Co mi vadí na křesťanství


V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.

1) Adorizace víry.

Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.

a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).

Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).

Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.

Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.

Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?

Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.

2) Postoj k pravdě.

Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)

Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)

Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“

Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.

3) Jistota.

V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.

Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.

4) Postoj k pochybnostem

Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)

Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.

Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.

Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…

5) Pocit morální nadřazenosti

Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.

Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.

Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.

6) Mentalita vyvoleného lidu

S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?

7) Nepokora, neskromnost, pýcha

Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.

Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…

8 ) Pokrytectví

Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.

Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.

Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“

Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:

Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.

Jinde Ježíš řekl:

Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.

9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím

Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.

Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“

Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.

Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.

Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.

10) Tento svět není náš

Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.

Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…

4,104 thoughts on “Co mi vadí na křesťanství

  1. martiXXX

    Logika je pouze LIDSKÁ logika. Kromě toho ještě existuje pociťování, intuice, vhled, které mohou naznačovat něco jiného než je lidská logika. To je pak otázka víry a vhledu.

  2. jack

    protestant:
    Přesně Čestmíre. Michal nepopisuje v článku křesťanství ale křesťany.

    jack:
    A o to přece jde! Není přece důležitá ideologie křesťanství, ale to co tato ideologie dělá s lidmi. Německý nacismus také posuzujete podle chování lidí, kteří se k nacismu hlásí a možná vůbec neznáte ideologii NSDAP.

  3. martiXXX

    Např. člověk může něco pociťovat jako nad slunce jasné a druhý den mu to tak nepřipadá. Viz zážitky s ayahuascou a jinými podobnými drogami, které indiáni používali pro svoje obřady a zkoušelo to i mnoho bělochů. Byli to transformační zážitky. Jenže po nějaké době to vybledne a nejde to přivolat zpět. Proč by to neměla být pravda. Byl to náhlý vhled do jiné dimenze, který prostě mozek neumí uložit nebo je ten vhled dokonce mimo čas. Může tam svoji roli sehrát třeba i něco jiného než lidský mozek, který se na chvíli vhledu napojí na jakési vesmírné vědomí, atd. To je pak otázka vhledu, víry, kontextu, atd. A protože to bylo tak silné tak to podvědomě vede k něčemu jaké náboženství. třeba.

  4. jack

    protestant says:
    December 31, 2013 at 10:15 am

    protestant:

    Nevím PROČ věřím.

    jack:
    Souhlasím!
    Já jsem o tomto přesvědčen už od začátku! 🙂

  5. jack

    protestant says:
    December 31, 2013 at 11:01 am

    Jasně. Člověk si umí zpětně zdůvodnit kdejaký nesmysl.

    jack:
    Otázkou zůstává, jak je možné, že to nedokážete vy? 🙁

  6. jack

    Michal says:
    December 31, 2013 at 11:38 am
    No to právě neumí. Ono totiž zdůvodnit nesmysl smysluplně bývá dost problém, a naštěstí to většinou ani nejde. Proto je to také nesmysl, že nejde zdůvodnit.

    jack:
    S tím bych Michale úplně nesouhlasil. Právě nábožensky věřící lidé už nám i na tomto webu dokázali, že pro ně není žádný problém odůvodňovat nesmysly. Problém akorát je, že kriticky a logicky myslící člověk tyto “důvody” považuje za naprosto dětinské a mnohdy nelogické.
    Samozřejmě rozumím tomu, že váš názor vychází z vašeho pohledu, tedy pohledu kriticky a logicky myslícího člověka. Pro takového je samozřejmě nemožné zdůvodnit nesmysl. 🙂 🙂

  7. martiXXX

    Třeba kdyby si zdejší ateisti dali ayahuascu, tak by třeba svůj postoj k silám nevědomí a podvědomí změnili 🙂

  8. jack

    martiXXX says:
    December 31, 2013 at 4:05 pm
    Kromě toho ještě existuje pociťování, intuice, vhled, které mohou naznačovat něco jiného než je lidská logika.

    jack:
    Co tím chcete vyjádřit?
    Snad to, že je normální, když někdy jednáme logicky a jindy nelogicky?

  9. jack

    martiXXX says:
    December 31, 2013 at 4:11 pm

    Např. člověk může něco pociťovat jako nad slunce jasné a druhý den mu to tak nepřipadá. Viz zážitky s ayahuascou a jinými podobnými drogami, které indiáni používali pro svoje obřady a zkoušelo to i mnoho bělochů. Byli to transformační zážitky. Jenže po nějaké době to vybledne a nejde to přivolat zpět. Proč by to neměla být pravda. Byl to náhlý vhled do jiné dimenze, který prostě mozek neumí uložit nebo je ten vhled dokonce mimo čas. Může tam svoji roli sehrát třeba i něco jiného než lidský mozek, který se na chvíli vhledu napojí na jakési vesmírné vědomí, atd. To je pak otázka vhledu, víry, kontextu, atd. A protože to bylo tak silné tak to podvědomě vede k něčemu jaké náboženství. třeba.

    jack:
    Kdo ví, třeba to tak opravdu je.
    Ale proč tomu věřit, když zatím jste pro tuto víru, vhledu do jiné dimenze, nepředložil naprosto žádné objektivní důvody? To je ta otázka.
    Tak se mi zdá, že vaše životní filosofie vypadá tak, že můžeme věřit v pravdivost všech fantazií, pokud jsou hypoteticky možné.

  10. martiXXX

    To že člověk jedná nelogicky je zcela zřejmé. Někdy používá logiku, někdy ne. To je zcela jasné a zřejmé. Existují i jiné logiky než je matematická logika.

  11. martiXXX

    Považuji prostě svoje subjektivní vhledy za pravdivé ve smyslu víry. Tedy, mám pochyby ale subjektivně tomu věřím. Nepotřebuji k tomu matematickou logiku. Třeba je to jen hypotéza.

  12. martiXXX

    Co je logického na zármutku a smutku? Třeba….Co je logického na hněvu a vzteku či pomstě…třeba…co je logického na sebevražedném útoku třeba………co je logického na rodinném životě a rození dětí…třeba…

  13. martiXXX

    co je logického na náboženství ..třeba…co je logického na abstraktním umění..třeba…co je logického na pudu sebezáchovy třeba…co je logického na hudbě..třeba…co je logického na hraní her a sledování horrorů..třeba

  14. jack

    martiXXX says:
    December 31, 2013 at 4:47 pm

    To že člověk jedná nelogicky je zcela zřejmé. Někdy používá logiku, někdy ne. To je zcela jasné a zřejmé. Existují i jiné logiky než je matematická logika.

    jack:
    To je pravda, že lidé jednají i nelogicky. Mě se jednalo o přístup Petra, který v případě nevěry své manželky jedná naprosto logicky a hlavně velmi kriticky posuzuje prokazatelnost její nevěry, ale pokud jde o náboženství, tak tento kritický a logický přístup opouští.
    Vypadá to, jako kdyby prokazatelnost otázek náboženské víry nechtěl kriticky a logicky vyhodnocovat a to úmyslně!

  15. jack

    martiXXX says:
    December 31, 2013 at 4:25 pm

    Třeba kdyby si zdejší ateisti dali ayahuascu, tak by třeba svůj postoj k silám nevědomí a podvědomí změnili 🙂

    jack:
    Já myslím, že kriticky a logicky myslící člověk by k takové změně neinklinoval.
    Nevím jak vy, ale já nezačnu věřit na existenci létacích slonů či jiné dimenze, když je mi dokonce známo, že jsem je viděl po požití LSD.

  16. jack

    martiXXX says:
    December 31, 2013 at 4:49 pm

    Považuji prostě svoje subjektivní vhledy za pravdivé ve smyslu víry. Tedy, mám pochyby ale subjektivně tomu věřím. Nepotřebuji k tomu matematickou logiku. Třeba je to jen hypotéza.

    jack:
    Vypadá to opravdu tak jak píšete. Vy posuzujete svět pouze podle svých subjektivních prožitků.

  17. jack

    martiXXX says:
    December 31, 2013 at 4:50 pm

    Co je logického na zármutku a smutku? Třeba….Co je logického na hněvu a vzteku či pomstě…třeba…co je logického na sebevražedném útoku třeba………co je logického na rodinném životě a rození dětí…třeba…

    jack:
    Ve všech vašich příkladech najdu logickou odpověď! Vy ne? 🙂

  18. martiXXX

    Jack, když ve všech těchto subjektivních prožitcích najdeš logickou odpověď tak co máš proti mému posuzování podle mých subjektivních prožitků? :-)…..

  19. Kamil

    >>>Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“<<<
    Na katolických mších se toto furt říká, a mě to odmalička (11 let) přišlo dost divný. Ale pokud vím, tak na evangelických (nebo i jiných) mších už se to neříká.

Comments are closed.