Ateisté dlouhodobě volají po tom, aby věřící přišli s konzistentní interpretací křesťanství. Taková interpretace by musela být jednak vnitřně konzistentní, a dále nesmí být v rozporu s fakty z reálného světa. Ateismus JE příkladem takové pozice.
Fundamentalističtí křesťané se snaží minimalizovat vnitřní rozpory své víry, a rozpory s fakty reálného světa bagatelizují poukazem na absolutní Boží svrchovanost. Jejich názorem se dnes zabývat nebudu. Tématem dnešního článku bude důvěryhodnost a vnitřní konzistentnost pozice umírněných křesťanů.
Umírnění křesťané se snaží minimalizovat třecí plochy svého učení s reálným světem. To se jim však daří jedině za tu cenu, že celé své učení zásadně relativizují, a drasticky oslabují jeho vnitřní konzistentnost. Činí je tak zcela nedůvěryhodným, protože tím jasně ukazují, že ani oni sami svého Boha neberou vážně. Jak to můžeme tvrdit?
Snadno: Jak mohou umírnění křesťané vědět, že fundamentalisté nemají pravdu? Předpokládejme, že existuje Bůh a že je takový, jak ho vidí fundamentalisté. V takového boha věřila drtivá většina křesťanů až do začátku 20. století, a značná část křesťanů ho tak vidí i dnes. Zkusme si pohrát s představou, jak by asi mohl vypadat rozhovor křesťanského liberála (KL) s takovým Bohem (B) při Posledním Soudu:
***
B: skrze svého Syna, Ježíše Krista, prostřednictvím Písma Svatého jsem jasně stanovil, že jediná cesta ke spáse je víra v Ježíše. Tys ale Ježíšovi nevěřil. Víš co tě čeká?
KL: ale Bože, já jsem v Ježíše věřil!
B: vážně věřil? Vždyť jsi veřejně popíral spolehlivost a platnost Písma! Místo toho jsi blábolil o jakési pofiderní a vágní inspirovanosti, kterou sis navíc vykládal jak se ti to kdy hodilo! Copak jsi nečetl u Matouše, co řekl Ježíš o platnosti Zákona a Proroků?
KL: četl jsem to Bože, ateisté to mi to častokrát předhazovali. Ježíš řekl, že “nepomine ani čárka, ani písmenko” ze Zákona ani z Proroků – ale já myslel, že to Ježíš nemyslel vážně, nebo že to myslel jinak, než jak to řekl! Víš, oni tehdy lidé mysleli jinak…
B: no vidíš, vždyť říkám že jsi v Ježíše nevěřil. Věřit v něj znamená mimo jiné i spoléhat se na něj – zatímco tys místo toho věřil SOBĚ, SVÉMU úsudku – navíc chybnému. To co Ježíš řekl, řekl samozřejmě pro všechny. Pro lidi tehdy, stejně jako pro lidi dnes.
KL: ale Bože, kdybych měl věřit všemu co říká Písmo, … vždyť tam jsou prokazatelně vyvrácené věci, třeba vznik světa je líčen úplně nekompatibilně se skutečností!
B: co? Tys snad BYL u stvoření světa? Jaká pýcha! Copak jsi nečetl u Jana, že na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh? Že všechno povstalo skrze něj, a bez něj nepovstalo nic? Ty jsi měl věřit Bohu, tedy jsi měl věřit Slovu, měl ses na něj spolehnout. Ty ses místo toho pošetile spolehl sám na sebe, uvěřil jsi lidským učencům, a pozemské vědě. Jsme zas u toho, kde jsme začali: nevěřil jsi – poneseš následky. Budeš zatracen, a navěky budeš trpět v pekelném ohni.
KL: v pekelném ohni?! Ale Bože můj, vždyť nic takového neexistuje!!!
B: neexistuje? Děláš si ze mě legraci? Chceš mě přesvědčit, že věříš v Ježíše – a přitom nevíš, že opakovaně mluvil o pekelném ohni, pláči a skřípění zubů zatracených? (Mat 8:12) Jen mi pliveš do tváře!
KL: Bože tohle ale přece Ježíš nemohl myslet vážně!!!
B: překvapivě – myslel. Cokoliv Ježíš řekl, cokoliv JÁ jsem řekl – to jsem myslel vážně! Proto jsem také naprosto jasně a zřetelně ŽÁDAL, aby lidé tomu co říkám věřili. Aby věřili ve mě! Ty jsi ale nevěřil, protože jsi nechtěl vypadat hloupě před ostatními. Blázne! Upřednostnil jsi svůj dobrý obraz před smrtelníky, před jasným, veřejným a důrazným přihlášením se ke MĚ. Petr mě zapřel třikrát, tys mě (Slovo, tedy mě) ale zapíral celý život. Dělal jsi to, protože to pro tebe bylo pohodlnější. To, že se tak chová většina lidí, tě ani v nejmenším neospravedlňuje. Vždyť Ježíš řekl
Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.
KL: Bože Ty jsi přece ale milosrdný, a odpouštíš! Teď už vím že jsem se hrozně mýlil, a kaju se, tak mi dej ještě šanci!
B: Ježíš také řekl: Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem v nebesích. Kdo by mě ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem v nebesích. (Matouš 10:32)
Kdybys mě byl vyznal před lidmi bezpodmínečným a otevřeným respektem ke Slovu, pak bych Ti nade vší pochybnost odpustil ledasjaké hříchy. Pro tebe byla ale víra jen vyprázdněným slovem, jen pózou navenek, nikoliv skutečnou důvěrou. Ježíš řekl: “Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.” (Jan 3:18) Tys v Ježíše věřil jen do té míry, aby to nebolelo, ale skutečně jsi v něj nikdy nevěřil. Proč? Protože po ovoci poznáte je (Mat 7:16). Kdybys v něj opravdu věřil, pak by ses bez výhrad přihlásil ke všemu, co řekl – vždyť je to SYN. Kdybych měl tobě odpustit, popřel bych sám sebe.
Sám sis zvolil svoji cestu.
***
Pokud by tedy umírnění křesťané svého Boha brali vážně, pak by museli mít nějaký zásadní důvod, proč Bůh nemůže být takový, jakého ho vidí i dnes fundamentalisté, a jak ho viděli naši předci téměř 2000 let.
Mají takový důvod či důvody?
Pokud by umírnění křesťané brali svého Boha vážně, nestačilo by jim jen “věřit”, že Bible ve skutečnosti neříká to co říká. Riziko, plynoucí z možnosti že by Bible náhodou byla skutečným Slovem Božím bez přívlastků je totiž naprosto zásadní – je to riziko věčného zatracení.
Mají umírnění křesťané jasné a promyšlené postoje k těmto záležitostem?
Jak má vůbec někdo brát vážně umírněné křesťany, když oni sami neberou vážně svého Boha?
TO:spitfire
Všemohoucnost Boží se nepotřebuje ukazovat na takové prkotině jako jsou věže bývalého WTC. Stačí, že se ukazuje na stvoření celé naší zeměkoule a celého vesmíru.
Naopak WTC by bylo tím pravým a dokonalým zázrakem,protože by mělo svědky zázraku.Zajisté by jsme mohli dále diskutovat,jestli to byl zázrak “boží”,ale z racionálního
pohledu na svět by to byl hlavně PROKÁZANÝ zázrak.
Kdežto u “stvoření” vesmíru a naší planety nebyl nikdo,kdo by prokázal,že jste si to
právě nevymyslel.
Pokud opravdu “Bůh” dokáže vracet amputované končetiny,potom bych
měl známého,který by potřeboval tuto pomoc,kdyby jste se mohl u “Boha”
přimluvit,byl by vám moc vděčný.Děkuji předem za nás oba.
Machi: Skvělý poslední příspěvek G.P.! Výborně jsem se bavil.
Josef: Jestli je naše diskuse alespoň k pobavení, tak už jen tím nebyla vůbec marná a to mě moc těší! 🙂
Machi: Jinak upozorňuji, že na moje argumenty výše už Josef neodpověděl, což beru z jeho strany za uznání mé výhry v argumentační při.
Gratulace přijímám veřejně!
Josef: Machi, promiňte, ale negratulujte si předčasně! 🙂 Nebudu-li už mít čas na reakce, tak možná můžete “vyhrát” v naší při, ale dejme si především oba pozor, ať hlavně vyhrajeme “totální experiment” lidského života. Vím, že to teď nejspíš neoceníte, ale modlím se i za Vás.
Jinak samozřejmě děkuji za upozornění a dnes se tedy ve své reakci zaměřím na Vás. Neuvedl jste přímý odkaz, ale předpokládám, že máte na mysli Váš příspěvek, z kterého cituji níže (pokud máte na mysli ještě nějaké jiné nezodpovězené argumenty, odkažte mě na ně, prosím).
Machi: Ano? A kdepak jste vzal ideu průniku třináctirozměrného objektu s patnáctirozměrným objektem v sedmadvacetirozměrném neeuklidovském prostoru? Bez hmoty (v tomto případě nejspíše nějaké knihy) by jste těžko s něčím takovým přišel. Vám se zdá, že se jedná o “čiré myšlení o formách, nezávislé na jakékoli hmotě”, protože na sensorické vstupy jste už evidentně stihnul zapomenout.
Josef: Tu hypotetickou “závislost vědomí na hmotě” jste už tedy v tomto případě vlastně redukoval na to, že ona závislost není vztažena ke hmotě jako takové, ale k potenciální abstraktní informaci (odlišné od informace o samotné hmotě), která je pouze vázána na hmotě jako na nosiči. V takovém případě ale už musím namítnout rovnou čtyři věci najednou.
1. Ne o všech formálně matematických objektech jsem četl v nějaké knize, ale některé jsem si vymyslel soukromě sám pro sebe, nikdy jsem je nikam nezapsal a jejich smysl kromě mě nikdo nezná. Ty jsou čistým produktem mého formálního myšlení a z žádné hmoty nevycházejí, nemají nic, co by jim v hmotném světě, který známe, konkrétně odpovídalo.
2. Jestliže jsem nicméně v zájmu srozumitelnosti vybral příklad takového formálně matematického uvažování, které je terminologicky nám všem společné, o čemž jsem pochopitelně skutečně mimo jiné četl v knize, tu knihu musel někdo napsat. Pokud on si to také přečetl v knize, musel ještě někdo jiný napsat předtím jinou atd. (Jsme vlastně opět u důkazu Boha.) Nepochybně existoval nějaký první člověk, který si to nepřečetl v žádné knize, ale vymyslel to sám.
3. Pokud má navíc vědomí přečíst nějakou abstraktní informaci, která je odlišná od informace o samotné hmotě, ale je pouze kódována do dané hmoty jako do nosiče, pak samotné sensorické vstupy na příjem takové informace nestačí, ale ve vědomí už musí předem existovat apriorní dekódovací informace, která sama o sobě je formálním objektem myšlení. Váš příklad tedy vždy už předpokládá myšlení o formách ještě před přijetím této informace.
4. Nikde není dokázáno, že nosičem abstraktní informace musí nutně být hmota. Mohou existovat andělé, kteří komunikují bezprostředně, bez hmoty jako média. (V případě tohoto sporu mi totiž nejde konkrétně o lidské vědomí, o tom si zatím klidně mysleme, že na hmotě závislé JE: to mi v této fázi argumentačně spíše pomůže. Jde mi však o jakékoli obecné hypotetické vědomí, a tam závislost na hmotě není.)
Machi: Správně jste uvedl v daném okamžiku. Bez předchozích sensorických vstupů, by ale vaše vědomí vůbec nemělo co zpracovávat a prostě by nebylo (schválně se zamyslete co by zůstalo z vašeho vědomí, kdyby jste odstranil veškerou paměť založenou na předchozích sensorických vstupech).
Josef: Zde se dostáváme za hranu toho, co může kdokoli z nás nějak zkušenostně potvrdit nebo vyvrátit. Vaše hypotéza, že vědomí bez sensorických vjemů by vůbec nebylo, není předpokladem, který bychom mohli jen tak beze všeho automaticky přijmout. Zůstalo by snad právě jen vědomí, vjem sebe sama. Nepleťme si nudu s neexistencí, sensorická deprivace je také “vjem”. Zapněte počítač a nevkládejte do něj žádné vstupní informace. Procesor bude fungovat, spouštět operační systém atd. Bude existovat. Nelze tvrdit, že počítač, do kterého nevstupují žádná vnější data, neexistuje. Ve chvíli, kdy jste ztratil paměť a nepřijímáte žádné sensorické vstupy, přesto víte, že jste. Možná také jede nějaký program, který sensorické vstupy simuluje uvnitř Vašeho vědomí. Celý vesmír může být jen program uvnitř (což si nemyslím, ale jako možnost to ukazuje potenciální nezávislost existence vědomí na hmotě.) A nezapomínejme, že stále přitom hovoříme jen o absurdní hypotetické variantě, že bych neměl pravdu v tom primárním argumentu výše, takže v tomto bodě se spíše snažím jen ukázat, na kolika sporných a nedokazatelných předpokladech je Vaše námitka založena. Hypotéza andělů nezávislých na hmotě je tak jako tak nevyvratitelná, což argument nutnou závislostí vědomí na hmotě vylučuje.
Machi: Může, pokud ví co je viditelnost, objekt a počítání. To vše má z hmotného světa. Bez toho je takříkajíc nahraný.
Josef: Ne, nemusí mít sebemenší tušení, co to reálně v hmotném světě je viditelnost. Stačí mu, když o ní uvažuje jako o formálně definovaném matematickém objektu. A počítání samo není z hmotného světa. Jestliže si nadefinuji prostor, ve kterém výsledkem jakékoli sčítací operace, např. 4+5, bude vždy a za všech okolností 3, kde jsem k tomu vzal co z hmotného světa? V takovém prostoru mohu bez problémů počítat, deduktivně zkoumat jeho zákonitosti atd. Je to čistý myšlenkový experiment.
Machi: Případná informace o rozpínání Vesmíru či řekněme o kvantových jevech je nová, protože do té doby nebyla v paměti lidského pokolení. To o čem mluvíte vy, je připravenost lidského vědomí chápat danou informaci.
To může navíc platit jen o vágním prohlášení o rozpínajícím se Vesmíru, ale vědomí krutě selhává u kvantových jevů a různých deformací časoprostoru.
Josef: Má-li vědomí přijmout informaci o kvantových jevech, musela už ve vědomí předem formálně existovat tato možnost jako varianta z mnoha možných. Hmotný výzkum nemůže přinést nic, co by ve vědomí už předtím neexistovalo jako potenciálně přípustná hypotéza. Kdyby tomu tak nebylo, nemohlo by ji vědomí vůbec přijmout, byla by pro něj bezesmyslná. Ale neztrácejme čas na obecné rovině: pokud se mnou nesouhlasíte, uveďte prosím jakýkoli konkrétní příklad: můžeme si na něm lehce ukázat, že se Vám nepodaří najít nic, co by už předem v myšlení formálně neexistovalo.
Machi: Orientace v těchto jevech je možná jen díky “slepecké holi” – matematice.
Josef: A matematika je právě oním příkladem myšlení, které na hmotě nezávisí.
Machi: A navíc vaše víra = morální ctnost je pouze názor někoho, pro mně je třeba naopak víra = morální selhání.
Josef: To teď nerozporuji, klidně to tak zatím berte, ale každopádně nelze tvrdit, že víra je špatná kvůli tomu, že nepřináší nové informace; to není jejím účelem, a proti takovému tvrzení jsem se tím vymezoval.
Cituji: „Evangelický farář z Krnova odsouzen, pro štvaní proti republice na veřejné schůzi hakenkreuzlerů.“
Pokud je Bůh všemohoucí pak nemůže provést zázrak, jako je WTC. Bůh by musel přistoupit na lineární způsob Vašeho myšlení. Kdyby Bůh chtěl provést zázrak, protože je všemohoucí , tak byste Jacku nikdy takovou to událost nerozpoznal. Takže vulgárně řečeno, Bůh nemá nijakou potřebu konat zázraky.
Nikdo netvrdí, že Bůh dokáže vracet amputované končetiny. Pouze jsem Vás a Josefa upozornil na to, že takový příběh existuje. Zázraky mě zajímají díky své struktůře vyprávění. Jejich narace byť má náboženské motivy, přesně kopírují dramaturgické požadavky ateistů. To je zapeklité….
“tak byste Jacku nikdy takovou to událost nerozpoznal. ”
Potom ovšem chápeme zázrak uplně jinak.
Respektive, podle vaší definice se dostáváme hlouběji do relativismu.
Pokud bůh stvořil zemi atp. je to zázrak (vy jste to uź tuším říkal, nebo to byl Josef?).
Ovšem bůh to stvořil tak, abych to nerozpoznal?
Pak jak ovšem může někdo s určitostí tvrdit, že to byl zázrak?
Spitfire: To je nebezpečná analogie. Nechápu totiž kontext: co znamená “to samé dělám já”. Co to znamená když se v této analogii přirovnáváte k Bohu? “to samé dělám já”. ???
Josef: Přirovnávání sebe sama k Bohu v nějaké věci samozřejmě neznamená, že bych se cítil být Bohem; proto jde o přirovnání, ne o identitu. To, že přirovnání člověka k Bohu je vůbec přípustné, je zřejmé z Božího přirovnání člověka k Svému obrazu.
V této konkrétní analogii pak přirovnávám to, že já sám v roli otce svých dětí někdy musím udělat opak toho, co si dítě přeje, a není to přitom v jeho neprospěch, ale naopak v jeho vlastním zájmu, který ještě neumí anebo nechce samo dohlédnout. To pak dítěti působí subjektivně pociťovanou bolest, která je ale nutná k jeho rozvoji, a nelze z ní vyvozovat, že bych byl zlý.
Podobně Bůh je Otec všech lidí. Jestliže se na Něj někdy zlobíme a myslíme si, že nám působí bolest, není možné z toho vyvozovat, že by byl zlý. To by bylo možné pouze tehdy, kdyby někdo z nás byl schopen vidět do všech konců a hodit na misky vah všechno dobro a zlo světa, jako Bůh. To ale nikdo z nás nedokáže.
To byl Josef.
Můj teologický postoj k zázrakům vychází z názorů fyzika briana greena. Provedeli Bůh zázrak jakožto všemohoucí, nebude Jack ani nikdo jiný schopen tento “moment” rozpoznat. U jacka ani u žádných jiných spektakulárních zázraků není patrné, co vlastně je pointou. Je velmi pravděpodobné, že ani sám Jack nemá jasnou představu co vlastně by se mělo stát, když požaduje zázrak s WTC.
to Josef:Budeme si povídat o upalování čarodějnic,ano?To jsem rád,že to vidíte takhle…existoval podle Vás holokaust?Vy totiž popíráte historická fakta.Církev určovala vzdělání ve středověku,to jsme si snad již vyjasnili,stačilo ji kdykoliv říci:Žádné čarodějnice nejsou,Vaše víra je zbavila moci atd.Což církev žel Bohu neudělala…Dále zde máme slavnou knihu opatřenou Papežskou Bullou(Je použita jako předmluva) Kladivo na čarodějnice…Zde uvádím některé detaily:”Roku 1486 – napsali papežem pověření dominikáni Heinrich Kramer a Jakub Sprenger „Malleus Maleficaru – Kladivo na čarodějnice, příručku k objevení a trestání čarodějnic, plnou vrozené nenávisti k ženám a sexu, který je podle této “knihy“ natolik špatný, že tvoří hlavní dveře – jimiž vstupuje ďábel. Předmluvou k této knize byla samotná bula Inocence VIII. Roku 1589 zase vydal katolický biskup Peter Binsfeld návod na stíhání čarodějnic „Tractatus de Confessionibus Maleficorum“.To jsou jen některé z officiálních Katolických dokumentů,samosebou jich je mnohem,mnohem více.(Má pamět ale není nafukovací).To vše je samozřejmně jenom o čarodějnicích,pokud budete mít zájem prostuduji si poznánky a vypíši zde díla pojednávající o vraždění kacířů.(Nejvýznamnějším člověkem který bojoval proti upalování kacířů byl Luther,toho ale církev exkomunikovala, takže ho nemůžeme počítat jako Katolíka)
S číslem 15 000 zavražděných žen a dětí ,nesouhlasím.Podle mne je to číslo mnohem větší především proto že Inkvizice(církevní orgán,nikoliv státní)nepovažovala např.kladku či topení za mučení.Chápete na jaké úrovni byla lékařská věda?Jestliže Vám zpřetrhali šlachy,tak jste byli vyřízení.Jediným řešením by byla amputace.V každém případě by jste neměli ruku či nohu,což znamená že by jste zemřeli hlady.Protože tenkrát se lidé živili rukama(Jako zemědělci či řemeslníci)
Protože jsem ze Slezska a znám dějiny svého pronároda.Tak v roce 1650 – byla u nás v Nyse postavena velká pec pro úsporné upalování čarodějnic, která si vyžádala více jak tisíc obětí včetně dětí. Podobná pec, asi šedesát metrů vysoká, byla postavena již dříve v Avignonu….Drobná poznámka,Nysa je v dnešním Polsku.
Největším vtipem z oblasti černého humoru (tím myslím ty u kterých se můžete jen smát,protože jinak by jste plakali) se odehrává roku 1657 – římská inkvizice vydala bez jediné sebemenší známky lítosti prohlášení, v němž oznamuje, že ani jediný čarodějnický proces nebyl správně veden.Čímž sama církev připouští chybu!
Ještě rád dodám že G.P.
Má v mnohém pravdu…Zabití kacíře,čaroděje,žida čili nepřátel Církve(což znamená napřátel Boha a Ježíše Krista)není považováno za zabití.Znovu opakuji že zabití ¨nepřítele církve není považováno za zabití,je to dokonce povoleno a vrazi příjdou do nebe(Jako Wahabističtí sebevražední atentátníci).Pokud budete protestovat ,dodám opět výčet a kratší popis officiálních dokumentů církve.
.Navíc dle církevního rozhodnutí z 5.století smí být křesťané vojáci,což zcela láme jakoukoliv myšlenku která se točí okolo milování svých nepřátel,přikázání nezabiješ atd.
Vůbec o čem já to mluvím…Kolik lidí je třeba umučit či zavraždit ve jménu Boha a učení Ježíše krista aby to bylo špatné…Jednoho?Dva?Pět?Deset?Tisíc?Nebo třeba 31 912 což je dle generálního sekretáře inkvizice Juana Lorente, počet odsouzených k smrti Inkvizicí zhruba od 15. do 19. století.
TO:spitfire
spitfire
Pokud je Bůh všemohoucí pak nemůže provést zázrak, jako je WTC. Bůh by musel přistoupit na lineární způsob Vašeho myšlení. Kdyby Bůh chtěl provést zázrak, protože je všemohoucí , tak byste Jacku nikdy takovou to událost nerozpoznal. Takže vulgárně řečeno, Bůh nemá nijakou potřebu konat zázraky.
Jack
Ale ale ale,katolická církev by z vás neměla radost,ta totiž naprosto jasně
mluví o “božích” zázracích.Takže podle katolické církve má “Bůh” potřebu
dělat zázraky a také je prý dělá.
Za druhé přemýšlejte,zázrak který nemohu rozpoznat jako zázrak není pro
mě zázrakem.Proto narození dítěte je možná zázrak pro Josefa(nevím proč),ale
pro mě určitě ne.
spitfire
Je velmi pravděpodobné, že ani sám Jack nemá jasnou představu co vlastně by se mělo stát, když požaduje zázrak s WTC.
Já myslím,že všichni ateisté v pohodě pochopili mou představu zázraku.
Já jsem se vyjádřil naprosto jasně a jestli jsi to nepochopil,tak se musíš z někým
poradit.
http://rusz.blog.idnes.cz/c/191481/10-bodu-proc-verim-v-Boha.html
Kruciš, asi fakt nakonec uvěřím… takhle pádné důkazy – co na to říct? 🙂
http://pinc.blog.idnes.cz/c/183534/Cemu-veri-ateiste.html
Lewis tak právem nazývá ateismus prostinkým, dětinským východiskem. Ponechávat si dětinské myšlení se ovšem příliš neslučuje s jedním z hlavních požadavků na člověka – totiž že má dospět: „Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.“ (1. list Korintským 13,11-12). Dokud jsme v tomto světě, ve svém fyzickém těle, nemůžeme poznat plně jeho skutečnou podstatu: „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“
Koukám, že křesťané mají vůbec pravdu v řadě věcí:
Když zemřeme, dostaneme se blíže k Bohu …
… protože už nebudeme existovat.
🙂
Martin Princ…To je postavička ze Simpsonů 🙂 možná že tenhle má také kreslený mozek.
“Jedna moje známá říká, že Bůh má rád Atheisty, protože ho neotravují kravinama.”
Lol:D
Michal: ty vole, četl jsem jen kousek, zbytek rychle proletěl, ale ty vole, to je takový blbec. To je jeden nesmysl za druhým, naprostá neschopnost se zamyslet, vůbec ochota nastudovat si něco, co kritizuju. Pokládání hloupých otázek do atheismu a ještě hloupějších odpovědí. Ty vole, ten blog je vážně síla.
Ale zase má na obrázku pěknou slečnu:)
http://rusz.blog.idnes.cz/c/191481/10-bodu-proc-verim-v-Boha.html
“1. Dal se mi poznat
2. Je stále semnou a vnímám ho
3. Vyslyšené modlitby
4. Viditelné výsledky jeho působení
5. Viditelné zázraky
6. Mocná svědectví
7. Neschopnost a nemožnost ho vyvrátit
8. Boží působení v každý čas a v každém věku
9. Existence Boha vědecky podporovaná
10. Miluji Ho!”
To mluví o Viagře? 🙂
http://pinc.blog.idnes.cz/c/183534/Cemu-veri-ateiste.html
Na to nemá cenu reagovat. Připomíná mi to jednu pohádku s příznačným názvem – Každé slovo lež. Zřejmá kombinace neznalosti(í) s GoGem (bůh mezer) a prudérností (zde myšleno od slova prudit).
Opět potvrzení mého víra = morální selhání (či v lepším případě.
Jinak Josefe k vašemu příspěvku se vyjádřím, až se k němu dostanu a přelouskám ho.
Všechny blogy Rusze jsou takhle “vtipný”
Zajimavý článek 🙂 Ale doporučují tomu bohu, jenž v tom článku soudil, aby se v první řádě staral o sebe. Až bude dotázán, na jeho místě nebude stát umírněný křesťan, ale on sám.