako takové, na jehož amoralitě se shodne výrazná většina společnosti. Chování X je tedy amorální, pokud se výrazná většina společnosti shodne na tom, že způsobem X by se člověk chovat neměl. Amorálnost X může být navíc různě závažná, a dostatečně závažná amorální jednání jsou pak na základě společenského konsensu trestána dle zákona.

Jaké tedy mohou být racionální, egoistické motivace nechovat se amorálně?

M1) člověk se může snažit chovat v souladu s (Bohem danou) morálkou proto, že věří že v důsledku toho (on!) obstojí při posledním soudu a půjde do Božího Království, a že chování v rozporu s těmito pravidly povedou naopak k věčnému zatracení, tedy ke krajně nepříjemné záležitosti
M2) člověk se může chovat v souladu s morálkou (morálka je z definice souhrn názorů na to, jaké chování je v dané společnosti považováno za správné) proto, že je pro něj prostě uspokojivé chovat se správně (činí ho to spokojeným, způsobuje mu to příjemné pocity) a naopak je mu nepříjemné, chovat se nesprávně, nemorálně
M3) součástí morálky bývá i morálnost (a tedy vhodnost, správnost) negativního pohledu na lidi, kteří se chovají amorálně; lidé se nechovají amorálně bezpochyby i proto, že by jim to působilo zcela reálné zhoršení společenského postavení, a tím i životní situace
M4) jednání, jehož amorálnost překračuje jistou mez, bývá v rozvinutějších společnostech ošetřeno zákony, a podle nich i trestáno. Poslední motivací, pro ty “nejotrlejší”, proč se chovat morálně, je tedy hmatatelné riziko potrestání podle zákona.

Racionální zdůvodnění základních morálních pravidel

Proč by ve společnosti měla platit vůbec nějaká morálka? Proč by si neměl každý stanovit morálku podle sebe? Vždyť žádná absolutní morálka neexistuje, viz. minulý článek!

Morálka je vždy soubor pravidel, platící pro danou společnost. Tento soubor pravidel se vyvíjí v čase v důsledku nejrůznějších vlivů, naznačených v minulém článku. Relativita morálky spočívá v tom, že existuje množství morálních otázek na něž se názory různých společností v různých dobách liší. To ale samozřejmě neznamená, že několik základních morálních pravidel není součástí téměř všech souborů morální pravidel (morálek).

A proč by vůbec nějaká morálka měla platit? No zjevně proto, že člověk je společenský tvor, a společnost je založena na spolupráci. Pokud by v dané společnosti nebylo považováno za krajně amorální např. zabít někoho např. za účelem jeho následného okradení, a v dané společnosti by takové chování bylo považováno za mravně indiferentní, pak by si nikdo v takové společnosti nemohl být jist svým životem, a tedy pro každého by bylo značné riziko v takové společnosti žít. Pro každého obyvatele takové lidské společnosti by bylo výhodnější žít mimo tuto společnost, co nejdál od ostatních – aby pro sebe minimalizoval riziko.

Tato společnost by se tedy nutně záhy rozpadla na jednotlivce, kteří by se snažili být co nejdál od sebe. Jenže žít ve společnosti přináší až extrémní výhody, plynoucí ze vzájemné spolupráce – vždyť všeho, čeho jsme jako civilizace až dodnes dosáhli, jsme dosáhli právě díky spolupráci!

Proto je maximálně racionální přijmout ve společnosti (v každé společnosti, tedy i ateistické!) taková pravidla (a postarat se o vynucování těch nejdůležitějších z nich), aby tato umožnila rozvoj společnosti a spokojený život jejich členů. Totéž lze vyslovit i v podobě mravního přikázání pro každého člena společnosti, čímž dostaneme tzv. zlaté mravní pravidlo: nečiň jiným to, co nechceš aby ostatní činili tobě.

Proč ve značné většině společností platí za nemravné krást? No protože věnuji-li na získání něčeho své úsilí, a bude-li platit za zcela morální pro kohokoliv ukradnout mi to, přivlastnit si to, pak nebude mít cenu vynakládat úsilí na získávání čehokoliv.

Stojí jistě za zmínku, že existují takové lidské společnosti, kde krást nemravné nebylo – a samozřejmě nikoliv náhodou jsou to právě různé historické společnosti “rajských ostrovů”, kde byl všeho dostatek a žádné nástroje atd., prostě nic “hodnotného” si lidé nevyráběli.

Proč je nemravné znásilňovat? Tentýž princip: kdyby nebylo znásilňování nemravné, hrozilo by každé ženě riziko, že počne dítě s někým koho nechce, přičemž navíc hrozí riziko tělesné újmy, a každému muži by hrozilo, že jeho žena otěhotní s cizím mužem aniž by tomu mohl zabránit, což je pro něj krajně nepříjemné z dobrých evolučních důvodů. (hrozí riziko, že bude muset vychovávat a investovat velké množství svých prostředků do výchovy nositele cizích genů).

Analogicky u dalších morálních otázek. Vždy je ale nutno mít na paměti to co jsem popsal v minulém článku, tedy zásadní důležitost vývoje lidské společnosti, zahrnující reflexi toho co se stalo v minulosti, a s tím spojeného vývoje morálky.

Morálka a náboženství

Všimněme si, že nikde ve výše popsaném odvození základních morálních principů jsme nepoužili náboženskou víru. Proto výše naznačené odvození platí jak pro věřící, tak pro ateisty. Věřící si jen přidávají pro vynucování své morálky (tedy těch morálních pravidel, skutečně potřebných pro fungování společnosti, navršené o hromadu dalších, zhusta nesmyslných pseudo-morálních pravidel, plynoucích z jejich víry) boží bič v podobě pravidla (M1).

Věřící dále často velice vehementně tvrdí, že i pro smysluplné definování morálky jsou zapotřebí zjevené informace od jejich Boha (viz. úvodní teze), což jsem výše uvedeným vyvrátil.

V této souvislosti si nelze nepoložit otázku: Co kdyby se ukázalo, že např. bůh sice existuje, ale na rozdíl od toho, čemu křesťané věří, ve skutečnosti nemá žádné požadavky ani preference ohledně lidského chování. Lidé jsou mu lhostejní. Znamenalo by to snad, že by se tím zhroutily základy morálky? Znamenalo by to, že věřící začnou tím okamžikem vraždit, kdykoliv to pro ně bude výhodné? Jistě že ne – právě proto, že nutnost dodržování základních pravidel jako “nezavraždíš” je zcela zřejmá i bez Boha, a tedy pro ateisty stejně jako pro věřící.

Závěr

Ukázali jsme, že hraní si s “egoistickou motivací” ateistů nemá valného smyslu, protože, striktně vzato, všichni se chováme primárně egoisticky, a není na tom nic špatného, bez ohledu na to, že mnozí by jako naši primární motivaci viděli rádi něco “vznešenějšího”.

Dále jsme ukázali, že základní morální pravidla (nezabiješ, nepokradeš, …) nutně vznikají v každé lidské společnosti (tedy i v ateistické), a že členové dané společnosti pak mají racionální motivaci ta pravidla dodržovat. Nic na tom nemění fakt, že v každé společnosti (tedy např. i ve společnosti s vysokou religiozitou) se najdou jedinci, kteří pravidla porušují a chovají se amorálně.

Tím jsme vyvrátili třídu argumentů věřících, založenou na tvrzení že ateisté principielně nejsou sami o sobě schopni poznat, co je dobré a co zlé.

This entry was posted in Křesťanské argumenty. Bookmark the permalink.

366 Responses to Ateisté a morálka

  1. Karel says:

    Indian says: Tedy pokud všichni uvěříme (pochopitelně, že v toho “jediného” správného boha) tak rázem ustanou autonehody, přírodní katastrofy a workoholici se vzdají kariéry?

    Ne.

    Indian says: Nebo snad se onen všemohoucí a nekonečně milosrdný a dobrotivý (samozřejmě že k člověku) bůh na výše zmíněné v klídku kouká nechá to plavat?

    Ne. Viz Ježíš Kristus, Boží Syn, jenž zemřel za nás. Ač roven Bohu, přesto na své rovnosti nelpěl, vzal na sebe podobu služebníka a nechal se zabít, aby ti co v Něj věří, nešli na Soud, ale přešli ze smrti do života, aby napravil pokřivené, aby navrátil ztracené ovce do svých domovu, aby marnotratným synům řekl, že se mohou vrátit domu, že vždy mohli.

  2. Michal says:

    Breivik v něj také věří. Je pro něj určitě fajn, že půjde rovnou do nebe…

  3. Karel says:

    Indian: ano bůh na Zemi a člověka kašle, to mu ale nebrání ho nechat pikat za průšvihy předků.

    Všichni zhřešili. Na místě Adama by se jako on zachovali všichni. Na Soudě neponeseš odpovědnost za Adamovy skutky, ale za své.

    Indian: Ono “nechám” tu jistě není ve smyslu dám věcem jejich průběh, ale ve smyslu nechám učinit-vykonám (nechám je trpět a zničit). V tom nás dále utvrzuje jasné “nakrmím”, tj. jednoznačné: já učiním-vykonám.

    Jistě? S tím bych si nebyl tak jist. Když něco necháš, tak to necháš. Necháš to svému osudu, nezasahuješ do něj. Když vidíš jak lide ubližují druhým, je to proto, že je k tomu nutí Bůh, nebo to jsou oni sami co to dělají?

  4. Michal says:

    No já ti nevím Karle, tak třeba Egyptského Faraona Bůh dokonce opakovaně přiměl, aby nechtěl pustit Izraelce ze zajetí, aby na následných trestech Egyptu mohl demonstrovat svoji moc…

  5. Karel says:

    Arkande says: V Bibli psané hebrejštinou říká Ježíš na kříži:Eli,Eli lama sabachtani?….což je volně přeloženo: Eliáši,Eliáši proč jsi mne opustil?

    Ten otázník znamená co? Ptáte se mne, nebo se tam octl omylem?
    Mt 27,46 Kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ To jest: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?‘
    Mk 15,34 O deváté hodině Ježíš zvolal silným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachthani?“ což v překladu znamená: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?‘

    El = Bůh. El Shadai = Bůh všemohouci. Eliaš = můj Bůh.

    Arkando: Pokud soudím vodu podle špíny a neznám pramen…tak si říkám že není dobré abych se napil.Pokud je voda špinavá je zcela bezvýznamné jak moc čistý je pramen.

    Takže když kolem mne teče potok plný špíny, znamená to, že stejně tak vypadá voda u pramene? Já ti nenabízím vodu z potoka, ale z pramene.

  6. Karel says:

    Arkando: K tomu vážně není co dodat.Snad jen že pokud je v Božím plánu utrpení neviných lidí,pak si může klidně trhnout nohou.

    Kdo jsi člověče, že chceš soudit Boha?

  7. Karel says:

    Michal says: Breivik v něj také věří. Je pro něj určitě fajn, že půjde rovnou do nebe…

    Koukám, že jsi stále nepoučitelný. Kdo nemiluje, nezná Boha. Ne každý kdo mi říká Pane, vejde do království Božího. Byla to láska, že ty lidi postřílel? Kéž by jsi otevřel oči a přestal soudit lidi podle nálepek.

  8. Michal says:

    Soudit Boha? 🙂 Ale kdepak Karle, my soudíme tvoji zcestnou představu Boha!

    Bůh je z definice spravedlivý, a pokud plánuje utrpení nevinných, pak by spravedlivý nebyl. Tedy pokud tvoje představa o Bohu říká, že součástí jeho plánu je utrpení nevinných, pak je tato představa chybná, a takový bůh neexistuje.

    Opravdu žasnu, kolik věřících je skálopevně přesvědčeno o platnosti své iluze, že existuje-li Bůh, pak to musí být zrovinka, právě a výhradně jen Bůh Bible a jejich církve.

  9. Michal says:

    Boha nezná nikdo, ani ty ne. Pokud tvrdíš opak, tak lžeš, a lež je hřích.

    V Bibli se nepíše nic o tom, že ke spasení musíš ZNÁT Boha. Tam se jasně říká, že je nutno věřit v Ježíše. A Breivik v něj věřil. Uznáváš-li platnost Bible, pak Breivik půjde do nebe. Pokud se se mnou shodneš, že Breivik do nebe téměř jistě nepůjde, pak je Bible špatně, a tedy to není slovo Boží.

  10. Karel says:

    Michal says: No já ti nevím Karle, tak třeba Egyptského Faraona Bůh dokonce opakovaně přiměl, aby nechtěl pustit Izraelce ze zajetí, aby na následných trestech Egyptu mohl demonstrovat svoji moc…

    Ano, zatvrdil jeho srdce. A víš jak to zatvrzovaní vypadá? Že nechá člověka dělat to k čemu tíhne. Začíná to v malém, končí ve velkém. Nejprve ukradneš drobnost. Máš výčitky svědomí, máš možnost svého činu litovat. Ty však nelituješ, hobluješ hrany svědomí. Příště ukradneš více. A ještě později při jedné z krádeží zabiješ. Opět svědomí a opět jej umlčíš. A zabíjíš.

  11. Michal says:

    Ne, v Bibli je jasně napsáno, že Farao tíhl k tomu Izraelce pustit, ale Bůh jeho srdce zatvrdil, a tak je nepustil.

  12. Karel says:

    Michal: Opravdu žasnu, kolik věřících je skálopevně přesvědčeno o platnosti své iluze, že existuje-li Bůh, pak to musí být zrovinka, právě a výhradně jen Bůh Bible a jejich církve.

    Já nemluvím o jen tak nějakém Bohu. Já mluvím o Stvořiteli. A Krista jsem poznal ve svém srdci a skrze Něj Stvořitele. On není Bůh Bible, Bible o Něm svědčí. Obrať se k Stvořiteli, se vším co máš, nemusíš se obracet k Bibli.

  13. Michal says:

    Tak bůh je přece z definice stvořitel, “jen tak nějaký bůh” je docela blbost.

    To cos napsal vůbec nic nemění na mém tvrzení, že Bůh Stvořitel vůbec nemusí mít vlastnosti jaké ty mu připisuješ, a už vůbec nemusí být v jakémkoliv smyslu autorem Bible.

    Když píšeš, že Bible svědčí o Bohu, namítám ti že o Bohu svědčí i všechny ostatní náboženské knihy, například Korán nebo Kniha Mormonů. A nepředpokládám že si myslíš, že jsou proto Božím dílem.

  14. Karel says:

    Michal: Tam se jasně říká, že je nutno věřit v Ježíše. A Breivik v něj věřil. Uznáváš-li platnost Bible, pak Breivik půjde do nebe. Pokud se se mnou shodneš, že Breivik do nebe téměř jistě nepůjde, pak je Bible špatně, a tedy to není slovo Boží.

    Kde jsi byl, když se to tady probíralo? Ježíš je Záchrance. Od čeho asi? Když půjdeš k Soudu, budou se tě tam ptát, jestli jsi věřil, nebo nevěřil, nebo budeš souzen podle svých skutku? Breivik s křesťanstvím neměl nic společného. Co určuje jaký je strom? Cedulka na stromě, nebo ovoce?

  15. Michal says:

    Ach jo 🙂

    U pozemského soudu se mě Karle, pravda, budou ptát na skutky, i když na víru někdy taky (jistě jsi slyšel o tom, že někdy může být podstatné, zda někdo něco udělal nebo neudělal “v dobré víře”).

    Co to ale proboha znamená pro tvůj hypotetický Boží Soud?! Jan cituje Ježíše naprosto jasně:

    Jan 3:14 Jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka, aby každý, kdo věří v něj, měl věčný život.

    Každý, Karle. Rozumíš česky? Každý kdo v něj věří, bude mít věčný život. Kdo jsi, že chceš posuzovat, zda se má Slovo Boží vykládat jinak než jak je napsáno, a to jen na základě toho co se tobě hodí do krámu?! Myslíš že s tímhle přístupem k Boží autoritě před Bohem u Soudu obstojíš?

  16. Michal says:

    Kdyby to byl jenom jeden verš, tak i tehdy by bylo zcela nepřijatelné to překrucovat, je-li Bible Slovo Boží.

    Jenže Ježíš to Karle říká opakovaně, a tím je to celé jasnější.

    Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.

    Kdyby chtěl Ježíš říct, že věčný život bude mít ten, kdo v něj věří a navíc se chová dobře, tak by to tak řekl. Jenže Ježíš tam tu druhou část neřekl, a formuloval to tak, jak to formuloval.

    Žádný kdo v něj věří nezahyne, a bude mít věčný život. Tedy i Breivik. To říká tvoje náboženství, a pokud s tím máš problém, pak jsi právě pochopil, že tvoje náboženství je špatně.

    Těší mě, že jsme se shodli. Jdu spát, dobrou noc 🙂

  17. Samain says:

    Michal: Jenže Ježíš tam tu druhou část neřekl, a formuloval to tak, jak to formuloval.

    Samain: Naopak, Ježíš řekl – Přiveďte mé nepřátelé a pobijte je přede mnou (není to přesná citace, nechce se mi dohledávat) a Přišel jsem obrátit syna proti otci….etc

    Takže Breivik mohl klidně jednat v dobré víře, že koná přesně dle požadavků.

  18. Michal says:

    Přesně tak Samain, souhlas, pěkný postřeh. S tím co jsem psal já (že podle Jana, kdo věří v Ježíše, půjde do nebe) to není v rozporu.

    Navíc je zde další věc: řekněme že s Breivikovou vírou nebylo doteď úplně všechno v pořádku, ale ve vězení se “napraví” a uvěří “správně” a “opravdově”. Bůh odpouští, je milosrdný – a spolu s Ježíšovými zcela jasnými vyjádřeními máme jasnou linku: Breivik v takovém případě půjde podle křesťanů s velkou pravděpodobností do nebe.

    Nebo snad Breivikovi nemůže být nikdy odpuštěno? Breivikovi by podle každého rozumného člověka NEMĚLO BÝT nikdy odpuštěno, avšak Bible nám pro takový soud rozhodně nedává jakýkoliv podklad. Podle Ježíše Breivikovi odpuštěno být může, a také bude, když se bude kát a doopravdy uvěří. Bude na to mít ve vězení spoustu času.

    To my dva, Samain, máme peklo jisté. Nevěříme, ačkoliv o existenci Zákona a Evangelií víme, navíc oba určitě nějakým způsobem hřešíme (např. porušujeme 1. přikázání) – není co řešit. Podle křesťanů se klidně může stát, že Breivik půjde do nebe, a my do pekla, a bude to tak (podle nich) správně.

  19. Karel says:

    Michal says: Ach jo….Každý, Karle. Rozumíš česky? Každý kdo v něj věří, bude mít věčný život. Kdo jsi, že chceš posuzovat, zda se má Slovo Boží vykládat jinak než jak je napsáno, a to jen na základě toho co se tobě hodí do krámu?!

    Našel jsem si ty diskuse, které se vedly ohledně toho, za co bude člověk souzen. I ty jsi se tam zapojil do diskuse. Zřejmě ti to tam bylo k ničemu, takže opakují, je to u článku Křesťanství a morálka, od 52:

    “Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. ” Jan 3,17-18
    Přečti si prosím i ten 19. verš: Toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.
    Proč myslíš, že se Kristu říká Spasitel/Záchrance? Od čeho nás zachraňuje? Kristus nepřišel na svět, aby jej odsoudil. Zachraňuje nás od Božího hněvu jenž přichází na lidi pro jejích zlé skutky. Kdo nebude činit pokání z těchto zlých skutku, nepřijme Boží milost, nebude potrestán za to, že ji nepřijal, ale půjde k tomu Soudu a tam bude souzen za své skutky, pro nic jiného.
    Ř 1,18 Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu
    Ř 2,3 Máš za to, člověče, který soudíš ty, kdo takové věci dělají, a sám činíš totéž, že unikneš Božímu soudu? Nebo pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a trpělivosti, a nevíš, že Boží dobrota tě vede k pokání? Svou tvrdostí a nekajícným srdcem si shromažďuješ hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého Božího soudu. On odplatí každému podle jeho skutků.
    Ř 5,9 Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni jeho krví, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.
    Zj 6,17 Neboť přišel veliký den jejich hněvu; kdo bude moci obstát?
    Zj 20,13 A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.
    “Kdo nevěří jíž je odsouzen” Je to vzkaz od Boha: Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy. Nehrňte se na Boží soud.

    V čem je soud? Že neuvěřili v Ježíše? Ale z toho verše je zřejmé, že nevíra je SEKUNDÁRNÍ. Problém člověka je v jeho skutcích – jsou zlé a nejhorší je když si je zamiluje. Já když uvěřil, také jsem si nemyslel, že je to se mnou tak špatné. Ale když člověk přichází ke světlu, najednou vidí špínu, kterou před tím neviděl. Tady se projeví láska – buď ke světlu – ano, jsem špinav, nebo ke tmě – skryj mou nečistotu.

    Nebudeš odsouzen za to, že jsi neuvěřil v Krista, ten tě od Soudu zachraňuje. Budeš souzen dle svých skutku: Zj 20.12 “A MRTVÍ BYLI SOUZENÍ PODLE SVÝCH SKUTKU, zapsaných v těch knihách. A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, A KAŽDÝ BYL SOUZEN PODLE SVÝCH SKUTKU.” Tam není napsané nic o tom, že budou souzení podle své víry.
    …Kristus je záchrance od Božího soudu – je to Bohem nabídnuta milost jak se Soudu vyhnout. NENÍ JINÁ MOŽNOST. Přijetím Jeho milosti jsi spasen – nejdeš na soud. Ale kdo Jeho milost odmítá, ten na ten Soud půjde a NEBUDE souzen za to, že neuvěřil, ale bude souzen dle svých skutku. (viz Zj 20.12-13)

    Ř 2,12 Ti, kdo bez Zákona zhřešili, bez Zákona také zahynou; a ti, kdo zhřešili pod Zákonem, skrze Zákon budou souzeni. Neboť u Boha nejsou spravedliví ti, kdo Zákon slyší, ale ospravedlněni budou ti, kdo jej plní. Když totiž pohané, kteří nemají Zákon, přirozeným szpůsobem činí to, co Zákon spožaduje, pak jsou sami sobě Zákonem, ač Zákon nemají. Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují, v den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude podle mého evangelia soudit, co je skryto v lidech.

  20. Karel says:

    Michal says: Ne, v Bibli je jasně napsáno, že Farao tíhl k tomu Izraelce pustit, ale Bůh jeho srdce zatvrdil, a tak je nepustil.

    Netíhl.
    Já však zatvrdím faraonovo srdce a ačkoli rozmnožím svá znamení a své divy v egyptské zemi, faraon vás neuposlechne….Farao zavolal také mudrce a čaroděje, a také oni, egyptští kouzelníci, učinili svými čáry totéž. Pohodili všichni své hole a ty se staly draky. Hůl Áronova však jejich hole pohltila. Faraonovo srdce se však posilnilo a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin…..I egyptští kouzelníci učinili tak svým tajným uměním. Faraonovo srdce se posilnilo a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin…..Když farao uviděl, že nastala úleva, zatvrdil své srdce a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin…….