od Michal » stř říj 05, 2011 3:25 pm
Já se s nimi v podstatě ztotožňuji. Podle mého názoru věda rozhodně na křesťanských základech nestojí, a je tomu spíš naopak: křesťanství působilo dlouhou dobu proti vědě.
Zrovna včera jsem byl v knihkupectví, a líbila se mi tam jedna kniha o historii matematiky. Nakoukl jsem do ní, a hned jsem si všiml, jak z asi 500 stránkové knihy je období 500-1500 n.l. věnováno pouhých pár stránek! (přičemž i tak tam byli jmenováni kromě Vieta i učenci, o kterých jsem v životě neslyšel, tedy málo významní) Autor samozřejmě komentuje souvislost s křesťanstvím, a přichází i se zajímavou myšlenkou odkud by ta TEHDEJŠÍ (i když minimálně tisíc let trvající!) antipatie křesťanství vůči vědě mohla pocházet: Věda byla byla totiž značně rozvinuta v antice. A antika byla chápána jako pohanská. Z antiky byl v podstatě uznáván hlavně Aristoteles, a ten teda s vědou mnoho společného neměl (je třeba známý jeho mimořádně kontraproduktivní názor, že experiment je cosi nepotřebného, ne-li přímo nízkého, až špatného - všechno potřebné je člověk schopen zjistit rozumem. Rozumem pak zjistil třeba věci typu, že lehčí věci padají pomaleji než těžší, a tento omyl přežil až do dob Galilea a jeho experimentu s věží v Pise...)
V souvislosti s averzí křesťanství vůči vědě zmiňoval autor i zničení Alexandrijské knihovny (k čemuž dal podnět jistý Theofil - jak příznačné), což byla IMHO naprosto šílená a nenahraditelná ztráta, a ostudná skvrna v historii křesťanství.
Dalším důvodem bylo, že věda byla chápána jako světská moudrost, zatímco křesťanství hlásalo Pavlovými slovy Krista ukřižovaného, tedy Slovo Boží. Autor zmiňuje i názor nějakého středověkého teologa, že k čemu rozum a věda, když máme Slovo Boží, a veškeré vědění je v Něm? Myslím, že toto byl v ranném středověku dost vlivný postoj. Dále znovu připomeňme Luthera, a jeho "není většího nepřítele víry, než rozum..."
Taky jsem narazil na zábavnou poznámku, že prý cca v 10. století Evropští teologové řešili, jestli by vůbec lékaři měli léčit nemocné - vždyť se tím vlastně pletou Bohu do jeho výsostného práva rozhodnout, na co daný člověk zemře! No, tento spor byl rozřešen ve prospěch názoru, že by léčit měli - čemuž se nelze příliš divit, vždyť i duchovní a církevní hodnostáři bývali nemocní, že...
A nakonec ještě poznámku ke Slávkovi, který tu před pár týdny říkal, že tedy dobrá, křesťanství před rokem 1500 vědě příliš nakloněno nebylo, ale stejně tak zaostával i okolní svět. Islámský, a Čína. Nuže, v té knize je jasně prokázáno, že to tak není. Zatímco Evropské brilantní mozky se utápěly v teologických disputacích, Muslimové a Číňané pěstovali jak matematiku, tak i vědu obecně, a měli i docela významné výsledky (i když po roce 1500 je Evropa převálcovala, o tom není sporu).
PS. pořád platí ten Protestantův postřeh, že ten zlom velmi slušně souhlasí s nástupem reformace. Máslo na hlavě má teda IMHO hlavně katolická církev.