Podle mě je přirozené, že lidi mají pocit, že Pythagorova věta existuje v jiném smyslu než např. hodinky. Je to ale podle mě sebeklam, který souvisí s tím, že na matematickou formuli si člověk nemůže sáhnout. Z hlediska existence ale obě věci existují ve stejném hmotném smyslu. To, že lze abstrahovat informaci z nosičů a pracovat s nimi jako s objekty je pravda, ale ty objekty budou zase jenom nějaké stavy hmotného mozku.
Nerozumím v čem je ta užitečnost konceptu imaginární existence. Nezdá se mi, že bych na základě svého materialistického přesvědčení dospěl k nějakým jiným závěrům než ty (když si tedy tykáme ), když zavádíš navíc jakýsi další druh existence. Ale třeba se mýlím. Rád si poslechnu nějaký protipříklad.