Dobro a Zlo

Věřící s oblibou říkají, že věda sice umí odpovídat na otázku “jak”, ale neumí odpovídat na otázku “proč”. Podle nich na otázku “proč” umí odpovídat právě (jejich, jak jinak) náboženství.

Nikdy jsem tuto myšlenku nepochopil. Věda samozřejmě v mnoha případech umí odpovídat na otázku “proč” (Proč se drát, kterým prochází proud, zahřívá? Proč padá kámen směrem k zemi? Proč se vržené těleso pohybuje po balistické křivce?) a v případech, kdy to neumí, je odpověď, kterou nabízí náboženství, stále stejná, k uzoufání neinspirativní, nudná a nic neříkající. Zní: “To Bůh…”

Jedna z mála oblastí, kde křesťané nabízejí “zajímavější” odpovědi, je oblast existence Dobra a Zla. Křesťané věří, že Zlo ve světě je důsledkem Prvotního Hříchu (připomeňme, že nic takového se nikdy nestalo, protože ani jeho protagonisté, Adam a Eva, nikdy neexistovali). Zlo a Smrt mají být trestem za Hřích.

Ponechme teď stranou četné rozdíly v tom, jak tuto myšlenku interpretují/odmítají/přijímají různí křesťané, a zamysleme se spíš nad samotným Zlem ve světě.

Jistě lze přijmout myšlenku, že za spoustu toho co vnímáme jako Zlo, mohou lidé. Vraždy, války, závist, podrazy a podvody, znásilnění, násilí všeho druhu, … toto všechno lze vnímat jako důsledek svobodné vůle a svobodného rozhodnutí konkrétních lidí. Ačkoliv by Bůh jistě mohl zasáhnout, a bránit těmto lidem v jejich zlých činech – lze pochopit proč to nedělá. Celé to lze jistě vnímat jako pokračování odklonu od Boha, započatého Prvotním Hříchem, do kterého Bůh nechce zasahovat. Potud je křesťanské vysvětlení OK.

Jenže, toto není ani zdaleka jediné zlo ve světě, naopak. Na světě je mnoho zla, které není důsledkem rozhodnutí žádného člověka, a má mnohdy otřesné následky. Zamyslíme se nad otázkou, zda a jak by mohl Bůh takovému zlu zabránit, a proč to neudělá.

Jako první uvažme tsunami v Indickém oceánu v roce 2004. V jeho důsledku zahynulo přes 200 tisíc lidí, a jedná se o jednu z největších přírodních katastrof v moderních dějinách. Ve vztahu k bohu se nyní nabízí úvaha: Bůh vzhledem ke své vševědoucnosti nepochybně věděl, že se k takové katastrofě schyluje. Mohl jí zabránit? Jistě mohl – je přece všemohoucí! Je tedy logické, že jí zabránit nechtěl. Ale proč? Chtěl tím lidem něco naznačit? Pokud ano – byl pochopen? A nemohl to udělat méně drasticky, aniž by při tom zahynuly stovky tisíc lidí??? Je přece milující…

Zcela analogická situace nastává při každé jiné přírodní katastrofě. Loni, v roce 2010, zahynulo na Haiti v důsledku katastrofálního zemětřesení přes sto tisíc lidí. Drastické záběry jsme jistě v televizi viděli všichni mnohokrát. Je i toto důsledek hříšného života lidí? Je to snad boží trest?! Pokud ano – pak proč trestal Bůh zrovna Haiti, vždyť tam je přes 96% obyvatel křesťanů! Proč nepotrestal třeba ateistické Čechy? A vůbec, samotná myšlenka že Milující Bůh takovou katastrofu VYVOLAL … je asi jen o málo horší, než myšlenka že o celé záležitosti dopředu věděl, ale nezabránil jí, ačkoliv nepochybně mohl. Obojí je neslučitelné s jeho atributy Dobrý a Milující.

Možná trochu méně viditelné, avšak také hrozné je utrpení rodičů, kterým se narodí postižené děti. Přibližně jedno ze 700 dětí je postiženo Downovým syndromem. Těžká demence až kretenismus, znetvořený obličej, mnohonásobně zvýšené riziko leukemie a dalších nemocí – a v neposlední řadě zničený život rodičů, kteří mají tu odvahu a statečnost se o takto postižené děti celý jejich život (!!!) starat. Za co Bůh tyto rodiny trestá? A za co trestá ty děti? Nebo se tyto věci dějí bez jeho vědomí? Nezávisle na jeho vůli? A proč Bůh způsobuje, nebo nezabrání tomu, aby se se železnou pravidelností 1400 dětí z každého milionu nerodilo takto postižených? Pykají snad ty děti a jejich rodiče za neexistující Prvotní hřích neexistujícího Adama a Evy? Nebo pykají za hříchy jiných lidí? A nad tím vším bdí neskonale milující, Dobrý a také Spravedlivý (!) Bůh??

Downovým syndromem však výčet genetických poruch a malformací jenom začíná, můžeme vzpomenout na Siamská dvojčata, holčičku s pěti nebo dokonce osmi (!) končetinami, srpkovou anémii, cystickou fibrózu, leprechaunismus, … a to nemluvím o všech možných nádorech na mozku, leukémii a jiných formách rakoviny a desítkách a desítkách dalších, neuvěřitelně pestrých a krutých postiženích. Všechno toto se vyskytuje i u zcela malých dětí. Čím jsou vinny? Za co je Nesmírně Spravedlivý Bůh trestá? Zdá se, že existuje-li křesťanský Bůh, pak má ve vymýšlení variant jak zničit život dítěti (nebo obecně lidem) dosti perverzní libůstku.

Člověk by mohl cynicky říct – alespoň toto Boží chování je konzistentní s charakteristikou Boha ve Starém Zákoně…

Na závěr zdůrazněme, že za předpokladu že Bůh existuje, výše uvedená fakta vůbec nepopírají Boží svrchovanost, jak píše např. profesor Heller. Ne. Existuje-li Bůh, pak klidně může být svrchovaný, a může si se svým stvořením dělat co chce (což také za tohoto předpokladu dělá).

Výše popsané vlastnosti našeho světa jsou však v přímém rozporu s tím, aby byl Bůh Milující, i s tím aby byl Dobrý. Výše uvedené dokazuje, že Bůh s takovými vlastnostmi, které mu připisují křesťané, neexistuje.

162 thoughts on “Dobro a Zlo

  1. Colombo

    Výše zmíněné tvrzení je faktem, korelaci můžeme poměrně lehce dokázat. Stačí na to i poměrně jednoduchý statistický průzkum.
    Kdyby protestant dokázal alspoň trochu přemýšlet a chovat se jako vědec, tedy analyticky rozebírat problém, místo popírání tvrzení by se zeptal: a proč je tedy situace jiná?
    Na to se dá taky poměrně široce odpověděd. Rozpad rodiny, změna vzoru z otce/marky na televizního hrdinu, změna situace, okolní celospolečenské změny (komunismus), snížená víra v instituci církve a vývoj v osobního boha či méně definovanou víru.
    Zejména poslední změny fakticky nemění víru jedince a korelace je stejná, mění ji v kontextu společnosti, takže se mění jen odpověď na velmi černobílou otázku: věříte v Boha?
    Mnohem silnější průzkum, založený na vícestupňové otázce (Věříte v něco? A v co? V Boha? V nějakou nadpozemskou sílu?…) přináší naprosto odlišné odpověďi.

    Kdyby dále nebyl protestant tupec, uvědomil by si, že valná většina křesťanů není v evropě (tedy hlavně západní a střední evropě), ale v zemích, jako je Mexiko, v Jižní Americe, Africe a podobně, kde se opravdu o nějakém plošném vzdělání nedá hovořit. Nevzdělaní lidé mají tak hromadu dětí (r-strategie) a míra korelace (vzhledem k neexistenci vlivů zastupující výchovu rodičů) je zde mnohem vyšší.

  2. Machi

    “I v jiných oborech platí, že jablko nepadá daleko od stromu. není to výsada víry.”
    Troufl bych si tvrdit, že pravděpodobnost bude nižší.
    A ve srovnání s vírou vám v jiných”oborech” (odkdy je víra obor 🙂 ) zpravidla nehrozí, že vás tatík vykuchá.

  3. spitfire

    Jaká jsou primární vstupní data teologie?
    -například je to i tento web. Teologii nejde primárně o to dokázat Boha, ale úkolem teologie jako vědy je říci jaký Bůh není. Například: tvrzení o absolutní spravedlnosti jako vlastnosti Boha. Zde jako i u mnoha jiných problémů je řešení v gramatice. Spravedlnost bud je nebo není. Spravedlnost je bez přívlastků….

    Teologii – kterou? Křesťanskou? Muslimskou? Nebo jinou?
    -teologie jako věda je pouze jedna. Zabývá se Bohem(Bohy) nikoli náboženstvím. Vaše otázka tak směřuje do řad náboženství, nikoli teologie. I výsledky teologické vědy jsou zneužitelné.

    Není nejmenší důvod myslet si, že jakýkoliv ze závěrů teologů má cokoliv do činění se skutečným bohem.
    -s tím nemám problém, dokonce na tom trvám. Ještě nedávno jsem koncipoval základní princip teologie na větu Bůh neexistuje. Na Duších a Hvězdách to bylo zpochybněno spíše “filosoficky” než teologicky. Později jsem totiž našel odkaz na Aquinského text, ve kterém tento základní teologický princip uplatnuje také. Jenomže je to Aquinského text mimo jeho hlavní dílo Sumy. Teologie nesmí být služkou náboženství. Teologie by měla být spíše něco jako redukční dietou náboženství.

  4. protestant

    ….Křesťanská teologie se chápe jako vědecký rozbor pramenů víry (biblická teologie a historická teologie), jejich systematická analýza a pokus o verbalizaci (systematická teologie a fundamentální teologie) a praxe této víry (praktická teologie)…..

  5. Machi

    “-například je to i tento web. Teologii nejde primárně o to dokázat Boha, ale úkolem teologie jako vědy je říci jaký Bůh není.”
    No vidíte, jsem také teolog :). Akorát jsem o krůček dál a škrtám “jaký”.
    Z toho co jste napsal je zřejmé, že teologie tedy není věda, protože bůh(ové) není falsifikovatelný.
    Chápejte, že mi není sympatický obor, který ani neví zda jeho hlavní předmět zkoumání vůbec existuje. Ve fyzice sice také existují oblasti na okraji “metafyziky” (superstruny, teorie pro svět před Velkým Třeskem), ale zde je reálná naděje, že se je podaří prokázat či vyvrátit. Pokud by tomu tak nebylo, nejednalo by se o vědu (chyběla by možnost falsifikace).
    Ale moje sympatie nechť vezme čert (obrazně). Problém nastává, když se jisté skupiny lidí snaží jiným vnutit něco bez jakýchkoliv důkazů, snaží se řídit jejich život (i soukromý), prosperovat na jejich úkor a navíc to vydávají za pravdu (dokonce svatou). A teologie je zde jejich intelektuálním křídlem.
    Nemůžete se pak divit, že nám, “sprostým” materialistům, tohle není po chuti.

  6. Colombo

    protestant: ale já to říkám znovu a pořád. Vy říkáte, že tento vliv nefungoval. Já říkám, že fungoval a moc dobře. Ale že se uplatnily další vlivy, které neměli třeba s přenášením víry nic společného a redukovali přímo věřící. Takový mor pak funguje, v případě víry jako memu a tedy objektem memetické evoluce, jako genetický drift. Přečtěte si něco o evoluci, o genetickém driftu, o teorii pravděpodobnosti a pak se zase můžeme bavit. Nebo jestli chcete, můžu vám to vysvětlit, ale zdržte se prohlašování kravin, nebo je prohlašujte trochu méně rozhodně (třeba: Chápu vás správně? Je to tak? Jestli vás chápu správně, tak…)

    Spitfire: teologie není věda, je to nauka. Vědecké metody ji nic neříkají, ani hypothéza->experiment->teorie.

  7. Tom

    Proč Jehova (Jah, JHWH) dělá to či tamto a proč to či ono nedělá? Čtete Bibli skutečně bystře? On není vládcem tohoto světa, tak je psáno. Lidé si vládnou sami a to pod dohledem Ha-Satana. Bůh nezasahuje do ničeho. Nemá důvod.

  8. spitfire

    Teologii jak se jí snažím nahlížet chápu jako kritiku popisů a vyprávění o Bohu. Proto je možné souhlasit, že slovo věda je u teologie nepřesné a zavádějící.

  9. protestant

    to Colombo:
    Zkuste si přečíst nějaké statistiky. Zjistíte, že po roce 1948 se omezil počet věřících ale jen v nejmladší generaci. Ne plošně.

  10. Colombo

    protestant: lololololololol, teď jste si dal krásný vlastňák. Proboha, protestante, četl jste ten článek vůbec? Říká přesně to, co já. Tak mlč a nauč se číst hochu. Fakt mě už tímhle štveš.
    1. První citát upozorňuje na to, že nelze tak jednoduše vzít “Věříte v Boha?” či “Jste křesťan?” protože pak dostanete značně odlišné výsledky. Podíváte-li se na problematiku pořádně, zjistíte, že:
    “Podíl ateistů (tj. těch, kteří nevěří v žádnou formu transcendentna) zůstal víceméně konstantní (1991 – 23,3%, 1999 – 22,3%). U otázky po subjektivním označení se za věřícího dokonce došlo k mírnému vzestupu. V roce 1999 se takto charakterizovalo přibližně 43% dotázaných, což je o 3% více než v roce 1991. Jak těmto skutečnostem rozumět? ”

    2. Druhý citát upozorňuje na tento problém z jiné strany, právě nedostatečnou přesnost při sčítání lidu (a tedy vámi citované a obhajované kraviny), která potom notně zkresluje výsledky.
    “jednoznačně z nich vyplývá, že zřetelným trendem poválečné české společnosti je pokles počtu osob hlásících se k tradičním křesťanským církvím a nárůst počtu osob bez vyznání.”
    a dále:
    “Předložená čísla ovšem předkládají jen velmi omezený obraz o vývoji religiozity, neboť se soustřeďují pouze na jediný indikátor religiozity, jehož vypovídající hodnota je navíc omezená. Ocitujme z materiálu Českého statistického úřadu: „Údaje o počtu věřících a osob bez vyznání jsou více méně svobodnou deklarací každého občana jeho vztahu k náboženství, a konkrétně k příslušné církvi nebo náboženské společnosti. Neprezentují tedy počet členů jednotlivých církví a naprostou většinou těchto církví taky nejsou tak chápány.“ Zde je třeba upozornit, že kategorie „nezjištěno“ sestává z několika různých skupin osob a rozhodně nemůže být automaticky interpretována jako „ateistická“. Může totiž obsahovat osoby (věřící i nevěřící), které odmítly odpovědět, jelikož takovou otázku pokládaly za zásah do soukromí. Jinou skupinu mohou tvořit ti, kterým byla tato otázka lhostejná či pro ně nezajímavá. Řada respondentů jen využila fakt dobrovolnosti při vyplnění odpovědi na tuto otázku. K tomu je třeba dodat, že na výrazném rozdílu mezi počtem osob v této kategorii mezi roky 1950 a 1991 se podílejí i právní úpravy při sčítání lidu, kdy u šetření v letech 1921, 1930 a 1950 platilo, že vyplnění údajů o náboženském vyznání bylo povinné a církevní příslušnost byla relativně pevně daná. V roce 1991 již ovšem bylo možno na tuto otázku neodpovědět. “

  11. protestant

    tohle jste nějak vynechal:

    “…mladí lidé přestávali navštěvovat kostel především v dekádě kolem roku 1960, kdy bylo dvanáct let lidem narozeným kolem roku 1948…”

  12. Colombo

    Pokud si přečtete ty kecy okolo, tak zjistíte, že navštěvovat nebo nenavštěvovat kostel je z pohledu osobní víry irelevantní, zejména pokud došlo ke ztrátě důvěry v církev jako instituci. Nic víc v tom není potřeba hledat.

  13. newman

    Tohle je hodně hloupá poznámka, ale čekal jsem, že s ní někdo dřív nebo později vyrukuje. Proč teda není obdobné procento ateistů v Polsku nebo na Slovensku, kde byl taky komunismus? 🙂

  14. protestant

    Dobrá otázka. Proč tedy?

    Ale jinak jde o něco jiného. Jde o to proč tehdejší změna režimu měla na děti narozené po roce 48 větší vliv než vliv věřících rodin.

    A vy jste k tomu přidal ještě podotázku – proč tento vliv vnějších okolností byl u nás větší než například v Polsku?

Comments are closed.