Kniha návštěv

Zde nabízím volný prostor k diskuzi o tomto webu, připomínky k němu, náměty na vylepšení, a nebo obecné komentáře které se nehodí k žádnému z článků.

2,839 thoughts on “Kniha návštěv”

  2. protestant

    My ale například oplatky nemáme a živého Krista v chlebu a vínu nenacházíme. Pro nás je kontakt s Kristem jiný než u římských katolíků. To ale nic nemění na faktu, že život s Kristem je základem křesťanství.

  4. Michal Post author

    Katechismus katolického náboženství je kniha posvátná, poněvadž nám podává pravdy Boží. Proto je přijímáme s vírou božskou neboli nadpřirozenou. To znamená: S pomocí Boží přijímáme s nejpevnější jistotou všechno, co Bůh oznámil, neboli zjevil a čemu nás učí jeho Církev jako pravdám od Boha zjeveným. I tomu pevně věříme, co nemůžeme poznat z osobní zkušenosti nebo pochopit svým rozumem, protože ty pravdy máme od Boha.

    ThDr. František Tomášek, Katechismus Katolického náboženství, 1955.

    Myslím, že tuhle knihu bych měl taky zařadit jako doporučenou četbu do naší knihovničky 😉 Protestante, no není Tomáškův Katechismus také svědectvím z víry? Neměl bys ho brát stejně vážně, jako Bibli?

  5. Michal Post author

    Kdo jsou andělé? – Andělé jsou pouzí duchové, kteří mají rozum a svobodnou vůli, ale těla nemají. Když Bůh stvořil anděly, byli zprvu svatí a přirozeně blažení. Bůh je stvořil ke své cti a slávě, k jejich blaženosti a k naší ochraně. Byli svatí, to znamená: Byli obdařeni milostí posvěcující. Měli si ji zachovat a tak si zasloužit nebe. Byli přirozeně blaženi, to znamená: Nic jim nechybělo a byli víc než spokojeni. Všichni andělé však nezůstali svatí a blažení. Někteří z nich se dopustili těžkého hříchu tím, že zpyšněli. Tak ztratili milost posvěcující a Bůh je zavrhl do pekla. Říkáme jim zlí duchové. Vůdce padlých andělů se jmenuje Lucifer. Velmi mnozí andělé zůstali však svatí. Bůh je za to odměnil věčnou blažeností v nebi.

    Svatých andělů je nesčíslně mnoho. Mluvíme o devíti sborech neboli kůrech andělů. Jsou to: Andělé, Archandělé, Síly, Mocnosti, Panstva, Knížectva, Trůnové, Cherubíni a Serafíni. Z archandělů se uvádějí jménem: Rafael, Gabriel a Michael, jakožto “kníže vojska nebeského” a vítězný bojovník proti zlým duchům.

    atd. Zajímavé! Tak tohle všechno Katolíci vyznávali ještě před 60 lety … a kdo ví jestli ne ještě i dnes? Nevíte někdo, jestli tenhle “přírodopis andělů” ještě stále “platí”? 🙂 A pokud neplatí, tak co se stalo, že platit “přestal”? Důsledek jakého “objevu” to byl?

  7. Michal Post author

    Jen tak, Médea zde o tom několik let mluvila, tak jsem do toho nakouknul 🙂

    Ale ono, co je na tom špatného? Proč Ty se hrabeš v něčem 2000-3000 let starém? (Bible)

  9. Medea

    Michal: “Nevíte někdo, jestli tenhle “přírodopis andělů” ještě stále “platí”? :)”

    Viera v duchovné netelesné bytosti – anjelov, je u katolíkov povinná, teda je to dogma.

    Avšak, učenie o 9 chóroch anjelských, je len slobodnou teologickou mienkou, teda katolík mu nemusí veriť.

    K tým 9 chórom:
    Dionýsios (pseudo)Areopagita (v stredoveku bol zamieňaný s prvým athénskym biskupom alebo aj s mučeníkom sv. Denisom z Paríža) napísal okolo roku 500 pôvabné dielko – angelológiu: „O nebeskej hierarchii“. Je to teologický traktát napísaný v duchu kresťanského neoplatonizmu, v ktorom Dionýsios rozpracúva teóriu anjelskej fauny 😀
    Dionýziove diela silne ovplyvnili stredovekú teológiu. Aj Tomáš Akvinský z Dionýzia vychádza.

    De Coelesti Hierarchia: http://www.esoteric.msu.edu/VolumeII/CelestialHierarchy.html

  13. Lamia

    Zdravím, zaujalo mě to vyprávění o Karlově dekonverzi. Většinou člověk čte spíš o opačném – jak Ježíš proměnil můj život, etc. Víra není o rozumu, pokud začnete jakýkoliv systém, postavený na empiricky neobhajitelných dogmatech do hloubky zkoumat, nevyhnutelně se to začne rozpadat. Pokud si na to vzpomínám, Lewis, myslím, se snažil křesťanství racionálně obhájit, ale i přítel křesťan uznal, že se mu to moc nepovedlo. Zajímavé by bylo hlavně srovnat řekněme stav psychiky konvertity, člověka, který prošel podobnou dekonverzí jako podle svého vyprávění Karel, a třeba člověka, který věřící nikdy nebyl. Protože nevíra má taky různé stupně a příčiny, pokud vím.

  14. Danner

    Lewis na základě svých domněnek o smyslu života došel k tomu, že jediné, co z logiky dává smysl je buď křesťanství či existencialismus. Ale jen theismus má alespoň naději, že to má smysl. Tak se rozhodl mezi ničím a něčím.
    Co se týče agnostismu, nevím, jestli existuje někdo, kdo by si něco na internetu přečetl, a po své podvědomé konverzi prostě přestane reagovat.

    http://s-mysl.blog.cz/1111/nahoda#103876494

  16. Medea

    Označme si integrál z funkcie 1/x^2 na intervale od [n, ∞) ako I(n). Je zrejmé, že I(n)=1/n.

    I(n-1) je väčší ako suma radu 1/k^2, kde k prebieha cez celé čísla počínajúc n (pretože táto suma je dolným Riemanovým integrálom pre delenie intervalu [n-1, ∞) dané celočiselnými uzlovými bodmi). Analogicky dostávame, že I(n) je menší ako spomínaná suma.

    Teda každý člen Michalovej postupnosti sa nachádza v intervale:
    [nI(n), nI(n-1)]=[1, n/(n-1)]. Limita postupnosti n/(n-1) je však 1, teda Michalova postupnosť má limitu 1.

  17. Medea

    Oprava:

    namiesto “je dolným Riemanovým integrálom” malo byť: “je dolným súčtom Riemanovho integrálu”, tak 🙂

  18. Medea

    Ešte k tej úvahe, čo som použila pri riešení Michalovho príkladu:

    Tá úvaha sa dá zovšeobecniť.

    Samozrejme, že akákoľvek nezáporná monotónna funkcia, definovaná na nejakom intervale, má na tomto intervale Riemanov aj Lebesgueov integrál a oba integrály sa rovnajú (ich hodnota však môže byť aj ∞).

    Nech f je monotónna funkcia na intervale [1, ∞). Ako I(n) si označíme integrál z funkcie f na intervale [n, ∞), pričom n je prirodzené číslo a ako S(n) si označíme sumu všetkých čísel f(k), kde k je celé a súčasne k ≥ n.

    Potom pre každé celé n, kde n ≥ 2 platí nerovnosť:

    I(n-1) ≥ S(n) ≥ I(n)

  19. Medea

    No, vidím, že z môjho predošlého príspevku vypadol dôležitý predpoklad. Tá funkcia f nie je iba monotónna, ona je samozrejme (rovnako ako funkcia 1/x^2) nerastúca (Michal, prečo si ma neopravil? ;)), tak teda oprava:

    Ešte k tej úvahe, čo som použila pri riešení Michalovho príkladu:

    Tá úvaha sa dá zovšeobecniť.

    Samozrejme, že akákoľvek nezáporná monotónna funkcia, definovaná na nejakom intervale, má na tomto intervale Riemanov aj Lebesgueov integrál a oba integrály sa rovnajú (ich hodnota však môže byť aj ∞).

    Nech f je nerastúca funkcia na intervale [1, ∞). Ako I(n) si označíme integrál z funkcie f na intervale [n, ∞), pričom n je prirodzené číslo a ako S(n) označíme sumu všetkých čísel f(k), kde k je celé a súčasne k ≥ n.
    Potom pre každé celé n, kde n ≥ 2 platí nerovnosť:

    I(n-1) ≥ S(n) ≥ I(n)

Comments are closed.