O webu

Česká republika je všeobecně považována za extrémně ateistickou zemi. Toto tvrzení však není zcela přesné. My Češi jsme sice většinově nevěřící, avšak správnější by asi bylo říci, že jsme nábožensky chladní. Bůh pro většinu z nás prostě není téma. Škoda je, že v důsledku toho nespatřujeme valného smyslu ani v tom, abychom si sami ujasnili proč vlastně nevěříme. Podle názoru autorů tohoto webu je to chyba. Přemýšlivý člověk by měl mít jasno v tom, proč má takové či onaké názory.

Ačkoliv religiozní část naší populace je dosti aktivní, a nábožensky zaměřených webů je na českém internetu spousta (namátkou vira.cz, katolik.cz, katyd.cz, buh.cz, zpovednice.cz, kreacionismus.cz, memento.junweb.cz, atd.) tak ateistický web neexistuje k dnešnímu dni ani jeden. Situace je o to tristnější, že nevěřících lidí jsou v Česku víc než tři čtvrtiny, a aktivních věřících je v naší populaci pouhých cca 10%.

Tento web si klade za cíl pokusit se tuto situaci alespoň částečně napravit.

Chceme vytvořit nábožensky aktivní části populace ucelenou, konzistentní, jasně definovanou a hlavně vyargumentovanou alternativu. Chceme ukázat co je ateismus, kdo jsou ateisté, proč je ateismus jako názorová pozice legitimní a racionální, a chceme se zamyslet nad otázkami jako např. zda se ateisté mají za své názory stydět, zda je možná morálka bez křesťanství, atd.

Pokusíme se o nepředpojatý pohled na náboženství a na víru v boha, přičemž speciální pozornost bude věnována křesťanství, a to protože toto náboženství je u nás zdaleka nejrozšířenější.

209 thoughts on “O webu”

  5. protestant

    Pro mě, jako pro religionistu, je to velmi zajímavé. Na té debatě se zase znovu do krajnosti objevuje fenomén, kterému se říká český ateismus. To je v Evropě naprosto nevídaný fenomén nenávisti obyvatel vůči náboženským institucím. Tato nenávist koření v devatenáctém století a je typickým českým fenoménem, protože se s tím nikde jinde na starém kontinentě nesetkáte. Běhá mi mráz po zádech, jak je ta nenávist hluboká, že dokáže používat naprosto iracionální a neuvěřitelné argumenty. I lidé vzdělaní a chytří v tomto duchu začnou mluvit o procesech s čarodějnicemi, křižáckých válkách a mistru Janu Husovi a neuvědomují si, že tyto věci opravdu nelze směšovat. Církve jsou tady prostě nepřátelé společnosti. Vlny špíny se vynořují z hlubin, ale netýkají se jen horníků z Karviné, avšak i intelektuálů, co se jinak vyjadřují celkem rozumně.
    http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Religionista-Odpor-k-cirkvim-je-zvlastni-za-masakry-mohou-ateisticke-rezimy-248225

  6. Michal Post author

    Tak tohle je fakt neuvěřitelně srandovní: Tak o čarodějnických procesech, křižáckých válkách, atd. se mluvit nemá, ale “za masakry mohou ateistické režimy”.

    Tak ono vlastně – že za ně mohou ty REŽIMY (resp. jistí konkrétní lidé kteří tomu šéfovali), to je jasné, to podepisuji. Jenže on pan autor naznačuje, že za to nějak může fakt, že ty režimy byly právě ATEISTICKÉ – přičemž za ty čarodějnice náboženství nijak nemůže (přičemž se to všechno stalo samozřejmě v prakticky stoprocentně křesťanských a navíc NEsekularizovaných zemích), to teda kdepak. Jak by tohle někoho mohlo napadnout.

    Dvojí metr přímo čítankový.

  8. Michal Post author

    Protestante, a ještě než si ten článek přečtu, tak vezmi si hned první větu:

    “Postupně bych se rád vyrovnal se třemi námitkami proti křesťanství. První se týká tmářství a čarodějnic, druhá se týká pokrytectví a sexuálních hříchů a třetí se týká vztahu k majetku a penězům.”

    A teď se podívej na skutečné argumenty, které proti křesťanství používám: http://www.i-ateismus.cz/privitani-a-prehled/#tvrzeni

    Myslím, že to co píše pan Drápal nepoužívá jako argument proti křesťanství snad vůbec nikdo. Pan Drápal to trochu popletl: argument čarodějnicemi se používá naprosto logicky jako REAKCE na pokusy o připsání Stalinských masakrů ateismu, pokrytectví a vztah k majetku se vytahuje zcela legitimně při snaze katolické církve získat restituce, atd. – znovu ale říkám, nic z toho se nepoužívá jako argument proti samotnému křesťanství jako takovému. Resp. použít to může leda nějaký hlupáček.

  9. Michal Post author

    Zaujala mě tato věta: “K osvobození stačilo, když dotyčná osoba přísahala, že není čarodějnice.”

    Tak oni ty holky mučily, a ony nebyly schopné nebo ochotné přísahat, že nejsou čarodějnice – a současně se ale odmítaly přiznat, protože kvůli vynucení přiznání se přece mučilo!

    To je přece zjevný nesmysl.

  11. Slávek

    Tak tu máme zase sbírku protestantových bizarních článků. Neoblíbenost církví v česku je přece dar od boha, ne?

    Jo a Hitler byl ateista, ženám mučeným a upalovaným kvůli čarodějnictví stačilo přísahat, že nejsou čarodějnice. Hus, 4 křížové výpravy, poprava pánů a exil inteligence po Bílé hoře, brutální rekatolizace a třeba současné restituce s tou neoblíbeností církví asi nemají co dělat. To přece spolu nesouvisí, ne? Za to asi můžou ateisti.

    Člověk si říká, jak někteří zdánlivě chytří lidé jsou hloupí.

  12. Cestmír Berka

    Dan Drápal: “Prostě i v této oblasti platí, že opakem víry není nevěra, ale pověra.” – to je ale pitomost 😀

  13. Michal Post author

    No mě by teda taky zajímalo, v jakém smyslu je pověra opak víry 🙂

    Podle mě lze víry rozdělit např. takto:
    1) víry racionálně podložené, v empirickém kontaktu s realitou
    2) víry bez empirického kontaktu s realitou, víry v magické, ne-kauzální fungování světa
    2a) náboženství je podtypem (2). Náboženství je víra v jisté velmi specifické magické fungování světa. Opět bez empirického kontaktu s realitou, a opět racionálně nezdůvodnitelné, stejně jako v bodě (2).

    Náboženské víry a pověry jsou IMHO dokonce tak těsně spjaty, že mi vůbec není jasný epistemologický standard, ve kterém by bylo legitimní náboženství, a nelegitimní pověry. Chci-li legitimizovat náboženství, pak jsou IMHO nutně legitimní i pověry všeho druhu – pokud si ovšem nedám jako AXIOM, že náboženství je OK ale pověry ne.

  16. Slávek

    Protestante, ten Drápal je fakt kokot. Asi nechápe, že když chce tvrdit, že jsme první v pověrčivosti, tak se musí podívat i na pověrčivost ostatních. To že je tu bambilión registrovaných kartářek a astrologů o ničem nevypovídá, pokud nenajdeme srovnatelné údaje ze zahraničí.

  17. protestant

    Tomuto názoru se nyní dostalo potvrzení skrze výzkum agentury Marketagentcom, která hodnotila pověrčivost německy mluvících zemí a Česka. Češi jednoznačně vyhráli o několik koňských délek….

    to není porovnání se zahraničím?

  18. Michal Post author

    Dobré taky je, jak Drápal v tom článku na ZoD píše “česká nevěra – rozuměj pověrčivost”. Jako kdyby nevíra nějak automaticky implikovala pověrčivost.

    Docela by mě zajímalo, jak by Drápal hledal prvky pověrčivosti třeba u mě, ať mluvím za sebe 🙂

  19. Michal Post author

    Jinak, zajímavý by mohl být výzkum, zda míra religiozity koreluje s mírou pověrčivosti. Drápal vlastně tvrdí, že koreluje a že ta korelace je silně negativní: nižší religiozita znamená vyšší pověrčivost.

    Vsadil bych se, že ve skutečnosti tam žádná negativní korelace nebude, a nedivil bych se, kdyby tam naopak byla korelace pozitivní.

Comments are closed.