V minulém článku jsem zdůvodnil, že samotná teze „evangelia sepsali očití svědkové“ není samospasitelná. Z ní samotné toho příliš neplyne, nevím-li, co přesně naši svědkové viděli a co se i oni jen doslechli, jak s informacemi nakládali, atd. Evangelia navíc nepsali očití svědkové v žádném smyslu, a měli tedy z doslechu vše. Navíc jsou autoři evangelií anonymní, takže vůbec netušíme, co je to za lidi, jaký měli k popisovaným událostem vztah, co bylo jejich cílem, atd. Evangelia k tomu všemu nejsou nezávislá, ale (přinejmenším) první a třetí zásadně vycházelo z druhého (Markova).
Dnes prozkoumáme, jak se obsahově liší příběhy jednotlivých evangelistů o Ježíšově posledním dni, jaké obsahují logické a historické problémy, a co z toho všeho lze vyvodit.
Jidášova zrada
Podle všech evangelistů měl Jidáš Ježíše zradit tím, že jej strážím identifikoval (polibkem, či jinak – např. dle Jana tak, že stráže za Ježíšem prostě zavedl). To ovšem nadává smysl: Ježíše přece každý v té době znal, veřejně kázal v Jeruzalémském Chrámu, bavil se s Farizei – proč by mělo být potřeba na tohoto člověka ukázat? Není ani zřejmé, co tím vlastně chtěli autoři evangelií (při přirozeném čtení) říct – jistě nepočítali s tím, že čtenář nepřemýšlí, a že si neumí dát dohromady dvě a dvě.
Bráno jako historie je epizoda s Ježíšem krajně nevěrohodná, a to samé platí, pokud bychom to chápali jako (reálně se tvářící) příběh.
Velekněz a Velerada
Po Ježíšově zatčení jej dle Synoptických evangelií (tedy dle Marka a dle těch, kteří Marka použili pro sepsání svého evangelia) odvedli do Židovské velerady, které předsedal velekněz Kaifáš. Žádný ze synoptických evangelistů nepíše ani nenaznačuje, že by slyšení před Veleradou něco předcházelo (např. Matouš (26:57) píše:
Ti, kdo Ježíše zatkli, ho pak odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili znalci Písma a starší.
Tedy po zatčení ho odvedli ke Kaifášovi, nikoliv k Annášovi. Dle Synoptiků Ježíše vyslýchala celá Velerada.
Naproti tomu Jan uvádí něco zcela jiného. Podle Jana odvedli Ježíše nejdříve k Annášovi, zeti Kaifáše. Podle Jana byli snad oba veleknězové, což je samo o sobě podivné (Annáš 18:22, Kaifáš 18:24). Teprve od Annáše odvedli dle Jana Ježíše ke Kaifášovi. Annáš Ježíše vyslýchal sám, jen v přítomnosti stráží. Jan nepíše nic o výslechu před Veleradou (Sanhedrinem).
Synoptici se shodují, že před veleknězem bylo proti Ježíšovi vzneseno obvinění z rouhačství (konkrétně že o sobě prohlašoval, že je Boží Syn, který bude sedět po pravici Boha a sestoupí nebeskými oblaky).
Jan o žádném obvinění před Veleknězem nemluví.
Před Pilátem
Naskýtá se zajímavá otázka, proč byl Ježíš před Piláta vlastně předveden. Židé si mohli své odsouzené popravovat sami, a pro Římany by ani nedávalo smysl vyhrazovat si nějaké schvalování, koho si Židé smějí popravit. Navíc, nikdo z evangelistů ani nepíše, že bylo nutné Ježíše předvést před Piláta z důvodu, že jedině Pilát může rozhodnout o jeho smrti. Máme dokonce příklady ze samotných evangelií, že Židé mohli popravovat bez spolurozhodování Římanů. Například Herodes (který Ježíše také soudil) dal popravit Jana Křtitele jen tak, prostě za ním poslal kata a bylo. (Mk 6:27) Čili proč pak Židé odvedli Ježíše k Pilátovi, kterému přitom vůbec nebylo jasné, zač by jej měl popravovat, a opakovaně jej vyhlašoval za nevinného? Vůbec to nedává smysl.
Pokud byl Ježíš obviněn z rouhačství, pak je celá záležitost o to divnější, protože pro rouhače měli Židé stanovený trest v Mojžíšově Zákoně – a to trest smrti ukamenováním. A ukamenovat jej mohl kdokoliv, v neposlední řadě i rozvášněný dav. Předávat jej Pilátovi, který navíc dle evangelií neviděl k jeho potrestání důvod, opět nedává smysl.
Mimo to, pokud by Ježíš ležel mocným „v žaludku“ z nějakých osobních důvodů (např. Farizeům, z důvodu nepříliš lichotivých prohlášení o nich), bylo by zřejmě mnohem schůdnější cestou někomu zaplatit, aby Ježíše prostě zavraždil, než přesvědčovat Piláta, aby jej dal popravit…
Před Pilátem se rovněž odehrála epizoda s Barabášem. Žel, zde se skrývá další historické úskalí. Nevíme o žádném zvyku propouštět na svátek Pessah jednoho vězně. Mimo to, Pilát byl znám svou brutalitou a přísností, a je velmi obtížně představitelné, že by dal propustit vraha a násilníka Barabáše.
V popisu slyšení před Pilátem se skrývá jeden poměrně zásadní rozpor mezi autory evangelií. Podle Synoptiků Ježíš prakticky stále mlčel. Podle Marka řekl jen „Sám to říkáš.“, a Marek explicitně tvrdí, že Ježíš už pak vůbec neodpovídal (Mk 15:5)
Podle Jana naproti tomu Ježíš s Pilátem čile filozoficky konverzoval.
Podle všech evangelistů byl Ježíš před Pilátem obviněn z toho, že se prohlašuje za Mesiáše, tedy Židovského Krále. Prohlašovat se za Mesiáše ovšem v té době nebylo, jak se odborníci shodují, nikterak trestné, a potvrzuje to ostatně i sám Pilát dle evangelií (Vězte, že podle mě je nevinný, Jan 19:4)
Jediný Lukáš naznačuje další světský motiv (Lk 23:2), proč by měl Ježíš být stíhán: Podle Lukáše byl před Pilátem obviněn z toho, že nabádal k neplacení daní. To ovšem podle všech Synoptických evangelií není pravda, právě naopak (Dejte co je Císařovo, císaři, co je Božího, Bohu! Mk 12:17), a dále by takové Ježíšovo kázání nedávalo v kontextu jeho apokalyptické logiky smysl (Ježíš nabádal k rozdání všeho, jaký by tedy mělo smysl, aby lidem doporučoval neplatit daně?) Lukáš je jediný, kdo se o tomto nesmyslném a nepravděpodobném obvinění zmiňuje.
U Heroda
Další potíž je s výslechem u krále Heroda. Jediný, kdo o něm mluví, je Lukáš. U ostatních evangelistů naprosto nic nenaznačuje, že jej Pilát někam odeslal, a odtud se Ježíš vracel zase zpět k Pilátovi. Přečteme-li si např. líčení v Markovi (Mk 27:11-24), nebo u Jana (Jan 18:28-19:16) je vidět, že tam prostě není pro jakoukoliv mezi-epizodu s Herodem místo.
Lukáš navíc věděl, co napsal Marek, a přesto že jej mnozí nazývají „úžasným historikem“, nezmínil se ani slovem, že se prameny ohledně Ježíšovy návštěvy u Heroda různí.
Rozpor s Herodem považuji za významný. Považuji za pravděpodobné, že Lukáš si to setkání vymyslel. Je to jeho literární konstrukt, kterým Lukáš “vylepšil” svůj příběh.
Ježíšova cesta s křížem
Skýtá další rozpor. Podle autorů Synoptických evangelií nesl Ježíšovi kříž Šimon Kyrénský. Podle Jana však nesl Ježíš svůj kříž sám, a to od chvíle kdy se jej chopili vojáci, výslovně až na místo, kde byl pak ukřižován (Jan 19:16-17).
Nápis na kříži
Evangelisté se také zábavně liší v tom, co bylo napsáno na kříži.
Marek: ŽIDOVSKÝ KRÁL.
Matouš: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.
Lukáš: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.
Jan: JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL
Matouš i Lukáš věděli, co napsal Marek, a opět poněkud opomněli zmínit, že jejich prameny se ohledně nápisu na Ježíšově kříži liší, což je signálem o jejich důvěryhodnosti.
Kdy byl Ježíš ukřižován?
Podle Synoptických evangelií byl Ježíš ukřižován kolem deváté hodiny dopoledne v den PO sváteční večeři svátku Pessah. (Mk 15:25)
Podle Jana byl však Ježíš ukřižován v poledne (12:00) v den PŘÍPRAV na svátek Pessah, tedy PŘED sváteční večeří (Jan 19:14). V souladu s tím, u Synoptických evangelistů Ježíš tráví sváteční večeři se svými učedníky (známá Poslední večeře), zatímco u Jana žádná sváteční večeře vůbec není, protože podle něj byl Ježíš už tou dobou ukřižován!!! Důvodem je, že podle Janova teologického náhledu byl sám Ježíš symbolickým obětním “beránkem”, to jeho oběť měla být vrcholem svátku Pessah. On byl tím beránkem, který se obětoval za nás všechny. Jan tomuto teologickému pohledu přizpůsobil celý příběh, např. u Synoptiků shánějí učedníci beránka na večeři, zatímco u Jana se žádný beránek neshání, protože to nebylo potřeba.
Tento rozpor je mimořádně zásadní.
Ježíšovo chování na kříži
Podle Marka trpěl Ježíš na kříži pochybnostmi. Snad se i bál. Volal, Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? (Mk 15:34) To byla podle Marka také jeho poslední slova.
Matouš použil poslední slova podle Marka, zato Lukáš je pozměnil, aby Ježíš působil méně nejistě. Podle Lukáše Ježíš hlasitě zvolal: Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha! (Lk 23:46)
U Jana není už po nějaké Ježíšově nejistotě ani stopy. Ježíš podle Jana řekl několik vět, o kterých se nikdo jiný nezmiňuje (Ženo, hle, tvůj syn. Učedníkovi řekl: Hle, tvá matka. Pak řekl: Žízním. A nakonec „Je dokonáno“.)
Rozpor s Ježíšovým chováním na kříži je opět z těch zásadních. Zda byl Ježíš nejistý, nebo naopak sebejistý, to je klíčová věc s teologickými konsekvencemi. A opět: minimálně Lukáš věděl o Markově verzi s nejistotou. Nejen že ji nezmínil, ale navíc je poměrně důvodné předpokládat, že si Ježíšovo chování záměrně posunul tak, aby ladilo s jeho teologickým názorem.
Můžeme samozřejmě Ježíšovo chování „sloučit“ do jednoho, a dát dohromady jak výroky svědčící o nejistotě tak ty o jistotě – jenže tím, jak píše Ehrmann, dostaneme NOVÉ evangelium. Nebude to ani Marek, ani Jan, bude to paskvil.
Jevy provázející Ježíšův skon
Podle Marka se ve chvíli Ježíšovy smrti roztrhla opona v Chrámu.
Podle Lukáše se navíc v poledne setmělo na tři hodiny. (Lk 23:44)
Matouš pro změnu nemluví o zatmění („vylepšil“ Marka nezávisle na Lukášovi) ale zato kromě roztržené opony „skály pukaly, země se třásla, hroby se otvíraly (!) a těla mnoha zesnulých svatých vstala (!). Ti pak po Ježíšově smrti vyšli z hrobů a ukázali se mnoha lidem“. (Mt 27:53) Opravdu škoda, že je Matouš jediný, kdo si této nezapomenutelné show všiml. Opět považuji za pravděpodobné, že Matouš zde kreativně vylepšil Markův příběh. Prostě si to celé vymyslel, aby učinil svůj příběh zajímavějším, případně z nějakých teologických důvodů – například aby učinil svého Mesiáše mocnějším (když zemřel, země se třásla a skály praskaly, hroby se otvíraly…!).
Jan nemluví o vůbec žádných jevech provázejících Ježíšův skon, dokonce ani o roztržené oponě ne.
Jak dlouho byl Ježíš na kříži?
Trest smrti ukřižováním byl vyhrazen pro zločince a různé buřiče a nepřátele Impéria. Součástí trestu bylo ponechat odsouzence na kříži pro výstrahu ostatním tak dlouho, dokud tělo nerozklovali draví ptáci a dokud nepodlehlo rozkladu. Často mnoho týdnů.
Podle evangelií byl však Ježíš sňat z kříže na přímluvu Josefa z Arimateje. Toto je však jen velmi obtížně představitelné. Pilát byl brutální člověk, který držel kolonii jemu svěřenou železnou rukou. Ani v nejmenším se nerozpakoval použít násilí. Není nejmenší evidence o tom, že by měl pro Židy jakékoliv pochopení či slabost. Že by prominul odstrašující část trestu buřiči a zločinci, člověku, kterého sám odsoudil, a kterého sám shledal jako nebezpečným pro Impérium, na žádost nějakého Žida, který s ním navíc sympatizoval – to je krajně nepravděpodobné.
Slovo Arimathea se ostatně skládá z předpony Ari- značící „nej“ a „Mathea“ což znamená učedník. Josef z Arimetheje je tedy „Josef z města nejlepšího učedníka“. To nasvěčuje, že i Josef z Arimatheje je pravděpodobný literární konstrukt, tentokrát Markův, kterým Marek potřeboval dostat Ježíše z kříže někam, kde na něj nebude vidět…
Dále, zločinci sňatí z kříže bývali hozeni do masového hrobu. I tato praxe by v případě Ježíše byla problém, protože pak by se asi jen těžko ověřovalo, že z něj Ježíš zmizel. Proto musel Ježíš dostat svůj soukromý a zavřený hrob, aby si čtenáři mohli užít příběh o nesmírně tajemném zmizení z něj… 🙂
Uvážíme-li navíc, jak Pavel v 1 Kor 15:12-19 argumentuje, že je možné zmrtvýchvstání, a ani slovem přitom nezmíní Ježíšův prázdný hrob, jeví se mi jako pravděpodobné, že celý příběh o prázdném hrobě je jen legendou, jejímž autorem je dost možná sám Marek. Jak mohla vzniknout víra ve zmrtvýchvstání je velice zajímavý problém, kterému hodlám věnovat samotný článek.
Ježíšův hrob
Podle Synoptiků byl Ježíš pochovaný v hrobu ve skále (dle Matouše byl ten hrob dokonce nový, a Josef osobně si ho ve skále vytesal (!) Mt 27:60). Podle Jana byl však Ježíš pochován do nového „zahradního hrobu“ (Jan 19:41)
Všichni se shodují, že ke vchodu do hrobu byl přivalen kámen.
Dle Matouše měl Pilát mít starost, aby se nevyplnily Ježíšovy předpovědi, že bude vzkříšen. Za tím účelem nechal dle Matouše k hrobu postavit stráže. Přitom by stačilo, kdyby jen dodržel běžný postup, a ponechal Ježíše na kříži. Nechat ho pochovat do hrobu, kam na něj není vidět, a postavit k zavřenému hrobu stráže – to je jak spolupráce s kouzelníkem, a přistoupení na jeho manipulace s tajemnou černou skříňkou… 🙂 Žádný jiný evangelista se o strážích u hrobu nezmiňuje, a Matouš svůj příběh upravil tak, aby byl se strážemi kompatibilní – potřeboval například, aby stráže nebyly aktivní, když přijdou k hrobu ženy. O toto se postaral anděl, který mocně slétl s nebe, a stráže z toho omdlely hrůzou. Ani o tomto andělovi nikdo jiný nepíše.
Stráže u hrobu jsou ovšem oblíbeným argumentem apologetů, kteří jimi dokazují, že Ježíšovo tělo nemohl nikdo ukrást. Pokud jsou stráže u hrobu jen Matoušův výmysl, což je nanejvýš pravděpodobné, pak tím tento argument padá.
Nalezení prázdného hrobu
Podle Marka přišly k hrobu Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salomé. Kámen byl již odvalen.
Podle Matouše k hrobu přišly Marie Magdaléna a „druhá Marie“. O Salomé nepíše. Matouš si zřejmě potrpěl na zemětřesení, protože v té chvíli nastalo veliké zemětřesení, z nebe sestoupil Hospodinův anděl, odvalil kámen, a posadil se na něj. Jeho obličej zářil jako blesk a roucho měl bílé jako sníh. Strážní se strachem z něj roztřásli a zůstali jako mrtví. Těchto událostí si žádný jiný z evangelistů „nevšiml“. Možná jen šetřili inkoust.
U Lukáše k hrobu přišly Marie Magdalena, Johana, Marie Jakubova, a ostatní, které s nimi byly (Lk 24:10). Kámen našly odvalen. Zemětřesení, anděla, který slétl s nebe, stráže ochromené strachem – to vše Lukáš zřejmě nepovažoval za zajímavé.
U Jana šla k hrobu Marie Magdaléna (Jan 20:1). Kámen našla odvalený. O strážích, zemětřesení, andělovi a spol. ani slovo. Na rozdíl od ostatních evangelistů však Marie nešla do hrobu, ale došla pro Petra a druhého učedníka.
V hrobě
Podle Marka našly ženy v hrobě vpravo sedět mladíka v bílém rouchu. Ten je informoval, že Ježíš v hrobě není, a že vstal. Mladík poslal ženy, aby šly s učedníky do Galileje, a tam očekávali setkání s Ježíšem. Podle Marka však ženy nikomu nic neřekly, protože se bály (!) a tím Marek nečekaně končí.
Podle Matouše ženy informoval onen anděl, který slétl z nebe (a seděl tedy na kameni). Řekl jim, že Ježíš vstal, a poslal je očekávat setkání s ním do Galileje.
Podle Lukáše ženy v hrobě nenašly Ježíše, ale najednou před nimi stanuli dva muži v zářícím rouchu. Řekli ženám, že Ježíš vstal, ale neposlali je do Galileje.
U Jana do hrobu vstoupil Petr s druhým učedníkem. Postupně nahlédli do hrobu, ale Ježíše tam nenašli. Tak se vrátili zpět. Marie zůstala venku a plakala. Když pak nahlédla do hrobu, uviděla dva anděly v bílém (nikoliv zářícím) rouchu. Ti se jí zeptali, proč pláče, a když se Marie otočila, uviděla samotného Ježíše.
Zjevení Ježíše
Marek o žádných zjeveních Ježíše nepíše.
Podle Matouše se Ježíš zjevil ženám na cestě od hrobu. Znovu je poslal i s učedníky do Galileje. Pak se učedníkům zjevil v Galileji, na hoře, kterou předtím určil. Učedníci se mu klaněli, avšak někteří pochybovali (!). Je mimochodem zajímavé, že si vybral ke zjevení horu – možná to tam měl blíž z domu, totiž z nebe :).
U Lukáše se Ježíš učedníkům zjevil na cestě do vesnice Emauzy u Jeruzaléma. O zjevení cestou od hrobu Lukáš nepíše. Na cestě se k nim připojil Ježíš, avšak oni ho nepoznali (!!!). Po krátkém rozhovoru jim Ježíš začal dokazovat, co vše o něm bylo napsáno ve všech Písmech (!!!). Učedníci ho pozvali na večeři, a když tam Ježíš lámal chleba, teprve tehdy ho poznali! On jim všem okamžitě zmizel. Vrátili se do Jeruzaléma, a tam se jim Ježíš zjevil podruhé. Mysleli, že vidí ducha, avšak Ježíš s nimi pojedl rybu. Opět připomněl, co vše je o něm napsáno v Mojžíšově Zákoně, Prorocích i Žalmech – zdá se, že i pro Ježíše samotného byl toto nejpádnější argument o něm samotném! Nikoliv to co udělal, nikoliv zázraky – ale to co je o něm napsáno v Písmech…
V Betanii se pak vznesl do nebe. Zábavnou perličkou je, že podle Skutků se pak do nebe vznesl ještě jednou, a to po čtyřiceti dnech (a romanticky zmizel v oblaku. Bůh asi nakonec fakt sídlí nad obláčky :))… (Sk 1:3, 1:9)
Podle Jana se Ježíš zjevil Marii ještě u hrobu. (Jan 20:16) Pak se zjevil učedníkům, za zavřenými dveřmi, kdy se vprostřed nich objevil. Ukázal jim své zraněné ruce i bok. „Dechl na ně“ se slovy „Příjměte Ducha svatého“. Pak se jim zjevil znovu, a nechal nevěřícího Tomáše sáhnout do svých ran. Vyzdvihl ty, kteří věří, aniž by viděli a mohli se na vlastní oči přesvědčit.
Ježíš se pak učedníkům zjevil znovu, u Tiberidadského jezera. Učedníci se ho „neodvážili zeptat, kdo je“, protože „věděli, že je to Pán“ (!). (Jan 21:12).
Opakovaně a různými evangelisty zmíněný fakt, že učedníci zjeveného Ježíše nepoznali, podle mě něco znamená, a tento fakt je zajímavý i pro nás ateisty se zájmem o historického Ježíše. Je podle mě zjevné, že evangelisté tím něco chtěli ŘÍCT. Zajímaly by mě názory zastánců historického Ježíše na to, co chtěl například Lukáš říct tím, že učedníci nepoznali Ježíše, který s nimi šel do Emaus, diskutoval s nimi o sobě v Písmech – a učedníci ho stále nepoznávali. Chtěl snad Lukáš sdělit čtenáři, že učedníci byli úplně pitomí? Nebo má ta pasáž jiný, například alegorický význam? Co znamenají ty pochybnosti o identitě zjeveného Ježíše obecně?
Závěr
Dnes jsem demonstroval, že v evangelijním líčení událostí kolem Ježíšova ukřižování a zmrtýchvstání (tedy té nejzásadnější věci v samotném křesťanství!) jsou závažné rozpory, jakož i nelogické a historicky nepravděpodobné prvky, a je jich tam mnohem víc, než je zdrávo. Toto nám znemožňuje na jakékoliv rozumné úrovni jistoty stanovit, CO se vlastně stalo. TÍM SPÍŠ nelze rozumně uvažovat o interpretaci toho všeho (že Ježíš vstal z mrtvých). Teze, že interpretace zmrtvýchvstáním je jediná možná, rozumná či nejpravděpodobnější, je pak zcela absurdní.
Za ještě daleko zásadnější ovšem považuji, že my opravdu neznáme literární ŽÁNR evangelií. Křesťané považují za zjevné a dané, že jde o upřímný popis historie s případnými teologickými aspekty. Já ovšem považuji za mnohem pravděpodobnější, že evangelisté psali teologický alegorický a do značné míry fiktivní PŘÍBĚH, nikoliv nutně postavený na jakémkoliv reálném základu. Tento příběh byl takto svými čtenáři i chápán.
Evangelisté nebyli špatní historici, oni byli schopní a kreativní tvůrci a vypravěči příběhů.
Má-li tato teze jakoukoliv nenulovou a rozumně vysokou pravděpodobnost, pak už jen tato možnost činí vysvětlení zázrakem (zmrtvýchvstáním) – tedy z definice jevem extrémně nepravděpodobným – zcela nevěrohodným.
maftik
Můžete tu motivaci prosím zvýslovnit? Popř. rovnou rozdíl v obou motivacích … díky.
Tak si třeba vezměme křesťana prvního století a muslimského sebevražedného atentátníka s ručníkem na hlavě.
Oba dva byli ochotni pro svou víru zemřít. Jenomže!
Ten křesťan nikoho nezabíjel, on jen hlásal slovo a politická a náboženská moc na to zareagovala pronásledováním a nakonec ho popravila. To ten křesťan přeci dobře věděl, avšak život obětoval z důvodu, že někdo ho zabil jen proto, že hlásal nepohodlnou věrouku či názory.
Nu a ten dnešní atentátník také přijde o život, jenže proč!? Rozdíly jsou zcela očividné. Toho atentátníka vede nenávist a pomstychtivost. Proč si vezme výbušninu a jde se někam odpálit ??? No aby zabil co nejvíce nevinných lidí.
Nebo jste snad už viděl nějakého sebevražedného náboženského fanatika, který se odpálí na liduprázdném místě ??? Třeba někde v lese nebo na poli…???
Jistěže nikoliv. Motivace proč přijít o život je naprosto stěžejní. Atentátník se mstí a nenávist k jinak smýšlejícím či k domnělým nepřátelům, je velmi silná motivace!
To se však s podstupujícím rizikem křesťana, který pouze hlásá slovo, nedá srovnat, i když oba dva byli ochotni obětovat svůj život.
No, tak ja by som povedala, že obaja sa chcú dostať do raja. A to je podľa mňa podstatná zložka ich motivácie 😉 A kresťan nemusí byť len obeť, môže to byť aj zapálený agresor alebo mučiteľ, napr. nejaký križiak alebo inkvizítor.
Ano. Výňatek článku
Jenže první křesťané se v Římě, městě nábožensky velmi tolerantním, chovali jako velmi netolerantní skupinka. Římští císaři běžně přinášeli oběti všem bohům, kteří v jejich rozlehlé říši působili. Jenže křesťané tyto obřady záměrně rušili a hrubě rušili také divadelní představení, která považovali za hříšnou zábavu.cite
http://procproto.cz/historie/nero-obet-krestanske-propagandy/
Podle některých znalců byl Ježíš především apokalyptickým židovským kazatelem. Křesťanství “udělali” až náboženští podnikatelé jako sv.Pavel, také podle aktuální potřeby v Římské říši. Je tam zjevná snaha, aby obstáli v konkurenci s jinými náboženstvími. Já bych to jako laik viděl časově někdy od sv. Pavla
Co se týká rozporů v evangeliích : Byla zřejmě dlouho předávána ústně, každá skupina křesťanů měla trochu jinou verzi. Dovedu si představit jak by dopadly “Osudy dobrého vojáka Švejka”, kdyby se předávaly ústně. Stačilo jedno Vaňkovo úplně pitomé písemné doplnění.
Příběh o Ježíši je velmi silný a kérygmatický. Ovšem příběh fiktivního Josefa Šveka svým způsobem také.
Podle kterých znalců?
Který z odborníků zastává teorii ústního předávání evangelií?
Evangelií? O ústním předávání evangelií asi opravdu nemluví nikdo. Ale MATERIÁLY ze kterých evangelia vycházela byly v jisté době předávány ústně asi podle většiny odborníků, protože opravdu pochybuji, že by kdy někdo kompetentní věřil, že Ježíšovi učedníci následovali Pána s notýskem a tužkou v ruce.
Antiteisto, tys tomu zase dal, samozřejmě, že mám pravdu já. Vše je vědomí …antiteisto, zase jsi prohrál 🙂
Ještě předlož důkaz, pokud se vědomí vyvíjelo tak dlouho v evoluci, kterou ty uznáváš, proč se vyvíjelo, když je vše vědomí ? 😀 😀 když je tu inteligentní hmota, proč se vyvíjí mozek ve slepé neživé evoluci, když je chytrý už atom? 😀 😀 Atom se ani moc chytře nechová, podle všeho. je jen tupá hmota, tupá hmotná energie a mechanické fyzikální zákony v nich obsažené. Toť vše co víme, ostatní je spekulace. Hmota je více prokázaná než tvoje “duchovno” :D. To že ještě nevíme vše neznamená, že nevíme nic a že platí tvé intuitivní bláboly 😀 . Pak je tu ještě chytřejší, evolucí vyšlechtěná hmota zaplá tupým pohonem (energií jako počítač), která je díky slepé evoluci na úrovni mýho mozku, což je prozatím takový ten vrchol, na rozdíl od tvýho či slepičího mozku, který zas až takovou inteligenci neprokazuje …
A oslovuj mě mým jménem….
MÉDEO, DOSTAT SE DO RÁJE NENÍ NĚJAKÝ CÍL..ALE ZMĚNA PŘÍSTUPU , POSTOJE..ALE NE SLOVNÍ, —- hmmm capslock, sorry …ale celým tělem, celým přesvědčením, tedy přeměnou energie, která je evolučně a společensky podmíněna..a to nelze udělat nějak…..na to není návod…pak je ráj….pochopení celým bytím…nyní , teď, bez času
Žádná evoluce se nikdy nekonala. Jsou to bludy!!!
No neke!! Fáákt jooooo???? Týýýý žooova.
Hlavně že vás Růžo donesl čáp :-D. Vlastně ne Ježíšek. Nebo pampů?
Děvče děvče. Máte to rozdané na betla.
Cítím se jako nový člověk. Zjevená pravda ještě nikdy tak nechutnala, klaním se ó hlubino myšlení… 🙂
Pro ty, kterým by přišlo divné, že HMC oslovuji v ženském rodě.
Na “Kreacionizmu” definoval ženy jako hysterky.
Jelikož jako největší hysterka na diskusi vystupuje on, logicky jsem dospěla k názoru, že je žena.
To náboženství je krásná věc, těch výkladů a obrazů boha, jak se krásně doplňují, v té rozmanitosti názorů je přece krása, jeden hlásá vraždění, druhý ne, oba vychází z jedné a té samé knihy, ze které si člověk může vzít cokoliv (ano, mluvim teď o Bibli i o Koránu a dalších “svatých textech”) – inu, buk jako habr – a všechny při tom vede duch svatý, že je vede různě ? Nu a proč by nemohl ? A pak z toho vzniká tato krása, ta různost výkladů :-*
“Islamisté zabili v Iráku 500 jezídů. Pohřbili je zaživa. 300 žen unesli”
Zdroj: http://www.lidovky.cz/islamiste-zabili-v-iraku-nejmene-500-clenu-sekty-jezidu-pfk-/zpravy-svet.aspx?c=A140810_131218_ln_zahranici_ele&fb_action_ids=10202706547769610&fb_action_types=og.recommends
věřící nejsou špatní lidé, vraždění pouze ateisté (komunisté), pokud ovšem nechce vraždění sám duch svatý, který vede k vražednému výkladu. I to se může stát a buk jako habr …
Může mi někdo vysvětlit, co to znamená “nadpřirozený”? Například, existuje-li bůh, proč bychom jej měli považovat za nadpřirozeného? Kdyby existoval, nebyl by úplně přirozený?
Také nevím, co to znamená nadpřirozený.
“Vy Češi jste mnohem kulturnější než Američané. Oni jsou navíc o dost pobožnější a pobožní lidé bývají často předpojatí. Vy zrovna moc religiózní nejste a díky tomu jste tolerantnější.”
“Všechny utlačitelské režimy jsou hloupé. To je jako v tom příběhu o Adamovi a Evě. Bůh jim řekl, že si mohou dělat, co chtějí, jen nesmí jíst tahleta jablka. A co oni provedou? Jdou na jablka. Když něco zakážete, je to hned atraktivní.”
Marjane Satrapiová
světoznámá íránská autorka komiksových románů a filmařka
Len tak mimochodom, veľmi sa mi páčil autobiografický animák Persepolis od Marjane Satrapiovej. Odporúčam 🙂
Tak máme díky křesťanské lásce ebolu v Evropě.
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/344790-v-madridu-zemrel-na-ebolu-duchovni-ktereho-transportovali-z-afriky.html
V té souvislosti mně napadá – Michale, co článek na téma křesťané a sobectví? Oni přece všechnu tu charitu páchají proto, aby byli spaseni.
Takže takový kněz, umřel s dobrým pocitem, že páchal charitu a přitom ohrozil miliony Evropanů.
Tak mně napadá, kdyby Ježíš své kázání nezakončil slovy, “Kdo ve mně uvěří, i kdyby zemřel , bude žít věčně”
Ale slovy “Kdo ve mě uvěří a bude páchat všechny ty dobré skutky ke kterým nabádám, umře stejně jako každý jiný!
Kolik lidí by se hlásilo ke křesťanství?
A vůbec k náboženství?
A vůbec, proč ho bůh neochránil, když konal tak bohulibou činnost. Asi se to zas tak moc bohu nelíbilo. On má radši oběti.
Samain says:
V té souvislosti mně napadá – Michale, co článek na téma křesťané a sobectví? Oni přece všechnu tu charitu páchají proto, aby byli spaseni.
protestant:
Větší hloupost jsme dlouho nečetl.
Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. (Ef 2, 8-9).
Když odhlédnu od toho, že se prostě něco píše v nějaký sektářský knize, kterých je milion a každý si tam může napsat co chce a že pro ježíše není žádný důkaz a že vaše víra stojí na vodě, tak tedy:
Někdo přeci může mít jiný výklad Bible a buk jako habr 😀
Někdo je protestant, někdo katolík, někdo pravoslavný,… ani v rámci církve se neshodnou dva lidi na všem…
čili jiný výklad té blbosti jménem Bible by třeba v téhle věci mohl znít:
A proč teda Ježíš jinde říká, že “spíš projde velbloud uchem jehly, než aby se boháč dostal do “království” “- čili ke spáse?
Takže tedy jde i o skutky ne ? Vždyť je to tedy i následek činů, on by se mohl na základě své víry bohatství zbavit ve prospěch chudých a pak by měl tedy větší šanci se dostat ke spáse…
.
Nebo snad stačí věřit boháčovi na Ježíška a na “spíš projde velbloud uchem jehly, než aby se boháč dostal do království” se může vysrat?
Stačí věřit na Nezabiješ, ale může zabíjet jak je libo ? 😀
No jak říkáš, buk jako habr, asi každého vede duch svatý jinak, pane čistá MORÁLKO 😀 (to snad radši ty komunisty než tohle, a že je nesnášim 😀 )
Omlouvám se Samain. To její není největší hloupost jakou jsem četl…. 🙂
Takže stačí jen víra a skutky nejsou potřeba? To píšeš, spása nevychází ze skutků…
Ale jinde v Bibli se zase píše, že to tak není, Michal ti dal odkaz…
A pokud boháč neprojde do království – což tvrdí Ježíšek, může se bohatství zbavit ve prospěch chudých, tim asi zvýší své šance.
Činy jsou tedy stejně důležité jako víra, protože jinak boháč zůstane boháčem a skutky nebudou následovat jeho víru, k čemu to pak celé ? 😀
Blbost to asi přijde jako tobě, ale existuje tzv. KOGNITIVNÍ DISONANCE, hodně jí trpí právě věřící, a je to o odlišnosti vlastní víry/světonázoru od toho, jak se v reálu chováme…
To že se i nezabiješ dá vyložit různě, a že si z Bible můžeš spíš než nezabiješ vzít že vraždit je dobré, když to chce bůh (viz. Amálekové,…), o tom já nepochybuji, buk jako habr, ale zde jde o jinou věc, o výklad toho, zda stačí víra v konkrétní výklad Bible, nebo víru v konkrétní výklad Bible musí následovat i činy…
No ale hlavně:
“Vidíte? Člověk je ospravedlňován díky skutkům, a ne jen díky víře. Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rachab, když přijala ony špehy a potom je poslala pryč jinudy? Takže: jako je tělo bez ducha mrtvé, stejně tak je mrtvá i víra bez skutků.” (Jakub 2:24-26)
Viz zde:
http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/rannislovo/_zprava/628417
Takl mi zatím přijde, že křesťanství a jeho morálka či spíš morálky se podobají “socialistické morálce” či spíš morálkám. Prostě každý “režim” či “vůdce” si to vyloží po svém a už to jede. Nic pevného. Halík mluví i pevných hodnotách, ale já vidim hodnoty, které se mění i v rámci církve, natož celkově. A to co je “pevné” na morálce je pevné jen z části a je to starší než Bible, čili to z Bible nepochází (třeba Zlaté pravidlo).
Křesťanství je stejný humus jako komunismus a katolíci jsou historicky takoví stalinisté, dnes již vykastrovaní. Protestanté jsou zase trockisti 🙂
Co zde protestante? Ty sám uznáváš, že výkladů může být víc a buk jako habr, co je lepší?
A duch svatý může vést lidi různě a Michal ti dal zase jiný odkaz:
” Takže: jako je tělo bez ducha mrtvé, stejně tak je mrtvá i víra bez skutků.”
A já taky:
“To spíš projde velbloud uchem jehly, než aby se boháč dostal do království”
A máš to 😀 – prostě jiný výklad, ani dva odborníci se vám na tom neshodnou, jinak by nebylo tolik církví 😀
Napadlo mě toto:
(ať vyjdu vstříc Protestantovi) Ačkoliv spásu si lidé nemohou “zasloužit”, a jde o “nezaslouženou milost”, přesto špatné skutky naše šance na spásu snižují (jak se jistě shodneme např. na příkladu dr. Bartáka, nebo A.Hitlera, a viz dále dnešní diskuze o Jakubově listu).
Dítě má, předpokládám, šance na spásu poměrně vysoké (nemá-li ji rovnou jistou). Dožít se dospělosti rozhodně znamená rizika: může natrvalo odpadnout od víry, může udělat nějaký zásadní hřích, může jich udělat víc než málo a může se stát, že dobrými skutky naproti tomu neoplývá, …
Neměl by s uvážením tohoto křesťanský rodič, který má na srdci dobro svého dítěte (tedy zejména jeho spásu), ho NIKOLIV zabít (protože to je vražda), ale NEPOMÁHAT mu např. v případě vážné nemoci se vyléčit? Neměl by s ním např. zůstat doma, a nejít k doktorovi? Slovy našeho Protestanta, a způsobem, který on tak oceňuje – NECHAT TO NA BOHU? Když dítě na tu nemoc zemře, byla to evidentně boží vůle, a dítě si tak ponechá vysokou šanci na spásu, a nebude vystaveno celoživotnímu riziku všemožných pádů!
Zdůvodněte mi, PROČ by měl za těchto okolností dobrý křesťan, který má na srdci skutečné dobro svých dětí, je nechávat léčit. Proč své děti křesťané léčí, stejně jako my ateisté?
Rovnou napíšu svoji, lehce provokativní odpověď:
Křesťané své děti léčí stejně jako my, protože tomu, co vyznávají, ve skutečnosti zase AŽ TAK moc nevěří…
Skutky nenásledují víru – v tomto případě je to dobře (dobře pro nás 😀 ), ale jindy – věřit na “Nezabiješ” a zabíjet atd, to už tak příjemné není…
Ale výkladů je hodně a někteří křesťané prostě “nezabiješ” vykládají rovnou tak, aby mohli vraždit (protože nechtějí mít tolik rozporů mezi vírou a činem)
Ano, víra je někdy selektivní-mnohý křesťan se bude modlit za člověka s rakovinou, ale za to, aby Nicku Vujicovi http://en.wikipedia.org/wiki/Nick_Vujicic dorostly končetiny se bude ochoten modlit málokdo, jelikož je to marné- Bůh rakovinu vyléčit umí, ale končetiny neumí nechat dorůst….
Ale kde je všemohoucnost?
Špatné skutky jen indikují špatnou víru.
ale když máš dobrou víru a nenásledují jí skutky, tak je to taky na hovno ne ? 😀
Navíc co je to špatná víra ?
Buk jako habr, co je lepší? 😀
Co je to “lepší” ? 😀
Výkladů Bible může být více a dodnes je mnoho církví a mnoho názorů v rámci církve, které jsou neslučitelné… (Hájek X Halík – oba katolíci 😀 )
Takže? Který výklad je správný, lepší? Když duch svatý přece může vést lidi různě 🙁 🙁
Neexistuje dobrá víra z které nenásledují skutky.
Jo, ještě bys ale musel říct, zda “dobrá víra” brání selhání. A to i vážným. A odpověď je, že nebrání, není-liž pravda.
Kromě toho, to riziko pro to dítě, o kterém jsem mluvil, je v neposlední řadě právě odpadnutí víry, a nebo přijetí víry, která není dobrá. A přidej si k tomu ještě tu možnost udělání špatného skutku i přes dobrou víru, která tu zjevně je.
Možnost udělání špatného skutku je vždy. Ale dobrá víra, tedy víra opřená o Krista nakonec stejně zvítězí a špatné skutky budou nahrazeny těmi dobrými. 🙂
Která víra je dobrá protestante? A podle čeho to poznáš?
A co když je člověk, který věří na dobré věci, ale dělá špatné ? Ale neuvědomuje si to u sebe, ale u druhých? Odsuzuje smilnění, ale smilní (a nějak si to omluví sám před sebou). Kognitivní disonance !
Kognitivní disonance, existuje dobrá víra, ze které nejdou dobré skutky …
Navíc to ty si psal, že je potřeba dobrá víra, ne dobré skutky, tys to psal 🙂
Ne ze skutků jsme spaseni…
čili podle tebe skutky nejsou potřeba. Můžeš mít dobrou víru, ale sám se tim v reálu neřídit nebo jen z XX %
– KOGNITIVNÍ DISONANCE
Mimochodem, víru v Krista má Hájek i Halík, oba dva mají jiný výklad, ale buk jako habr …
Pinochet jako Matka Tereza 😀
Matka Tereza i kněz a diktátor Tiso i Pinochet = katolíci :-* víra v Krista vede k dobru :-*
Křesťan Tiso a Pinochet i Matka Tereza = buk jako habr, který je lepší?
Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce.
Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
A tak je poznáte po jejich ovoci.
“Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?”
Jenomže to ovoce ty nerozpoznáš, protože nevíš, co je “dobré” – ovoce může být 6 milionu vyhlazených Amáleků (holocaust Amáleků) či “milovat bližního” – ale co platí? Z Bible je to nejasné, co je to “ovoce” 😀 😀
Navíc nepsal jsi, že skutky nejsou důležité, že stačí víra ? 😀 😀 A najednou bys chtěl ovoce/skutky 😀 😀 důsledky 😀 😀
brr, to se nám to tady otáčí jako kohoutek podle větru 😀 😀 logická konzistence nulová, nevíc ani co je to to “ovoce”, ale už si plete páté přes deváte 😀
Když papež řekl, že do nebe mohou i ateisté, i ty tam budou spaseni díky své víře a ne díky svým skutkům ?? ? 😀 😀 😀
Ateista jde do nebe díky své víře 😀 😀 Ne kvůli skutkům! Ty mě bavíš protestante 😀 😀
http://zpravy.idnes.cz/papez-ateiste-frantisek-0wr-/zahranicni.aspx?c=A130524_144436_zahranicni_pul
Díky své dobré víře v neexistenci boha jdu do nebe, ne díky svým skutkům! Moje dobrá víra v ateismus a sekulární humanismus mě vede k dobrým skutkům, za které půjdo prý podle papeže do nebe, ale podle protestanta tam půjdu díky své víře v neexistenci boha a díky sekulárnímu humanismu 😀 😀
Vy křesťani v tom máte fakt jasno 😀 😀
Koukám, že se na tom “po ovoci je poznáte” perfektně shodnete 😀 😀
a čo by som mal takú vieru, že by som hory prenášal, a lásky by som nemal – nič nie som. […] Teraz však zostáva viera, nádej, láska, to troje, ale najväčšia z nich je láska. (1 Kor 13)
Vidíte, že zo skutkov býva človek ospravedlnený, a nie zo samej viery. (Jakubov 2:24)
😛 😀
Tohle už jsem zde včera také citoval, a dokonce i protestantík na to reagoval 😉
http://www.i-ateismus.cz/2014/07/jezisovy-posledni-dny/comment-page-5/#comment-101112
Ano. Už jsem to psal.
Skutky jsou vždy produktem víry. Pokud jsou dělány pro spásu, tedy bez víry, že je nám spása darována, pak je to obchod, ne křesťanství.
V tom případě je drtivá většina křesťanů obchodníky. 😀
Protestante, já za prvé netuším, co je špatného na obchodě – podle mě je obchod super věc, která lidskou společnost nesmírně posunula kupředu, a bez obchodu jakákoliv rozvinutější společnost vůbec není možná.
Ale hlavně: obchod znamená, že dvě strany si navzájem poskytují nějaká plnění, čímž vzájemně uspokojují své potřeby. Rozhodně bych neřekl, že Bůh potřebuje naše dobré skutky k uspokojení svých potřeb.
Kromě toho, obchodovat mohou dva alespoň v principu rovnocenné subjekty (alespoň pro účely toho obchodu), což mohou být dvě podobné společnosti, nebo třeba velká a malá společnost, nebo člověk a stát (všechno jsou to dva subjekty v ekonomice), ale NIKOLIV člověk a Bůh, protože ti tedy v žádném smyslu rovnocenní nejsou.
Mnohem korektnější a přesnější popis by byl, že Bůh je svrchovaný Pán a suverén, který po nás něco ŽÁDÁ, a když chce, tak si může plným právem sám brát. Zde nejde o žádnou obchodní rovnocennost. Pokud jeho svrchovanou vůli plníme, pak nás může odměnit (spásou), pokud ji neplníme, následuje trest. Případně nám Bůh může dát milost, zachce-li se mu. Pokud ale pomineme tuto možnost milosti, pak ten vztah rozhodně nelze nazvat obchodním (ty tvrdíš opak: že totiž pokud bys pominul milost, pak by ŠLO o obchod. Já tvrdím, že nešlo), a rovněž netuším, co proti němu lze principiálně namítnout.
Prostě bůh je Pán a suverén, může nám stanovit pravidla jaká chce, a může jakkoliv chce odměňovat či trestat jejich dodržování či nedodržování. Milost dávat může, ale taky nemusí – a bez ohledu na to může naprosto s klidem odměňovat. Ty říkáš, že ta milost je tam nutná, a že bez ní to nejde, a já říkám, že to samozřejmě jde. Stačí si uvědomit, že Bůh je suverén.
Protestant: “Skutky jsou vždy produktem víry.”
Vážně? Takže nikdo jiný, než křesťané, dobré skutky nekoná? Zejména např. ateisté nikdy nedělají žádné dobré skutky?
Nebo jsi měl na mysli jakoukoliv obecnou víru, kterou mají i ateisté, např. že Země je kulatá? I takovou vírou jsme podle tebe spaseni? 🙂
Michal says:
…Rozhodně bych neřekl, že Bůh potřebuje naše dobré skutky k uspokojení svých potřeb….
protestant:
Odpověděl sis sám a naprosto správně… 🙂
když podle papeže může ateista do nebe, když dělá dobré skutky- a dobrá víra vede vždy k dobrým skutkům, tak ateista má dobrou víru 😀
Protestante, jistě dobře víš, že jsem si neodpověděl.
Jde o to, zda bez milosti by mezi lidmi a Bohem šlo o obchod. Já říkám, a zdůvodnil jsem, že nešlo. Ty říkáš, že šlo. Ty ses k tomu nevyjádřil, nikterak jsi to nevyjasnil.
Tak mne sa napr. to Pavlovo poňatie, čo vyjadril v liste Rimanom, javí ako číry fatalizmus (zo strany človeka) a voluntarizmus (zo strany Boha):
http://www.i-ateismus.cz/2013/01/o-svobodne-vuli/comment-page-155/#comment-100639
Rozhodne by som Boha v Pavlovom poňatí nenazvala spravodlivým alebo milosrdným Bohom 😀
Médeo, podle mě Pavel nebyl zastáncem predestinace ani fatalismu. Jinak by se přece nenamáhal kázat a šířit evangelium. A z té pasáže mi navíc ani nic takového neplyne, a to dokonce ani z veršů 22 a 23 o těch nádobách.
Michal, ak si Boh Pavla vytvoril preto, aby tento kázal a namáhal sa šírením evanjelia, tak Pavol jednoducho nemal na výber, pretože: “Či dielo môže povedať majstrovi: Prečo si ma tak spravil? Či hrnčiar nemá moc nad hlinou, aby z tej istej hmoty sformoval jednu nádobu ku cti, druhú ku hanbe?” 😉
Hm, jenže jinde Pavel své důvody jasně specifikuje:
Pro slabé jsem slabý, abych získal slabé. Pro všechny jsem vším, abych jakýmkoli způsobem aspoň některé zachránil. A to všechno dělám kvůli evangeliu, abych na něm získal svůj podíl. (1 Kor 9:22,23)
Pavel tedy káže evangelium NIKOLIV proto, že musí, a že nemůže jinak, ale ABY získal svůj podíl na evangeliu, a aby tedy nebyl “vyřazen” (1 Kor 9:27)
Pavol hovorí v Rim 9:17 o faraonovi a zrejme má na mysli toto:
I riekol mu Hospodin: Keď sa vrátiš do Egypta, hľaď vykonať pred faraónom všetky tie zázraky, ktoré som ti vložil do ruky; ja mu však zatvrdím srdce a neprepustí ľud. Potom povedz faraónovi: Takto hovorí Hospodin: Izrael je mojím prvorodeným synom, a povedal som ti: Prepusť môjho syna, nech mi slúži. Ty si sa však zdráhal prepustiť ho, preto zabijem tvojho prvorodeného syna. (2 Mojžišova 4:21-23)
Pavol má svoje metódy a dôvody, pretože sa Boh tak rozhodol a faraon mal tiež svoje dôvody, pretože sa Boh tak rozhodol 🙂
Samozrejme, je tu aj možnosť, že Pavol je jednoducho nekonzistentný 🙂
Upresnenie: Pavol hovorí o faraonovi v Rim 9:17-18.
To Michal: http://www.i-ateismus.cz/2013/01/o-svobodne-vuli/comment-page-155/#comment-101292
Spousta lidí vraždí ve jménu boha, někteří dokonce tvrdí, že slyší jeho hlas, který to chce… čili takoví vraždí ze své víry.
Nacismus není v rozporu s křesťanstvím, je to zaměnitelné, klerofašismus má třeba k nacismu velmi blízko, je tam spousta společných bodů. Ano, existují výklady křesťanství (neodůvodněné), které jsou v rozporu s nacismem, stejně tak existují výklady Koránu, které jsou v rozporu s nacismem atd atd. Ale jsou stejně neodůvodněné jako ty výklady, které jsou s nacismem tak nějak docela v souladu (klerofašismus,…). Ale všechny výklady jsou stejně neodůvodněné, navíc “buk jako habr”, jak pravil protestannt, který je lepší? Co je lepší? 😀 Matka Tereza jako Pinochet…
Kde jsou ti ateisti bojící za světový mír? Antiteisto zase jsi prohrál. U tupé energie a tupé hmoty mě to nepřekvapuje. Jaký stát na světě je ateistický ?
Troufám si tvrdit, že drtivá většina vyspělých států je sekulární, tedy státní moc není spojena s církevní, státní moc a státní legitimita není odvozována od náboženského přesvědčení. Ve státních budovách obvykle nejsou umístěny náboženské symboly a náboženství je v zásadě soukromou věcí jednotlivce. Církve mají nějaké postavení svého druhu, což je spíše výraz setrvačnosti než společenské potřeby.
A boj za mír? To obstará každá kandidátka na titul miss. Lepší než bojovat za mír je války nevyvolávat.
medea přímo zavrhla to, pro co její otec žil, hmmmmmm…děti se vymezují vůči rodičům
Ale přeci antiteisto nacisti věřili přirozenému výběru..silnější pes. m……a….není to tak?
Je. Měli nacisti pravdu?
Nacismus a přirozený výběr ve smyslu evolučním nemají nic společného. Pro nacismus byla síla něco, co jednou provždy rozhodne o údělu celého lidstva – rozdělí lidi na nadřazenou nordickou rasu a ostatní, kteří jsou tu od toho, aby v lepším případě těm nadřazeným sloužili, v horším uznali svou méněcennost a vyřadili se z existence. S tím by vyletěli od zkoušky z přírodopisu do dvaceti vteřin. Příroda není žebřík, není v ní vyvolená šlechta a zbytek, když vidíme strom evoluce, nelze si ho představovat jako korunu do nebe, ale jako vlákna plazící se po zemi.
Nota bene kritéria té árijské nadřazenosti byla absurdní od počátku a ještě legračnější je, že ze samotných vůdců by jejich vlastní kritéria znaků “rasové hodnoty” splňoval málokdo.
No tak fajn. Už mi Klouzek napsal, že větší pitomost neslyšel (že křesťané páchají dobré skutky ze sobeckých pohnutek, tj. kvůli vlastní spáse) a teď by mně ještě zajímalo, jestli by byl Klouzek křesťanem, kdyby mu ta víra neslibovala život věčný (nebo věčné vzkříšení, univerzální spravedlnost ve smyslu potrestání hříšníků atd.)
Totiž, ateista páchá charitu – pokud jí páchá – bez těchto pohnutek. Jistě, má třeba pohnutky jiné, třebas to, že usíná s čistým svědomím, ale jinak, na rozdíl od křesťana, v podstatě žádnou odměnu za své skutky neočekává, obzvláště , koná-li je anonymně.
zatím mé poslední vyjádření se k mému ateismu:
Vero, řeknu vám svou pozici.
Není víra jako víra, je víra podložená argumenty a ověřovaná víra, taková “víra” je tedy silnou a podloženou teorií, která se blíží pravdě, jelikož její předpovědi se vyplňují a fungují. Ale ani pak to nemusí být 100% jistota. V empirických vědách by se 100% jistota hledala těžko, ale hodně procentní a pravděpodobná teorie se nalézt dá, je pak blíže pravdě, přináší výsledky, které přinášet v případě platonosti má. A pak jsou různé mezistupně a na konci toho je jednoduchá z prstu vycucaná spekulace – taková víra je i vírou v boha. Žádné logické či empirické argumenty. Jen pseudoargumenty – lehce vyvratitelné či zpochybnitelné. A tedy bůh jako takový, obecně jakákoliv inteligentní příčina světa či světů od inteligentní energie přes špagetové monstrum po dědečka na mráčku – je nepravděpodobný. Něco jiného je třeba UFO, byť ani pro to nejsou důkazy, ale UFO by sice mohlo stvořit náš konkrétní vesmír, ale svět obecně ne, to už by bylo UFO bohem či bohy, kdyby tu byly “odevždy” jako inteligentní příčina a bez vývoje v evoluci. Takže na žádnou inteligentní příčinu světa/světů/vesmíru/vesmírů (všeho co je) nevěřím, chceteli – nevěřím na první inteligentní příčinu všeho. Je to nepravděpodobné a není pro to důkaz, je to navíc nadbytečná hypotéza, i v případě deismu. Ale může existovat, jen je to nepravděpodobné a není pro to důkaz. Ani takového boha či bohy bych ale automaticky neuctíval, protože stvořil/i dost kruté fyzikální zákony vedoucí k sopkám, nemocem, darwinské evoluci, agresi, umírání 5 dětí z 10 po do 5 let věku po většinu historie, zemětřesením, válkám o omezené zdroje (byť tam už za to může částečně člověk sám a jeho “svobodná vůle”, která možná vůbec není a za své pudy taky nemůžeme, že ?), přírodní zákony vedoucí k utrpení zvířat, která sama jsou nepokušitelná (nemají dost morálního rozhledu) a k naší zkoušce jejich utrpení též není potřeba. Takového boha či bohy bych jen tak neuctíval, i kdyby byl, ale nejspíš není (byť být může). Toť k deismu i teismu a panteismu obecně.
No a co s týče jednotlivých bohů a náboženství, tam je to ještě jednodušší, hodně bohů má rozporné vlastnosti (i ten biblický), takže určitě není či je to ještě méně pravděpodobné. POkud ani bůh obecně nejspíš není, tak jednotlivý bohové, kterých je jak nasráno asi 10 000 nebudou o to spíš, bude to 1: XXXXXXX (počet bohů) a k tomu ještě ani bůh obecně spíše není, takže pravděpodobnost dále klesá.
K tomu mi ještě připadají nauky a dogmata směšná a jsem antitheista, neuznával bych odporovnou biblické či jiné náboženské morálky, ani kdyby jejich bohové vážně existovali, jakože spíše neexistují, protože s těmi morálkami nesouhlasím ve valné většině a považuji je za nebezpečné a šílené (třeba když někdo vykládá bibli tak, že nenávidí homosexuály,… takový výklad je dost častý, nebo že nechce kondomy pro Afriku,… nechutné… nebo že znásilněná žena nemá právo na potrat, opět nechutné a nábožensky časté – fuj)
Toť můj ateismus a antitheismus – logicky a empiricky podložená víra, že bůh spíše není a že tedy jednotlivý bohové o to méně, dále historický fakt, že náboženství spíše škodí + vědomí, že škodí spíš i dnes (můj antitheismu) + přesvědčení, že ani kdyby daní bohové byli a chtěli danou morálku, tak s ní, když se mi protiví, nemusím ihned souhlasit a daného boha uctívat jen proto, že existuje (natož ho uctívat, když je nepravděpodobný a ještě lidem vnucovat “jeho” či spíš “svou” pochybnou na bohu založenou morálku)
Zrovna jsem přepnul TV na TV Noe, a tam je zrovna mše, a sbor zpívá: Otevřme Písmo a poslouchejme, promluví náš Bůh, mistr a Pán. Přijde kněz, přečte nějakou pasáž, a pak dodá: Slyšeli jsme Slovo Boží.
A pak tu náš protestant tvrdí, že křesťané přece tomu, že Písmo je Slovo Boží, nevěří… 🙂
Teď mluví nějaký kněz, a tvrdí, že Biblické příběhy o stvoření převyšují vědeckou teorii evoluce (a dodal – nebo “názory”. Evoluce je tedy podle něj jen “názor”…) Super! 🙂
A teď zas říká, že člověk dominuje nad celým Stvořením, a že lidé to nemohou navždy POPÍRAT – Wau! 🙂
Kruciš, já jsem si dlouho říkal, že tyhle mše mohou být zážitek, ale realita, zdá se, předčí očekávání 🙂
Jémine, proč křesťané tak často mluví o POPŘENÍ Boha?! Jako kdyby existence Boha byla nějaký fakt, který nějací pošetilci POPÍRAJÍ?!
Já všechny ty perly ani nestíhám chytat. Bylo by fajn mít záznam takové mše, a pak si ji v klidu rozebrat 🙂 To by bylo témat! 🙂
Přidej si k tomu, že věřící (kněží) opakovaně vyzývají k “předávání víry dětem”! Já kontruji, že by dětem měli předávat informace o Bohu.
“Prosíme za Český národ, aby hledal Boha všemohoucího”
Hm, no on ledaskdo hledá, ale když mu křesťané ostentativně odmítají pomoct, a předhánějí se ve vymýšlení důvodů, proč nepomáhat … možná by se křesťané měli namísto přímluvných modliteb trochu více sami snažit. Ale tak – jejich věc, že… určitě vymyslí tisíc dobrých důvodů, proč stačí se modlit.
Teď zase zpívají: Z lásky k nám jsi snášel kříž…
Taky zajímavé. Jako kdyby to nebylo to, jak on sám to vymyslel… Jako kdyby to byla nějaká nutnost, a jinak to nešlo…
Taky zajímavé. Náboženská reportérka se ptá: “… moje otázky se budou týkat FAKTU, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému.”
Hm! 🙂
Jůůů, naučil jsem se nové slovo! “Animátor”. Víte co je to animátor? 🙂
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anim%C3%A1tor_ml%C3%A1de%C5%BEe
Michal
ad – Víte co je to animátor?
Ale ovšem…animátor je ten perverzní kašpar, který zajišťuje tzv. “zábavu” tzv. “rekreantům” v destinacích bezduchého obžerství a opilství all inclusive.
https://www.youtube.com/watch?v=VBtChP-svG0
Věro, čím dál víc mě zajímá, čemu Vy vlastně věříte. Řeknete mi to prosím?
Všimněte si, Michale, tech zblblých idiotů kolem toho bazénu…..:-)
Tak to jsou prosím pěkně zvířátka Homo sapiens sapiens.
Jééé, a konečně jsem se dozvěděl, proč nás Bůh stvořil!
Bůh nás stvořil proto, aby s námi sdílel svoji lásku. Panečku.
Škoda že už to končí!!!
Vidím Michale, že se Vám večer vydařil
http://www.youtube.com/watch?v=fnGDuEs7aVg
Gratuluju 🙂
Michal: Tak tak. Einstein opravil Newtona v situacích relevantních pro běžný život cca na 6. místě za desetinnou čárkou…
To nepovažuji za podstatné. Zajímalo by mne Michale, v jakých časových intervalech uvažujete. První píšťala z kostí byla nalezena před cca 50.000 lety. První dekorativní amulet před 100.000 lety. Postavy zvířat (vyšší umění) jsou staré kolik – 25 000 let ?
Thálés z Milétu je první představitel filosofického myšlení. Jeho život datujeme do období cca 7-6 století před Kristem (tedy na virtuální mapě reflektovaného myšlení několik málo centimetrů od nás). Za prvopočátek a podstatu všeho považoval vodu, prvotní materiální vlhkost. Domníval se, že vše je plné bohů. V naprosté většině svých úvah o kosmologii a ontologii se zřejmě mýlil, což jeho velikost nijak nesnižuje (jde o to, jaké otázky a jak pokládal). Přesto, že v drtivé většině otázek kosmologie a ontologie se mýlil, i z toho mála dovedl dosáhnout praktických výsledků – např. na základě svých pouze velmi dílčím způsobem správných hydrometerologických zkoumání dokázal např. předvídat bohatou úrodu a zbohatnout na tom (viz. Tretera I.: Nástin dějin evropského myšlení, str. 25 a násl.)
Dle mého soudu stojíme od Tahleta v pomyslné stupnici kosmologických a obdobně výsostně teoretických zkoumání jen velmi malý kousek a ve svých rozumových zkoumáních na toto téma se poučeně pleteme neméně než on. Fakt že milimetry mezi Newtonem a Einsteinem ukazují fatální mezery našich zkoumání mne v tomto přesvědčení pouze utvrzují.
Nechápu, jak někdo, kdo tvrdí, že má “otevřené horizonty” může za takovéhoto stavu poznání hovořit spíše než o učené nejistotě a učené nevědomosti o nějaké pravděpodobnosti a ještě zkoumat, zda je malá nebo velká. Spíš to ve mne evokuje představu ve skutečnosti velmi malých a v jistém smyslu velmi povrchních (anebo dogmaticky předpojatých) horizontů 😉
errata: Thales, Thaleta atd…
Petře, podle mě je mezi námi a Thaletem jeden dosti podstatný rozdíl. Z našeho poznání, z naší vědy, povstala technika (a vědecké předpovědi), a ta prostě empiricky funguje. Thálés neuměl vyrobit auto – ale my ano. Thálés neuměl vyslat sondu na Mars – ale my ano. Thálés neuměl spočítat jak zkonstruovat jadernou elektrárnu, aby fungovala – ale my ano.
Pokud tyhle všechny fungující věci (a milion dalších, počínaje medicínou, přes počítače, internet, mobily, atd.) povstalo z našich teorií, pak to pro mě znamená, že se svým poznáním ASI nebudeme na tak úplně špatné cestě. A jak už zde zaznělo: Einstein měl 200 let po Newtonovi naprosto jiné paradigma než on, jeho fyzika byla naprosto jiná – a přitom ho ve finále opravil jen na šestém místě za desetinnou čárkou. Představte si ten rozdíl, zda mám na účtu 1.315.817 Kč, nebo 1.315.816 Kč…
Pokud chcete tento můj úsudek označovat za dogmatický, no tak jak je ctěná libost 🙂
No nemáte dle mého soudu pravdu Michale, protože jak jsem již psal shora, Thales na základě toho stopového množství správných úsudků ve (zřejmě zcela nesprávné) kosmologii a ontologii dosáhl poměrně pozoruhodných praktických výsledků. Včetně toho, že na základě jistých pouze velmi částečně správných pozorování zhruba odhadl příznivá léta pro sklizeň oliv a výkupem pozemků s ohledem na tuto skutečnost velmi výrazně zbohatl. Též byl na svoji dobu zdatným odborníkem (z dnešního hlediska) v oblasti vojenské strategie a hydrotechniky. Zkrátka všechno mu fungovalo 🙂 Pokud bychom v dobových měřítkách činili rovnítko mezi praktickým úspěchem jeho zkoumání a jeho teoretickými vývody, pak by si pouze blázen mohl myslet, že podstatou všeho není voda 🙂
Peter, Thaletova teória o praláke nemala praktické aplikácie. Z jeho špekulácií o pralátke sa nedalo vyvodiť nič, čo by stálo za pozornosť. A skupenské prechody by sa dali “vyvodiť” aj keby pralátkou bol oheň alebo vzduch alebo hocičo 🙂
Teda Thaletove praktické intelektuálne úspechy neboli dôsledkom jeho (natur)filozofie. Mohol by sa k nim dopracovať aj s veľmi odlišnou filozofiou alebo aj bez nej 🙂
Zdravím Vás medeo.
Buď pracujete u StB, nebo máte nové příspěvky na tomto webu nastavené na nějakou aplikaci ve Vašem telefonu (že Vám to cinkne nebo tak). Jinak si rychlost Vašich reakcí nedovedu vysvětlit 😉
Spolupracujem s démonmi 😉
Jako všichni ateisti dělá pro komunistickou stranu 🙂
Hmota je více prokázaná než tvoje “duchovno” :D. To že ještě nevíme vše neznamená, že nevíme nic a že platí tvé intuitivní spekulace 😀 .
I dnes už máme přesné předpovědi a na základě poměrně přesných poznatků, které se nemění co se týče úrčitého rámce, spíš doplňují.
Teorie evoluce se v základu přes 100 let nemění, ale zpřesňuje. To samé poznání z medicíny jako je anatomie, geologie, fyzika středních velikostí, matematika,…
Je potřeba si uvědomit, že třeba logika se v základu nemění vůbec, jen nebyla často dodržovaná a dnes je jen přesnější, ale některé věci (princip sporu,….) se nemění tisíce let 😀
2+2 = 4 se nemění tisíce let a nevypadá to na změnu 😀
A na základě téhle neměnné logické úvahy nevěřím v boha, dnes je to jen doplněno o další fakta z jiných oborů, že hypotéza boha je nadbytečná
To že se poznatky vyvíjejí neznamená, že některé základní rámce se musí převrátit vzhůru nohama, člověk má stále většinou 2 ruce a 2 nohy a stejná logika platí i na pravděpodobnou neexistenci boha, tam spadá tvá víra. Věci se mohou měnit, nakonec můžeš mít i pravdu, ale už je to tisíce let nepravděpodobné, nejen dnes, ale i na základě tisíce let staré logiky
dobrou noc 😀
Nikoliv antiteisto. Základem introspekce je poznání, že prvotní je vnímající a k objektu se vztahující subjekt. To je ten základ, který mám. Všechno ostatní mohou být pouze konstrukce takového vnímajícího subjektu 😉
Což nic nemění na tom, že já v objektivní a existující “přirozený” svět naprosto jistě věřím 😉
Ale ona není víra jako víra, je víra podložená (ve vnější svět) a nepodložená (víra v boha ) – to je rozdíl 😀 a že se můžou mýlit oba tábory je pravda, ale jeden to má více podložená a blíže pravdě, který asi ? 😀 😀
“Základem introspekce je poznání, že prvotní je vnímající a k objektu se vztahující subjekt. To je ten základ, který mám. ”
Základem introspekce možná, ale ne základem poznání 😀
Tohle nemluví nic proti vědě a nejistotě boha 😀
I matrix by musel existovat, když ho vnímáme, mezi světem jako iluzí a světem není rozdíl, hlavní je, že známe platné vtahy mezi iluzemi/jevy, to ostatní nás nemusí zajímat 😀
hezký večer 😀
Nevím jak u Vás, ale u mne je víra v Boha založena na obdobném racionálně-pragmatickém základě, jako víra ve vnější svět a víra v to, že zde diskutuji s někým, kdo se mi přes všechny rozdíly velmi podobá a má nick “antiteista” nebo třeba “svatá hmota” (ryze náhodně spárováno).
P.S.: Uvědomte si, že velká část lidí (hinduisté, budhisté apod.) v reálnou existenci “přirozeného světa” nevěří a ti co v něj věří v našem kulturním okruhu, rozhodně nemají tuto víru nijak kvalitně a reflektovaně podloženou.
Antiteista: “I matrix by musel existovat, když ho vnímáme, mezi světem jako iluzí a světem není rozdíl, hlavní je, že známe platné vtahy mezi iluzemi/jevy, to ostatní nás nemusí zajímat”
Podepisuji. Tohle je myslím velmi důležitý postřeh. I POKUD je svět simulace, tak existuje. Tedy o tom, že reálný svět existuje, není nejmenších pochyb. Petrovy postoje IMHO v tomto stojí na vodě.
Petře, mě by zajímalo, nakolik se svými zde ventilovanými úvahami o fiktivnosti reálného světa řídíte i v běžném životě.
Když třeba stojíte na červenou před rušnou ulicí, neřeknete si někdy “ale vždyť svět je dost možná jen iluze!” a nezkusíte ji přejít? Prokličkovat mezi rychle jedoucími auty? PROČ to nezkusíte?
Když vážně onemocníte, necháte se léčit? PROČ, když je všechno dost možná jen iluze? Proč vůbec očekáváte, že by nějaké léčení v té iluzi mělo zabírat?!
Podle mého názoru je zde evidentní rozpor mezi tím, co zde říkáte, a mezi tím, jak v reálu žijete. MUSÍ BÝT, protože jinak byste byl už dávno po smrti. Ve skutečnosti jste si IMHO reálnosti okolního světa velmi dobře vědom, a stoprocentně se jí řídíte.
“Nevím jak u Vás, ale u mne je víra v Boha založena na obdobném racionálně-pragmatickém základě, jako víra ve vnější svět a víra v to”
To není stejný druh víry, víra ve vnější svět je podepřena vědou a logikou, viz. Michal a já. Ale víra v boha není logická a uznávají to sami někteří křesťané (ti moudřejší), nebo přineste logický argument pro boha 😀
To s matrixem=světěm znamená, že možná hinduisté věří na iluzivní svět, ale iluzivní svět je pro mě svět … to není rozdíl, i matrix je svět
o tom, že introspekce není nejvhodnější metoda poznávání se už dnes asi ani bavit nemusíme…
“Fakt že milimetry mezi Newtonem a Einsteinem ukazují fatální mezery našich zkoumání mne v tomto přesvědčení pouze utvrzují.”
Peter, predpoklad, že všetky mapy sú približné, ešte neimplikuje, že všetky mapy sú rovnako dobré.
A mapy môžu aj konvergovať ku stále väčšej presnosti a detailnosti 🙂
Vyspelú kultúru mali aj lovci mamutov – tvorcovia Věstonickej Venuše – cca 27 000 rokov. Věstonickí lovci mamutov dokonca poznali textílie (stopy otlačených textílií sa našli na keramike) a títo ľudia vytvorili aj najstaršiu známu mapku krajiny 🙂
Chcete si zapřemýšlet? Či dokonce zapolemizovat?
http://www.christnet.cz/clanky/5319/verit_az_prilis_normalni.url#
Autor má zřejmě dojem, že co český ateista, to návštěvník věšteckého sezení. Krásná snaha hned v zárodku se vypořádat s ateismem v České republice odsuzujícím shrnutím “no tak nevěří v boha, ale věří blesku a ezo.tv, všichni ti ateisti jsou bludaři”.
Mimochodem nechápu tu drzost křesťanů představovat si, že jejich víra je něco hodnotnějšího, vznešenějšího, PRAVDIVĚJŠÍHO, než horoskop nebo karty.
To mě má jako ochranit před astrologií víra na židovskou zombie co spasí svět ? 😀
Není to trochu z bláta do louže ? 😀
A tak já bych to jako drzost neviděl. Prostě se pletou, to je lidské 🙂
Celkově mi je ovšem z jejich učení poněkud smutno (už jen to, co tu dnes zaznělo o nelásce k tomuto světu! O jejich uzavřenosti, neochotě naslouchat druhým a přemýšlet nad jejich názory, chápat je, o jejich přesvědčení o cennosti jejich víry jako takové, atd.) a ještě víc je mi smutno z toho, jak je v naší společnosti (i mezi nevěřícími!) a zejména mezi elitami TOHLE učení považováno za cosi respektuhodného, úctyhodného, atd.
Je smutné, že i ten Zeman se ze “slušnosti” pomodlil když nastupoval do funkce 🙁 a přitom je to podle svých slov ateista 🙁
Ne oni světu, ale svět musí naslouchat jim, protože jen oni vědí, co je dobré. Světu nenáleží to zkoumat, přemýšlet o tom, musí to vzít jako fakt. Víru musí přijmout nerozumově, teprve pak o ní mohou začít dumat, utvrzovat se v ní, ale v tom prvním kroku pro ně skepse není na místě. “Věřit je normální, nevěřit je mimo. Hlavně o tom nepřemýšlejte, to ďábel seje pochybnosti do vašich srdcí”.
Čili dělej jak ti říkám, pokud máš pochybnosti, platí, že pravdu mám já a ty jsi příliš malý, abys o tom pochyboval.
Tenhle dojem jsem získal prakticky jakmile jsem zjistil, že něco jako víra v boha existuje, a byť jsem to pochopil na dětské úrovni, dodnes bych z toho neubral.
Přitom pan Zajíc patří mezi vzdělané věřící, a pokud mohu z jeho článků soudit, i mezi přemýšlivé. Ovšem jen jedním směrem.
Podobně vzdělaným věřícím, absolventem Matfyzu je i (nějaký) Michal Kretschmer
http://www.duseahvezdy.cz/2014/08/04/otevrenost-nebo-ghetto/
http://www.duseahvezdy.cz/2014/08/07/spatne-uvazovani-o-manzelstvi-a-o-hrichu-vubec/#comment-24858
Víte, co je “ateistický strach”?
Co to znamená ateistický strach? Je to vlastně každý strach, při kterém zapomeneme na Boha. Na to, že Bůh má všechno, vždy a za všech okolností pevně ve svých rukou. Je to vlastně každý strach, kterému se člověk trvale poddává.
Nabízí se ještě otázka, zda existuje nějaký neateistický strach: nějaká zdravá obava… Existuje. A je pro něj i zvláštní označení: bázeň Boží. Je to jeden z darů Ducha Svatého a vede nás k tomu, abychom měli před Pánem Bohem posvátnou úctu a obávali se jediného: urazit ho hříchem – zachovat se nevděčně s ohledem na obrovskou Boží lásku k nám.
http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2014-30.pdf
Bůh je pěkná fajnovka. Bych skoro řekl, že jeho láska hraničí s citovým vydíráním. “Já si něco udělám” je tu nahrazeno “budeš trpět za svou urážku”, jinak je to stejné.