Vznik vesmíru – problém pro ateismus?

V diskuzi zazněl argument, který věřící používají poměrně často, a proto je vhodné vyjádřit se k němu obšírněji.

Argument zní:
1) Ateismus neumí vysvětlit vznik Vesmíru a života na Zemi
2) Náboženství oba problémy vysvětlit umí, a to skrze Boha
3) Proto ateismus nemůže být relevantním názorem, a to přinejmenším do doby, než se svým vysvětlením (1) přijde.

Předně je třeba si uvědomit, že tuto úvahu nelze smést ze stolu prostým poukazem na fakt, že ateismus je názor na existenci Boha, a že ke způsobu vzniku světa resp. života se nevyjadřuje. Mohla by totiž nastat situace, že by se povedlo dokázat, že Vesmír nemohl vzniknout nijak jinak, než zásahem Boha. A v takovém případě by daná úvaha byla správná, a ateismus by byl vyvrácen. Bůh by musel existovat.

Taková situace však samozřejmě nenastala, a nic podobného nikdo nedokázal (navíc je takový důkaz s největší pravděpodobností principielně nemožný).

Daná úvaha je tedy chybná, a to dokonce hned z několika důvodů.

Kosmologie nám dnes poskytuje velmi dobře podložený pohled na to, co se s Vesmírem dělo od méně než jedné mikrosekundy po Velkém třesku až do dnes. V celém tomto intervalu lze vývoj Vesmíru naprosto přirozeně a elegantně vysvětlit bez intervence jakéhokoliv nadpřirozeného činitele, a to včetně ověřitelných a mimořádně působivých předpovědí. O vývoji v tomto časovém intervalu lze mluvit jako o dokázaném.

Problém s ději v kratičkém okamžiku v délce zlomků mikrosekundy po Velkém třesku je, že v tak extrémních podmínkách, které tehdy panovaly, selhávají dvě nejdůležitější fyzikální teorie současnosti, totiž kvantová teorie a Obecná teorie relativity. Dostávají se do konfliktu, a dávají nesmyslné výsledky (konkrétně vycházejí nekonečna tam, kde vycházet nesmějí). Je zřejmé, že k plnému pochopení toho, co se tehdy dělo, je třeba silnější fyzikální teorie (např. teorie superstrun). Na jejím vývoji intenzivně pracují fyzikové snad na celém světě.

I tak připadá v úvahu hned několik možností, jak Vesmír mohl vzniknout – současná fyzika mezi nimi jen neumí rozhodnout, která je skutečně správná (a nebo jestli je vše ještě úplně jinak).

Podobná, a snad ještě povzbudivější je situace ohledně našeho výzkumu vzniku života. Lze říct, že dnes už máme velmi slušnou představu o tom, jak ke vzniku života mohlo dojít. Náš problém, podobně jako u vzniku Vesmíru, není v tom, že bychom vůbec netušili jak život mohl vzniknout, ale že nevíme, a dost možná ani nikdy vědět nebudeme, jak doopravdy vznikl (kterou z několika možností, které připadají v úvahu).

Je snad zjevné, že situaci, kdy máme několik možností připadajících v úvahu, mezi kterými však neumíme rozhodnout pro nedostatek důkazů, je zcela absurdní uzavřít shrnutím – prostě NEVÍME, a tedy je za tím Bůh.

Takový závěr by byl nepřípadný dokonce i tehdy, kdybychom vůbec netušili co se tehdy MOHLO stát (v této situaci navíc, znovu zdůrazňuji, nejsme). Taková situace by znamenala, že umíme přírodními procesy vysvětlit naprosto drtivou většinu toho co se ve Vesmíru děje, a u toho zbytku prostě nevíme. Křičet hned – to Bůh! – by bylo poněkud slabomyslné, o čemž nás velmi silně přesvědčuje pohled do nedávné historie na impozantně rychlé uzavírání mezer vědou (a samozřejmě otvírání nových).

Dále si uvědomme, že použití Boha jako vysvětlovadla je dost nanic i z jiného důvodu. Bohem lze totiž vysvětlit naprosto vše. Proč prší, jak fungují blesky, co je oheň, proč dochází k zemětřesení, jak vznikl život, jak vznikl Vesmír – všechno. A právě proto, že je toto “vysvětlení” tak univerzální, je současně nutně zoufale slabé. Říct “To Bůh” – tím vlastně nevysvětlíme vůbec nic. Nelze samozřejmě vyloučit, že za některými jevy Bůh opravdu stojí – jen je poněkud krátkozraké, pohodlné, k uzoufání nudné, a nebojím se říct že dokonce i hloupé, docházet k tomuto závěru kdykoliv, když něco nevíme.

Neméně důležité je uvážit, že i kdybychom na místo Stvořitele “strčili” Boha, neplynulo by z toho naprosto nic o jeho vlastnostech. Nemusel by být ani Dobrý, ani Milující, ani Osobní. Není nejmenší důvod pro tvrzení, že by byl Otcem Ježíše Krista, že naslouchá našim modlitbám, atd. Dokonce by to neznamenalo ani to, že by takový “bůh” musel být Dokonalý, Vševědoucí a Všemohoucí.

Závěr:
1) máme slušnou představu, jak vznikl Vesmír i jak vznikl život, která se obejde zcela bez boha
2) i kdybychom takovou představu neměli, jakože ji máme, bylo by velmi nerozumné dovodit, že jediným vysvětlením naší vlastní nevědomosti je bůh
3) hodnota vysvětlení čehokoliv bohem se blíží tak jako tak nule
4) i kdybychom vysvětlení bohem akceptovali, neplyne z toho vůbec nic o jeho vlastnostech, tím méně že jde např. o boha křesťanského, otce Ježíše Krista.

613 thoughts on “Vznik vesmíru – problém pro ateismus?

  1. jack

    Josef: Kde jsem něco takového řekl? To, co jste napsal, se, promiňte, ve skutečnosti nápadně podobá převažujícímu uvažování atheistů (Bůh není, protože náš předpoklad zní, že není – to je ve zkratce celá “racionalita” atheismu.)

    jack:
    Malá otázka.
    Existuje Josefe podle vás Santa Claus? Myslím toho co rozváží po světě vánoční dárky.

  2. jack

    Josef: Bůh může být z definice jen jeden. A toho jednoho pravého hledám a ctím.

    jack:
    To je zase logický maglajs. Vy jste ho ještě nenašel ( TEPRVE HO HLEDÁTE) a přitom nám celou dobu tvrdíte,že VÍTE o jeho existenci. To je pro vás vážně takový problém popřemýšlet nad tím co píšete?

  3. Medea

    Pokiaľ by bol Boh logicky nutné bytie, teda bytie, ktoré nemôže nebyť, pretože by to bolo logicky sporné, tak nemôže. A pokiaľ prijmeme definíciu všemohúcnosti, že: “Agent je všemohúci práve vtedy, keď môže urobiť všetko, čo nie je logicky sporné”, tak neschopnosť vlastného sebazničenia nie je, sama osebe, popretím Božej všemohúcnosti logicky nutného Boha 😉

  4. Medea

    Ale to “môže”, “môže urobiť všetko”, by si vyžadovalo formalizáciu, pretože prirodzený jazyk je dosť vágny 🙂

  5. Medea

    Pri úvahách o Božích atribútoch, by bolo najlepšie zvoliť si (pre danú problematiku) konkrétny formálny rámec a v ňom robiť definície a dôkazy, pretože prirodzený jazyk je dosť nejednoznačný.

  6. Michal Post author

    O absolutním Bohu zde mluvil Jarda (nový Jarda, teista), a ten by tedy měl říct, co tím myslí.

    Já chápu absolutního boha jako bytost, jejíž některé atributy nabývají absolutních hodnot – tedy nemohou být větší. Absolutní bůh je
    vševědoucí – tedy ví VŠECHNO. O každém smysluplném tvrzení fi umí rozhodnout, zda je či není pravdivé.
    všemohoucí – tedy může VŠECHNO, a to nikoliv jen v našem Vesmíru, ale univerzálně. V celém jsoucnu může cokoliv.
    Podle mě by absolutní bůh měl minimálně tyto dvě vlastnosti splňovat.

  7. S.V.H.

    Richard Swinburne v případě Boha také definoval všemohoucnost tak, že Bůh dokáže učinit všechno, co je logicky možné, a vševědoucnost tak, že Bůh ví vše, co je logicky možné vědět. Pokud všechny absolutní boží atributy nadefinujeme s takovouto pojistkou (že z definice nemohou být v logickém rozporu), měli bychom dostat bezrozpornou definici Boha.
    Otázkou je, jestli jsou pak dané atributy stále absolutní. V případě vševědoucnosti by to totiž znamenalo třeba omezení znalostí budoucnosti (aby vševědoucnost nebyla v rozporu s všemohoucností).

  8. Michal Post author

    No jasně, pokud definujeme všemohoucnost a vševědoucnost TAK ABY NEBYLY V ROZPORU, no tak pak naprosto logicky nedostaneme sporný koncept – jenže podle mě takto definované bytosti pak nebude možno přisoudit ty dva původní přívlastky.

    Například, pokud ta bytost nebude vidět do budoucnosti (protože by to vedlo k logickému sporu s všemohoucností), pak o ní prostě nemůžeme říct, že je vševědoucí; neznalost budoucnosti je pro Boha IMHO dost zásadní deficit.

  9. Medea

    S.V.H.: “Richard Swinburne v případě Boha také definoval všemohoucnost tak, že Bůh dokáže učinit všechno, co je logicky možné, a vševědoucnost tak, že Bůh ví vše, co je logicky možné vědět. Pokud všechny absolutní boží atributy nadefinujeme s takovouto pojistkou (že z definice nemohou být v logickém rozporu), měli bychom dostat bezrozpornou definici Boha.”

    Väčšina filozoficky založených teológov sa snaží/snažila vytvoriť logicky konzistentný koncept Boha. Už som tu spomínala napr. Tomáša Akvinského, ktorý jasne napísal, že Boh nemôže robiť logicky nemožné veci.

  10. Medea

    Michal: “Například, pokud ta bytost nebude vidět do budoucnosti (protože by to vedlo k logickému sporu s všemohoucností), pak o ní prostě nemůžeme říct, že je vševědoucí;”

    No, pokiaľ si definujeme všemohúcnosť agenta, ako schopnosť robiť všetko, čo je logicky možné (upozorňujem, že táto definícia je dosť hrubá a vyžadovala, by si zjemnenie, v rámci vhodného formálneho systému), tak si treba uvedomiť, že je to indexikálna vlastnoť, teda závisí od konkrétnej situácie agenta. Napr. ak už agent stvoril nejaký svet, tak je už stvoriteľom nejakého sveta a nemôže sa už rozhodnúť, že sa stvoriteľom sveta nestane, toto rozhodnutie mohol urobiť len pred stvorením sveta a táto indexikalita, sama osebe, nie je v rozpore so všemohúcnosťou agenta. Teda, ak je už agent predznalý celej budúcnosti a môže robiť všetko, čo je logicky možné, tak je všemohúci, aj napriek tomu, že nemôže urobiť vec, o ktorej by už vopred nevedel, že ju urobí 😉

  11. Medea

    Podľa mňa najväčšie logické problémy má kresťantvo s týmito tradičnými dvojicami Božích vlastností: absolútna nemennosť Boha versus všemohúcnosť Boha, absolútna nemennosť Boha versus absolútna sloboda Boha, absolútna nemennosť Boha versus vlastnosť “byť Stvoriteľom, bez akejkoľvek vnútornej a vonkajšej nutnosti”, absolútna jednoduchosť Boha versus Božia vševedúcnosť, absolútna dobrota Boha versus dopustenie večného pekelného trestu, absolútna spravodlivosť Boha versus večný pekelný trest, … .

  12. Michal Post author

    Podle mě jsou v konfliktu už i “absolutní jednoduchost boha” a to, že bůh má být bytost…

  13. Medea

    No, podľa mňa koncept absolútne jednoduchej bytosti, nemusí byť logicky sporný, ale sporný bude podľa mňa koncept absolútne jednoduchej INTELIGENTNEJ bytosti 🙂

    Ale už viacerí známi kresťanskí filozofi 20. storočia, absolútnu jednoduchosť Boha odmietli.

  14. Michal Post author

    Tak, a pokud Boží inteligence pramení z jeho komplexity – tak ta komplexita je zřejmě nesmírná, snad nekonečná, souhlas?

    A v takovém případě, jak správně říká Dawkins, padá podstatný důvod, proč o Bohu vůbec přemýšlet. Bůh má být přece vysvětlením, super-designérem celého Vesmíru. No a ve chvíli, kdy je Bůh komplexnější než jeho stvoření, je takové vysvětlení dost k ničemu… Vysvětlujeme komplexní existencí ještě komplexnějšího designéra.

  15. Michal Post author

    Médeo, a co je to vůbec neinteligentní osoba? V mém pojetí je jistá míra inteligence jednou z definičních vlastností osoby…

    Například, psovi bych jistou formu osobnosti přiznal, právě proto, že vykazuje jistou míru inteligence. Naproti mluvit o osobě v případě třeba hlemýždě zahradního… nevím…

  16. Medea

    “Médeo, a co je to vůbec neinteligentní osoba?”

    Ja som neovorila o “osobe”, ale “bytosti”. Odhadujem, že slimák, je živá cítiaca bytosť, ale pochybujem, že je to osoba 🙂 (a prisúdila by som slimákovi aj nejakú inteligenciu). Status “osoby” má u mňa bytosť, ktorá si uvedomuje samu seba a zaujíma nejaký vedomý postoj ku svojej existencii.

    “Absolútne jednoduchú bytosť”, by som si predstavila ako nejaké primitívne strnulé vedomie, v ktorom nie sú žiadne rozlíšenia, ako nejaký statický mentálny stav, bez rozlíšení.

  17. Medea

    Suomynona: “Existuje reálně minulost? Proč se ptám? Protože pokud ne, neexistuje reálně vůbec nic.”

    To je zaujímavá otázka temporálnej metafyziky 🙂

    Načrtnem tu tri metafyzické stanoviská k času:

    (1) Prezentizmus je stanovisko, že existuje len prítomnosť, že existuje iba “teraz”. Minulé deje a stavy už neexistujú a budúce ešte neexistujú.

    Toto stanovisko je pravdepodobne intuitívne najbližšie väčšine ľudí, ale je problematické zosúladiť prezentizmus s teóriou relativity (TR). Pretože “prítomnosť” je závislá od výberu vzťažnej sústavy. Totiž dve nesúmiestne udalosti, ktoré sú súčasné vzhľadom na jednu inerciálnu sústavu, nemusia byť súčasné v inej inerciálnej sústave, teda “teraz” je v TR závislé od výberu vzťažnej sústavy. Ak som v pokoji v sústave S, tak nejaká mimozemská bytosť B vo vzdialenej galaxii, môže byť pre mňa ešte živá. Zmenou svojho pohybového stavu, môžem dosiahnuť, že v mojej novej inerciálnej sústave S’, bude už bytosť B mŕtva, potom ďalšou zmenou pohybového sa opäť môžem vrátiť k sústave S a B bude pre mňa opäť živá 😉 Predstavte si tú situáciu zjednodušene, v 3-rozmernom časopriestore. V S zodpovedá Vášmu „teraz“ nejaká rovina R a keď ste v S’, tak Vášmu „teraz“ zodpovedá rovina R’, rôznobežná s R. Všetky budúce „teraz“ v S budú zodpovedať rovinám rovnobežným s R a všetky budúce „teraz“ v S’ budú rovnobežné s R’.

    (2) Posibilizmus je stanovisko, že minulosť a prítomnosť existujú, že teda všetky minulé a súčasné stavy a deje existujú.

    Teda existuje blok časopriestoru tvorený prítomnosťou a minulosťou, ktorá ju predchádzala. Sokrates stále pije svoj jed, nepije ho však v roku 2013 ale v roku 399 pr.n.l. Raz bolo Sokratovo pitie jedu prítomné, ale stalo sa minulým a od vtedy je stále minulé, ale existuje, tak ako existujú pritomné deje a stavy, existuje však v minulosti.

    (3) Eternalizmus je stanovisko, že všetky udalosti v čase majú rovnaký ontologický status. “Minulosť”, “prítomnosť”, “budúcnosť” sú len rôzne označenia pre pozíciu paralelne existujúcich udalostí v časopriestore. Existujú minulosť, prítomnosť a budúcnosť a existujú večne.

    Teda Sokrates v roku 399 pr.n.l. večne pije svoj jed, ja v roku 2013 večne píšem tieto riadky a obrovské Slnko, premenené okolo roku 5 000 000 000 na červeného obra, večne pohlcuje Zem 😉 Eternalizmus je elegantné stanovisko, najľahšie zlučiteľné s TR 🙂

    Prezentizmus, eternalizmus a posibilizmus (obrázok): http://plato.stanford.edu/entries/spacetime-bebecome/3metaphysics.jpg
    O čase na SEP: http://plato.stanford.edu/entries/time/
    O bytí a stávaní v modernej fyzike na SEP: http://plato.stanford.edu/entries/spacetime-bebecome/

    1. Vera

      Médea:

      Včera jsem pročítala některé staré diskuse a jako úplně poslední jsem objevila tenhle Váš příspěvek.
      Byla jsem velmi překvapená a myslím, že přesně tohle setkání je to klíčové, co si z návštěvy tohoto webíčku odnesu jako DAR.
      Je to totiž přesně trefa do mých úvah, intuitivně tuším a cítím naprosto to stejné, ale nevěděla jsem, že to má nějaký ucelný koncept a pojmenování.
      Velmi Vám děkuji za tu inspiraci, teď už vím, kudy hledat, a co hledat.

      1. Vera

        pardon, neupřesnila jsem, jde mi o toto:

        (3) Eternalizmus je stanovisko, že všetky udalosti v čase majú rovnaký ontologický status. “Minulosť”, “prítomnosť”, “budúcnosť” sú len rôzne označenia pre pozíciu paralelne existujúcich udalostí v časopriestore. Existujú minulosť, prítomnosť a budúcnosť a existujú večne.

      2. Medea

        “že přesně tohle setkání je to klíčové, co si z návštěvy tohoto webíčku odnesu jako DAR.
        Je to totiž přesně trefa do mých úvah, intuitivně tuším a cítím naprosto to stejné, ale nevěděla jsem, že to má nějaký ucelný koncept a pojmenování.
        Velmi Vám děkuji za tu inspiraci, teď už vím, kudy hledat, a co hledat.”

        Vera, rado sa stalo, teší ma, že niekoho môj diskusný príspevok potešil 🙂

        1. Vera

          Potěšil mě moc. Doslova fascinoval, dostalo e mi určitého potvrzení vlastních laických úvah. Určitě si budu tímhle směrem pátrat po dalších informacích.

          1. antitheista

            Navíc je hezké, že když bůh nepotřebuje příčinu, tak vesmír také ne (zárodek mohl být věčný – jako hypotetický bůh, jen velký třesk spustil rozpínání – nějaký kvantový jev).

            Ale pokud vesmír potřebuje příčinu, pak bůh také.

            Protože proč by jedno jsoucno nepotřebovalo vysvětlení a druhé ano ? To mi přijde nespravedlivé, když jde o metafyzické debaty…

          2. antitheista

            no a když už se chcete přiučit, tak teorie multivesmíru pak vysvětluje, že zde je život prostě proto, že vzniká více vesmírů a v některých jsou takové zákony, které nebrání vzniku života a v některých jiné, které brání.. my jsme pak logicky v tom, který nebrání, jinak bychom si tu nepsali 😀

          3. Medea

            Vera, neviem či ste si to všimli, ale Michal tu má aj možnosť Vyhledávání v komentářích, teda môžete urobiť aj nejaké temtické vyhľadávanie, keby ste chceli (diskusie sú tu nedisciplinované a tematicky dosť divergujú, teda pospomínali sme v nich všetko možné 🙂 ).

Comments are closed.