Můžeme v náboženství hledat absolutní morálku?

[Michal]

[slavek]

Kluci, já se v tom ztrácím

Já to tam klidně napíšu be omylů a pravdy:

"Je jen potom na mých schopnostech a investicích, abych ostatní přesvědčil o svém pohledu na věc o kterém se domnívám, že je správný."

[Michal]

[protestant]

[Michal]

To taky mimochodem bylo předmětem mých posledních dvou příspěvků pod mým posledním článkem. IMHO to je totiž zásadní postřeh.

Člověk může účastí v diskuzi sledovat různé záměry. Může se snažit
1) účastí v diskuzi zvyšovat legitimitu svých postojů, a současně (např. trollingem) bránit v tom, aby se diskuze mohla někam posunout, a mohlo z ní vzejít něco smysluplného
2) a nebo může CHTÍT zjistit, která z obou stran má pravdu (resp. zda se náhodou nepletu), a využít k tomu co nejsmysluplněji a nejkonstruktivněji námitky protistrany

IMHO celá diskuze kolem víry vázne na tom, že věřící zhusta sledují cíl (1), zatímco my cíl (2). Protestant je toho křišťálově jasným důkazem.

Hodlám o tom napsat jeden z dalších článků.

[protestant]

[slavek]

Ještě k té samozřejmé relativitě morálky. Třeba ženská obřízka je příklad, který je nám myslím mnohem bližší než Holocaust. Je to systematické a bolestivé mrzačení miliónů tak, že si potom nesou negativní následky celý život. Takto postavené , je to zcela jasně nemorální záležitost, která způsobuje v celku nepředstavitelné utrpení strašně mnoha lidem.

na druhou stranu je stejné množství lidí přesvědčeno o potřebnosti této obřízky a je zdokumentováno i mnoho set případů, kdy se dívky obřezaly samy, aby zabránili úřadům ve stíhání jejich rodinných příslušníků.

[Michal]

[protestant]

[Michal]