Ježíš byl praktikující žid a za svého života se zabýval jen židovskými otázkami a kázal jen židům. Pokud si pozdější křesťané vyložili odkaz Ježíše tak, že mají opustit náboženské praktiky judaismu v celé jejich šíři, může se nám při zpětném pohledu zdát podivné, že lidé, kteří měli k Ježíši nejblíž ještě za jeho života, zjevně jeho slova vůbec nepochopili.
Nikoliv přijetím Ježíše, ale přijetím Pavla se od sebe oddělili ti, kteří ještě stále vyznávali určitou podobu judaismu a ti, kteří mateřskou víru zcela opustili. Na čem tedy vlastně spočívá křesťanská víra, když to nejsou život, ani skutky Ježíše Krista?