Slávku, ale podle mě ty přeceňuješ ten subjektivní pocit "uvědomění si" toho rozhodnutí. Člověk může být odpovědný, před Bohem i před lidskými soudy, protože evidentně přemýšlíme, zvažujeme okolnosti které považujeme za důležité, a rozhodujeme se podle toho. To, že si to rozhodnutí "uvědomíme" o malinko později než byl "jasný" celý výsledek toho rozhodovacího procesu, IMHO celou tu situaci nikterak nerelativizuje.
Podle mě fakt jde o to, že mozek je "JENOM" nesmírně složitý biologický neuronový počítač. A nic víc, žádná "nadpřirozená" (víc mi tam sedí anglické "divine") svobodná vůle.