Česká republika je všeobecně považována za extrémně ateistickou zemi. Toto tvrzení však není zcela přesné. My Češi jsme sice většinově nevěřící, avšak správnější by asi bylo říci, že jsme nábožensky chladní. Bůh pro většinu z nás prostě není téma. Škoda je, že v důsledku toho nespatřujeme valného smyslu ani v tom, abychom si sami ujasnili proč vlastně nevěříme. Podle názoru autorů tohoto webu je to chyba. Přemýšlivý člověk by měl mít jasno v tom, proč má takové či onaké názory.
Ačkoliv religiozní část naší populace je dosti aktivní, a nábožensky zaměřených webů je na českém internetu spousta (namátkou vira.cz, katolik.cz, katyd.cz, buh.cz, zpovednice.cz, kreacionismus.cz, memento.junweb.cz, atd.) tak ateistický web neexistuje k dnešnímu dni ani jeden. Situace je o to tristnější, že nevěřících lidí jsou v Česku víc než tři čtvrtiny, a aktivních věřících je v naší populaci pouhých cca 10%.
Tento web si klade za cíl pokusit se tuto situaci alespoň částečně napravit.
Chceme vytvořit nábožensky aktivní části populace ucelenou, konzistentní, jasně definovanou a hlavně vyargumentovanou alternativu. Chceme ukázat co je ateismus, kdo jsou ateisté, proč je ateismus jako názorová pozice legitimní a racionální, a chceme se zamyslet nad otázkami jako např. zda se ateisté mají za své názory stydět, zda je možná morálka bez křesťanství, atd.
Pokusíme se o nepředpojatý pohled na náboženství a na víru v boha, přičemž speciální pozornost bude věnována křesťanství, a to protože toto náboženství je u nás zdaleka nejrozšířenější.
Colombo, souhlas s GP. Opravdu není vhodné hned každého urážet.
Já mám koneckonců zájem, aby mi sem lidi chodili, a aby zde byl prostor pro slušnou, zajímavou, věcnou a oboustranně přínosnou diskuzi. Když každému hned vynadáš do blbců, tak tím spoustu normálních lidí odradíš a znechutíš. Čemuž se samozřejmě vůbec nelze divit.
“Věda přece také není víra a přesto hledá odpověď, na zmíněnou otázku, jak sama připouštíš.”
Tohle moc nechápu, ale zdá se, že vůbec nevíte co je to věda
“Já si myslím, že my, věřící, už teorii všeho máme.”
Ano? Já vím, že si to myslíte, ale je tomu tak? Co třeba otázka nekonečného regresu?
Polopaticky, kdepak se nám vzal Bůh? A co na to Ockham?
“Pokud ale někdo hodlá tvrdit. že existence Boha se dá vědecky dokázat nebo vyvrátit, v obou případech bude lhát.”
Jsou i takoví odvážlivci co tvrdí, že Boha vyvrací už současná věda. Třeba astrofyzik Victor Stenger.
“Druhý způsob jak dostat Boha z mysli lidí je, dokázat vznik světa bez Boží účasti.”
Přesto, že nám zatím chybí mnoho odpovědí na mnoho důležitých otázek, astrofyzika už dnes je mnohem dál než víra v Boha. Možná právě proto, že už je toho tolik známo, tolik lidí raději upírá zrak k Bohu, protože přece jen co je snazší si pamatovat? Hromadu znalostí z astrofyziky nebo odpověď to udělal Bůh?
G. P. says:
May 1, 2011 at 4:07 pm
Teorie velkého třesku se, vzhledem k tomu kdy byl napsán Starý zákon a co o vesmíru mohli ze své “vědecké” zkušenosti o daném problému vědět jeho zapisovatele, zase tolik se současnými vědeckými zkušenostmi snad ani nerozchází. Kdyby jsem se nebál hulváta ve vašich řadách, tak by jsem napsal, že nejsou v rozporu. 😀
GP: Holt mě po rozmluvě s Josefem přestalo bavit ten důkaz existence Boha z existence světa.
To chápu. Josef je mimoň. Nicméně, ke každému novému veřícímu bychom měli přistupovat nepředpojatě.
to Machi:
Co na to Ockham? Tohle:
…..Jediné absolutně nutné jsoucno je Bůh, všechno ostatní, lidé i příroda je veskrze nahodilé. Jsoucna je třeba uznat jen jsou-li 1) sama evidentní, 2) známe-li je ze (smyslové) zkušenosti, anebo 3) z autority Bible……
http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Ockham
Teorie velkého třesku se, vzhledem k tomu kdy byl napsán Starý zákon a co o vesmíru mohli ze své “vědecké” zkušenosti o daném problému vědět jeho zapisovatele, zase tolik se současnými vědeckými zkušenostmi snad ani nerozchází.
Rozchází, a to zcela: „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. 2Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. 3Bůh řekl: „Ať je světlo!“ – a bylo světlo. 4Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. 5Bůh nazval světlo „den“ a tmu nazval „noc“. Byl večer a bylo ráno, den první. 6Bůh řekl: „Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!“ 7Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se. 8Bůh nazval oblohu „nebe“ a byl večer a bylo ráno, den druhý. 9Bůh řekl: „Ať se vody pod nebem shromáždí na jedno místo a ať se ukáže souš!“ – a stalo se. 10Bůh nazval souš „země“ a shromáždění vod nazval „moře“. A Bůh viděl, že je to dobré. 11Tehdy Bůh řekl: „Ať země zplodí zeleň: byliny nesoucí semeno a různé druhy plodných stromů nesoucích ovoce, v němž je jejich semeno na zemi!“ – a stalo se. 12Země vydala zeleň: různé druhy bylin nesoucích semeno a různé druhy stromů nesoucích ovoce, v němž je jejich semeno. A Bůh viděl, že je to dobré. 13Byl večer a bylo ráno, den třetí. 14Bůh řekl: „Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let; 15budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!“ – a stalo se. 16Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy. 17Bůh je umístil na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi, 18aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddělovaly světlo od tmy. A Bůh viděl, že je to dobré. 19Byl večer a bylo ráno, den čtvrtý.“ Co má toto společného se vznikem vesmíru?
co o vesmíru mohli ze své “vědecké” zkušenosti o daném problému vědět jeho zapisovatele
Kdyby autorem Bible byl skutečně Boží inspirace, tak je v to Genesis popsáno tak, že tam Velký třesk vyčteme. V skutečnosti tam čteme primitivní představy lidí před 2500 lety.
to G.P.:
Kdyby autorem Bible byl skutečně Boží inspirace, tak je v to Genesis popsáno tak, že tam Velký třesk vyčteme.
To byste nejprve musel mít JISTOTU, že vesmír skutečně Velkým třeskem vznikl. Ale tu nemáme.
caspar, ok, smažme to:
Omlouvám se, že jsem na vás tak vyjel.
Co na to Ockham? Tohle:
Machi měl na mysli Occamovu břitvu. Ale Vy si zkrátka žádnou příležitost k trollingu nenecháte ujít. Děkuji, že tak krásně illustrujete morálku kalvinistů.
To byste nejprve musel mít JISTOTU, že vesmír skutečně Velkým třeskem vznikl. Ale tu nemáme.
Jistotu máme v tom, že báchorky z Genesis jsou špatně. Jistotu o Velkém třesku nemáme, nejsme věřící. Ale je to nejvíce pravděpodobná theorie.
Napsal co na to Ockham ne co na to occamova břitva (která s největší pravděpodobností vůbec jeho není). A Ockhamův názor jsem mu napsal. Co je na tom špatně?
Jistotu o Velkém třesku nemáme, nejsme věřící.
Věřící jsou od slova věřit, ne mít jistotu.Tohle už byste měl vědět. 🙂
Machi měl na mysli Occamovu břitvu. Ale Vy si zkrátka žádnou příležitost k trollingu nenecháte ujít. Děkuji, že tak krásně illustrujete morálku kalvinistů.
Proč jste tak neskutečně upjatý? Co je na humoru nemorálního? Nebuďte horší jako Kalvín v Ženevě.. 🙂
Napsal co na to Ockham ne co na to occamova břitva (která s největší pravděpodobností vůbec jeho není). A Ockhamův názor jsem mu napsal. Co je na tom špatně?
Špatně je na tom to, že úmyslně nebo z blbosti ignorujete kontext jeho sdělení. Vy teď předstíráte prosťáčka a poukazujete na to, že napsal „Ockham“. Ano, napsal. A co? Pamatujte na to, že hřích není hříchem podle skutku, ale podle úmyslu.
Jinak ta Vaše vášeň sdělovat banality je ukrutná. „Occamova břitva … s největší pravděpodobností vůbec jeho není.“ To všichni víme. A co?
Věřící jsou od slova věřit, ne mít jistotu.Tohle už byste měl vědět.
Kdybychom věřili, že Velký třesk je pravda, tak bychom byli věřící – vyznavači Boha Velký třesk, stejně jako Vy jste vyznavač Boha Hospodina.
Co je na humoru nemorálního?
Tohle není humor, tohle je trolling. Doučte se rozdíl, jinak na to jednou doplatíte.
Machi says:
May 1, 2011 at 4:26 pm
Přesto, že nám zatím chybí mnoho odpovědí na mnoho důležitých otázek, astrofyzika už dnes je mnohem dál než víra v Boha,
Podle kterých kriterií je astrofyzika dnes dál než víra v Boha. V tom, že ji musíme více věřit? Po oponentech zde vyžadujete naprostou přesnost ve vyjadřování ale je to váš web, takže vy se tak chovat nemusíte. Rozumím tomu dobře? Jinak by sis přece nedovolil posuzovat kde je dnes víra v Boha, že jo?
Jsou i takoví odvážlivci co tvrdí, že Boha vyvrací už současná věda. Třeba astrofyzik Victor Stenger.
Tak to jsi mě dostal, teď opravdu nemám, co bych napsal.
…tolik lidí raději upírá zrak k Bohu, protože přece jen co je snazší si pamatovat? Hromadu znalostí z astrofyziky nebo odpověď to udělal Bůh?
A bude hůř, až si uvědomí, že i tu složitou astrofyziku má na svědomí ten „jednoduchý“ Bůh.
Polopaticky, kdepak se nám vzal Bůh? A co na to Ockham?
Bůh není předmětem vědy, ale víry, proto nemůže podléhat vědeckému výzkumu. Ježíš podobné problémy očekával a tak pro sichr řekl, že jeho království není z tohoto světa. Jako by chtěl říct, že v jeho království zdejší zákony možná ani neplatí. Prostě byl asi filuta. Jak ale věděl, že budete klást takové otázky, to vážně nevím.
Colombo says:
May 1, 2011 at 4:40 pm
caspar, ok, smažme to:
Omlouvám se, že jsem na vás tak vyjel.
Také se někdy chovám jako člověk, takže v pohodě.:-D
“Ježíš podobné problémy očekával a tak pro sichr řekl, že jeho království není z tohoto světa. Jako by chtěl říct, že v jeho království zdejší zákony možná ani neplatí. Prostě byl asi filuta. Jak ale věděl, že budete klást takové otázky, to vážně nevím.”
Ježíš podobné věci neočekával, protože “jeho království není z tohoto světa” se s největší pravděpodobností vztahovalo k něcemu uplně jinému, než v přítomnosti ve vesmíru.
“A bude hůř, až si uvědomí, že i tu složitou astrofyziku má na svědomí ten „jednoduchý“ Bůh.”
Další chyba v uvažování.
Mějme body A a B na mapě. A jsme my, B je bůh. Vy nakreslíte na mapě čáru od A do B. a tímto směrem se vydáze.
Ovšem co udělá věda, je to, že se podívá na blízké okolí na mapě a začne pomalu stavět cestu, zakreslovat podobu do naší mapy. Nakonec se po velmi dlouhé době dostane pomocí cest a zakreslování pozice k místu, kde bylo na mapě zakreslené B. To, jestli tam místo B je nebo není my nevíme, ale v našem příkladu by to zjistili. Zatímco vy půjdete jen přibližným směrem a nebudete vědět, jestli jste už na místo B dorazili, či jste to minul.
“Podle kterých kriterií je astrofyzika dnes dál než víra v Boha.”
Polopaticky. Chci vědět jak vypadal svět před 13-ti, 12-ti, 11-ti ….. mld. lety. Kde mám hledat odpověď? Ve víře?”
“Bůh není předmětem vědy, ale víry, proto nemůže podléhat vědeckému výzkumu.”
Věda zkoumá realitu. Pokud je Bůh reálný, věda jej zkoumá či bude zkoumat. Berlička v podobě jiného světa nezabere. Hold budeme zkoumat i jiné světy.
G. P. says:
May 1, 2011 at 4:34 pm
Přiznávám, že zřejmě není v mých silách vysvětlit, co má společného litera Starého zákona s Velkým třeskem. Je to, alespoň se domnívám, tím, že tam čteme každý něco jiného. Je lhostejno kdo z nás strouhá tři dny staré housky a má jich plnou vanu. Možná jsem to já. Trvám však na tom, že když na počátku stvořil Bůh nebe a zemi, tak vlastně stvořil hmotné (země) a nehmotné (nebe) „prostředí“. Pak pravil, aby bylo světlo, a tuším, že v prvních fázích vzniku vesmíru hrálo záření významnou roli. Dá se tedy oprávněně namítnout, že zapisovatele měli napsat Bůh řekl: „Ať je záření!“ – a bylo záření. Asi po 100 000 let pak oddělil záření od hmoty a ne, jak je opět chybně zapsáno, světlo od tmy. Ale přesto se stalo, že vesmír, alespoň podle vědců zprůhledněl a nastal den a noc. Tedy vlastně světlo a stín, tedy tma. Nechci vám můj způsob četby vnucovat, jen jsem chtěl naznačit, že opravdu můžeme číst každý něco jiného. Z toho pak plynou naše nedorozumění.
Když už jsem u těch textů, Rigvéda něco podobného naznačuje.
http://www.youtube.com/watch?v=4E-_DdX8Ke0&feature=fvwrel
Zajímavé, že k tomu došli na základě jednoduchého pozorování přírody.