V článku Racionalita křesťanství jsem hned v několika bodech vycházel z neexistence duše. Neexistuje-li duše, pak už jenom z tohoto důvodu stojí celé křesťanství na vodě – protože pak by neexistovala žádná naše “část”, který by mohla být po smrti spasena. Dnes chci pečlivěji rozebrat, proč máme všechny důvody k přesvědčení, že lidská duše v reálném světě neexistuje. Continue reading
Category Archives: Problémy křesťanství
Jan versus Synoptici
V dnešním článku chci připomenout některá pozoruhodná fakta plynoucí ze srovnání Janova evangelia s evangelii Synoptickými, a chci se zamyslet nad některými jejich důsledky.
Synoptická evangelia, tedy evangelium Markovo, Matoušovo a Lukášovo, jsou velmi úzce svázána (což reflektuje i samotné slovo “synoptický”). Matouš i Lukáš používají jako svůj nejdůležitější pramen Marka, a v menší míře i pramen Q Ježíšových výroků. Odlišnostmi mezi synoptiky se budu zabývat později. Pro účely dnešního článku ale považuji za podstatné, že z hlediska výpovědi o Ježíšovi se synoptici do značné míry shodují, čemuž se netřeba divit, když mají stejný hlavní zdroj (Marka).
O to zajímavější jsou ale rozdíly mezi Synoptiky a Janem. Continue reading
Ke kořenům křesťanství
Už asi tři týdny chci sepsat pár postřehů k Novému Zákonu. To je ovšem téma značně obsáhlé a nelehké, a pojmout ho korektně se mi jeví dost nesnadné. Od začátku se mi protiví jen lacině poukazovat na rozpory v NZ. Mým cílem je pojmout to téma nějak šířeji, obecněji a robustněji. Snahou vymyslet optimální způsob, jak k tomu přistoupit, jsem ale už vyplýtval opravdu dost času, a myslím, že je nejvyšší čas alespoň nějak začít. Continue reading
Racionalita křesťanství?
Několikrát jsem už napsal, že zatímco víra v deistického Boha není v nějakém zásadním rozporu s racionalitou, tak víra v teistického Boha už v rozporu s racionalitou je, a víra v křesťanského Boha je naprosto zjevně velmi iracionální. Dnes chci problematické stránky křesťanství stručně shrnout na jednom místě.
Continue reading
Chce po nás Bůh něco?
Ve velmi obecné rovině snad všichni křesťané věří tomu, že bůh po nás něco žádá (např. abychom v něj věřili, abychom věřili v Ježíše Krista, abychom nehřešili atd.), jednou naše skutky (včetně např. pravosti naší víry) bude soudit, a podle toho nás buď potrestá (peklem) nebo odmění (životem věčným, nebem). Pojďme se nad touto představou zamyslet. Continue reading
Velkopáteční zamyšlení
Dnes je Velký Pátek, a v plném proudu jsou tedy Velikonoce, největší křesťanské svátky v roce. Pojďme se krátce zamyslet nad tím, co vlastně křesťané tak slaví.
Příběh o ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista je v křesťanství naprosto ústřední. Ježíš dopředu věděl, že zemře na kříži, a celé jeho působení na Zemi k tomuto směřovalo. Někteří dokonce říkají, že to takto bylo naplánováno od Stvoření. Byl zrazen Jidášem, souzen, a Židé si vynutili jeho popravu. Svou mučednickou smrtí (obětováním sebe sama) pak spasil nás všechny. O Velikonocích si křesťané připomínají tyto události, a radují se z toho, jak byl Ježíš vzkříšen a fyzicky vyzdvižen na nebesa. V samotném vzkříšení pak vidí naději na Spásu pro nás pro všechny. Continue reading
Modlitby nefungují
Křesťané věří, že jejich bohu na každém člověku záleží, cítí k němu lásku, a touží aby tato láska byla opětována. Bůh má být navíc dobrý, všemohoucí a vševědoucí.
Pokud tedy Bůh člověka miluje, a člověk, věřící křesťan, Boží lásku opětuje, je takováto opětovaná láska Bohu bezpochyby milá. Pokud se takový člověk dostane do obtížné životní situace, kterou nemůže sám zvládnout, a v modlitbě prosí svého Boha o pomoc, dalo by se asi očekávat, že pokud by Bůh opravdu měl vlastnosti, které mu křesťané připisují, pak by takovému člověku pomohl. Continue reading
Osobní Bůh a velikost Vesmíru
Podle Bible byl člověk stvořen “k obrazu Božímu”. Bůh člověku věnuje speciální pozornost, Člověk je dokonce předmětem Boží lásky. Tomu odpovídá i biblická kosmologie: Propastná tůň, na ní plochá Země, a nad tím celým Nebeská klenba co by místo pro Boha. Slunce, Měsíc a hvězdy jsou světla na nebeské klenbě, určená k poskytování znamení (pravděpodobně v souvislosti s astrologií), a měření dnů, měsíců a let. Všechno je to stvořeno pro člověka, který je vyvrcholením a završením Božího Stvoření. Continue reading
Dobro a Zlo
Věřící s oblibou říkají, že věda sice umí odpovídat na otázku “jak”, ale neumí odpovídat na otázku “proč”. Podle nich na otázku “proč” umí odpovídat právě (jejich, jak jinak) náboženství. Continue reading
Chce Bůh, abychom v něj věřili?
Předpokládejme, že Bůh existuje, že člověka miluje, že mu na něm záleží, a že navíc chce aby i člověk miloval jeho. Jak by to mohl zařídit? Continue reading