V diskuzi zazněl argument, který věřící používají poměrně často, a proto je vhodné vyjádřit se k němu obšírněji.
Argument zní:
1) Ateismus neumí vysvětlit vznik Vesmíru a života na Zemi
2) Náboženství oba problémy vysvětlit umí, a to skrze Boha
3) Proto ateismus nemůže být relevantním názorem, a to přinejmenším do doby, než se svým vysvětlením (1) přijde.
Předně je třeba si uvědomit, že tuto úvahu nelze smést ze stolu prostým poukazem na fakt, že ateismus je názor na existenci Boha, a že ke způsobu vzniku světa resp. života se nevyjadřuje. Mohla by totiž nastat situace, že by se povedlo dokázat, že Vesmír nemohl vzniknout nijak jinak, než zásahem Boha. A v takovém případě by daná úvaha byla správná, a ateismus by byl vyvrácen. Bůh by musel existovat.
Taková situace však samozřejmě nenastala, a nic podobného nikdo nedokázal (navíc je takový důkaz s největší pravděpodobností principielně nemožný).
Daná úvaha je tedy chybná, a to dokonce hned z několika důvodů.
Kosmologie nám dnes poskytuje velmi dobře podložený pohled na to, co se s Vesmírem dělo od méně než jedné mikrosekundy po Velkém třesku až do dnes. V celém tomto intervalu lze vývoj Vesmíru naprosto přirozeně a elegantně vysvětlit bez intervence jakéhokoliv nadpřirozeného činitele, a to včetně ověřitelných a mimořádně působivých předpovědí. O vývoji v tomto časovém intervalu lze mluvit jako o dokázaném.
Problém s ději v kratičkém okamžiku v délce zlomků mikrosekundy po Velkém třesku je, že v tak extrémních podmínkách, které tehdy panovaly, selhávají dvě nejdůležitější fyzikální teorie současnosti, totiž kvantová teorie a Obecná teorie relativity. Dostávají se do konfliktu, a dávají nesmyslné výsledky (konkrétně vycházejí nekonečna tam, kde vycházet nesmějí). Je zřejmé, že k plnému pochopení toho, co se tehdy dělo, je třeba silnější fyzikální teorie (např. teorie superstrun). Na jejím vývoji intenzivně pracují fyzikové snad na celém světě.
I tak připadá v úvahu hned několik možností, jak Vesmír mohl vzniknout – současná fyzika mezi nimi jen neumí rozhodnout, která je skutečně správná (a nebo jestli je vše ještě úplně jinak).
Podobná, a snad ještě povzbudivější je situace ohledně našeho výzkumu vzniku života. Lze říct, že dnes už máme velmi slušnou představu o tom, jak ke vzniku života mohlo dojít. Náš problém, podobně jako u vzniku Vesmíru, není v tom, že bychom vůbec netušili jak život mohl vzniknout, ale že nevíme, a dost možná ani nikdy vědět nebudeme, jak doopravdy vznikl (kterou z několika možností, které připadají v úvahu).
Je snad zjevné, že situaci, kdy máme několik možností připadajících v úvahu, mezi kterými však neumíme rozhodnout pro nedostatek důkazů, je zcela absurdní uzavřít shrnutím – prostě NEVÍME, a tedy je za tím Bůh.
Takový závěr by byl nepřípadný dokonce i tehdy, kdybychom vůbec netušili co se tehdy MOHLO stát (v této situaci navíc, znovu zdůrazňuji, nejsme). Taková situace by znamenala, že umíme přírodními procesy vysvětlit naprosto drtivou většinu toho co se ve Vesmíru děje, a u toho zbytku prostě nevíme. Křičet hned – to Bůh! – by bylo poněkud slabomyslné, o čemž nás velmi silně přesvědčuje pohled do nedávné historie na impozantně rychlé uzavírání mezer vědou (a samozřejmě otvírání nových).
Dále si uvědomme, že použití Boha jako vysvětlovadla je dost nanic i z jiného důvodu. Bohem lze totiž vysvětlit naprosto vše. Proč prší, jak fungují blesky, co je oheň, proč dochází k zemětřesení, jak vznikl život, jak vznikl Vesmír – všechno. A právě proto, že je toto “vysvětlení” tak univerzální, je současně nutně zoufale slabé. Říct “To Bůh” – tím vlastně nevysvětlíme vůbec nic. Nelze samozřejmě vyloučit, že za některými jevy Bůh opravdu stojí – jen je poněkud krátkozraké, pohodlné, k uzoufání nudné, a nebojím se říct že dokonce i hloupé, docházet k tomuto závěru kdykoliv, když něco nevíme.
Neméně důležité je uvážit, že i kdybychom na místo Stvořitele “strčili” Boha, neplynulo by z toho naprosto nic o jeho vlastnostech. Nemusel by být ani Dobrý, ani Milující, ani Osobní. Není nejmenší důvod pro tvrzení, že by byl Otcem Ježíše Krista, že naslouchá našim modlitbám, atd. Dokonce by to neznamenalo ani to, že by takový “bůh” musel být Dokonalý, Vševědoucí a Všemohoucí.
Závěr:
1) máme slušnou představu, jak vznikl Vesmír i jak vznikl život, která se obejde zcela bez boha
2) i kdybychom takovou představu neměli, jakože ji máme, bylo by velmi nerozumné dovodit, že jediným vysvětlením naší vlastní nevědomosti je bůh
3) hodnota vysvětlení čehokoliv bohem se blíží tak jako tak nule
4) i kdybychom vysvětlení bohem akceptovali, neplyne z toho vůbec nic o jeho vlastnostech, tím méně že jde např. o boha křesťanského, otce Ježíše Krista.
Colombo: Tohle je sprominutím BLBOST, tohle může říct jen někdo, kdo se nad tím NEZAMYSLEL a jen TUPĚ papouškuje něco, co mu nakukal někdo jiný.
Je uplně jedno, jestli náš svět fakticky existuje nebo je to jen matrix. Protože když to je jen matrix, tak taky fakticky existuje. To, že pro některé rybky je celým světem jen jejich kaluž nedělá z kaluže o nic méně reálný svět.
Josef: Je vidět, milý Colombo, že se se čtením mých příspěvků příliš nezatěžujete. Jinak byste si musel všimnout, že ve svém příspěvku jsem napsal jinými slovy prakticky totéž, co jste napsal teď Vy…
963214785: Bylo by zajímavé spekulovat jak se dále štěpí ti katolíci. To, že někdo sdílí stejnou církev ještě nezmámená, že věří tomu samému. Teologie je tak složitá, že si troufám tvrdit, že co věřící to jiná představa o bohu, a většinou nápadně podobná osobnosti věřícího. Čím to asi bude?
Josef: Samozřejmě, že pozice každého člověka na světě je jedinečná a každý má své vlastní zkušenosti, které jsou nepřenosné. Nicméně si troufnu říci, že zrovna postoje 90% z více než miliardy světových katolíků jsou v základních pozicích velmi homogenní, odlišnosti se týkají relativně okrajových témat, která nezasahují to úplně základní nastavení života. O 90% hovořím proto, že v každé sociální skupině se samozřejmě najdou nějací extrémisti. Jinak naše katolická církev se formálně dělí na sedm základních tzv. ritů (římský, řecký, koptský, arménský, syrský, chaldejský a maronitský).
“Josef: No, jestli to, že považuji Boha a s ním i všechny základní pravdy o světě za racionálně bezpečně poznatelné a že se domnívám, že člověk tak má zcela jednoznačný návod na svůj život, označujete za “absolutní skepsi”, pak Vám to nehodlám vyvracet, ale jelikož jste terminologicky úplně jinde 99.999% česky hovořících lidí, tak v tomto Vašem “pseudojazyce” se asi obtížně dobereme čehokoli. ”
A já se můžu považovat za dobrého baviče. Ale ve skutečnosti na tom budu stejně jako Petr Novotný.
1. O nějakém racionálnu tu hovoříte furt, ale když jsme to chtěli rozvést, tak jste řekl, že nemůžu si být absolutně jistý, že svět nevznikl před 5 vteřinami. Na tom jsme se pak shodli. A tohle je absolutní skepse. Pak jste ale začal žbrblat něco o tom, že váš bůh drží prst na tlačítku. A a tady není žadný racionální argument, stejně jako u jakékoliv další věci, co o bohu řeknete.
2. To, že označuji vaše stádium racionálna za absolutní skepsi není moje terminologie ale fakt. Ten zbytek, o čem vy tvrdíte, že je racionální, není nic jiného než víra. Takže vy jste tady ten, co má pomotanou ne jen terminologii.
“Hovořil jsem o tom, že samotná existence fyzikálních zákonů je neprokázaným předpokladem metodologie přírodních věd.”
Tohle je tak strašná blbost. Nafackujte si a přečtete si, jak funguje věda. Fakt nabývám jistoty, že veškerý problém vědy vs náboženství jsou lidé, kteří nemají na to pochopit vědu.
Opět, neexistence JAKÝCHKOLIV fyzikálních zákonů znamená absolutní skepse, chaotický svět, jak jsem ho už popisoval. Prokázání existence KONKRÉTNÍHO fyzikálního zákonu je zcela v moci vědy. Udělá se zkrátka nějaký pokus, kde by výsledky měli být vždy stejné. Pokud výsledky budou vždy stejné (nebo se budou pravidelně lišit), exsituje zde nějaký fyzikální zákon. Jestli ne, tak zde žádný zákon zjevně neexistuje.
Colombo: Opět pronešeno někým, kdo vůbec nepochopil vědu. O tohle sakra jde a vždycky šlo! Nic nemůžeme poznat absolutně! Fakt, tohle tu píšu poněkolikáté.
“Jó, ale vona věda nemůže nikdy uplně poznat svět, dyť to provádí jen opakováním pokusu, takže tu kravinu, co jsem si nabulíkoval můžu klidně vykládat za pravdu.”
Fakt už mě to nebaví. Zase další blbec, co si myslí, že se dá svět poznat absolutně. A hlavně, že už jsme to s ním řešil, ale von nééé, furt si bude mektat tu svoji.
Josef: Pokud se mnou v mém názoru ohledně metodologie přírodních věd souhlasíte, jak vyplývá z výše uvedeného, tak děkuji za projevený souhlas aspoň v této věci.
Colombo: Opakuju to ještě jednou:
Jediný požadavek je poznatelnost světa, aby se vyloučila absolutní skepse. Všechno ostatní je odvozené.
Není potřeba a vlastně není ani možné požadovat absolutní poznatelnost světa.
Josef: Opakuji také, že jsem rád, že v této věci evidentně plně zastáváte křesťanské stanovisko. Tímto máte nakročeno ke katolické církvi.
Colombo: Věda funguje tak, že opakuje neustále pokus a pokud pokus vychází furt stejně, může říct, že ta pokusná věc funguje takhle. Pokud ale jedinkrát pokus selže a dá jiný výsledek, tak i kdyby před tím nakrásně vždycky vycházel tamtak, tak věda musí říct: Pokusná věc funguje jinak, než jsme si mysleli. Kdyby tohle pochopili lidi, co fukt mektají o svém náboženství, tak nepotřebují žádného Boha, aby jim vysvětloval svět.
Josef: Tak za prvé bych doplnil, že takhle funguje přírodní věda. Vědy z jiných oborů (matematika, theologie, historie atd.) mají zase úplně jiné metody. Pokud přírodní vědě pokus vychází stále stejně, tak vysloví neprokázanou hypotézu, že to je takhle, protože se zdá, že Bůh většinou udržuje ve vesmíru určité zákonitosti. Nikdo samozřejmě nezaručí, že od zítřka Bohu přestane gravitační síla připadat zábavná a zruší ji. Tedy: každý přírodní vědec , který postupuje korektně podle své metodologie, tak nezbytně předpokládá existenci Boha, který jediný mu umožňuje, aby jeho metodologie vůbec dávala smysl. Každý racionální člověk dochází k tomu, že existence Boha je nutná (pokud se s Bohem ještě nesetkal jiným způsobem.)
Colombo: A o Newtonovi. Takhle jasně a rychle se může rozhodnout jen člověk, který nezná nikoho jiného. Tohle značí tak maximálně o ignoranci mluvčího, než o Newtonově dokonalosti.
Josef: Není mi jasné, na koho nebo na co tímto narážíte. Je to na mě? Pokud ano, tak v jakém smyslu?
963214785: Nejjednodušeji bych to vyjádřil asi takto: Práce vědce je vědět, neboli hledat důkazy a ověřovat nebo vyvracet hypotézy. Pokud člověk něco neví a přesto si myslí že ví, tak neověřuje ani netestuje, zkrátka nedělá svoji práci. Náboženský vliv se nejvíce projevuje hlavně v oborech, které úzce souvisí hlavně se vznikem života, vesmíru nebo lidskou myslí. Je prostě strašně složité současně nezaujatě studovat nějaký problém a zároveň pevně věřit a obhajovat jednu stranu. Navíc to platí nejen pro náboženství. Já jsem si třeba myslel že vím spoustu věcí o matematice a geometrii ze střední školy, ale první hodiny na vysoké škole mi ukázaly, že nejsem schopen dokázat nic z toho co jsem se na střední naučil. Proč platí Pythagorova věta a podobně. Byla to pro mě největší překážka v prvním ročníku, největší hendikep. Nevěděl jsem co vím a co ne. Zatímco zapomenout na střední školu není problém. Zapomenout na náboženské dogma, po tom co to do člověka hustí od mala, je pro mnoho lidí velký problém. Proto to zastoupení ateistů a nevěřících taky tak dobře koreluje v těch statistikách.
Josef: Nevím, co myslíte tou korelací v statistikách v poslední vědě, ale jinak souhlasím, pouze s jedním důležitým upozorněním. Samozřejmě, že každý člověk je náchylný věřit doposud drženým předsudkům a činí mu určité obtíže přijmout racionálně poznanou odchylnou pravdu. Ale platí naprosto stejnou měrou jak pro věřícího, tak pro atheistu. Například zde diskutuji teprve pod druhým článkem a vidím zcela zjevnou tendenci některých atheistů k účelovým interpretacím a výběrovému zacházení s fakty. Je to lidské a psychologicky pochopitelné, přesně totéž se samozřejmě nalezne v argumentaci věřících. Není to argument ani proti jedné straně, je to výzva pro nás všechny, ať atheisty nebo theisty, abychom se snažili být co nejvíce poctiví vůči racionalitě.
Spitfire: nerzumím: “schopen produkovat i “chyby v Matrixu”….teologicky to znamená co?
Josef: Mám na mysli to, že experimentálně tisíckrát pozorovaná přírodní zákonitost nevylučuje možnost, že v nějakém konkrétním případě tato zákonitost nevykáže platnost.
Spitfire: Nebo tohle: “Jestli za sekundu Bůh přestane držet prst na tlačítku “ON”, tak všichni končíme.”
Josef: Mám na mysli to, že stvoření vesmíru není nějaký jednotlivý akt proběhlý někdy v minulosti, ale že svět je každou sekundou tvořen Bohem a bez Jeho vůle příští sekunda neproběhne.
963214785: Tyto důkazy byly mnohokrát kritizovány.
Josef: Atheismus byl také mnohokráte kritizován, například já ho kritizuji právě teď. Je argumentem, že něco bylo kritizováno? Není.
963214785: Není divu také že to je úplně absurdní. V matematice může existovat cokoliv. Lítající prasata na co si jen člověk pomyslí, ale nikdy nemůže přímo nic říci o skutečném světě. Jestli mi nevěříte zkuste si matematicky dokázat co jsem si právě postavil na počítač.
Josef: Pokud narážíte na toho Kurta Gödela, tak nešlo o matematický důkaz (matematicky lze prokázat pouze formální korektnost myšlení, ale ne věcný obsah), ale šlo o theologický důkaz formalizovaný matematickým jazykem, tak, aby právě korektnost myšlení byla zaručena (a tu v případě Gödelova důkazu nikdo nijak nevyvrátil, potenciální problém kolapsu modalit byl pořešen.) Původním autorem tohoto důkazu je ostatně středověký učenec svatý Anselm, správnost jehož odvození právě Kurt Gödel matematicky ukázal.
Gödelův důkaz je vyvrácený. Mimo to byl napsán jako vtip.
Josefovo uvažování: Svět je takový jaký si myslím, že je. A proč? Protože jsem to řekl! 🙂
Tohle nemá s racionalitou nic společného.
Ale abychom se dobrali alespoň nějakého výsledku, rád bych se vás Josefe zeptal v jakého boha vlastně věříte.
A) Biblického Boha (osobní Bůh). Vše co je o něm v Bibli je přesné.
B) Biblického Boha (osobní Bůh), některé pasáže popisující jeho, či jeho činy jsou nepřesné (je nutno je vysvětlit volněji).
C) Nebiblického boha, stvořitele Vesmíru. Bůh je přítomen, zasahuje do věcí ve vesmíru, jeho neustálé dohlížení na Vesmír je nutné (nebiblický osobní Bůh).
D) Nebiblického boha, stvořitele Vesmíru. Bůh je přítomen a zasahuje do věcí ve vesmíru, nicméně Vesmír běží i bez něj (nebiblický neosobní Bůh).
E) Nebiblického boha, stvořitele Vesmíru. Bůh se už o Vesmír nestará.
Colombo: A já se můžu považovat za dobrého baviče. Ale ve skutečnosti na tom budu stejně jako Petr Novotný.
Josef: Na to nemůžu reagovat, Vaše zábavní kvality moc neznám, z těch pár zdejších vtipných pokusů to nelze tak hodnotit… 🙂
Colombo: O nějakém racionálnu tu hovoříte furt, ale když jsme to chtěli rozvést, tak jste řekl, že nemůžu si být absolutně jistý, že svět nevznikl před 5 vteřinami. Na tom jsme se pak shodli. A tohle je absolutní skepse.
Josef: Ale například jsem si jistý, že existuje Bůh. Je tohle podle Vás absolutní skepse? Věcí, kterými jsem si myšlenkově jist, je mnoho. Jestli chcete katolickou věrouku tvrdošíjně nazývat absolutní skepsí, nemohu Vám v tom bránit, ale pořád to zůstává katolickou věroukou…
Colombo: Pak jste ale začal žbrblat něco o tom, že váš bůh drží prst na tlačítku. A a tady není žadný racionální argument, stejně jako u jakékoliv další věci, co o bohu řeknete.
Josef: To, že Bůh nutně existuje a že Bůh je nutně Stvořitelem světa, jsem ukazoval už ve svých předešlých příspěvcích. Mám to znovu pro Vás opakovat?
Colombo: To, že označuji vaše stádium racionálna za absolutní skepsi není moje terminologie ale fakt. Ten zbytek, o čem vy tvrdíte, že je racionální, není nic jiného než víra. Takže vy jste tady ten, co má pomotanou ne jen terminologii.
Josef: Tak například mám racionální jistotu o tom, že Bůh existuje, mám racionální jistotu, že je Stvořitelem světa, mám racionální jistotu, že je Všemohoucí atd. Zeptejte se také někoho jiného, zda mu tohle sedí na termín “absolutní skepse”. Je zbytečné se o to hádat. Chcete-li katolickou věrouku mermomocí nazývat absolutní skepsí, klidně ji tak pro sebe nazývejte, ale neměníte nic na tom, že jde o katolickou věrouku.
Colombo: Tohle je tak strašná blbost. Nafackujte si a přečtete si, jak funguje věda. Fakt nabývám jistoty, že veškerý problém vědy vs náboženství jsou lidé, kteří nemají na to pochopit vědu.
Josef: Milý Colombo, věda funguje přesně tak, jak jsem to napsal. Potvrdí Vám to každý seriózní vědec, zeptejte se.
Colombo: Opět, neexistence JAKÝCHKOLIV fyzikálních zákonů znamená absolutní skepse, chaotický svět, jak jsem ho už popisoval.
Josef: Jak vidíte, já například nedržím předpoklad absolutně platných fyzikálních zákonů a přesto nevyznávám žádný chaotický svět, protože Bůh je přesným opakem chaosu. Vaše představa tedy není pravdivá.
Colombo: Prokázání existence KONKRÉTNÍHO fyzikálního zákonu je zcela v moci vědy. Udělá se zkrátka nějaký pokus, kde by výsledky měli být vždy stejné. Pokud výsledky budou vždy stejné (nebo se budou pravidelně lišit), exsituje zde nějaký fyzikální zákon. Jestli ne, tak zde žádný zákon zjevně neexistuje.
Josef: Jestliže výsledky experimentu budou milionkrát stejné, není prokázáno, že po milionté prvé nemohou být jiné. Existence žádného fyzikálního zákona tedy není prokázána, je to jen hypotéza na základě předpokládané metodologie.
Colombo: Gödelův důkaz je vyvrácený. Mimo to byl napsán jako vtip.
Josef: Výborně! Tak ukažte, čím je konkrétně vyvrácen, a co je na něm tak vtipného.
(To o tom vtipu je samozřejmě nesmysl a častá mytologie věřená neobeznámenými atheisty, kteří by si velmi rádi přáli, aby to tak bylo a nejde jim pod vousy, že tak skvělý matematik byl na konci života věřící; pravdu prokazují například posmrtně nalezené Gödelovy dopisy.) Nicméně až mi Colombo ukážete to vyvrácení, rád se tomu důkazu s Vámi zasměji. (Důkaz je samozřejmě bezchybný.)
Z Josefovy grafomanie vybírám jedno jedno tvrzení: „Jde spíše o to, že moje theoretické hovory se zdejšími diskutéry o existenci Boha mi připadají úsměvné z toho důvodu, že se podobají kamarádovi, který mi tvrdí, že moje přítelkyně neexistuje, zatímco já jsem právě přišel z rande… 🙂 Jinými slovy, o reálném faktu existence Boha mám jistotu, i kdybych neznal, že za tím stojí i nějaká theorie.“
To, že sv. Johanna z Arcu slyšela hlasy, neznamená, že byly skutečné. Výpovědi schizofrenika nejsou totiž výpovědmi o přírodninách, byť své vnímání cítí velice silně.
Tím Bohem myslíte Krista nebo Šivu? Obojí najednou možné není a vzhledem k tomu, že těhle bohů jsou tisíce, je zřejmé, že falešní jsou všichni. Zvláště ten Otec s nemanželským Synem.
“Nicméně si troufnu říci, že zrovna postoje 90% z více než miliardy světových katolíků jsou v základních pozicích velmi homogenní, odlišnosti se týkají relativně okrajových témat, která nezasahují to úplně základní nastavení života.”
Bohužel, zde se šeredně pletete Josefe. Kdybyste poslouchal Vlka u Moravce na 24 při blahoslavení JP2 tak byste se musel přinejmenším jako katolík pohoršit…
Machi: Josefovo uvažování: Svět je takový jaký si myslím, že je. A proč? Protože jsem to řekl! Tohle nemá s racionalitou nic společného.
Josef: Kde jsem něco takového řekl? To, co jste napsal, se, promiňte, ve skutečnosti nápadně podobá převažujícímu uvažování atheistů (Bůh není, protože náš předpoklad zní, že není – to je ve zkratce celá “racionalita” atheismu.)
Machi: Ale abychom se dobrali alespoň nějakého výsledku, rád bych se vás Josefe zeptal v jakého boha vlastně věříte.
A) Biblického Boha (osobní Bůh). Vše co je o něm v Bibli je přesné.
B) Biblického Boha (osobní Bůh), některé pasáže popisující jeho, či jeho činy jsou nepřesné (je nutno je vysvětlit volněji).
C) Nebiblického boha, stvořitele Vesmíru. Bůh je přítomen, zasahuje do věcí ve vesmíru, jeho neustálé dohlížení na Vesmír je nutné (nebiblický osobní Bůh).
D) Nebiblického boha, stvořitele Vesmíru. Bůh je přítomen a zasahuje do věcí ve vesmíru, nicméně Vesmír běží i bez něj (nebiblický neosobní Bůh).
E) Nebiblického boha, stvořitele Vesmíru. Bůh se už o Vesmír nestará.
Josef: Můj Bůh je přesně tím Bohem, jak Ho precizně definovala už katolická scholastika, tedy Vašimi slovy Bůh, který stvořil vesmír a neustále ho tvoří, je osobní a Bible je jím inspirována. Tedy: Biblické texty jsou inspirovány, tzn. obsahují pravdivé poselství o vztahu člověka a Boha, které je popisováno skrze konkrétní kulturní prostředí, ve kterém žil daný lidský autor.
Josefe děkuji za odpověď. Konečně nějaká které dává smysl.
Jenom s tím “ateistickou” racionalitou jste trochu mimo. Ateista bere jako racionální ten systém poznání (či poznávání) světa, co má nejmenší možné množství logických kiksů.
Předem upozorňuji, že ateistou jsem myslel nyní sebe, definici jsem si vymyslel a byl bych rád kdyby se k ní znalejší filosofie vyjádřili (třeba G.P.).
Machi mě označil za deistu proto nemám problém s větou:
“Každý racionální člověk dochází k tomu, že existence Boha je nutná”
…ale proč pak formulujete něco takového:
“že od zítřka Bohu přestane gravitační síla připadat zábavná a zruší ji”
Ano, s předpokladem, “že stvoření vesmíru není nějaký jednotlivý akt proběhlý někdy v minulosti, ale že svět je každou sekundou tvořen Bohem” …souhlasím, ale proč pak Váš katolicismus zapáchá fatalismem: “a bez Jeho vůle příští sekunda neproběhne.”…NO A CO?
Co to k sakru teologicky znamená? Protože, Bůh který zruší gravitační sílu páč mu přestala připadat zábavná, není teologicky všemohoucí, ale všehoschopný… postrádám u Vás teologické znalosti na to jak se vehementně prohlašujete za teistu….
Konečně nějaká které dává smysl.
Mně smysl nedává. Patří Josef do A, B, C, D nebo E? Přičemž je zjevné, že ty možnosti jsou nedisjuktní.
Já to pochopil jako A až B (k této variantě by se Josef zřejmě přiklonil, kdybychom do něj bušili pasážemi z Bible).
Josef: Nevím, co myslíte tou korelací v statistikách v poslední vědě, ale jinak souhlasím, pouze s jedním důležitým upozorněním. Samozřejmě, že každý člověk je náchylný věřit doposud drženým předsudkům a činí mu určité obtíže přijmout racionálně poznanou odchylnou pravdu. Ale platí naprosto stejnou měrou jak pro věřícího, tak pro atheistu.
Platí to naprosto stejnou měrou pro oba, ale náboženství na rozdíl od ateismu hází klacky pod nohy. Zatímco ateismus především ve slabé podobě nemá žádnou doktrínu, žádnou sadu nezpochybnitelných tvrzení. Ateista je člověk pouze pokud nevěří v boha nic víc. Naproti tomu náboženství vyžaduje přijmutí své doktríny, ideologie. Celé se to skládá z řady protichůdných matoucích tvrzení. Zmatený vědec prostě nemůže pracovat. Náboženství prostě dělá dobrou práci v matení lidí a to se potom projevuje v tom, že takový lidé se hodí méně třeba na tu vědeckou práci a proto se taky ve statistikách ukazuje, že mezi vědci je podstatně méně věřících, a když už tak to jsou deisté a podobné umírněné vyznání.