Já mám ještě poznámku k tomu co zde namítl Protestant. Podle mě to je strašně laciný trik, spočívající defacto výhradně na jeho starém známém předefinovávání slov.
Protestante, píšeš, že to že Praha je hlavní město ČR je jenom naše dohoda. To samozřejmě je, a já jsem taky zcela záměrně zdůraznil to V DANÉM KONTEXTU. Kontext naší společnosti zahrnuje i to, že jsme se dohodli, že Praha je naším hlavním městem, a V DANÉM kontextu teda JE Praha naším městem - absolutně a bez výhrad.
POKUD to chceš relativizovat, pak vlastně relativizuješ vůbec samotnou možnost používat JAZYK - protože význam jakéhokoliv slova je definován právě naší domluvou na významu těch slov!!! A jsou-li tyto domluvy jasně dány - a ony jsou - pak o pravdivosti daných tvrzení má smysl rozhodovat v absolutním smyslu.
Čili ano, Praha je naším hlavním městem, 2+5=7, skutečně a doopravdy, a Země je kulatá - páč všichni víme co se rozumí pojmem Země, a co se rozumí pojmem kulatá, a všichni taky víme jestli pojem Země zahrnuje její magnetické pole nebo ne. A pokud by to náhodou někdo nevěděl, pak se to tvzení stává NEJASNÝM (NIKOLIV teda že nemůžeme rozhodnout o tom, zda platí nebo ne!) a je potřeba ho zpřesnit. Teda stačí se domluvit, jestli tam to magnetické pole zahrneme nebo ne. A jakmile se domluvíme, tak to tvrzení zase BUĎ platí, NEBO neplatí, teda BUĎ je pravdivé, NEBO ne.
Čili platí co říkám od začátku: v korektních tvrzeních má rozhodně jasný smysl mluvit o jejich absolutní pravdivosti. Můžeš ji zpochybnit jen tak, že budeš zpochybňovat význam jednotlivých slov - začneš si "hrát na to", že jim nerozumíš, že nevíš co přesně znamenají, ačkoliv to samozřejmě každý moc dobře ví, a víš to i ty.
Takže tak.