Křesťané se možná nevědomky, ale o to častěji uchylují k tomu, že své kritiky častují mnohdy nepříliš lichotivými přívlastky, které jsou přitom charakteristické pro ně samotné.
Ateisté jsou tak bigotní, fundamentalističtí, militantní, zaslepení, fanatičtí. Ateismus je prý svého druhu náboženství, podle některých ateisté tvoří dokonce sektu (!) Všechny tyto přívlastky a charakteristiky jsou variací na stejné téma, a logika za tím je jasná: když tyto věci platí o velké části z nás (křesťanů, věřících), a nedá se s tím příliš polemizovat – tak ať si někdo nemyslí, že protistrana je na tom lépe.
Do tohoto rámce spadá i tvrzení, že ateismus je víra.
Zdůvodněním je, že přece nevíme stoprocentně, že žádný bůh neexistuje. (viz. rusalky) A nevíme-li to stoprocentně, pak tomu jenom věříme. Ostatně, i přímo v dnešní diskuzi zde na tomto webu napsal Protestant:
Co není 100%, to je víra.
Pak je ovšem víra naprosto všechno, protože 100% nevíme vůbec nic. Uvažme:
* víme se 100% jistotou, že tamten strom opravdu existuje? Jak si můžeme být stoprocentně jisti, že nežijeme např. v Matrixu? Jak víme, že se nám všechno jen nezdá? Ve skutečnosti by pak neexistovalo nic z toho, co vidíme a vnímáme.
* víme naprosto jistě, že svět nebyl stvořen před pěti minutami? Že ho Bůh nestvořil včetně všech “starých” předmětů, zkamenělin, včetně našich tak živých vzpomínek, na naše dětství, mládí, na včerejší den, i na to co jsme dělali před půl hodinou…?
* atd.
Je-li tedy víra vše, co nevíme 100% jistě, pak je víra úplně vše, a mimo víru není nic. Tvrzení že ateismus je víra, je v takovém případě triviálně pravdivé, banální, a bezobsažné.
Podívejme se na následujících sedm tvrzení:
1) věřím, že existují vodníci, kteří se před lidmi velmi dobře schovávají, avšak o to čileji se pídí po dušičkách utopivších se, aby je schovali ve svých hrníčcích
2) věřím, že na dnešní tiket vyhraju ve sportce první cenu
3) věřím, že dnes večer vyhraju v ruletě
4) věřím, že z mého dítěte vyroste slušný člověk
5) věřím, že mě zítra cestou do práce nezajede auto
6) věřím, že tělesa padají na celém povrchu Země opravdu se zrychlením g=~9,81 m*s^-2, v souladu s gravitačním zákonem, ačkoliv sám jsem to nikdy neověřoval (a už vůbec ne na všech místech povrchu Země!)
7) věřím, že Země není placatá (a já např. nejsem obětí gigantické konspirace, kdy všechny řeči o kosmonautech jsou fabulace, fotografie Země z Vesmíru jsou padělky, loď mizející za obzorem je jen optický klam, podobně jako kolejnice sbíhající se v dáli, mapy světa jsou vládami záměrně zkreslované, atd.)
Velmi dobře cítíme, že těchto sedm názorů má (ne zcela korektně řečeno) různý stupeň pravděpodobnosti, a že zastávat je není stejně oprávněné. Strkat je všechny do šuplíčku “víra” asi není úplně nejrozumnější.
Pokud někdo věří, že existují vodníci, je tak trochu případ pro psychiatra, a to zcela bez ohledu na to, že nemůžeme nadevší pochybnost vyloučit, že má pravdu.
Víra, že zítra vyhraju první cenu ve sportce, je legitimní, nicméně dosti pošetilá. V ruletě mohu vyhrát o poznání snáz, dokonce docela pravděpodobně (!) avšak hraní v kasínu jako příliš racionální nevnímáme.
Budu-li se o své dítě řádně starat, pak je docela pravděpodobné, že z něj dobrý člověk opravdu vyroste – ovšem i tak jde v podstatě do značné míry o víru, avšak jsou tam i zjevné prvky racionality.
To, že mě zítra cestou do práce nezajede auto, je asi stále v jistém smyslu víra – ovšem současně je to zcela opodstatněný předpoklad, přesto že může nevyjít.
Body (6) a (7) pak podle mého názoru vírou v pravém smyslu nejsou. Jde o naprosto racionální závěry, platící s velmi vysokou (nikoliv však stoprocentní!) jistotou.
Nabízím na to celé následující sjednocující pohled:
Víra i racionální úsudek jsou dva rozdílné způsoby, jak subjektivně přisoudit pravdivostní hodnotu daným tvrzením. Podstatné je, že jsou to způsoby do jisté míry na sobě nezávislé.
Mohu si být vědom toho, že z racionálního hlediska se jeví jako pravděpodobný závěr X, já ale věřím spíš závěru Y. Podle mého názoru u většiny lidí k takovému nesouladu může dojít, a to zejména v případech, kdy je člověk osobně (a/nebo citově) zainteresován na tom, aby platilo to, čemu věří. (viz. např. bod (5) a zejména (4)) Toto je podle mého názoru význam slova víra v běžně používaném smyslu.
Dále mohu uvážit, že fakta svědčí pro závěr X, a tak mu i věřím (bez ohledu na to, že může být všechno i jinak). V tomto případě podle mého názoru není na místě mluvit o víře, a IMHO v obecném pojetí se to takto také chápe.
V obou případech je navíc velmi vhodné uvážit míru faktické evidence, a míru příslušné víry či přesvědčení.
V případě křesťanského náboženství jde (v závislosti na míře fundamentalismu daného křesťana) o velmi silnou evidenci že křesťanství není pravdivé, a tomu přináležející (extrémně) vysokou subjektivní jistotu, že naopak pravidé je. Toto je víra par excellence.
Naproti tomu v případě ateistů (alespoň těch rozumných) mluvíme o slušné evidenci (v závislosti na konkrétním náboženském učení, proti kterému se v daném případě vymezují) že mají pravdu, a tomu odpovídající (tedy nikoliv přehnaně vysoké, a už vůbec ne absolutní) míře přesvědčení, že tomu tak opravdu je.
Házet oba ty přístupy do jednoho pytle je zjevná demagogie, matení pojmů, a projev přesně toho přístupu, na který jsem upozornil v úvodu dnešního článku.
Vy s tím nemáte problém? Ale slova v tom odkazu jsou v rozporu s tím co jste tvrdil před tím. Takže byste s tí měl mít problém.
No jistě, to jsem se přepsal 🙂 Má tam být “stává se jim působením Božím” – ale jinak ten příspěvek platí tak jak je.
🙂 Dobrá, řekněme že už nejsem ateista, ale věřím v existenci toho Boha, který se mnou komunikuje… Z vašich slov mi tedy plyne, že v tom případě mi mé svědectví věříte, a to logicky znamená, že křesťanství je vyvráceno. To je to tak snadné? 🙂
Dřív jsem psal “Všechny staví na Bibli – a staví na ní dnes!”
Proč by ten váš odkaz s tím měl být v rozporu? Ony na ní skutečně staví – a přidávají si k ní tu klauzuli, opravňující je k libovolné interpretaci Písma pod záminkou bezprostřední autorizace kontaktem s Bohem 🙂
To:Protestant
————————————————————————————
Více než jednotlivé konfese je pro ČCE charakteristický neprostředkovaný vztah k Bohu a svoboda víry, která staví pouze na poslušnosti božího Slova, zatímco každá dogmatická formulace se chápe jako pomocná……
———————————————————————————–
Chápu to dobře.Výraz “poslušnosti božího Slova” tedy znamená,že by jste se měl
řídit božím Slovem.Nenapsal jste z jakého pramene čerpáte toto slovo.To by mě zajímalo.
Ovšem nemusíte se tímto slovem řídit v případě,že vám některá formulace
připadá dogmatická.To co je dogmatické posuzuje pravděpodobně každý sám za
sebe.Nemýlím se?Takže v principu si každý vytahuje z “božího Slova” co se mu líbí,
jako hrozinky ze štrúdlu.Velmi zajímavé náboženství.
Ještě bych se chtěl zmínit k tématu jestli je ateismus víra,protože to tady už
mnohokrát zaznělo.
Už jsem tady rozebíral problém “víra” a víra.Proto já osobně bych náboženskou “víru”
vůbec takto neoznačil.Víra je od slova věřit a věřit v cokoliv je postoj úrovně
přesvědčení.Na principu příčiny a důsledku.Tedy proces na jehož základě dojdu
k určitému přesvědčení.Tedy opět proces poznání,vyhodnocení a závěru.Proto z mého
pohledu se vůbec nejedná o víru,ale spíše o iluzi.Náboženská “víra”je v podstatě
vytvořená iluze(v hlavě věřícího) o existenci “něčeho” co by si přál aby existovalo
i když nemá žádné podklady ze kterých by svou iluzi vytvořil.
Proto existuje tolik rozdílných názorů na otázku,co to vlastně je “Bůh”.Protože každý
má svou vlastní iluzi.
Ateista nezná tento náboženský druh “víry”.Ateistická víra je založena na principu
příčiny a důsledku.Případ z láskou mé ženy.Ale proč to píši.Ani z pohledu věřících
nemůže být ateismus “vírou” a ani z pohledu ateistů,nemůže být vírou.
Vysvětlení jednoduchou logikou.
To co věřící označují slovem “víra” jsme si vysvětlili a proto je toto slovo v uvozovkách.
Proto když mluví o ateistické “víře” mluví o “víře” ze svého pohledu,tedy o “víře”
založené na iluzi.
Ovšem této “víry” není ateista vůbec schopen.Ateistická víra se nezakládá na iluzi.
Proto z pohledu věřících nemůže být logicky ateismus “víra”.Okolo náboženské
“víry” se zakládají komunity,které mají svá pravidla své rituály,mluví se o tom,že
svou “víru” aktivně prožívají.
A co z pohledu ateisty.Všimněte si,že ateisté ani slovo víra nepoužívají,protože má
pro ně naprosto jiný význam.Myslím,že to už popsal Bo,věřící spojují slovo víra s
něčím nadpřirozeným,mýtickým.Naděje,očekávání,spasení atd.
Pro ateisty je to pouze slovo od kterého odvozujeme slovo věřit a to také používáme.
Ovšem k hodnocení záležitostí všedního života.Když čekám na zastávce na
autobus tak věřím,že přijede,ale určitě nezakládám komunitu lidí,kteří také věří že
přijede.Nemluvím o víře k příjezdu autobusu, ani nepodnikám obřady,které mají
zajistit,že autobus přijede.To znamená pouze to,že
s poznání a vyhodnocení daných informací jsem usoudil,že je velmi pravděpodobný
jeho příjezd,proto tomu věřím,nic víc a nic míň.A když nepřijede,tak znova vyhodnotím nové informace a můžu dojít k závěru,že má pravděpodobně nějakou
nehodu nebo poruchu.Zrovna tak jsem vyhodnotil všechny dostupné informace (vědecké i fylosofické) a došel jsem k závěru,že “Bůh” tak jak ho prezentují věřící a církve,
pravděpodebně neexistuje.Ale nemodlím se aby to byla pravda.Je tedy můj názor
“víra”?Pro mě tedy ne.Pro mě jsou to pouze dva případy hledání odpovědi,
autobus nebo “Bůh” šumafuk.
Jestli je tedy můj názor na existenci “Boha” vírou (“vírou” být nemůže),tak mám ještě
desítky jiných věcí,které by mohli být vírou.Víra že jednou vyhraju v Lottu,že se
dožiji 100 let,že nebudu ve stáří plešatý,že vyhrajeme mistrovství v hokeji,že mi
bude žena věrná atd.
Chápu to dobře.Výraz “poslušnosti božího Slova” tedy znamená,že by jste se měl
řídit božím Slovem.Nenapsal jste z jakého pramene čerpáte toto slovo.To by mě zajímalo.
Je to jako u kteréhokoliv jiného křesťana – od vzkříšeného Krista.
To:Michal
—————————————————————————-
🙂 Dobrá, řekněme že už nejsem ateista, ale věřím v existenci toho Boha, který se mnou komunikuje… Z vašich slov mi tedy plyne, že v tom případě mi mé svědectví věříte, a to logicky znamená, že křesťanství je vyvráceno. To je to tak snadné? 🙂
—————————————————————————-
To je tedy radikální argumentace.Jsem zvědav jak se s tím teď Protestant
popere.
To:Protestant
Mám tomu rozumnět,že jste s ním v kontaktu,v nějakém audio-vizuálním?
úplně stejně jako teď Michal tvrdí, že křesťanství neexistuje tak stejně nedávno tvrdil, že neexistuje Bůh který jej podle něj dnes oslovil. Takže ještě počkáme co bude zítra. 🙂
To:Protestant
Myslím že oba velmi dobře víme co Michal napsal a co tím myslel.Jedná se o princip.
Já jsem to nazval radikální argumentace,ale určitě nemůžeme zpochybnit,že má
svůj význam.
Ale odpovědi se nedočkal ani Michal ani já.Nechápu proč je potřeba čekat do zítra.
Máte nějakou komunikaci s Ježíšem?A pokud ano jakou,mě to vážně zajímá.
Protože zítra to bude zase jinak 🙂
TO.Protestant
🙂 Takže tou odpovědí,o božím Slovu od vzkříšeného Krista jste si asi naběhl že?
Odhaduji podle vyhýbání se odpovědi.
Zkuste si něco o křesťanství přečíst.
To:Protestant
To opět nebyla odpověď na mou jednoduchou otázku.Já jsem něco četl,ale přiznám se,že
jsem spíše vyhledával dokumentární filmy.Většinou filmy týkající se historie
křesťanského náboženství a jejího vzniku.Byly to filmy ve kterých se vyjadřovali
historici z prestižních amerických a anglických universit.Dozvěděl jsem se mnoho zajímavých věcí.Například,že jediné dobové evangelium,tedy evangelium napsané v době Ježíšova domnělého života,je tzv.Tomášovo evangelium,které bylo objeveno
ve 40 letech min.století,ale o kterém se církev raději nezmiňuje,protože nám ukazuje
úplně jiný obraz Ježíše,než který známe od církve.Předpokládám,že ty máš tyto
věci naštudované tak určitě víš,že existují evangelia ve kterých Ježíš není v žádném případě popisován jako syn Boží a už vůbec ne,že vstal z mrtvých.
Nechci se teď rozepisovat o císaři Konstantinovi jeho ekumenickém koncilu v roce
325 n.l. Když mě připomínáš abych si něco přečetl,tak předpokládám,že ty to máš už přečtené dávno.Pokud ne,tak by jsi to měl dohnat.
Kdyby jsi totiž posbíral co nejvíce informací o historii vzniku náboženství a
podrobil je vyhodnocení pomocí rozumného úsudku,asi by jsi zjistil,že obrazně řečeno,
jednotlivá ozubená kolečka vytvořená náboženskými texty a názory,do sebe velmi
špatně zapadají a fungující strojek by jsi z nich nepostavil.A to je můj problém,
čím více vím o náboženství ,tím více to pro mě postrádá logiku a smysl.
A názor věřících o hledání pravdy,to už je výsměch a urážka lidské inteligence.
Kalvín prý žádal pro Serveta mírnější trest
Ano, místo upálení „jen“ popravu mečem. Jako kalvinistický propagandista byste se neuživil. Tak kdy se čeští kalvinisté omluví za popravu Serveta? Jestli pak víte, že jako popírač božství Ježíšova byste v Kalvínově Ženevě skončil na hranici taky?
Ateista podpírající svá tvrzení římskokatolickým katechismem
A proč ne? Existuje jediný racionální důvod, proč bych to neměl dělat, vyjma protestů fanatického kalvinisty, kterého by však skutečný Jean Calvin bez milosti upálil?
Znám všechna evangelia. Ale žádné rozhodně nebylo napsáno v Ježíšově době. 🙂
to G.P:
Až se jako ateista omluvíte za komunistické zločiny… 🙂
Ateista podpírající svá tvrzení římskokatolickým katechismem
A proč ne? Existuje jediný racionální důvod, proč bych to neměl dělat
Je. Zkuste namáhat mozkové buňky a přijít na to proč. Není to ani tak těžké.
Jinak, když Vám není milo citovat z katholického katechismu, tak Vám ocituji přímo Calvina: „We have explained why he made mention of the coming slaughter; first, to shew the faithful that they had no reason for remaining in the body of the nation in preference to being cut off from it; and next, to prevent the unbelievers from being satisfied with their obstinacy and their contempt of their inestimable blessings, by their rejecting the person of Christ.“ (zdůrazněno mnou)
Je vidět, že jste takový fanatik, že neznáte ani slova zakladatele své vlastní sekty.
My ale nevyznáváme Kalvína. Ale Krista.
Druhé helvetské vyznání, které patří k vyznáním ČCE vzniklo až po Kalvínově smrti.
Až se jako ateista omluvíte za komunistické zločiny
OK, omlouvám se za kommunisty, kteří se považovali za atheisty, ač byli regulérní sekulární sektou, a způsobili věřícím mnoho zla, včetně kollaborantské ČCE, která v čele s gaunerem Hromádkou si přisvojila majetek patřící Německé evangelické církvi.