Další postřehy k důvodům Víry

Dnes se zamyslíme nad několika postřehy, které mají vztah k šíření a udržování náboženské víry.

U mnoha skupin vyspělých živočichů se z dobrých evolučních důvodů vyvinula péče o mláďata. Týká se to některých plazů (např. krokodýlů), většiny ptáků, a všech savců. U savců je vztah mláděte s matkou obzvlášť hluboký a je dále posilován kojením. Savčí mláďata se od svých matek učí mnoha základním dovednostem nutným pro pozdější přežití. Logickým a nutným evolučním důsledkem je, že savčí mláďata mají vrozenou schopnost a ochotu se od svých matek učit, a přejímat jejich způsoby chování.

U lidí je tento vztah dále rozvinut schopností řečové komunikace a abstraktního myšlení. Děti v sobě mají hluboce zakořeněnu tendenci absorbovat to, čemu je jejich rodiče popř. starší jejich kmene učí, a brát to jako dannost. Pro dítě není žádný zásadní rozdíl mezi instrukcí “nebudeš jíst bobule z tamhle toho keře, jsou jedovaté a umřel bys!” a “Musíš věřit v Ježíše Krista, našeho Pána, jinak přijdeš do pekla!”.

U všech podobných tvrzení je pro dítě jedinou racionální volbou akceptovat co mu rodiče říkají. Škodlivost pochybování o tvrzení rodičů v dětském věku je dokonce tak silná, že vytvořila v minulosti evoluční tlak, jehož důsledkem je dnes pozorovaná vrozená (v mozku “zadrátovaná”) dispozice dětí hluboce si zapisovat do mozku to, na co kladou rodiče v dětství důraz a uchovávat si to po celý život.

Tento přirozený rys dětské psychiky z pochopitelných důvodů velmi usnadňuje šíření náboženství. Mezi náboženskou (ne)vírou rodičů a jejich dětí je silná pozitivní statistická korelace: Děti silně věřících rodičů (kteří je od mala vedou k víře, a kladou na to důraz, náboženství je pro ně alfou a omegou jejich života, chodí pravidelně do kostela, dodržují náboženské rituály, atd.) budou s velmi vysokou pravděpodobností opět věřící a budou vyznávat náboženství svých rodičů. Obdobně, děti nevěřících budou se značnou pravděpodobností také nevěřící.

Tohoto jsou si velmi dobře vědomi křesťanští misionáři, kteří při své misijní činnosti cílí se zvláštním důrazem právě na děti, přičemž své misijní úsilí kryjí různými bohulibými činnostmi, jako např. vzdělávání dětí (v křesťanském duchu, samozřejmě), charita, atd.

Možná slabším, avšak rozhodně ne zanedbatelným faktorem pro akceptování víry daným člověkem, může být, čemu věří jeho komunita, jeho přátelé, atd. Pokud si (zejména mladý) nevěřící člověk, který se s vírou doposud nesetkal, a nemá tedy svá stanoviska promyšlená, najde přátele mezi věřícími, pak je jistě nemalá pravděpodobnost že i on přijme (jejich, jak jinak) náboženskou víru.

Zřejmým a nutným důsledkem předchozích dvou faktorů je, že lidská společnost se na celém světě rozpadá do oblastí s různými náboženskými vírami zcela zřetelně podle společenských, geografických a příbuzenských vazeb. V Muslimských státech se lidé nestávají spontánně (např. na základě samostudia) Hinduisty nebo Buddhisty. Nestávají se samozřejmě ani Katolíky nebo Protestanty (pokud ovšem příslušnou víru nevyznávají jejich rodiče, popř. jejich subkomunita) – ačkoliv přesně toto bychom čekali, pokud by existoval křesťanský Bůh a Ježíš Kristus byl jeho Synem!

Obdobně, ani v katolickém Polsku nedocházejí lidé spontánně k přijetí např. evangelického vyznání (a tím méně např. Islámu).

V USA si můžeme vsadit na to, že děti 54% tamějších evangelikálů budou zase evangelikálové, a nebudou spontánně konvertovat ke Katolicismu, a opačně, děti těch 24% tam žijících katolíků budou zase Katolíci, a nebudou jen tak přecházet k Protestanství. Znovu zdůrazněme – toto je naprostý opak toho, co bychom očekávali, pokud by buď Katolíci nebo Protestanti měli správnější představu Boha. V takovém případě bychom oprávněně mohli očekávat, že Bůh těm, kteří v něj věří tím “méně správným” způsobem naznačí (skrze údajný “osobní kontakt” kteří s ním všichni mají) že pravda může být trochu jinde.

Posledním faktorem ovlivňujícím šíření a udržování náboženství ve společnosti, o kterém se chci dnes zmínit, je vazba náboženství na moc. Je-li dané náboženství ve společnosti preferované mocnými, nebo je-li dokonce mocnými jiná než preferovaná forma víry (popř. nevíra) penalizována, pak taková společenská situace logicky vytváří tlak na své členy, aby preferovanou víru také akceptovali.

Tento tlak přitom může, ale také nemusí být uskutečňován přímo mocenskými nástroji, jak tomu bylo např. v Evropě až do 19. století, nebo jak je tomu i dnes ve většině Islámských zemí. Ono stačí, když na člověka, o jehož zbožnosti popř. “pravosti jeho víry” panují pochybnosti, koukají ostatní “skrz prsty” a dávají mu to v každodenním kontaktu náležitě najevo. Tuto situaci lze naprosto zřetelně pozorovat ve Spojených státech, kde přihlásit se veřejně k ateismu je vnímáno jako ostudné a amorální, a je dnes prakticky vyloučeno že by se člověk, hlásící se k ateismu, mohl stát např. prezidentem USA.

Nelze si nevšimnout ani zřejmé oboustranné výhodnosti vazeb mezi náboženstvím a mocí. Např. slovo Islám přímo znamená pokoření se, podřízenost a poslušnost – což samozřejmě mocným velmi vyhovuje. Věřícím, podřízeným a poslušným obyvatelstvem se snadno manipuluje. Navíc Islám vyzdvihuje mučednictví, v ráji čeká na hrdiny, kteří položí za Alláha svůj život, 72 panen, atd. – výhodnost takové víry pro agresivně zaměřené Islámské režimy je asi zřejmá.

Křesťanství přitom nezůstává pozadu. Obdobně jako Islám nabádá k pokoře, poslušnosti, zná mučednictví a smrt ve jménu Boha (“není žádných ateistů v zákopech”). Navíc je součástí významných křesťanských denominací mem, že “patent na vykládání víry mají náboženské autority, a člověk sám není schopen dopátrat se správného pojetí víry”, který poskytuje náboženským autoritám velmi užitečný pružný manévrovací prostor, který může sloužit nejen k vyjití vstříc případné poptávce ze strany státní moci. Připomeňme v této souvislosti zábavnou “z prstu vycucanou” neomylnost Papeže Římskokatolické církve.

Výhody které plynou z vazeb na moc ve státě pro náboženství, jsou asi zřejmé.

Závěr: Už jen z pohledu na křesťanství jako na memplex (jistě by nebylo obtížné nahlédnout analogicky i na jiná náboženství) plyne jeho přítažlivost pro značnou část lidí. Vztahy nad kterými jsme se zamýšleli dnes, se s působením náboženství jako memplexu vzájemně zesilují, a dohromady tvoří velmi pevný komplex, který podle mě ve zcela dostatečné míře vysvětluje veliký význam náboženství v současném světě i v lidských dějinách, vysvětluje různost náboženských věr a jejich pokračující divergenci, jakož i značné množství dalších jevů s náboženstvím spojených.

Snad nejpodstatnější ale je, že nevím o existenci žádného alternativního vysvětlení! Zejména takovým vysvětlením triválně není teze, že kterékoliv (jedno) z mnoha světových náboženství má Pravdu a lidé v něj věří proto, že Osobní Bůh opravdu existuje a (tuto jednu) víru od lidí očekává.

205 thoughts on “Další postřehy k důvodům Víry

  1. protestant

    Arkande says:

    A co Papežovo rozhodnutí…je závazné pro všechny křesťany?Mohou s ním kněží či běžní věřící nesouhlasit,diskutovat a neřídit se jeho radami a doporučeními?

    protestant:

    Pro všechny křesťany? To myslíte vážně? 🙂

  2. protestant

    to Michal:

    z toho plyne jediné – ateistická víra je zatím příliš mladá a málo rozšířená.
    Křesťanství v počátcích také nemělo chrámy, televize. rozhlasové stanice, knihy, svátky atd. 🙂

    Množství chrámů, výzdoba, televize ani rozhlas neukazují důležitost víry pro věřící. Důležitost se pozná v něčem jiném než jsou tyto vnější znaky.Pro členy Jednoty Bratrské byla víra neméně důležitá než pro jejich vrstevníky navštěvující římskokatolické vyzdobené kostely.

  3. protestant

    Michal:

    16) víte o nějaké pěkné ateistické přísaze ve jménu Dawkinse nebo Harrise nebo Hitchense, nejlépe na některé jejich dílo?

    protestant: a víte o nějaká přísaze ve jménu Lutera, Kalvína, či Husa?

  4. protestant

    Michal says:

    10) kolik ateistů spáchalo sebevražedný atentát (na věřící) ve jménu své nevíry?

    protestant:
    Kolik věřících spáchalo sebevražedný atentát na ateisty ve jménu své víry?

  5. protestant

    Michal says:
    7) na které univerzitě najdu nějakou ateistickou antiteologickou fakultu?
    protestant:
    A kterou universitu ateisté vůbec založili? 🙂

  6. protestant

    Michal says:
    4) kolik ateistů skládá oslavná hudební díla, motivovaná jejich radostí z toho, že Bůh neexistuje?
    5) kolik ateistických umělců maluje obrazy, oslavující neexistenci Boha?

    protestant:
    Nemůže to být tím, že je těch ateistických umělců tak málo, že skoro nejsou vidět?

  7. Michal Post author

    ad 16: jistěže ne – ale kdo je potom analogií boha ateistů? 🙂

    ad příliš mladá víra: rysy jako modlení se k Bohu, štěstí že nás Ježíš svou obětí spasil, očekávání a těšení se na Boží království (a samozřejmě i zklamání pokud by se ukázalo že boží království nebude), společné očekávání spásy v křesťanských komunitách, atd. – tohle všechno přece bylo součástí křesťanství od samého začátku – a ateisté nic podobného nemají, a ani z principu mít nemohou.

    Bez ohledu na to: já jsem tvrdil, že pro současné věřící je jejich víra mnohem důležitější, než pro současné ateisty jejich nevíra. Svým pokusem o vysvětlení, PROČ to tak je (že ateismus je “ještě příliš mladá víra”) zřejmě podvědomě přiznáváte, že jste si sám moc dobře vědom toho, ŽE to tak skutečně je, a mám tedy pravdu 🙂

  8. Michal Post author

    ad 4,5) no jistě, oni totiž nejsou dost možná vůbec žádní! 🙂 A proč? No právě proto, že by nikoho ani nenapadlo, aby skládal oslavná díla nebo maloval oslavné obrazy na oslavu neexistence Boha, protože ateisté prostě žádné oslavné pocity že Bůh neexistuje NEMAJÍ – na rozdíl od věřících 🙂 Vždyť o tom to celé je 🙂

  9. Michal Post author

    ad 7) no vzhledem k tomu, že většina univerzit byla založena v době, kdy věřili úplně všichni, tak asi žádná – to ale přece nemění vůbec nic na tom co jsem psal:

    žádná ateistická antiteologická fakulta neexistuje, a neexistuje proto, že ateismus není žádná ideologie, resp. analogie náboženství, kterou by bylo možno UČIT, kromě toho, kdo by takové zaměření asi studoval? Jak by se živil takový profesionální anti-teolog? Po žádných takových není společenská poptávka. A tím se vracíme kde jsme začali: opět vidíme, jak výrazně je pro věřící důležitější jejich víra, než pro ateisty jejich nevíra. Ateisté mají svoje životy, svoje životní cíle, svoji práci – a že by své “nevíře” byli ochotni zasvětit svůj život, a připravovat se na to studiem na nějaké antiteologické fakultě, je samozřejmě zcela pošetilá představa 🙂

  10. protestant

    Michal says:
    June 8, 2011 at 7:47 am
    ad 16: jistěže ne – ale kdo je potom analogií boha ateistů?

    protestant:
    No přece sám člověk. Víra v sebe sama je zrcadlovým obrazem víry v Boha.

  11. protestant

    Michal says:

    Ateisté mají svoje životy, svoje životní cíle, svoji práci – a že by své “nevíře” byli ochotni zasvětit svůj život, a připravovat se na to studiem na nějaké antiteologické fakultě, je samozřejmě zcela pošetilá představa

    protestant:
    Dawkinsova činnost ukazuje, že by zájem byl…. 🙂

  12. protestant

    Michal says:

    Bez ohledu na to: já jsem tvrdil, že pro současné věřící je jejich víra mnohem důležitější, než pro současné ateisty jejich nevíra. Svým pokusem o vysvětlení, PROČ to tak je (že ateismus je “ještě příliš mladá víra”) zřejmě podvědomě přiznáváte, že jste si sám moc dobře vědom toho, ŽE to tak skutečně je, a mám tedy pravdu

    protestant:
    v době neexistence křesťanských chrámů nebyla pro křesťany víra méně důležitá.
    Důležitost víry (křesťanské, muslimské, ateistické atd..) se projevuje v každodenním rozhodování a ne v okázalých gestech a stavbách. Chcete snad naznačit, že se ateista denně nerozhoduje podle své víry, že Bůh není?

  13. Michal Post author

    ad Dawkins: ten má za sebou plodný život profesora evoluční biologie na univerzitě, je autorem řady odborných knih na totéž téma, a svoji jedinou knihu na téma obhajoby ateismu napsal v důchodu. Rozhodně tedy ani omylem není někým, kdo by “zasvětil život vyznávání (!) ateismu”.

    Ten Sedláčkův článek znám, a jsou v něm ta samá hloupoučká klišé která používají i věřící. To že je používá i ekonom Tomáš Sedláček je nečiní pravdivými o nic víc, než činí nepravdivou evoluční teorii její zpochybňování ze strany prezidentova vicekancléře Hájka.

  14. Michal Post author

    Protestant: “Chcete snad naznačit, že se ateista denně nerozhoduje podle své víry, že Bůh není?”

    No to se jistě rozhoduje, o tom žádná! Ale nemá k tomuto postoji žádný “citový vztah”, není to alfou a omegou jeho života!

    Ateistovi je jedno zda bůh existuje nebo ne, on prostě racionálně usoudí že neexistuje, a podle toho se chová, to ale vůbec neznamená že to je pro něj v absolutní hodnotě srovnatelně důležitá otázka, jako pro věřícího jeho víra.

    Já zde s plnou odpovědností říkám, že je mi úplně jedno, jestli bůh existuje nebo ne. Považuji za velmi přesvědčivé argumenty, svědčící proto že neexistuje – ale pokud existuje, tak je mi to (citově) úplně jedno, resp. bylo by to pro mě (z poznávacího hlediska) zajímavé zjištění. Asi tak jako kdyby se ukázalo, co je podstatou temné hmoty ve Vesmíru.

    Můžete říct to samé v opačném gardu, prostestante? Řekněte: “je mi jedno, jestli bůh existuje nebo ne! Myslím že existuje, ale kdyby neexistoval tak taky tak!” Hm?

  15. protestant

    Kdyby vám to bylo jedno těžko byste investoval čas do tohoto webu…
    Proč sám sebe obelháváte?

  16. Arkande

    Michal:Jak by se živil takový profesionální anti-teolog?…

    Arkande:Já si myslím že by se uživil …máme sposusty zbytečných a bezvýznamných profesí jejichž studium je vyložená ztráta času např.Kunshistorie.ta je vyloženě zbytečná(Je zde pouze jako Invence umění,tedy že je sice nepotřebná ale v zájmu kultůry je dobré že tady je…trochu jako opera 🙂 ),nabídka “odborníků” zdaleka převažuje poptávku.Teoreticky jsou lidé studující tento obor nezaměstnatelní.

    Protestant:Kolik věřících spáchalo sebevražedný atentát na ateisty ve jménu své víry?
    Arkande:Už jste slyšel o 11. září?Víte že věřící vletěli s letadlem do mrakodrapu který byl plný tzv.nevěřících?

  17. Michal Post author

    Protestant: “Víra v sebe sama je zrcadlovým obrazem víry v Boha.”

    Jo ták… tak oni se ateisté “modlí” k lidem?!?! Pořádají pravidelná shromáždění kde uctívají Člověka, nebo snad sebe sama?! Vážně je “víra v sebe sama” jakkoliv srovnatelná (vy píšete o zrcadlovém obrazu!) s vírou v Boha?!

  18. Michal Post author

    ad čas investovaný do tohoto webu:

    Protestante, vy zjevně nechcete chápat vztah mezi koníčkem, a mezi smyslem života kterým je pro mnohé věřící jejich náboženství. Mě diskuze na téma ateismu baví, a proto tomu věnuji svůj čas, stejně jako někdo jiný třeba sbírá známky.

    A jsme zas u toho: vy byste zcela nepochybně nikdy neřekl, že věříte v Boha stejně jako někdo jiný sbírá známky!

  19. Michal Post author

    A ještě k té osobní důležitosti pro mě:

    Znovu zdůrazňuji: diskutovat o ateismu mě baví, je to pro mě zajímavý problém, řešení toho problému mi přijde zřejmé a přijde mi pozoruhodné že tolika lidem přijde zřejmé opačné řešení – ale nejsem v tom citově zainteresovaný! Kdyby se ukázalo, že Bůh ve skutečnosti existuje, bylo by to pro mě zajímavé zjištění, ale to je asi tak všechno – z citového hlediska by mě to bylo fakt úplně jedno! A je velmi zábavné, že tento postoj je pro vás tak nepochopitelný, že si myslíte, že musím sám sebe obelhávat, když toto říkám 🙂 Na tom je opět vidět ten rozdíl mezi vírou, a nevírou 🙂

    A mimochodem, znovu opakuji – vy byste v opačném gardu něco podobného (tu část kurzívou) určitě neřekl! Bylo by to pro vás dost možná něco jako rouhání – ale pro mě to rouhání není, já si to fakt myslím 🙂 A jsme zas u toho rozdílu…

    No, myslím že na toto téma už toho bylo řečeno dost.

Comments are closed.