Kosmologický argument

Kosmologický důkaz existence Boha je modernější interpretací důkazů Boží existence Tomáše Aquinského, a objevuje se ve dvou modifikacích. Obě jsou postaveny na stejné myšlence (argument nemožností nekonečného regresu z pozic “selského rozumu”), přičemž první využívá vzájemnou “závislost” jsoucen, druhá jejich vzájemnou zapříčiněnost. Uveďme první z těchto dvou variant:

1) Každá událost musí mít nějakou příčinu
2) Řetězec vzájemně zapříčiněných událostí nemůže jít nekonečně hluboko do minulosti
3) Existuje tedy nějaká prvotní, ničím nezapříčiněná příčina, která existuje sama o sobě
4) Tuto příčinu nazýváme Bohem

O Kosmologickém argumentu jsem původně vůbec neměl v úmyslu psát, protože jsem byl přesvědčen, že jeho problematičnost je zřejmá na první pohled snad každému. Nicméně evidentně jsem se mýlil, protože věřící kosmologickému argumentu přikládají velkou důležitost. Píše o něm Dinesh D’ Souza ve své knize Křesťanství a ateismus úplně jinak, a věnují mu rozsáhlou pozornost na VŠECH webech, které deklarují svoji ambici obhájit křesťanství z pozic racionality. Jmenujme pro příklad http://www.rozumnavira.cz/ nebo http://www.rozhovor.cz/existuje/index.php.

***

Moje první a IMHO nejzásadnější námitka zní: Klidně pro začátek uznejme argument jako platný. Jediné, co je jím dokázáno, je jakási prvotní, ničím nezapříčiněná a na ničem nezávislá Příčina. Věřící věnují spoustu času tomu, aby podrobně (a přesto chybně) dokazovali její existenci, a přitom se takto neúspěšně škrábou jen na “první schůdek schodiště”. Těm “dalším schodům” však věnují pozornost naprosto minimální, ne-li žádnou.

I pokud by Prvotní, ničím již nezapříčiněné jsoucno existovalo, může přece jít o jakousi neosobní “věčnou tvořivou Sílu”, “univerzální Princip”, Universum tvořící “jeviště” všeho, apod.

Věřící tedy musí ukázat, že

1) Prvotní příčina je osoba. Má myšlenky, cíle, city (lásku k lidem), pocity (smutek z hříšníků, zlost dle SZ, …) atd.
2) že je všemocná. K tomuto není zjevný důvod. Stačí, aby byla právě tak “mocná”, aby zapříčinila vznik Vesmíru. Záměrně neříkám “stvořila jej”.
3) že je vševědoucí – zde důvod vůbec netuším, proč by taková měla být
4) že je Dobrá. Pojem “být dobrý” má přitom smysl jen ve vztahu k člověku. Připisovat tuto vlastnost Bohu je podle mě značně problematické.
5) že má z celého Stvoření speciální vztah k Člověku
6) zejména že tato prvotní příčina člověka miluje
7) je s lidmi v “přímém kontaktu”, ví, co si myslíme
8 ) když chce, může nám pomoct
9) má ráda, když Ji uctíváme
10) naopak nesnáší, když Ji neposloucháme = hřešíme
11) svoje instrukce nám předala v knize jménem Bible prostřednictvím jednoho z mnoha národů ve starověku
12) rozhoduje o lidské “spáse”
13) a o zatracení hříšníků
14) tato Prvotní Příčina má Syna
15) kterého seslala na Zemi
16) aby zde zemřel
17) a aby byli skrze jeho smrt lidé spaseni
atd.

Věřící všechny tyto body obchází nádherným “oslím můstkem”. Řeknou: náš Bůh má vlastnost “býti prvotní příčinnou”, a proto prvotní příčina je naším Bohem, a voilá – ten tedy existuje, a všechny výše uvedené body jaksi automaticky platí! 🙂

***

Mou druhou námitkou je, že bod (2) Kosmologického argumentu neplatí. Není důvod, proč by příčiny jevů v našem světě nemohly tvořit nekonečný regres. Jako protipříklad uvažme třeba model odjakživa existujícího cyklického Vesmíru, přičemž každý cyklus začíná svým “velkým třeskem”, následnou expanzí, která po desítkách miliard let přejde ve smršťování, končící Velkým Křachem, plynule přecházejícím v nový Velký Třesk.

Věřící nemožnost nekonečného regresu většinou nezdůvodňují, jako by nebylo nic samozřejmějšího, než že náš svět takto nemůže vypadat. Jeden z mála pokusů o zdůvodnění, který jsem kdy slyšel, vycházel z naprostého nepochopení základů teorie množin. Vypadal nějak takto:

Kdyby trvala minulost nekonečně dlouhou dobu, pak by např. počet uplynulých dní (nekonečně mnoho) byl ROVEN počtu uplynulých let (též nekonečně mnoho), což je absurdní. Proto od “začátku” muselo uplynout jen konečně mnoho času.

Jinde jsem viděl analogickou úvahu se sudými versus všemi čísly. Sudých by měla být polovina ze všech, jenže v případě nekonečného počtu je jich “stejně”, což je absurdní, a proto nekonečně mnoho času nemohlo uplynout.

Obě úvahy jsou triviálně chybné: Nelze totiž jen tak zobecnit, že to co platí pro každé přirozené číslo (tedy, že jeho dvojnásobek je vždy větší, než ono samo) platí jaksi automaticky i pro nekonečno. Ve skutečnosti to samozřejmě neplatí, protože nekonečno předně vůbec není přirozené ani reálné číslo, a proto s ním nemohu dělat aritmetické operace, jako například násobit ho nebo dělit 365 nebo dvěma nebo z něj “udělat polovinu”. Při korektním užití pojmu nekonečna nevzniká žádný spor, a není nejmenší důvod, proč by prostor nebo čas nemohly být nekonečné tím či oním směrem.

Setkal jsem se ještě s jednou námitkou proti nekonečnému regresu. Ta říká, že i kdyby Vesmír existoval věčně, pak by stejně musela existovat nějaká příčina, která by mu existenci umožnila, a na které by tak Vesmír závisel.

Tato námitka je však logicky chybným argumentem (logical falacy) třídy Non sequitur, čili “neplatná implikace”. Existuje-li Vesmír věčně, a sám od sebe, tak fakt nemusí být nic dalšího, na čem by musel být závislý. Pokud někdo tvrdí, že musí, pak musí korektně zdůvodnit proč.

Kromě toho, model věčně existujícího a na ničem nezávislého Vesmíru je logicky úspornější než model věčně existujícího a na ničem nezávislého Boha, který teprve dal vzniknout našemu Vesmíru. Racionální postoj v souladu s Occamovou břitvou tedy je, přijmout logicky úspornější model, do doby, dokud se neobjeví důvod proč přijmout ten složitější. O žádném takovém ale nevím.

***

Moje třetí námitka zní, že kosmologický argument v obou interpretacích používá nejasně definované pojmy, a stojí na dost naivním chápání fyziky.

Tak například, kvantová teorie, která dává naprosto neuvěřitelně přesné předpovědi, a je to jedna ze dvou klíčových teorií fyziky 20. století, dává výsledky v pravděpodobnostním tvaru. Lze tedy např. určit velmi přesně pravděpodobnost, že se dané atomové jádro rozpadne v čase delta t, ale rozhodně nelze určit přesný okamžik toho rozpadu. Zdá se navíc, že toto omezení je dost principiální. POKUD by existovalo cosi jako fundamentální náhoda, pak je tvrzení (1) kosmologického důkazu nepravdivé. Existovaly by události, které se dějí ryze náhodně, a NEMAJÍ tedy příčinu. My nevíme, zda fundamentální náhoda existuje nebo ne, ale bod (1) kosmologického argumentu se tváří, jako kdyby jistě neexistovala.

Navíc, i když pomineme kvantovou teorii, má náš svět silně nelineární povahu, a řešení diferenciálních rovnic popisujících dokonce snad většinu fyzikálních dějů, je nestabilní. To znamená, že dva extrémně podobné výchozí stavy (lišící se klidně polohou třeba i jen jediného atomu!) mohou vést po ne příliš dlouhém čase k diametrálně odlišným výsledkům. Klasickým příkladem je počasí, a populární “efekt motýlího křídla”. Ten popisuje zcela reálnou situaci, kdy mávnutí motýlího křídla má “za následek” tornádo na druhém konci světa za pár týdnů, zatímco zcela stejný výchozí systém, lišící se jen tím, že by v něm dotyčný motýl křídly nemávnul, po stejných pár týdnech k tornádu na tom “druhém konci světa” nevede. Otázkou teď je, co je tedy příčinou toho tornáda?

Pro zastánce svobodné vůle tu mám ještě jeden oříšek: má každé lidské rozhodnutí svoji příčinu? Pokud ne, pak neplatí bod (1) kosmologického argumentu, pokud ano, pak člověk nemá svobodnou vůli.

Nakonec vidím dost zásadní problém v našem chápání času. Čas může plynout na různých místech různě rychle, dva pozorovatelé se nemusí být schopni shodnout, které události nastaly současně a které ne, čas se může za určitých fyzikálních okolností dokonce zastavit (navždy?), např. v černé díře. Čas se nepochybně “chová” jinak než bychom čekali i v extrémních podmínkách prvních mikrosekund po velkém třesku. Důsledkem těchto nejasností a “podivností” je další “rozmlžení” pojmů “příčina” a “následek”. V extrémních podmínkách (třeba v černé díře) tyto pojmy MOHOU přestat mít smysl.

***

V této souvislosti se chci zmínit o přesvědčení některých věřících, že okamžikem, k němuž směřuje kosmologický argument, je Velký Třesk – a vidí za ním tvůčí akt Boha. Velký třesk je tak pro mnohé svého druhu důkazem Boha.

Ve skutečnosti je “Bůh velkého třesku” klasickým Bohem mezer. Musíme zcela korektně říct, že naše modely v prvních okamžicích po Velkém Třesku selhávají, a že tedy nevíme, co se v těchto prvních okamžicích stalo. Fyzikální rovnice předpovídají v čase t=0 singularitu, která je definována tím, že v ní fyzikální veličiny (hustota, teplota) nabývají nekonečných hodnot. Tento neduh je ovšem jen známkou toho, že rovnice selhaly – naše teorie prostě v extrémních podmínkách Počátku selhávají a nám se snad časem podaří nahradit je teoriemi lepšími.

Klíčové ovšem je, že zřejmě většina vědců se shoduje, že žádná skutečná singularita v čase t=0 s největší pravděpodobností nenastala. A nebyla-li singularita, pak nedošlo ani ke “vzniku času”.

V současné době je na stole několik modelů, spekulujících o tom, co se mohlo stát “před” velkým třeskem, a odkud náš Vesmír může pocházet. A ano – zařaďme mezi ně klidně i hypotézu o Velkém Třesku coby kreativním aktu Boha. Zde opět záleží na tom, jak Boha definujeme. Míníme-li Bohem “tvořivou sílu” kvantových fluktuací, pak klidně podepíšu, že Bůh docela pravděpodobně stál za vznikem našeho Vesmíru. Ovšem míníme-li Bohem myslící, věčně a samu od sebe existující Bytost, … pak se spokojme s konstatováním, že naše znalosti podobnému závěru v žádném případě nenasvědčují, a tím méně je takový závěr dokázaný.

***

Věřící někdy namítají, že “existovat věčně a sám od sebe” je definiční vlastnost Boha. Že tedy Bůh existuje “sám od sebe” a “na ničem nezávisle” z definice, a proto splňuje požadované vlastnosti prvotní příčiny jaksi automaticky a elegantně. Elegantněji, než kdybychom uvažovali o Vesmíru, který existuje “sám od sebe”, protože u Vesmíru o tom musíme “jen spekulovat”, zatímco Bůh tyto vlastnosti “prostě má”.

S věřícími se lze jistě shodnout na tom, že něco existuje samo od sebe, nezávisle na ničem jiném a existuje to věčně. Podle ateistů to je Vesmír, případně Vesmír v širším smyslu (Multiversum). Podle věřících to je Bůh, který teprve Vesmír, případně Multiversum stvořil.

Problém je, že věřící tvrdí, že jedině Bůh může existovat sám od sebe, a Vesmír nikoliv. A proč? Jedině proto, že ONI si tak Boha definovali. Podle jejich příběhu je prostě Bůh tou od věčnosti existující samozapříčiněnou příčinou, a Vesmír jí přece být nemůže, když podle nich je jí Bůh.

Celé je to vlastně o korektním používání definic, a následném korektním dokazování vlastností definovaných entit. Definujeme-li, že Bohem rozumíme na ničem nezávislé a věčně existující jsoucno, pak je přinejmenším možné, že Bůh by pak nebyl ani všemohoucí, ani vševědoucí, zejména proto, že by vůbec nebyl osoba (ale byl by např. totožný s Universem/Multiversem, nebo třeba s časoprostorem v širším pojetí).

To, že Bůh z předchozího odstavce musí mít atributy všemohoucnosti, vševědoucnosti, dobroty, lásky a spol., pokud je mi známo nikdo nikdy nezdůvodnil. Věřící se přesto tváří, jako by nebylo nic zřejmějšího.

***

Závěr:

Kosmologický argument v žádném případě nevypovídá nic o vlastnostech “dokazované” Prvotní Příčiny, a neexistuje ani žádné “pokračování” tohoto argumentu, které by se jejími vlastnostmi zabývalo. Věřící ke svému “křesťanskému Bohu” přeskakují od rádoby dokázané Prvotní Příčiny zvonivým oslím můstkem.
Kosmologický argument ve verzi s řetězcem příčin nefunguje vůbec, protože se pokazí na možnosti nekonečného regresu. Kosmologický argument ve verzi s řetězcem “závislých entit” je tak trochu žonglování se slovíčky, a přinejlepším může vést k “Univerzálnímu dějišti” resp. “multiversu”.
Obě verze kosmologického argumentu dále trpí příliš filozofickým a tedy vágním zacházením s pojmy, a naivním vztahem k fyzice.
Okamžikem, ke kterému směřuje Kosmologický argument, s velkou pravděpodobností není Velký Třesk, protože je přinejmenším dost možné, že existovala minulost i před ním. Tak jako tak, mezera v našem poznání nesvědčí nic o Bohu.

Z těchto důvodů považuji kosmologický argument za vyvrácený.

1,452 thoughts on “Kosmologický argument

  1. jack

    Karel: Skutečně? 😀

    jack: Zajisté,takových dětí jsou plné kojeňáky. Překvapen?

    Karel: Neoslovilo mne to, ale oslovil mne otec, jenž o své děti má zájem i když dospějí.

    jack: Ano takového “Boha” bych přivítal i já,ale bohužel,když se dívám na utrpení ve světě,tak takového “Boha” nemáme! To je prostě fakt!

  2. protestant

    jack: Vím,ateismus zpochybnil teismus, a to do té míry,že ve vyspělích zemích s ústavně zajištěnými právy svých občanů,bylo náboženství vyloučeno z řízení společnosti.

    protestant:

    ……Zlo spáchané v naší době nemá sobě rovného. Více než 150 milionů lidí bylo v minulém století zabito násilím státu. Lidé se ptají, jak to může Bůh připustit? Jak může existovat Bůh v tomto království anarchie? Je nepopiratelné, že dvě největší tyranie století, nacistický Reich a komunistický Sovětský svaz, byly vybudovány bez Boha. Moderní pohanství v prvním případě a ateistický materialismus ve druhém. Ve 20. století se zaznamenává, že hlavní příčina hrůz vyplývá z faktu, že velkou materiální moc získali lidé, kteří se nebáli Boha. Lenin, který věnoval svůj život násilí a vybudoval Sovětský svaz ke svému obrazu, nenáviděl křestanství. 13. ledna 1913 napsal Maximu Gorkému: „Nemůže být nic ohavnějšího než náboženství”. Koncentráky a gulag byly ovocem odkřesťanštění světa. ……
    Paul Johnson

  3. Karel

    jack: Zajisté,takových dětí jsou plné kojeňáky. Překvapen?

    Karel: Hraješ na čas jacku. 😀 Vždyť v podstatě našeho sporu nejde o to, kdo se stará, ale že se někdo stará. Píšeme si o závislosti jednoho na druhém.

    jack: Ano takového “Boha” bych přivítal i já,ale bohužel,když se dívám na utrpení ve světě,tak takového “Boha” nemáme! To je prostě fakt!

    Karel: Nerozumíme všemu.

  4. Colombo

    Karle: ano, nerozumíme všemu.
    Jenže tahle věta přináší i do vaší hypothézy více zlého než dobrého. Tím bych mohl zpochybnit i váš zážitek. Prakticky cokoliv.

  5. Karel

    Karle: ano, nerozumíme všemu.

    Colombo: …..Tím bych mohl zpochybnit i váš zážitek. Prakticky cokoliv.

    Karel: Samozřejmě. Věřím Bohu i přesto, že nerozumím spoustě věci které se kolem mne dějí.

  6. Jirka

    jack: Ale to už přece miliony lidí vyzkoušeli a každý našel tu svou SUBJEKTIVNÍ pravdu.
    Nechápu co máš neustále proti scientology a jiným náboženstvím,přece jejich příznivci ti dali už odpověď kde je pravda. Kromě toho tvá křesťanská víra má na svědomí tisíce a tísíce zavražděných, scientology se s vámi nemůže rovnat,tak o čem to neustále mluvíš?

    to Jack: Opět soudíš z hlediska objektivního pozorovatele, aniž bys subjektivně zkoumal.

    Křesťanská víra má na svědomí tisíce a tisíce zavražděných… na tom se hezky projevuje, jak pokroucený pohled na křesťanství, potažmo Ježíše Krista máš. Ti, kteří vraždili – byli to skuteční křesťané? Učil Ježíš Kristus vraždit? Byla to skutečně křesťanská víra, která zabíjela?

  7. jack

    Protestant:
    Koncentráky a gulag byly ovocem odkřesťanštění světa. ……
    Paul Johnson

    jack: Paul Johnson by se měl v první řadě dostudovat historii. Německý nacismus totiž nebyl vybudován bez “Boha”. V komunismu se sice “Bůh” opravdu nevyskytuje,protože se jeho existence nepovažuje za pravdivou,ale tento fakt nemá žádnou souvislost s komunistickou ideologií. Nevidím žádnou souvislost mezi základními ideovými myšlenkami komunismu a neexistencí nadpřirozených bytostí.
    Také se mi nelíbí slovo ateistický materialismus. Obzvláště když se ohlédneme za honbou po majetku,jak v historii náboženských církví,tak i v současné době,kdy se církev tak vehementně hlásí k vrácení majetku. Klidně bych to mohl označit za teistický materialismus,nevidím v tom rozdíl.

  8. jack

    Karel: Hraješ na čas jacku. 😀 Vždyť v podstatě našeho sporu nejde o to, kdo se stará, ale že se někdo stará. Píšeme si o závislosti jednoho na druhém.

    jack: S tím rozdílem,že já tvrdím,že lidé se musí starat sami o sebe,kdežto ty tvrdíš,že se o nás starají nadpřirozené bytosti. To je trochu rozdíl,nemyslíš?

    Karel: Nerozumíme všemu.

    jack: To ale není pozvání k tomu,aby jsme si začali bezdůvodně vymýšlet!

  9. jack

    Jirka:Křesťanská víra má na svědomí tisíce a tisíce zavražděných… na tom se hezky projevuje, jak pokroucený pohled na křesťanství, potažmo Ježíše Krista máš. Ti, kteří vraždili – byli to skuteční křesťané? Učil Ježíš Kristus vraždit? Byla to skutečně křesťanská víra, která zabíjela?

    jack: Já pouze pozoruji,jak pokroucený pohled máš ty. Nejde přece vůbec o to,jakou představu o křesťanství máš pouze ty. Jde o to,jakou představu mají i ostatní křesťané. Pořád jsi nelogický. Máš pouze dvě možnosti,buďto uznáváš učení tak,jak ho předkládá tobě blízká křesťanská církev nebo se od církví distancuješ a uznáváš pouze osobní zkušenost s tvým “Bohem” a názory si vytváříš vlastní.
    V prvním případě musíš uznat,že křesťané vraždili nevinné lidi,zrovna tak,jako to uznal papež a omluvil se za to!
    Ve druhém případě,nemůžeš nikoho hodnotit,protože máš vlastní představu a není tedy vůbec jisté,jestli jsi vůbec křesťanem ty sám. Možná,že z pohledu některých křesťanských církví jim vůbec nejsi.
    Ptáš se jestli ti co vraždili byli křesťané. Samozřejmě,že to byli křesťané a v jejich době NIKDO nepochyboval o tom,že by neměli být. Byla to křesťanská víra,která zabíjela?
    Samozřejmě,že to byla křesťanská víra,která zabíjela a všichni byli dokonce přesvědčení,že zabíjí v souladu s učením této víry a s požehnáním samotného “Boha”.
    Nemůžeš podle sebe posuzovat ostatní,obzvláště pokud je víra i osobním prožitkem mezi jednotlivcem a “Bohem”. Dokonce i Karel tvrdí,že všemu nerozumí. Pokud věřící nemohou všemu rozumět,tak nemohou hodnotit víru ostatních,jen proto,protože mají jiný názor. Pokus se alespoň nad tímto zamyslet!

  10. Jirka

    jack: Já pouze pozoruji,jak pokroucený pohled máš ty. Nejde přece vůbec o to,jakou představu o křesťanství máš pouze ty. Jde o to,jakou představu mají i ostatní křesťané. Pořád jsi nelogický. Máš pouze dvě možnosti,buďto uznáváš učení tak,jak ho předkládá tobě blízká křesťanská církev nebo se od církví distancuješ a uznáváš pouze osobní zkušenost s tvým “Bohem” a názory si vytváříš vlastní.
    V prvním případě musíš uznat,že křesťané vraždili nevinné lidi,zrovna tak,jako to uznal papež a omluvil se za to!
    Ve druhém případě,nemůžeš nikoho hodnotit,protože máš vlastní představu a není tedy vůbec jisté,jestli jsi vůbec křesťanem ty sám. Možná,že z pohledu některých křesťanských církví jim vůbec nejsi.
    Ptáš se jestli ti co vraždili byli křesťané. Samozřejmě,že to byli křesťané a v jejich době NIKDO nepochyboval o tom,že by neměli být. Byla to křesťanská víra,která zabíjela?
    Samozřejmě,že to byla křesťanská víra,která zabíjela a všichni byli dokonce přesvědčení,že zabíjí v souladu s učením této víry a s požehnáním samotného “Boha”.
    Nemůžeš podle sebe posuzovat ostatní,obzvláště pokud je víra i osobním prožitkem mezi jednotlivcem a “Bohem”. Dokonce i Karel tvrdí,že všemu nerozumí. Pokud věřící nemohou všemu rozumět,tak nemohou hodnotit víru ostatních,jen proto,protože mají jiný názor. Pokus se alespoň nad tímto zamyslet!

    Jirka: Bůh je láska. Ježíš Kristus nás učí lásce. Jestliže někdo o sobě tvrdí, že je křesťan a vraždí, není křesťan a jeho víra nemá s křesťanstvím nic společného.

    To, abych posoudil, jestli je někdo křesťan, kdo zabíjí, na to nepotřebuji rozumět všemu. Rozumím ale tomu základnímu a pro posouzení tohoto mně to naprosto stačí.

  11. Karel

    jack: Paul Johnson by se měl v první řadě dostudovat historii. Německý nacismus totiž nebyl vybudován bez “Boha”.

    Karel: 😀 jacku, zkus si do té věty dosadit, místo slova jenž máš v uvozovkách, slovo láska, protože Bůh je láska. Hned poznáš, že zní divně, nepravdivě. Bůh vede člověka k tomu, aby miloval své bližní, odpouštěl, žehnal těm, kteří jej tupí.

  12. jack

    Jirka: Bůh je láska. Ježíš Kristus nás učí lásce. Jestliže někdo o sobě tvrdí, že je křesťan a vraždí, není křesťan a jeho víra nemá s křesťanstvím nic společného.

    jack: Bůh je láska? Pouze tvůj subjektivní názor,ani první teisté o něm takto nesmýšleli.
    Ježíš Kristus nás učí lásce? Pouze tvůj subjektivní názor,jinak by nebylo možné,že v jeho jménu lidé zabíjeli. Křesťané vraždili odjakživa a měli k tomu absolutorium od nejvyšších křesťanských představitelů. Co jsi proti nim ty? Nevíš,že papež je zástupcem “Boha” na zemi? Tvůj subjektivní názor je prostě bezvýznamný a nemá na křesťanství žádný vliv.

  13. jack

    Karel: 😀 jacku, zkus si do té věty dosadit, místo slova jenž máš v uvozovkách, slovo láska, protože Bůh je láska. Hned poznáš, že zní divně, nepravdivě. Bůh vede člověka k tomu, aby miloval své bližní, odpouštěl, žehnal těm, kteří jej tupí.

    jack: V tom případě se musíš doučit historii i ty. Věřící vždy prosili “Boha”,aby jim dal sílu v boji,aby zabili co nejvíce nepřátel. Váš “Bůh” nikdy nevedl člověka k tomu,aby miloval své bližní. Vedl ho pouze k tomu,aby miloval svého “Boha” a udělal pro něj vše co žádá. Samozřejmě,že to co chce “Bůh” si už vymysleli sami lidé,přesně tak,jako si vymysleli svého “Boha”. Nevím co je na tom k nepochopení.

  14. Karel

    jack: V tom případě se musíš doučit historii i ty. Věřící vždy prosili “Boha”,aby jim dal sílu v boji,aby zabili co nejvíce nepřátel. Váš “Bůh” nikdy nevedl člověka k tomu,aby miloval své bližní. Vedl ho pouze k tomu,aby miloval svého “Boha” a udělal pro něj vše co žádá. Samozřejmě,že to co chce “Bůh” si už vymysleli sami lidé,přesně tak,jako si vymysleli svého “Boha”. Nevím co je na tom k nepochopení.

    Karel: To jsou nesmysly. Přečti si Nový zákon.

  15. jack

    Karel: To jsou nesmysly. Přečti si Nový zákon.

    jack: Proč bych si měl číst NZ,když mohu pozorovat přímo chování věřících.
    Nemohu za to,že existují věřící,kteří mají jiný názor než ty. Asi tvé knize porozuměli jinak. Nevidím na tom nic divného,ještě dnes se všichni křesťané neschodli na stejné interpretaci. Čemu se pořád divíš?

  16. protestant

    jack: …….Věřící vždy prosili “Boha”,aby jim dal sílu v boji,aby zabili co nejvíce nepřátel…..

    protestant: Nesmysl. To “vždy” nejsi schopen prokázat.

  17. Karel

    jack: Proč bych si měl číst NZ,když mohu pozorovat přímo chování věřících.
    Nemohu za to,že existují věřící,kteří mají jiný názor než ty. Asi tvé knize porozuměli jinak. Nevidím na tom nic divného,ještě dnes se všichni křesťané neschodli na stejné interpretaci. Čemu se pořád divíš?

    Karel: To by sis tedy ten NZ měl přečíst, když tak vehementně tvrdíš, že ““Bůh” nikdy nevedl člověka k tomu,aby miloval své bližní.”

  18. jack

    Karel: To by sis tedy ten NZ měl přečíst, když tak vehementně tvrdíš, že ““Bůh” nikdy nevedl člověka k tomu,aby miloval své bližní.”

    jack: Máš tedy nějaké vysvětlení,proč to věřící nedělali. Že by tomu špatně rozuměli?
    Třeba četli SZ,tam je “Bůh” trochu jiný,že? Není to také zajímavé?

  19. Karel

    jack: Máš tedy nějaké vysvětlení,proč to věřící nedělali. Že by tomu špatně rozuměli?
    Třeba četli SZ,tam je “Bůh” trochu jiný,že? Není to také zajímavé?

    Karel: Co nedělali? Že, nemilovali své bližní? Všichni? To je divné, to asi bylo někdy hluboko v minulosti, že? Protože já znám spoustu lidi, kteří jsou křesťany a Bůh je vede k tomu, aby milovali a oni také i tak činí.
    Každý máme SVÉ svědomí. Nejsem soudce druhých.

Comments are closed.