Protestante, napsal jste, že
Smrt je přirozená část života. Není na ní nic fuj.
Na smrti je založena evoluce.Pokud to křesťané vidí takto, pomohl byste mi rozšifrovat následující tvrzení?
"Smrt, viděno autory Bible, v sobě nemá nic vznešeného ani logického. I my sami si to dobře uvědomujeme, zvláště při smrti našich nejbližších, nebo dozvíme-li se o absurdních neštěstích lidí v rozkvětu sil. Kurt Marti, švýcarský křesťanský básník, to nesmírně sugestivně vyjádřil v básni o smrti svého mladého přítele:
Pánu našemu Bohu / se vůbec nelíbilo / že zemřel Gustav Lipps / v dopravní nehodě.
Tak za prvé: byl ještě příliš mladý, / a za druhé: laskavý ke své ženě, / za třetí: děti ho milovaly, / za čtvrté: přátelům byl věrný, / a za páté: měl spoustu nápadů.
Ve jménu toho, který povstal z mrtvých, / ve jménu toho mrtvého, který povstane z mrtvých: / Nesouhlasíme s tím, že zemřel Gustav Lipps.
Podle celé Bible je smrt v lidském životě zcela cizorodým prvkem. Je vetřelcem v dobrém Božím světě. Původně nebyla člověku určena. Vzpomeňme si např. na to, jak se Ježíš rozhorlil u hrobu svého přítele Lazara (J 11,35–38). A podle stejného Písma smrt bezprostředně souvisí s hříchem, je jeho důsledkem. „Mzdou hříchu je smrt,“ říká známý text z epištoly Římanům (Ř 6,23). Kdo se poddá hříchu, dostane jako výplatu smrt. A protože hříchu nějakým způsobem podléhá každý člověk a celé lidstvo, podléháme všichni také smrti.
Jak to hřích dělá? Jak to, že má tak velkou moc? V řeckém orginálním biblickém textu je zde užito slovo označující jedovatý trn, žihadlo či smrtelné uštknutí. Bodnutí či uštknutí hříchu je tak tragické, protože ruší vztah důvěry mezi člověkem a Bohem! Hřích a ďábel, který k němu ponouká, dává těm, kdo se dali do jeho služeb jako mzdu smrt. Člověk, který je jen „sám svůj“ (heidelberský katechismus), nerespektuje dobrou Boží moc a dobrovolně se uzavírá jen do prostoru svých vlastních možností. Smrt je pak logicky jeho poslední perspektiva: Nestojíš o Pána Boha? Dobře, nebude se ti vnucovat. Dá ti svobodu. Ale uvědomuješ si, že pak – tváří v tvář svému konci – nebudeš mít žádného průvodce?
Takto se hřích stává zbraní smrti. Právě hřích umožňuje, aby smrt měla tak obrovskou moc. Kde umírá zasažen hříchem důvěrný vztah mezi člověkem a Bohem, tam umírá i člověk, odstřižen od Boha, dárce života."
http://liben.evangnet.cz/kazatelna/kde- ... likonocni/