Kniha návštěv

Zde nabízím volný prostor k diskuzi o tomto webu, připomínky k němu, náměty na vylepšení, a nebo obecné komentáře které se nehodí k žádnému z článků.

2,839 thoughts on “Kniha návštěv

  1. Machi

    “Teď si představte, že člověku, který se o tyhle věci zajímá začnete cpát nějakou hypothézu Boha stvořitele, která je postavená na nějaké, na svou dobu typické náboženské knize, 2000 let staré.
    Takový člověk vás pošle doprdele, protože je to naprosto primitivní představa a uvažování nad věcmi, u kterých nemám žádné informace a data, nic, co bych mohl ověřit a jediným držitelem pravdy je jakýkoliv největší dav s vidlemi a loučemi.”

    S tímhle bych polemizoval, vem si třeba Grygara.
    Spíš bych řekl, že u věřících máme co dočinění s nějakým mentálním blokem, který jim zabraňuje přijmout a někdy dokonce i pochopit (Danner) některé věci.
    To může být dáno jak manipulací v období dětství nebo intenzivním zážitkem i později během života. A nemusí to mít nic společného ani s náboženstvím. Vemte si kolik lidí dnes třeba truchlí po časech komunismu.

  2. protestant

    to Machi:

    Ano, je možné říci, že ateisté jsou lidé s mentálním blokem. Ale já se na ně za to nezlobím….

  3. Slavek

    Danner: Jak to může nemít příčinu. Proč to tak je, když se to nikdy nestalo? Nic tomu přeci nezapříčinilo tak, aby se to tak stalo, proč to tedy tak je?

    Slavek: pokusim se ti to vysvetlit. predstav si, ze existuje bytost zvana Buh a ta je vecna. ta bytost stvorila tento vesmir a nema pricinnu. tu bytost nic nestvorilo a presto existuje. no a podobne to muze byt s nasim universem. vzhledem k tomu, ze si dokazes predstavit variantu s vecnym bohem, neelo by ti cinit problem, predstavit si variantu s vecnym vesmirem.

  4. Slavek

    Hermes: Nemohl by i věčný svět být stvořen Bohem?
    Slavek: kterym bohem?
    Karel: Stvořitelem.

    Slavek: dovedu si predstavit variantu, ze vesmir je stvoreny nejakou vyssi bytosti. myslim, ze je to hypoteza jako kazda jina. sam si davam odpoved, ze absolutne netusime, jak vesmir vznikl a pravdepodobne to ani nikdy nezjistime. nase kognitivni schopnosti proste nejsou prizpusobene tomu, abychom tyto veci chapali. uz v podstate kvantova teorie, ktera je proverena a funguje, nedovoluje smysluplnou interpretaci v prirozenem lidske jazyku. neni duvod, proc bychom jako o neco chytrejsi opice meli chapat inteistni vlastnosti prostoru a casu mimo nase meritka.

    Na druhou stranu existuje velka rada argumentu, proc je velmi nepravdepodobne, ze buh popsany v Bibli je onim stvoritelem. uz jenom proto, ze neni jasne s jakou interpretaci bible pracovat. takze v podstate nevim, k cemu presne se mam vyjadrovat.

    pokud treba danner pracuje s predstavou mladozemskych kreacionistu, tak to je predstava, ktera naprosto odporuje nasemu poznani sveta. pokud vezmeme Boha jako nejakou nepochopitelnou bytost, jejiz obraz v Bibli je jen velmi nepresny, obrazny a treba i nepravdivy, tak takovou predstavu podporenou dalsimi argumenty jsem schopen akceptovat jako jednu z hypotez. z ruznychbduvodu mi ale neniprilis blizka.

    Naopak predstava boha, kteremu se zdame, jak naznacil hermes, ta mi prijde velmi zabavna a s urcitou oporou v pozorovane realite.

  5. Slavek

    Hermes: a muselo by tomu tak být?
    Danner: Nevím, jak jinak by to dávalo smysl.

    Slavek:’a proc by ti to melo davat smysl? musi myt vesmir nejaky smysl a ucel? a pokud musi, tak proc?

  6. Karel

    Slávek: Na druhou stranu existuje velka rada argumentu, proc je velmi nepravdepodobne, ze buh popsany v Bibli je onim stvoritelem. uz jenom proto, ze neni jasne s jakou interpretaci bible pracovat. takze v podstate nevim, k cemu presne se mam vyjadrovat.

    Karel: Když čtu Bibli tak tam vidím jistý posun v představě o tom kdo je Bůh. Myslím, že ani dnes bychom neměli ustrnout na místě, ale jít dál.

  7. Hermes

    Slávku, nevím, zdali vesmír MUSÍ mít smysl. Nutnost známe v axiomatických vědách, v empirických se pracuje spíše s pravděpodobnostmi a s vylučováním možností.
    Smysl a smysluplnost jsou velmi zvláštní, antropomorfní kategorie. Napadá mě nad nimi jeden pohled na naši otázku. Rozhodně ho nechápu jako nějaký důkaz nebo argument, ale pozastavuji se nad tím občas:
    Jak je možné, že vesmír existující díky slepé náhodě, vytvořil minimálně na jedné planetě bytosti schopné si uvědomit samy sebe, schopné poznat matematické a fyzikální zákony, ověřovat jejich platnost a díky tomu dokonce schopné posuzovat hypotézy o jeho vzniku. A přitom tyto bytosti nejsou jen nějaký okamžitý nahodilý shluk energie a částic, nýbrž tato nahodilá anomálie se opakuje – tyto bytosti se multiplikují v prostoru a už se mnohokrát multiplikovaly v čase (je pro mne nedůležité, že vzhledem k době trvání vesmíru jsou dějiny lidstva kratičkou epizodou, podstatné pro mne je, že už trvají dlouho vzhledem k rychlosti pohybu částic a přeměn částic a energií, z nichž jsou tyto bytosti složeny – jako by to nebyla jen nahodilá konfigurace a kolokace, ale racionální “pattern”, který je zapsán v DNA, kterážto šroubovice relativně dlouho a nepochopitelně resistuje a drží pohromadě).
    A tyto bytosti chápou smysl, potřebují smysl a vyžadují smysl: Zkuste si přečíst diskuse běžných diváků na filmových webech. Sestavte jen hodinový film z nahodile vygenerovaných obrázků a zkuste na něm udržet lidi v kině (neřku-li vyhrát nějaký festival 🙂 ).
    Proto si myslím, že z hlediska člověka je legitimní, chce-li vidět smysl ve vesmíru. Na druhou stranu sama tato lidská vůle, touha, potřeba není žádným argumentem, že vesmír smysl mít MUSÍ. Pro mne osobně ale ona skutečnost, že člověk (jako po smyslu prahnoucí bytost) je součástí a produktem vývoje tohoto vesmíru, jen o něco zvyšuje představitelnost hypotézy smysluplnosti celého kosmu.

  8. Colombo

    Což je ostatně blbost.
    1. Empirické vědy taky stojí na nějakých axiomech. Zejména proto, že používají nástroje axiomatických věd (například matematiky, dneska už bez matematiky neuděláte ani ň)
    2. Příklad s existencí člověka a možnosti přemýšlet krásně vysvětluje slabý antropický princip. Kdyby vznikl takový vesmír, ve kterém by nevznikl inteligentní život… nemohl by si klást takové otázky. Jelikož jsme si schopni takové otázky klást, musí být vesmír takový, aby v něm vznikl alspoň jeden inteligentní život (ačkoliv s tím ingeligentním bych možná ještě pouvažoval…).
    Je to jako vytažení jedné červené kuličky z urny. My nemůžeme říct, že urna je udělána tak, aby jsme vytáhli červenou kuličku. Nemůžeme ani prohlásit nic o všech kuličkách v urně. My můžem jen prohlásit, že naše vytažená kulička je červená.

    3. Z nesprávných dat a nesprávným postupem jen málokdy vyleze smysluplný výsledek.

  9. Slávek

    Herme, to že člověk smysl vyhledává, je celkem zřejmé. Na druhou stranu ten smysl v přírodě nikde jinde nevidíme. Ve fyzikálních zákonech žádný smysl není. V evoluci žádný smysl také není. Je to jen poměrně jednoduchý princip.

    Proč tedy člověk ve věcech smysl vidí? Protože se u něj vyvinula jistá schopnost -teorie mysli, kdy jsme schopni pochopit, že ostatní lidé si myslí něco jiného než my. Tuto schopnost mají i další chytřejší primáti. Víme, že ostatní lidé mají své cíle a ty cíle mohou být jiné než naše. Postupně jsme se stali experty v hledání smyslu a účelu v činech lidí. To nám pomáhá v přežití a ve vzájemné soutěži. Tato schopnost je prokazatelně tak vyvinutá, že hledáme a vidíme smysl i tam, kde není. Perfektním příkladem jsou konspirační teorie, ale je to jinak vědecky prokázaný fakt a lidská přirozenost.

    Pokud toto vše víme, tak se přece jeví přirozené , že ten smysl hledáme i v naší existenci a v existenci vesmíru, nezávisle na tom, jestli tam ten smysl je nebo není.

  10. Slávek

    Pěkně je to vidět na Dannerovi a této diskusi:

    Hermes: Nemohl by i věčný svět být stvořen Bohem?
    Colombo : a muselo by tomu tak být?
    Danner: Nevím, jak jinak by to dávalo smysl.

    Danner tam ten smysl prostě chce mít a bez Boha (osobní inteligence, která má nějaké záměry) to smysl skutečně nemá. Jak jsi sám Herme poznamenal, “smysl” je antropomorfní pojem. Proto podle Dannera Bůh musí existovat.

  11. Slávek

    Hermes: Ano, Slávku, podle Dannera MUSÍ, podle mne MŮŽE existovat. To mi stačí.
    Slávek: Tak, podle mě také může. Beru to jako jednu z hypotéz. Na druhou stranu, když si uvědomím, jak jsme k té hypotéze došli, tak bych barák na to nevsadil.

  12. Slávek

    Hermes: Ano, Slávku, podle Dannera MUSÍ, podle mne MŮŽE existovat. To mi stačí.
    Slávek: Tak, podle mě také může. Beru to jako jednu z hypotéz. Na druhou stranu, když si uvědomím, jak jsme k té hypotéze došli, tak bych barák na to nevsadil.

  13. Hermes

    Ale vždyť barák, ani nic jiného, žádné snahy, žádné názory, ani teismus, ani ateismus nemají žádný smysl, pokud ve vesmíru žádný smysl není. Já bych ho proto klidně vsadil.

  14. Colombo

    Jen nechápu, proč si lidi vybrali jako představitele té hypothézy křesťanského Boha a ostatní bohy, třeba Vucub Came

  15. Colombo

    Jen nechápu, proč si lidi vybrali jako představitele té hypothézy křesťanského Boha a ostatní bohy, třeba Vucub Came, odmítají jako báchorky primitivních lidí..

  16. Hermes

    Colombo, vždyť křesťanského Boha si vybraly pouhé 2 miliardy lidí, ne všichni. Ostatní si vybírají nějakého jiného. Je to normální soutěž, trh idejí: Vucub Came je buď šmejd, nebo nemá tak dobrý marketing.

  17. Slavek

    hermes: Ale vždyť barák, ani nic jiného, žádné snahy, žádné názory, ani teismus, ani ateismus nemají žádný smysl, pokud ve vesmíru žádný smysl není. Já bych ho proto klidně vsadil.
    slavek: byl to jen recnicky obrat. samozrejme lide dal smysl ve vecech vidi. nase touhy a instinkty, to jsme my. neprestaneme touzit po sukani jen proto, ze vesmir nema zadny smysl. a pokud si chces poradne zasukat s vystavni kosti, potrebujes vystavni barak a karu. a pokud nebudes chtit ty, tak se najde dost tech co chtit budou.

  18. Hermes

    Slávku, pokud jde o šukání s výstavní kostí, existují také lidé, kterým jde o to, aby to nebyla kurva (která jde jen po káře a po baráku, což nakonec získá: kurvy bývají vytrvalé), a časem začnou myslet taky na zadní kolečka, až se jim jednou nepostaví. Existují různé životní programy. Někomu stačí programy sezónní (teď šukat, teď vydělávat, teď si někam zajet, teď si užít nový auto, teď to nějak přežít v nemocnici, abych mohl ještě chvilku šukat, teď si vydělat na prášky, abych mohl ještě šukat, teď se na šukání vys*at, protože vlastně není s kým, aspoň ušetřím za prášky a budu mít za co chlastat u televize, teď si koupit větší monitor, abych si ho mohl luxusněji vyhonit, když už není s kým šukat a tak stále dokola až do smrti), někdo radši programy celoživotní. 😉

Comments are closed.