Sčítání lidu 2011

[Michal]

Hm, a koukám že lidí kteří se hlásí ke "křesťanství" je v celé ČR jen 13034

Prostě, tohle statistický úřad poněkud nezvládl. Resp., tahle data jsou v surové podobě k ničemu, je třeba je patřičně posčítat a ty kategorie vytvořit znovu a jinak.

[Neruda]

V diskusích o příčinách toho, proč se tolik lidí nevyjádřilo o své církevní příslušnosti, se opakuje myšlenka, že mnoho lidí se odmítlo vyjádřit proto, že ta odpověď nebyla povinná, že se tím cítili obtěžováni a že měli za to, že státu do toho nic není.
Jistě stojí za úvahu, ale byla by věrohodnější, nebýt toho, že ačkoliv většina církví, zejména těch velkých, zaznamenala pokles počtu těch, kdož se k nim hlásí, u některých došlo naopak k vzestupu:

Rok 2001 Rok 2011
Církev bratrská 9 931 10 872 + 941
Církev řeckokatolická 7 675 9 927 + 2252
Církev Křesťanská společenství 4 012 9 387 + 5375
Apoštolská církev 4 565 4 934 + 369
Starokatolická církev v ČR 1 605 1 736 + 131

Kladu si otázku: cožpak pro tyto lidi nebyla položka "náboženství" nepovinná? Cožpak pro ně nebylo uvedení údaje o jejich náboženství obtěžováním? Cožpak tito lidé neměli za to, že státu do toho nic není?

Patrně ne. A nebo možná si všechna tato negativa uvědomovali, ale nebyla pro tak důležitá, aby jim zabránila dát otevřeně najevo, k jaké církvi se hlásí. Zdá se tedy, že byť bylo vyplnění tohoto údaje nepovinné a pro někoho obtěžující, nedotklo se to těch, kdož to se svou vírou berou vážně. Jinými slovy: ti, kdož své náboženství považují za významné, se k němu otevřeně přihlásili, a to všem překážkám navzdory.
Tak se ptám, proč podobně zásadoví nebyli členové tří největších církví a v takových počtech je zapřeli.

[Michal]

Podle mě velmi pravděpodobná odpověď zní: no, protože jich skutečně reálně výrazně ubylo. A ubylo jich především mezi těmi "vlažnějšími" členy, což vysvětluje i fakt, že pokles u účastníků bohoslužeb je "jen" kolem 10%.

[slavek]

Děláte z komára veblouda. Malá spolecenstvi mají úplne jinou dynamiku než větší církve a na věci v radu tisícovek proste moc nejde vztahovat statistika. Ty mozné chyby tam jsou obrovske. Nekteré z tech cirkvi skutecne mohly třeba významne narůst a proto nezaznamenaly úbytek. Třeba církev reckokatolicka je tvořena hlavně východními Slováky a Ukrajinci. Vyvozovat z nárůstu 2000 něco o religiozite cechů je blbost.

[slavek]

[Michal]

[Neruda]

Slávku,
připouštím, že možná dělám z komára velblouda, protože statistika není můj obor. Ale jak koukám, tak vidím, že v tom nejsem sám a když se nás mýlí víc, je to snesitelnější . Vzestupu u některých menších církví si všimli i křesťani a neberou to na lehkou váhu
http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=22872
http://aktualityhvezd.wordpress.com/201 ... le-rostou/

Já si samozřejmě nemyslím, že výsledek třeba u ŘKC znamená, že jim 1,7 milionu lidí odešlo do jiných církví, nebo mimo jakoukoliv církev anebo že odpadli od víry (i když takoví tam asi také budou). Ale už jenom samotný fakt, že nepovažovali za potřebné vyjádřit svou příslušnost k ŘKC, mě zaráží. To se stydí za svůj team? Bojí se nečeho? Argument, že státu do toho nic není, tu obstojí jen zčásti. ŘKC se trvale prezentuje jako významná složka společnosti a neopominutelný partner státu. Teď to budou mít biskupové složitější, protože kdokoliv jim může oponovat s tím, že buď jich početně radikálně ubylo nebo že možná sice ne, ale že jejich ovečkám nestojí tato církev za to, aby se k ní přiznali, tak jaký význam asi může mít a proč by tedy stát měl na ni brát nějaký velký ohled.

[Michal]

Přesně tak, ten Nerudův postřeh je velmi trefný. Církevní věřící by byli sami proti sobě, kdyby se ke své víře nehlásili!

[protestant]

[Michal]

Ne, nikoliv zisku: Věřícím přece jde, a musí jít, o udržení společenského postavení církve! Vždyť stát přece církve platí, platí duchovní, platí opravy kostelů, financuje jejich běžný provoz (energie, vytápění, atd.) A společenské postavení církve je přímo závislé na tom, kolik se k té které církvi hlásí lidí. Čím míň lidí se k církvím otevřeně hlásí, tím slabší je jejich vyjednávací postavení se státem, a to v celé řadě otázek, těmi finančními počínaje, ale zdaleka nikoliv konče.