Ježíšovo vzkříšení

Máme za sebou Velikonoce, svátky vzkříšení. Vzkříšení je přitom naprosto centrálním prvkem křesťanské víry. Nikoliv existence Boha, nikoliv Ježíšovo kázání, ale vzkříšení, a jeho teologické implikace, to je to, oč v křesťanství jde. Podívejme se tedy, jak silná je evidence, že ke vzkříšení Ježíše Krista opravdu došlo. Na základě čeho tomu vlastně křesťané věří?

Často je nám podsouváno, že vzkříšení odmítáme na základě nepodloženého předpokladu naturalismu (tedy že nic ve světě nemá nadpřirozené příčiny). To ale není pravda. V dalším předpokládejme, že bůh existuje, a že může do světa zasáhnout kdy chce. Předpokládejme tedy, že vzkříšení MOHLO nastat.

Přesto empirická evidence jasně ukazuje, že lidé z mrtvých prostě nevstávají. Mimo Ježíše neexistuje ŽÁDNÝ doložený případ, že by někdy někdo vstal z mrtvých. Otázka tedy je, zda existuje dostatečná evidence, abychom uvěřili, že Ježíš byl jedinou výjimkou v historii.

Někdo by mohl namítnout, že ale Ježíš byl přece Boží Syn. Ne každý je Boží Syn, a u Božího Syna je jaksi přirozené, že mu Otec pomůže. Jenže jak víme, že byl Ježíš Boží Syn? No, protože byl vzkříšen. Právě vzkříšením podle křesťanů Bůh definitivně prokázal identitu svého Syna. Jedná se tedy o argumentaci v kruhu. Chceme-li se zamyslet nad evidencí pro Ježíšovo vzkříšení, nemůžeme vycházet z předpokladu, že Ježíš byl Bůh na zemi. To zatím nevíme. Musíme předpokládat, že Ježíš byl obyčejný člověk, a až ukáže-li se, že je důvodné usoudit, že byl opravdu vzkříšen, můžeme teoreticky začít spekulovat o tom, zda byl opravdu Božím Synem.

***

Evidenci pro vzkříšení uvažme postupně, tak jak se historicky objevovala. Náš nejstarší křesťanský autor je Pavel. Pavel píše, že byl Ježíš vzkříšen, prakticky neustále. Jemu samotnému se vzkříšený Kristus zjevil ve vidění. (Skutky 9:3, 1 Kor 15:8). Pavel píše, že tak jako jemu (tedy ve vidění, označuje to v Řečtině stejným slovem) se Kristus zjevil i dalším: Petrovi, Dvanácti, více než 500 bratřím najednou (!!!), Jakubovi, potom všem apoštolům, a nakonec tedy jemu samotnému.

Pavel nikde nepíše nic o prázdném hrobě. Nepíše nic o mladíku v bílém rouše, ani o andělech, kteří tam měli být. Nepíše nic o žádném očitém svědkovi tělesně vzkříšeného Ježíše. Nepíše o Tomášovi, který si mohl sáhnout do Ježíšových ran. Nepíše ani o tom, jak (podle Lukáše) vzkříšený Ježíš pojedl s učedníky rybu. Pavel nenaznačuje nic o tom, že by se Ježíš komukoliv zjevil jinak, než právě ve vidění.
Když se Pavel v 1. Kor 15 ptá, jak mohou někteří z Korintských popírat zmrtvýchvstání, neodkáže je na zázrak prázdného hrobu. Nenapíše nic o ženách, které jej našly. Nepřipomene jim žádné z v předchozím odstavci zmíněných fyzických zjeveních Ježíše, nepřipomene Tomáše, sahajícího vzkříšenému Ježíši do ran.

Pavel místo toho argumentuje takto:

Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu! Z nás se pak stávají falešní Boží svědkové, protože jsme o Bohu tvrdili, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil – pokud totiž mrtví nemohou být vzkříšeni. Jestliže mrtví nemohou být vzkříšeni, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, vaše víra je marná – ještě jste ve svých hříších. Pak tedy i ti, kteří zesnuli v Kristu, zahynuli. Máme-li v Kristu naději pouze pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí.

Zvláštní… 😉

O očitých svědcích vzkříšeného Krista nepíše nic ani nikdo z ostatních autorů epištol: pseudoepigrafických dopisů Pavlových, autor dopisu Židům, ani žádný z autorů 1. a 2. dopisu Petrova, žádného ze tří Janových dopisů, ani autor Judova dopisu.

Vidění jsou běžná snad ve všech náboženstvích, počínajících přírodními náboženstvími, šamanismem, atd., mají je Muslimové, Hinduisté, vidění měl i zakladatel Mormonismu Joseph Smith, a stejně jako na základě vidění nebudu usuzovat na pravdivost Mormonismu, existenci bohů Šivy a Višnua, a nebo třeba boha pralesa, stejně tak mi vidění nestačí, abych uvěřil že někdo vstal z mrtvých.
http://en.wikipedia.org/wiki/Vision_(spirituality)

Navíc, Pavel o svém “zjevení Krista” neříká nic bližšího, a např. mě napadlo, že souslovím “zjevil se mi Kristus” Pavel klidně mohl metaforicky označit své náhlé prozření, pochopení nějakých souvislostí s Písmem a jinými věcmi, a následný akt akceptování Krista, stejně jako u všech ostatních osob, které jmenoval.

Důležité také je, že nemáme svědectví těch dalších osob, které měly údajně vidění, které Pavel jmenuje. Ony samy by to třeba popsaly jinými slovy, a Pavel nám nic bližšího o tom, co tyto další osoby viděly nebo cítily, neříká.

***

Zbývají nám čtyři evangelia. Zopakujme, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti. Nejstarší, Markovo, cca 40 let po Ježíšově smrti, a nejmladší, Janovo, dost možná až 70 ale i více let po jeho smrti. Evangelia jsou anonymní spisy, nevíme, kdo jsou jejich autoři. Nikdo z autorů evangelií nebyl očitým svědkem, a ani to nikdo z nich netvrdí. Nikdo z nich ani netvrdí, že by nějakého očitého svědka znal. Všechna evangelia byla napsána v Řečtině, zatímco Ježíš i jemu blízcí mluvili Aramejsky.

Evangelia nejsou nezávislá. Matouš a Lukáš použili, a z velké části opsali a mírně modifikovali, zejména ale masivně vyšli z Markova evangelia.

Marek píše, že Ježíš byl pohřben v hrobu, vytesaném ve skále, s kamenem přivaleným ke vchodu. Nepíše nic o strážích, které měly hrob hlídat. K hrobu šly podle něj tři ženy: Marie Magdalena, Marie Jakubova, a Salomé. Obávaly se, jak odvalí kámen, ale neměly strach jak se dostanou přes stráže – protože podle Marka tam žádné nebyly. Kámen však už byl odvalen. V hrobě byl mladík oblečený v bílém rouchu. Mladík jim řekl, že Ježíš vstal, a předchází Petra a další učedníky do Galilee, kde se jim ukáže, jak slíbil. Ženy utekly od hrobu strachy bez sebe, a nikomu nic neřekly, protože se bály. (!!!)
Zde Markovo evangelium končí; verše 9-19 jsou pozdější dodatek. Znovu opakuji: Marek NEPÍŠE o žádných fyzických zjevení Ježíše.

***

I Podle Matouše byl Ježíš pohřben do hrobu vytesaného ve skále, a zavaleného kamenem. Matouš, který znal Markovo evangelium, ale doplnil, že Pilát dal hrob střežit strážemi. Třetí den k hrobu přišly Marie Magdaléna a “druhá Marie”. O Salomé Matouš nic nepíše. Když dvě ženy přišly k hrobu, nastalo velké zemětřesení (Marek o tom nic nepraví). Z nebe sestoupil anděl, a před nimi odvalil kámen (podle Marka už byl odvalen). Strážci se z něj strachem roztřásli a zůstali mrtví. Anděl ženám řekl to co podle Marka, a ty s nesmírnou radostí (nikoliv strachy bez sebe, jako podle Marka) utíkaly domů. Cestou se s nimi potkal Ježíš.

Zajímavý detail je v samém závěru, když se Ježíš zjevil na hoře jedenácti učedníkům, kteří, když ho spatřili, tak se mu klaněli, “i když někteří pochybovali”. Pozoruhodné.

***

Lukáš píše, že Ježíš byl pochován do vytesané hrobky. K hrobu šly “ženy, ke kterým se pak přidaly další ženy” – tedy byly nejméně čtyři. Lukáš nepíše nic o strážích, ani zemětřesení, ani andělu sestoupivším z nebe a odvalivším kámen. Kámen už byl podle Lukáše odvalen (respektoval Marka). V hrobě byli dva muži, nikoliv v bílém, ale v zářících rouchách. Muži jim řekli něco jiného, než co cituje Marek i Matouš. Lukáš neříká nic o tom, že by se jim na cestě domů Ježíš ukázal, jako to tvrdí Matouš.

Učedníkům se Ježíš podle Lukáše neukázal na hoře v Galilei, ale cestou do Emauz. Učedníci ho však “nepoznali”. Poznali ho až po rozhovoru, a poté, co jim lámal chleba dle rituálu poslední večeře. Jakmile ho poznali, Ježíš jim “zmizel” (byl tedy opravdu v těle?).

Později se jim zjevil podruhé, a pojedl s nimi rybu. Nic z toho nezmiňuje ani Marek, ani Matouš. Lukáš své vyprávění dojemně končí tím, jak byl Ježíš “unášen vzhůru do nebe” (Lk 24:51). To vypadá velmi věrohodně.

***

Podle Jana byl Ježíš pochován v hrobu v zahradě. Po třech dnech šla k hrobu Marie Magdalena (jednotné číslo, tedy sama). Kámen byl odvalen (tedy žádné zemětřesení, žádný anděl, který slétnul z nebe a kámen odvalil, žádné stráže, atd.) Marie se vrátila pro Šimona Petra (o ničem takovém zbylí tři evangelisté nemluví) a “spolu s tím druhým učedníkem” vyrazili k hrobu. Uvnitř našli jen ležící plátna a roušku, ale uvnitř nebyl nikdo. Ani mladík v bílém rouchu, ani dva mladíci ve svítících rouchách, ani anděl. Druhý učedník uvěřil, když viděl prázdný hrob, a s Petrem se pak vrátili domů. Marie ještě chvíli zůstala, a plakala před hrobem. Když se pak naklonila dovnitř, uviděla dva anděly (!!!) v bílých rouchách. Po pár slovech s nimi se obrátila, a tam stál Ježíš (uff, tahle verze tu ještě nebyla). Marie ho nepoznala (neslyšeli jsme tohle už někde?!) a spletla si ho se zahradníkem (!!!).

Poté se Ježíš v intervalu týdnů zjevoval opakovaně, s učedníky dokonce chytal ryby, přičemž ti ho zpočátku opět nepoznali (!), posnídal s nimi rybu, nechal Tomáše sáhnout do svých ran, atd. Ani slovo o cestě do Emauz.

***

Pro naše účely uvažme dvě možná vysvětlení všeho výše uvedeného:

1) ve spisech Nového Zákona můžeme porovnáním různých textů takřka na vlastní oči sledovat vznikající, a v průběhu desítek let se nádherně košatící strom legend. Od spirituálních vidění Pavla, přes strohé líčení Markovo, nezmiňující žádné fyzické zjevení Ježíše, přes přibývající avšak vzájemně neslučitelné detaily u Matouše a Lukáše, až po opakovaná zjevení a nevěřícího Tomáše sahajícího Ježíšovi do ran u Jana.

Přitom je zjevné, že každým tím detailem chtěl každý z evangelistů něco říct, sdělit: Matouš chtěl svou historkou o strážích ukázat, že učedníci nemohli Ježíšovo tělo ukrást, Lukáš chtěl Ježíšem, který jedl rybu, ukázat, že měl fyzické tělo a nebyl tedy jen imateriální zjevení, Jan Tomášem zdůrazňoval, že byli tací, co pochybovali, avšak na vlastní oči se přesvědčili, a pak uvěřili (což je Janův explicitně deklarovaný cíl:

“Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.” (Jan 20:31)

Nikoliv tedy zprostředkovat to, co se stalo, ale docílit toho, aby čtenář uvěřil). Nastrčit do příběhu někoho, kdo pochybuje, ale pak je slavně přesvědčen, je ostatně velmi pochopitelný a jak je vidět i účinný literární nástroj. Opakované motivy učedníků nepoznávajících Ježíše, kteří později prozřeli, nese zase zjevný teologický vzkaz čtenáři: něco podobného se ti může stát taky. Třeba Krista jenom nepoznáváš, ale on je s tebou, tak vytrvej – a on se ti později “ukáže”… Celkově, evangelia jsou literární a filozoficko-teologická díla svých autorů, a nikoliv práce historiků. Jejich cílem bylo, aby čtenář uvěřil teologickým vzkazům a pointám AUTORŮ těch prací, a JEJICH porozumění Ježíše, a nikoliv aby se dozvěděl, co se opravdu stalo. Neexistují žádní svědkové Ježíšova fyzického zmrtvýchvstání – všechno jsou to jen literární postavy v dílech svých autorů.

Veškerá evidence, kterou máme, jsou
a) fakt, že několik lidí začalo být přesvědčeno, že se jim “zjevil Kristus”, přičemž je otázkou, co tím přesně mínili
b) čtyři anonymní a nikoliv nezávislá teologická literární díla zaujatých autorů, sepsaná desítky let po událostech, k nimž se vztahují, jejichž cílem bylo přesvědčit své čtenáře, o svých vlastních teologických náhledech a pointách, za kterýmžto účelem si čile vymýšleli a přizpůsobovali (dost možná nejen) detaily v už tak nespolehlivé orální tradici.
c) evidence, daná faktem, že nevelký počet lidí jimi zapsaným a vytvarovaným legendám opravdu uvěřil (přičemž daleko větší počet lidí jim NEuvěřil), a, ano, mnozí z nich byli pro svou novou víru ochotni i zemřít – stejně jako jsou k témuž ochotni například Muslimští sebevražední atentátníci.
Žádná další evidence mě nenapadá.

2) Ježíš opravdu vstal z mrtvých. Dřívější autoři opomínají později se objevující detaily proto, že je prostě nezaujaly, nebo jim nepřipadly důležité (co je důležitého na andělu, slétajícím z nebe za mohutného zemětřesení, který sám odvalí kámen u Ježíšova hrobu… kdo by se o tom zmiňoval, že…) a upřímnou snahou všech autorů spisů NZ nebylo nic než zaznamenat a nezaujatě předat dál Pravdu s velkým P, tak jak se opravdu stala. Na tom, že Jan zmiňuje jen jednu ženu ze čtyř (přičemž samozřejmě ví o všech čtyřech, ale mluví jen o jedné z nich) netřeba hledat cokoliv divného. Ani na Ježíši vznášejícím se do nebe není nic divného ani obtížně uvěřitelného. Máme 500+ absolutně spolehlivých svědků Ježíšova fyzického zmrtvýchvstání, jenom je trochu škoda, že si k tomu číslu Pavel nepřidal ještě pět nul. Mohlo to být celé ještě mnohem věrohodnější.

Které vysvětlení akceptujeme, záleží zřejmě už jen na vkusu váženého čtenáře…

1,595 thoughts on “Ježíšovo vzkříšení

  1. Pelagius

    jack says:
    April 24, 2013 at 4:03 pm
    Pelagius says:
    April 24, 2013 at 10:55 am
    Takže plyne z toho: Existuje Bůh, který má moc křísit mrtvé. A chtěl nám skrze toho konkrétního člověka sdělit něco důležitého, protože takovéhle věci se nestávají každý den. Takže o tom můžeš přemýšlet a studovat příběh a učení toho člověka.

    jack:
    Pořád nechápu. Pokud jakýkoliv člověk napíše něco rozumného,tak si všichni z jeho názorů mohou vzít pozitivní příklad. Samozřejmě pokud to za rozumné považují. To znamená,že mě vůbec nezajímá ta stupidní omáčka okolo Ježíše a nějakého Boha,protože to pro můj postoj k životu nemá žádný význam. Buď si z textu vezmu něco tzv. k srdci a můžu podle toho klidně i žít nebo si nevezmu nic k srdci,protože myšlenky v textu považuji za stupidní. Ale proč pořád ty hovadiny o Bohu,jeho Synu,vzkříšení atd. Májí mě snad tyhle náboženské hovadiny nějak ovlivnit v mém úsudku a hodnocení textu? Mám kvůli tomu ztratit objektivní pohled? Mám snad mít v podvědomí,že když je to text od Boha,tak nemůže být stupidní i když mi tak připadá??

    Já vám určitě nechci vymlouvat, abyste studoval cokoli chcete – to je vaše věc. Nicméně, pokud “ta stupidní omáčka okolo Ježíše a nějakého Boha” by náhodou byla pravdivá, tak bych řekl, že má pro váš život dost podstatný význam.

  2. Pelagius

    jack:
    No vidíte,tak vycházejme z toho,že nějaká historická postava jménem Ježíš napsala jak by měli lidé žít a vás jeho názor oslovil. Zařídíte se podle toho a budete se znažit žít podle Ježíšových představ. Až sem s tím nemám sebemenší problém.
    ALE PROČ KRUCINÁL,POTŘEBUJETE OKOLO POSTAVY JEŽÍŠE TY NADPŘIROZENÉ HOVADINY??? Kdyby byl Ježíš například obyčejným venkovským učitelem a normálním smrtelníkem,tak by vás jeho názory snad neoslovily??

    Nepochybně proto, že ty “nadpřirozené hovadiny” se po jeho popravě podle mého přesvědčení skutečně udály. A pokud by se neudály, považuji za jisté, že by dnes o žádném Ježíšovy z Nazareta nikdo nic nevěděl a žádné křesťanství by neexistovalo.

  3. jack

    Pelagius says:
    April 24, 2013 at 4:24 pm

    Tak řekněme, že by mě zajímalo, čím by ten, kdo by chtěl obhajovat realitu antických Bohů, chtěl argumentovat. Řekl bych, že tíha dokazování je na tom, kdo chce dokazovat existenci něčeho neviditelného. Ale myslím, že celá koncepce antického náboženství byla založena na jiných principech. Věřit v antické bohy bylo cosi jako být loajální ke státu. Já nemohu pravdivost křesťanství “dokázat” – mohu pouze vysvětlit, proč se mi křesťanství jeví pravdivé. Ale to bych se zase musel vracet ke vzkříšení, a je to pořád dokolečka…

    jack:
    Dokazování jsem se nedočkal,tak jinak. Považujete za pravděpodobné,že existují řečští či římští bohové. V tomto bych klidně souhlasil s tím,že jde pořád o stejné bohy,pouze se různě nazývají. Tedy to, co Protestant pořád nepochopil,když tvrdí,že všechna náboženství věří ve stejného boha,akorát trochu jinak a doposud mu nedošlo,že to eventuelně může platit u monoteismu,ale nikoliv mezi monoteismem a polyteismem.

    Pokud nevěříte,víte taky proč nevěříte??

  4. jack

    Pelagius says:
    April 24, 2013 at 4:28 pm
    Já vám určitě nechci vymlouvat, abyste studoval cokoli chcete – to je vaše věc. Nicméně, pokud “ta stupidní omáčka okolo Ježíše a nějakého Boha” by náhodou byla pravdivá, tak bych řekl, že má pro váš život dost podstatný význam.

    jack.
    To ale platí pro každé náboženství,tedy že kdyby náhodou,tak něco,ale pokaždé něco jiného!! 🙂 Pro kriticky myslícího člověka nemá tedy tento princip žádný význam.
    Mám se snad prodírat desítkami názorů co by bylo,kdyby náhodou? A k čemu by to bylo dobré? Zase ta absence širších souvislostí?

  5. Jarda

    protestant says:
    April 24, 2013 at 9:49 am

    Jarda:
    Snad každý katolický kněz mi odpověděl, abych si přečetl Katechismus (ti konzervativní vyžadovali Kat. Tomáškův), ale hlavně – abych tomu věřil!!! a pořád nepidndal!!! A Bibli číst jen pod dozorem kněze!!!

    protestant:
    Tys oslovil fakt každého katolického kněze. No páni….

    Jarda:
    Soudruzi ateisté a agnostici; působí na vás můj názor jako tvrzení, že jsem oslovil každého katolického kněze??

  6. Jarda

    S.V.H.:
    Problém je, že o životě a učení toho člověka toho moc nevíme. Domníváme se, že hlásal brzký příchod Božího království, v čemž se (jak jste sám připustil) dosti zmýlil. Buď nám Bůh chtěl sdělit, že umí křísit mrtvé, což se mu (pokud přistoupíme na to, že jsme tomu uvěřili) podařilo, ale není mi moc jasné, co z toho vyvodit pro nás, anebo nám chtěl Bůh sdělit něco důležitého odkazem na Ježíšovo učení a život. A o tom příliš nevíme, takže jsme na poli spekulací a každý si v podstatě může vyvodit, co ho napadne.

    Jarda:
    V době velikonoc se katolický kněz modlí – “svojí smrtí na kříži naši smrt zrušil”- Občas některému katolíkovi či knězi napíši, že jsem si jaksi nevšiml – např. předloni mi zemřelo 8 příbuzných a známých! Žádný oslovený neodpověděl.

    Ke zdejším diskuzím bych podotkl – my zde argumentujeme převážně názory a učením katolické církve, ale zdejší věřící jsou evangelíci či samouci, kteří se většinou od katol. církve a mnohdy i jejího učení distancují.Těžko potom debatovat, diskuze nutně musejí být mimoběžné.

  7. Jarda

    Pelagius:
    Nepochybně proto, že ty “nadpřirozené hovadiny” se po jeho popravě podle mého přesvědčení skutečně udály. A pokud by se neudály, považuji za jisté, že by dnes o žádném Ježíšovy z Nazareta nikdo nic nevěděl a žádné křesťanství by neexistovalo.

    Jarda:
    Jaké “nadpřirozené hobvadiny” se udály v islámu, že se tak úspěšně šíří světem a vytlačuje “pravé a autentické” křesťanství založené “jediným pravým” Bohem?

  8. S.V.H.

    Pelagius says:
    Nevím, jestli se to dá nějak stručně charakterizovat, ale pokud bych měl popsat to, jak já jeho učení rozumím, tak ho chápu jako výzvu k autentickému životu, k životu v pravdě. Mám pocit, že z hlediska evangelia není nic horšího než pokrytectví. A pak je to výzva k naději – asi ve smyslu: Nebojte se, vy kdo usilujete o dobro, nic z toho co děláte, nebude zapomenuto, a jednou dobro zvítězí. Chápal bych ho jako výzvu k odvaze jít za tím, co pokládám za správné, ať už si o tom okolí myslí co chce.

    S.V.H.:
    Děkuji za odpověď. Rozdělil bych tedy Ježíšovo učení do dvou bodů: (1) autentický život v pravdě, bez pokrytectví, s odvahou jít za tím, co pokládám za správné a (2) naděje, že dobro zvítězí a bude odměněno.
    ad 1) Souhlasím, že je pravděpodobné, že Ježíš takto skutečně vystupoval, že se nepřetvařoval, říkal, co si myslí, a dělal to, co považoval za správné (ostatně byl kvůli tomu nejspíš popraven). V tomto si z Ježíše vzala příklad spousta lidí v historii, včetně Hitlera nebo zde vzpomínaných příslušníků Ku-klux-klanu (i když ti se schovávali za kápě, takže tam určité pokrytectví bylo).
    ad 2) Opět souhlasím, že příchod Božího království a s ním spojené “odměny” byl asi nejpodstatnějším rysem Ježíšova učení. První námitka zní, že si “dobro” (které má zvítězit) každý může představovat jinak a vyvodit si tak pro svůj život libovolný závěr. Biblické výroky jsou nespolehlivé a často protikladné, tudíž takřka jakkoliv interpretovatelné. A druhá námitka: I kdybychom se shodli na tom, jaké “dobro” měl Ježíš na mysli, plyne z mnohých pasáží, že nikoliv “dobří” přijdou do Božího království, ale výhradně ti, kteří uvěří (je to možné interpretovat i tak, že “dobří” jsou jen ti, kteří uvěřili, ostatní nikoliv).

  9. Pelagius

    jack:
    Dokazování jsem se nedočkal,tak jinak. Považujete za pravděpodobné,že existují řečští či římští bohové. V tomto bych klidně souhlasil s tím,že jde pořád o stejné bohy,pouze se různě nazývají. Tedy to, co Protestant pořád nepochopil,když tvrdí,že všechna náboženství věří ve stejného boha,akorát trochu jinak a doposud mu nedošlo,že to eventuelně může platit u monoteismu,ale nikoliv mezi monoteismem a polyteismem.

    Pokud nevěříte,víte taky proč nevěříte??

    Já antické bohy (jejich existenci) rozhodně za pravděpodobné nepovažuji. A nevěřím v ně jednak proto, že až dosud se mě o jejich realitě nikdo nepokoušel přesvědčit, jednak proto, že řekněme, že mám o Bohu poněkud větší mínění, a nebyl bych ochoten vzít na vědomí, že by Bůh mohl být něco tak ubohého a trapného, jako byly figury antických božstev. Kromě toho, pro mě pojem Bůh je spíše filozofická kategorie.

  10. Pelagius

    jack says:
    April 24, 2013 at 4:57 pm
    Pelagius says:
    April 24, 2013 at 4:28 pm
    Já vám určitě nechci vymlouvat, abyste studoval cokoli chcete – to je vaše věc. Nicméně, pokud “ta stupidní omáčka okolo Ježíše a nějakého Boha” by náhodou byla pravdivá, tak bych řekl, že má pro váš život dost podstatný význam.

    jack.
    To ale platí pro každé náboženství,tedy že kdyby náhodou,tak něco,ale pokaždé něco jiného!! Pro kriticky myslícího člověka nemá tedy tento princip žádný význam.
    Mám se snad prodírat desítkami názorů co by bylo,kdyby náhodou? A k čemu by to bylo dobré? Zase ta absence širších souvislostí?

    Tak řekněme, že mě se argumenty, které uvádí křesťanství, jeví lepší a silnější, než uvádí stoupenci jiných náboženství. Mě přesvědčily – že vás nepřesvědčily, to je vaše věc.

  11. Pelagius

    Jarda says:
    April 24, 2013 at 5:20 pm
    Pelagius:
    Nepochybně proto, že ty “nadpřirozené hovadiny” se po jeho popravě podle mého přesvědčení skutečně udály. A pokud by se neudály, považuji za jisté, že by dnes o žádném Ježíšovy z Nazareta nikdo nic nevěděl a žádné křesťanství by neexistovalo.

    Jarda:
    Jaké “nadpřirozené hobvadiny” se udály v islámu, že se tak úspěšně šíří světem a vytlačuje “pravé a autentické” křesťanství založené “jediným pravým” Bohem?

    Já jsem nikdy rozšíření křesťanství nepoužíval jako argument ve prospěch jeho pravosti. Ale i kdyby křesťanství třeba někdy v 1. století zaniklo, nic to nevypovídá o tom, jestli je vzkříšení reálná událost nebo ne.

  12. Pelagius

    S.V.H. says:
    April 24, 2013 at 5:27 pm
    Pelagius says:
    Nevím, jestli se to dá nějak stručně charakterizovat, ale pokud bych měl popsat to, jak já jeho učení rozumím, tak ho chápu jako výzvu k autentickému životu, k životu v pravdě. Mám pocit, že z hlediska evangelia není nic horšího než pokrytectví. A pak je to výzva k naději – asi ve smyslu: Nebojte se, vy kdo usilujete o dobro, nic z toho co děláte, nebude zapomenuto, a jednou dobro zvítězí. Chápal bych ho jako výzvu k odvaze jít za tím, co pokládám za správné, ať už si o tom okolí myslí co chce.

    S.V.H.:
    Děkuji za odpověď. Rozdělil bych tedy Ježíšovo učení do dvou bodů: (1) autentický život v pravdě, bez pokrytectví, s odvahou jít za tím, co pokládám za správné a (2) naděje, že dobro zvítězí a bude odměněno.
    ad 1) Souhlasím, že je pravděpodobné, že Ježíš takto skutečně vystupoval, že se nepřetvařoval, říkal, co si myslí, a dělal to, co považoval za správné (ostatně byl kvůli tomu nejspíš popraven). V tomto si z Ježíše vzala příklad spousta lidí v historii, včetně Hitlera nebo zde vzpomínaných příslušníků Ku-klux-klanu (i když ti se schovávali za kápě, takže tam určité pokrytectví bylo).
    ad 2) Opět souhlasím, že příchod Božího království a s ním spojené “odměny” byl asi nejpodstatnějším rysem Ježíšova učení. První námitka zní, že si “dobro” (které má zvítězit) každý může představovat jinak a vyvodit si tak pro svůj život libovolný závěr. Biblické výroky jsou nespolehlivé a často protikladné, tudíž takřka jakkoliv interpretovatelné. A druhá námitka: I kdybychom se shodli na tom, jaké “dobro” měl Ježíš na mysli, plyne z mnohých pasáží, že nikoliv “dobří” přijdou do Božího království, ale výhradně ti, kteří uvěří (je to možné interpretovat i tak, že “dobří” jsou jen ti, kteří uvěřili, ostatní nikoliv).

    Vaše přirovnání s Hitlerem a KKK kulhá na všechny čtyři nohy. Kromě toho, že je naprosto odporné, tak je také absurdní. Hitler byl mimořádně prolhaný člověk, o “životě v pravdě” se v tomto případě absolutně nedá hovořit. “Život v pravdě” pak také znamená adekvátní pohled na sebe samého – což u toho šíleného megalomana také chybí. A totéž platí u KKK. Jinak konkrétní příklady o tom, co je dobré a co špatné, jsou z Ježíšových podobenství také dostatečně zřejmé (a každý, kdo to chce vidět, to vidí). Trochu vážněji lze brát ten váš poslední argument – ale asi jde o to, jak Ježíš chápal pojem víra. Myslím, že nešlo o víru “v něco”, ale víru v obecném smyslu – jako jakéhosi přesvědčení o smyslu toho o něco se pokoušet a snažit. K tomu posílám odkaz na jeden článek

    http://www.souvislosti.cz/archiv/hejdanek4-90.htm

  13. Skeptik

    Pelagie – co říkáš na Bráhmanský panteismus? Řekl bych že Brahma se obětoval více než Ježíš.

  14. Jarda

    Zajímavosti odjinud:
    Misogynie, v podobě dvojí morálky, mužské a ženské, přežívá dodnes v křesťanském náboženství a hlavně v islámu. Setkáme se s ní i mimo náboženství. Po dlouhá léta platilo, že muž získá zkušenosti se svobodnými nebo vdanými ženami ještě před manželstvím. Ty, které mu k těmto zkušenostem dopomohly, však společnost nekompromisně odsuzovala a někde dodnes odsuzuje.
    http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/299684-radim-uzel-podvedomy-strach-z-zeny-vedl-v-historii-k-jejimu-ponizovani.html

  15. jack

    Pelagius says:
    April 24, 2013 at 4:32 pm
    Nepochybně proto, že ty “nadpřirozené hovadiny” se po jeho popravě podle mého přesvědčení skutečně udály. A pokud by se neudály, považuji za jisté, že by dnes o žádném Ježíšovy z Nazareta nikdo nic nevěděl a žádné křesťanství by neexistovalo.

    jack:
    Na historika dost amatérský,neobjektivní a z historie nevycházející závěr.
    Z historického hlediska nepozorujeme,že by se toho v oblasti křesťanství příliš dělo.
    Většina lidí historce o vzkříšení nevěřila a že neskončilo křesťanství v propadlišti dějin
    je pravděpodobně zásluha císaře Konstantina Velikého.

  16. jack

    jack says:
    April 24, 2013 at 4:50 pm
    Pokud nevěříte,víte taky proč nevěříte??

    jack:
    Samozřejmě?
    Ale dočkám se konečně odůvodnění od vás??

  17. jack

    Jarda:
    Soudruzi ateisté a agnostici; působí na vás můj názor jako tvrzení, že jsem oslovil každého katolického kněze??

    jack:
    To neřešte Jardo! Představt si Protestanta jako 8 leté dítě a budou vám jeho reakce jasné. 🙂 Co by jste čekal od někoho,kdo si ČTE akustické vlnění vzduchu. 🙂

  18. jack

    Pelagius says:
    April 24, 2013 at 7:21 pm
    Já antické bohy (jejich existenci) rozhodně za pravděpodobné nepovažuji. A nevěřím v ně jednak proto, že až dosud se mě o jejich realitě nikdo nepokoušel přesvědčit, jednak proto, že řekněme, že mám o Bohu poněkud větší mínění, a nebyl bych ochoten vzít na vědomí, že by Bůh mohl být něco tak ubohého a trapného, jako byly figury antických božstev. Kromě toho, pro mě pojem Bůh je spíše filozofická kategorie.

    jack:
    No vidíte,už se zase dostáváme k principu vzniku konkrétního náboženství.
    Vypadá to,že to nebude žádný dar od Boha a že nevzniká v žádném případě ani působením Ducha svatého či vzkříšeného Krista,který se například Protestantovi zjevuje,když se sejdou dva. 🙂
    Vy věříte v křesťanského Boha,protože vás o existenci jiných nikdo nepřesvědčoval a pochybuji,že jste se o ně sám zajímal.
    A přesně ze stejného důvodu nevěřil NIKDO na křesťanského Boha a Ježíše Krista na americkém kontinentu,dokud je o křesťanství nepřesvědčili první kolonizátoři. Často i mečem.
    Krásně “objektivní” je taky další vaše vyjádření,že totiž vyhodnocení toho,jestli někteří bohové opravdu existují,záleží na tom,jak se vám líbí. Když to jsou trapné a ubohé figury,tak prostě podle vás neexistují.
    Myslím,že jste nám všem jasně ukázal jak hlubokého myšlení jste schopen!

  19. jack

    Pelagius says:
    April 24, 2013 at 7:24 pm
    Tak řekněme, že mě se argumenty, které uvádí křesťanství, jeví lepší a silnější, než uvádí stoupenci jiných náboženství. Mě přesvědčily – že vás nepřesvědčily, to je vaše věc.

    jack:
    Pořád to nechápete?
    KAŽDÝ věřící považuje své náboženství za lepší a silnější než je náboženství toho druhého!!! Otázka tedy zní,jestli jste natolik inteligentní a kriticky myslící člověk a dokážete z toho něco rozumného vyvodit!

  20. jack

    Pelagius says:
    April 24, 2013 at 7:29 pm

    Já jsem nikdy rozšíření křesťanství nepoužíval jako argument ve prospěch jeho pravosti. Ale i kdyby křesťanství třeba někdy v 1. století zaniklo, nic to nevypovídá o tom, jestli je vzkříšení reálná událost nebo ne.

    jack:
    Panebože! Kdyby křesťanství zaniklo,tak budete dnes možná buddhista a žádný Ježíš by vás nezajímal. Natož nějaké stupidní vzkříšení!
    Vy prostě nemáte VŮBEC NIC z čeho by se dalo vyvodit,že nějaký ukřižovaný Ježíš byl vskříšen nějakým bohem!

Comments are closed.