Dnes se chci zamyslet nad následující vzájemně provázanou skupinou tvrzení, jejíž různé modifikace jsou pro věřící velmi typické.
T1) jedinou přirozenou morálkou ateistů je absolutní egoismus
T2) pro ateistu by mělo být naprosto přirozené kohokoliv zavraždit, kdykoliv se mu to hodí
T3) pokud ateista nevraždí na potkání, nečiní tak jedině proto, že ve skutečnosti (kvůli pozitivnímu vlivu okolních věřících?) nejedná tak, jak by vzhledem ke svému přesvědčení (ateismu) jednat měl
T4) neexistuje způsob, jak by ateista mohl (bez přihlédnutí k “objektivní” morálce věřících) poznat, zda zavraždit někoho (znásilnit, okrást) je správné, nebo ne
V následujícím ukážu, proč jsou tyto a podobné úvahy zkreslené, zmatečné až nepravdivé.
Primární motivace naší morálky
Ačkoliv se to mnohým jistě nemusí líbit, a ačkoliv by mnozí chtěli vidět Člověka v lepším světle, přesto platí:
Každý usilujeme primárně o své vlastní dobro, resp. z evolučního hlediska o dobro pro své geny.
Z tohoto pohledu je bod (1) dost možná pravdivý – opravdu jsme všichni primárně egoisté. Háček je ovšem v tom, jak lze pozorovat prakticky napříč celou živočišnou říší, že i primárně egoistická motivace může vést a velmi často také vede k reálně altruistickému chování.
U člověka, vzhledem k jeho schopnosti racionálního a abstraktního myšlení, vedl vývoj k mnohem nečekanějším výsledkům.
Kámen úrazu
Právě opomíjení lidského abstraktního myšlení, naší schopnosti “vidět dál” než “bezprostředně před sebe”, zřejmě stojí za všemi těmi námitkami (T1)-(T4). Věřícím, kterým připadají smysluplné, zřejmě nedochází, že člověk je na rozdíl od zvířat právě kvůli svému abstraktnímu myšlení schopen si uvědomit, že rozhodnutí které je pro něj bezprostředně výhodné TEĎ, může být velmi nevýhodné s výhledem do budoucna, a naopak rozhodnutí které je TEĎ nevýhodné, může vést k velmi výhodným důsledkům v budoucnu.
Mnozí křesťané zřejmě chtějí věřit, že když ateista (jako kdokoliv jiný) myslí primárně na svůj vlastní prospěch, tak při tom musí nutně hledět jen na jeden krok dopředu.
Proč je racionální nechovat se amorálně?
Amorální chování definujme jako takové, na jehož amoralitě se shodne výrazná většina společnosti. Chování X je tedy amorální, pokud se výrazná většina společnosti shodne na tom, že způsobem X by se člověk chovat neměl. Amorálnost X může být navíc různě závažná, a dostatečně závažná amorální jednání jsou pak na základě společenského konsensu trestána dle zákona.
Jaké tedy mohou být racionální, egoistické motivace nechovat se amorálně?
M1) člověk se může snažit chovat v souladu s (Bohem danou) morálkou proto, že věří že v důsledku toho (on!) obstojí při posledním soudu a půjde do Božího Království, a že chování v rozporu s těmito pravidly povedou naopak k věčnému zatracení, tedy ke krajně nepříjemné záležitosti
M2) člověk se může chovat v souladu s morálkou (morálka je z definice souhrn názorů na to, jaké chování je v dané společnosti považováno za správné) proto, že je pro něj prostě uspokojivé chovat se správně (činí ho to spokojeným, způsobuje mu to příjemné pocity) a naopak je mu nepříjemné, chovat se nesprávně, nemorálně
M3) součástí morálky bývá i morálnost (a tedy vhodnost, správnost) negativního pohledu na lidi, kteří se chovají amorálně; lidé se nechovají amorálně bezpochyby i proto, že by jim to působilo zcela reálné zhoršení společenského postavení, a tím i životní situace
M4) jednání, jehož amorálnost překračuje jistou mez, bývá v rozvinutějších společnostech ošetřeno zákony, a podle nich i trestáno. Poslední motivací, pro ty “nejotrlejší”, proč se chovat morálně, je tedy hmatatelné riziko potrestání podle zákona.
Racionální zdůvodnění základních morálních pravidel
Proč by ve společnosti měla platit vůbec nějaká morálka? Proč by si neměl každý stanovit morálku podle sebe? Vždyť žádná absolutní morálka neexistuje, viz. minulý článek!
Morálka je vždy soubor pravidel, platící pro danou společnost. Tento soubor pravidel se vyvíjí v čase v důsledku nejrůznějších vlivů, naznačených v minulém článku. Relativita morálky spočívá v tom, že existuje množství morálních otázek na něž se názory různých společností v různých dobách liší. To ale samozřejmě neznamená, že několik základních morálních pravidel není součástí téměř všech souborů morální pravidel (morálek).
A proč by vůbec nějaká morálka měla platit? No zjevně proto, že člověk je společenský tvor, a společnost je založena na spolupráci. Pokud by v dané společnosti nebylo považováno za krajně amorální např. zabít někoho např. za účelem jeho následného okradení, a v dané společnosti by takové chování bylo považováno za mravně indiferentní, pak by si nikdo v takové společnosti nemohl být jist svým životem, a tedy pro každého by bylo značné riziko v takové společnosti žít. Pro každého obyvatele takové lidské společnosti by bylo výhodnější žít mimo tuto společnost, co nejdál od ostatních – aby pro sebe minimalizoval riziko.
Tato společnost by se tedy nutně záhy rozpadla na jednotlivce, kteří by se snažili být co nejdál od sebe. Jenže žít ve společnosti přináší až extrémní výhody, plynoucí ze vzájemné spolupráce – vždyť všeho, čeho jsme jako civilizace až dodnes dosáhli, jsme dosáhli právě díky spolupráci!
Proto je maximálně racionální přijmout ve společnosti (v každé společnosti, tedy i ateistické!) taková pravidla (a postarat se o vynucování těch nejdůležitějších z nich), aby tato umožnila rozvoj společnosti a spokojený život jejich členů. Totéž lze vyslovit i v podobě mravního přikázání pro každého člena společnosti, čímž dostaneme tzv. zlaté mravní pravidlo: nečiň jiným to, co nechceš aby ostatní činili tobě.
Proč ve značné většině společností platí za nemravné krást? No protože věnuji-li na získání něčeho své úsilí, a bude-li platit za zcela morální pro kohokoliv ukradnout mi to, přivlastnit si to, pak nebude mít cenu vynakládat úsilí na získávání čehokoliv.
Stojí jistě za zmínku, že existují takové lidské společnosti, kde krást nemravné nebylo – a samozřejmě nikoliv náhodou jsou to právě různé historické společnosti “rajských ostrovů”, kde byl všeho dostatek a žádné nástroje atd., prostě nic “hodnotného” si lidé nevyráběli.
Proč je nemravné znásilňovat? Tentýž princip: kdyby nebylo znásilňování nemravné, hrozilo by každé ženě riziko, že počne dítě s někým koho nechce, přičemž navíc hrozí riziko tělesné újmy, a každému muži by hrozilo, že jeho žena otěhotní s cizím mužem aniž by tomu mohl zabránit, což je pro něj krajně nepříjemné z dobrých evolučních důvodů. (hrozí riziko, že bude muset vychovávat a investovat velké množství svých prostředků do výchovy nositele cizích genů).
Analogicky u dalších morálních otázek. Vždy je ale nutno mít na paměti to co jsem popsal v minulém článku, tedy zásadní důležitost vývoje lidské společnosti, zahrnující reflexi toho co se stalo v minulosti, a s tím spojeného vývoje morálky.
Morálka a náboženství
Všimněme si, že nikde ve výše popsaném odvození základních morálních principů jsme nepoužili náboženskou víru. Proto výše naznačené odvození platí jak pro věřící, tak pro ateisty. Věřící si jen přidávají pro vynucování své morálky (tedy těch morálních pravidel, skutečně potřebných pro fungování společnosti, navršené o hromadu dalších, zhusta nesmyslných pseudo-morálních pravidel, plynoucích z jejich víry) boží bič v podobě pravidla (M1).
Věřící dále často velice vehementně tvrdí, že i pro smysluplné definování morálky jsou zapotřebí zjevené informace od jejich Boha (viz. úvodní teze), což jsem výše uvedeným vyvrátil.
V této souvislosti si nelze nepoložit otázku: Co kdyby se ukázalo, že např. bůh sice existuje, ale na rozdíl od toho, čemu křesťané věří, ve skutečnosti nemá žádné požadavky ani preference ohledně lidského chování. Lidé jsou mu lhostejní. Znamenalo by to snad, že by se tím zhroutily základy morálky? Znamenalo by to, že věřící začnou tím okamžikem vraždit, kdykoliv to pro ně bude výhodné? Jistě že ne – právě proto, že nutnost dodržování základních pravidel jako “nezavraždíš” je zcela zřejmá i bez Boha, a tedy pro ateisty stejně jako pro věřící.
Závěr
Ukázali jsme, že hraní si s “egoistickou motivací” ateistů nemá valného smyslu, protože, striktně vzato, všichni se chováme primárně egoisticky, a není na tom nic špatného, bez ohledu na to, že mnozí by jako naši primární motivaci viděli rádi něco “vznešenějšího”.
Dále jsme ukázali, že základní morální pravidla (nezabiješ, nepokradeš, …) nutně vznikají v každé lidské společnosti (tedy i v ateistické), a že členové dané společnosti pak mají racionální motivaci ta pravidla dodržovat. Nic na tom nemění fakt, že v každé společnosti (tedy např. i ve společnosti s vysokou religiozitou) se najdou jedinci, kteří pravidla porušují a chovají se amorálně.
Tím jsme vyvrátili třídu argumentů věřících, založenou na tvrzení že ateisté principielně nejsou sami o sobě schopni poznat, co je dobré a co zlé.
Souhlas s Machim, zabít jediného nevinného člověka, abych přilákal pozornost ke svým myšlenkám, znamená nutně že jsem magor.
Povraždit 80 lidí, k tomu nemám slov. Za normálních okolností jsem proti trestu smrti, ovšem v tomto případě bych o něm přinejmenším přemýšlel.
@Machi @Michal: souhlasím s tím, že provedl nepředstavitelně zrůdný čin. To nechci nijak zlehčovat. Fakt mi to svírá srdce, když vidím co o tom píšou.
Zase na druhou stranu mi přijde to odbýt tím, že to je Magor a Psychopat takové příliš nic neříkající. Holt našli jsme škatulku a tak ho tam lupneme a můžeme v klidu spát. Mě ale nedá spát co vede evidentně chytrého, cílevědomého člověka k tomu, aby udělal něco tak hrozného? A dále: má ten čin potenciál někoho oslovit? Dával jsem tu link na jednoho konzervativního křesťana, který po formálním odsouzení prohlásil, že za to můžou primárně liberálové. Mám pocit, že tu prostě je potenciál aby z toho bylo něco většího. Uvidíme.
A jaký trest dostane? To nechme na Norech.
A navíc by pro naši debatu mohlo být zajímavé, že pro toho člověka znamená víra v boha povzbuzení. Od vlažného protestanta přes agnostika ke katolíkovi. Svátost eucharistie pro něj představuje rituál, který nám připomene, že Ježíš obětoval svoje tělo a krev na cestě k prosazení svých myšlenek. Náboženství mu dodávalo odvahu k nebezpečnému činu. “There are no atheists in foxholes”.
Slávek: co vede evidentně chytrého, cílevědomého člověka k tomu, aby udělal něco tak hrozného?
Podle mě:
1) to zjevně považoval za správné. Nemyslím si, že byl vražděním těch lidí “nadšený” ale spíš to považoval za “nepříjemnou povinnost”, bez níž ale na svoje názory není schopen patřičně upozornit. Zřejmě považoval za klíčové pro náš civilizační okruh, aby se dostalo sluchu jeho názorům. (muslimské nebezpečí)
2) vzhledem k tomu, že to považoval za správné, nedělalo mu nejmenší potíž, aby to ladilo i s jeho vírou v Boha. Bůh s tím nepochybně souhlasí, vždyť je to správné. Breivik je další z mnoha důkazů o tom, že “odstrašující účinek” hrozby zatracení a pekla je i pro věřící nevelký: stačí jim přesvědčit sami sebe, že s jejich činem Bůh vlastně souhlasí, protože to celé je prostě správné…
3) jeho interpretace víry mu zřejmě pomohla i ve výběru cíle: Byli to mladí socialisté, tedy lidé kterými on, konzervativec a pravicově zaměřený člověk, pohrdal – a dost možná byl přesvědčen i o tom, že jimi pohrdá i bůh.
4) jeho psychický defekt podle mě spočívá v tom, že naprosto nesprávně odhadl, resp. nebyl schopen správně odhadnout, tu jinak zcela přirozenou a očekávatelnou reakci společnosti na jeho čin. Tedy pocit hnusu, odporu, zděšení a rozhořčení.
5) nemyslím si, že jeho čin by mohl inspirovat kohokoliv jiného, než zase jen psychopaty. Distancují se od něj všichni, i ty nejpravicovější a nej-antimuslimštější strany. Podle mě i z ryze pragmatického a nejcyničtějšího hlediska zvolil naprosto chybnou cestu k dosažení svých vlastních cílů. Myslel si, že tím přiměje společnost k seriózní diskuzi o muslimském nebezpečí, a přitom opak bude pravdou: veškeré myšlenky které chtěl propagovat získaly jeho činem pěkně silný handicap, a ještě hodně dlouho tím budou jejich příznivci fackováni. (podívej k čemu to vede, …!)
Zajímalo by mě ale křesťanské vysvětlení! Jak je možné, že křesťan udělá něco takového?
Karel:Připomínáš mi Ježíše Krista.
Samain: No to jsem to dopracovala :-D. Ale vážně. Evangelia jsem povinně četla a s některými názory nemám problém se ztotožnit. Klidně mohl v oněch dobách, jeden z mnoha proroků mít netradiční humanistické zaměření – což ho dovedlo až k odsouzení a popravě. Proč ne – nakonec, je velký pokrok od “oko za oko ” ke ” Kdo do tebe kamenem…”
Každopádně , nejsem si historickou existencí JK jistá a v žádném případě nevěřím náboženské omáčce okolo – neposkvrněné početí, porod panny, zázraky a z mrtvých vstání.
Takže na otázku jestli se JK změnil odpovídám – ano. Pokud existoval, tak se změnil na minerály (prach) tak jako to čeká každého z nás.
Pokud existoval a evangelia opisují jeho skutečné výroky – pak zanechává svoji svoji stopu v dějinách. Každopádně to nic nemění na věci, že ti kteří se tím nejvíc ohánějí, se tím neřídí.
Samain: Každopádně , nejsem si historickou existencí JK jistá
Ani já ne 😉 A přitom Ježíš je prý “nejjasněji prokázaná historická osoba vůbec”…
Michal:1) to zjevně považoval za správné. Nemyslím si, že byl vražděním těch lidí “nadšený” ale spíš to považoval za “nepříjemnou povinnost”, bez níž ale na svoje názory není schopen patřičně upozornit. Zřejmě považoval za klíčové pro náš civilizační okruh, aby se dostalo sluchu jeho názorům. (muslimské nebezpečí)
Samain: jenže to pak popírá názor že by byl chytrý. Povraždit 67 bezbraných dětí zhnusí i mnoho těch, kteří by s ním jinak souhlasili. Já v tom chytrý tah nevidím.
2) vzhledem k tomu, že to považoval za správné, nedělalo mu nejmenší potíž, aby to ladilo i s jeho vírou v Boha. Bůh s tím nepochybně souhlasí, vždyť je to správné. Breivik je další z mnoha důkazů o tom, že “odstrašující účinek” hrozby zatracení a pekla je i pro věřící nevelký: stačí jim přesvědčit sami sebe, že s jejich činem Bůh vlastně souhlasí, protože to celé je prostě správné…
Samain: to je to, co jsem se snažila vysvětlit Josefovi v diskusi “Křesťanství a morálka”
Michal:
3) jeho interpretace víry mu zřejmě pomohla i ve výběru cíle: Byli to mladí socialisté, tedy lidé kterými on, konzervativec a pravicově zaměřený člověk, pohrdal – a dost možná byl přesvědčen i o tom, že jimi pohrdá i bůh.
Samain: Evidentně se nikdy nezajímal o sociální vývoj jedince. Málokterý mladý člověk je pravičák. Většina mladých jsou levicoví idealisti – kolik z těch dětí by bylo levičáky i ve třiceti? Bohužel – nedal jim šanci.
K odstavcům 4-5 – viz moje vyjádření k odstavci 1.
Michal:Ani já ne 😉 A přitom Ježíš je prý “nejjasněji prokázaná historická osoba vůbec”…
Samain,,,fakt jooooooooooooo? :-O
Samain: fakt jooooooooooooo? :-O
No křesťané to řikají, no… 🙂
Michale – a někteří kryptozoologové tvrdí, že v amazonii pobíhý 40ti metrový šnek – no….
Jenže Samain, oni jsou s ním v kontaktu! 🙂
Jak psal minule Protestant: Neumí si představit, že by někdo, kdo věří v Ježíše Krista, s ním nebyl v kontaktu… zejména on, Protestant, je…
Je to přitom strašně jednoduché: Chceš se přesvědčit o tom, že Ježíše lze kontaktovat? Musíš nejprve uvěřit! Nedaří se ti kontakt? Pak jsi “doopravdy” neuvěřila… 🙂
Michale – nojo, je to tak jednoduché! Ti kryptozoologové taky našli po tom šnekovi čerstvou stopu – je to kontakt?
Hmm, to já bohužel nevím 🙂
Kontakt s Ježíšem je totiž strašně tajemná věc, a sami věřící nejsou schopni vůbec říct, co to znamená a v čem to spočívá. Viz. třeba Karel. Jediné co vědí je, že potom co uvěřili tak jim “to” dává jistotu, že jsou na správné cestě.
@Michal: Když víš že existuje, tak víš že existuje. Dokud nevíš že existuje, nevíš že existuje. Víceméně tak fungují všechny esoterický a šamanský čachry. Dokud nevěříš, tak máš špatnou energii a nefunguje to, jakmile uvěříš, tak to najednou funguje.
Jinak já si myslím, že Ježíš skutečně existoval. Byl to jeden z apokalyptických proroků. Víceméně je jeho existence skutečně docela dobře prokázána několika nezávislými zdroji. Takže si můžeme být jisti že existoval asi tak, jak si můžeme být jisti i ostatníma věcma z té doby.
@Michal 1) a 2) souhlas
3) Nemyslím, že s tím víra měla něco společnýho. On tu víru spíš bral jako nástroj, která mu pomohla konat a překonat strach. Výběr cíle byl logický: lidé, kteří zastávají multi-kulti
4)-5) To jestli byl úspěšný, tak to teprve uvidíme. Myslím, že je důležitý, že pravděpodobně bude mít příležitost dál propagovat svoje myšlenky. Myslím že může nasměrovat hodně mladých lidí. S odporem společnosti počítal. Chápe, že se teď k němu nebude nikdo hlásit. Má na to svou teorii, kdy chápe, že jeho čin je nepřijatelný pro 99 procent společnosti. Do cca 2030 předpokládá jen osamělé teroristy, které to může inspirovat. A v tom možná uspěje. Předpokládá, že v té době se konflikty s rostoucím počtem muslimů vyhrotí a jeho přístup se stane akceptovatelnější pro širší vrstvy…
Prostě mi nepřijde, že žije v iluzi. O to celé je to strašnější.
@Slávek: jojo, souhlas: to že Ježíš byl jedním z apokalyptických proroků je velmi silná teorie, kterou zastává např. Ehrman, a já s ní rozhodně nemám problém. Řekněme, že jí věřím s vyšší než padesátiprocentní jistotou.
ALE, jsou zde jisté věci, které to trochu nabourávají, a nevím o tom, že by se s nimi Ehrman nějak vypořádal. Například, Slávku, proč si myslíš, že první evangelium o Ježíšovi vzniklo až minimálně 40 let po jeho smrti? Jaký by mohli mít jeho učedníci důvod, aby to čeho byli svědky nesepsali během pár MĚSÍCŮ rozjímání po jeho zmrtvýchvstání? Pochopil bych ještě pár let, ale 40?!?! A to mluvíme o Markovi, další evangelia přišla ještě později, v případě Jana o víc než 20 let později… jaký by toto MOHLO mít důvod?
Dále: někdy 10 let a později od Ježíšovy smrti a později vznikaly Pavlovy dopisy. Četl jsi je někdy Slávku bez přihlédnutí k evangeliím? (které tehdy, jakož i ještě dalších 20 let, neexistovaly?) Co o Ježíšovi vlastně Pavel říká, zkus to shrnout!
Říká že pocházel z ženy, že byl ukřižovaný, že vstal z mrtvých, a co to pro nás znamená (že nás tím spasil). ANI SLOVO o tom co učil, že vůbec něco učil (!!!), že s ním byl nějaký proces (Pilát, Herodes, a spol.), … ani slovo o zázracích co dělal, o vymýtání duchů, o kázání na hoře,… ani slovo o prázdném hrobě, o ženách co ho tam (ne)našly, … jak si TOHLE vysvětlit?
Dá se ukázat, Slávku, že Pavel o Ježíšovi neříká nic, co by nepředpovídala proroctví Starého Zákona, a co nebylo v té době obecně očekáváno, že se skutečně stane.
Co by to podle Tebe MOHLO znamenat, kdyby se ukázalo že je výše uvedené pravda?