Očití svědkové

Křesťané své apologetické snahy velice často zakládají a stavějí na tvrzení o “nesmírně spolehlivých očitých svědcích” Ježíše a událostí kolem něj. Toto svědectví nesmírně spolehlivých očitých svědků tak z křesťanství činí vysoce racionální víru. S tímto typem argumentů se dnes chci vypořádat.

Předně, křesťané význam očitých svědectví často přehánějí. Ani očitému svědkovi nelze věřit automaticky všechno, co tvrdí. I u naprosto běžných příhod si lidé svá tvrzení běžně přikrášlují, upravují. Naše mysl je dokonce schopna domyslet si podrobnosti, které jsme ve skutečnosti neviděli, aniž bychom si to sami uvědomili, a naopak přehlížíme jinak naprosto zřejmé věci (viz např. slavný “gorilla” experiment). Ve svých úsudcích a interpretacích se často mýlíme. VŠICHNI jsme omylní. Jsme navíc pozoruhodně náchylní uvěřit tomu, čemu věřit chceme – a tak tomu bylo i v Ježíšově době. Kdyby bylo možné věřit očitému svědkovi vše co říká, nepotřebovali bychom v příslušných trestních případech soud, aby rozhodoval o vině (stačilo by rozhodnout o trestu).

Míra naší nedůvěry přitom v běžném životě přirozeně narůstá přímo úměrně výjimečnosti a nepravděpodobnosti daného svědectví. Bude-li mi přítel tvrdit, že byl o víkendu v kině, nemám nejmenší důvod mu to bez jakéhokoliv ověřování nevěřit (i když ani zde nemusí z jakéhokoliv důvodu mluvit pravdu). Bude-li však tvrdit, že po cestě z práce domů potkal devítihlavého ohnivého draka, který ho málem sežral, jistě mu to nikdo z nás jen tak věřit nebude. Uvědomme si přitom, že máme-li předpoklad existence všemohoucího Boha, který zasahuje do našeho světa, pak Bůh takového draka jistě mohl z ničeho stvořit zrovna v místě a čase, kde procházel můj přítel. Nejde tedy o nic principiálně nemožného, stejně jako zmrtvýchvstání. Přesto není zcela snadné představit si, jak by muselo vypadat takové svědectví, které by nás přesvědčilo o tom, že se něco podobného opravdu stalo. (zajímavé myšlenkové cvičení, zkuste si to!)

Výhodou očitých svědectví je, může-li někdo nezaujatý (soud, vyšetřovatel, my sami) svědka vyzpovídat. Víme, s kým mluvíme, můžeme prověřit jeho bezúhonnost. Můžeme se na něj zeptat jeho známých, jeho rodiny. Můžeme prověřit, zda něco podobného již někdy netvrdil. Můžeme zapátrat po jeho motivech tvrdit, co tvrdí, aniž by se to v reálu stalo. Můžeme se ho zeptat na věci, které nám v průběhu výpovědi nejsou jasné, nebo kterým se podle nás nedostatečně věnoval, a zasloužily by vyjasnit. Můžeme se ptát, a zkoumat, zda není zaujatý.

Dobrý svědek jasně odliší, co on osobně viděl, a co jen slyšel od třetích osob. Upřesní, kdo ty osoby byly. Odliší, co jsou fakta, a co jeho interpretace. Interpretace případně zdůvodní a podloží. V ideálním případě přistoupí k případu skepticky, o svých (neobyčejných) pozorováních pochybuje, aktivně je prověří, prozkoumá alternativní vysvětlení, a ve svém svědectví nás informuje, co všechno prověřil a jak. My ovšem i pak musíme uvážit, že nemusí mluvit pravdu – že nemusel prověřit to co tvrdí, atd.

Autoři evangelií však nepíší jako očití svědkové.

Nikdo z nich neučinil první velmi důležitou část toho, co každý svědek musí udělat – nepředstavili se, ani neprohlásili, že píší o tom, co sami zažili, a že je vůbec jejich záměrem pravdivě o tom napsat. Připsání evangelií Markovi, Matoušovi, Lukášovi a Janovi je dílem mnohem pozdější církevní tradice s pochopitelnou motivací – anonymní texty, kterými evangelia do té doby byla, opravdu nejsou příliš důvěryhodné.

Nikoho z evangelistů dnes nemůžeme vyzpovídat, a nemáme nikoho, kdo by to učinil v jejich době (a zeptal se ho na upřesňující/kritické otázky). Máme jen to, co evangelisté sami chtěli napsat, navíc s velmi nejasným úmyslem (viz níže).

Autoři evangelií nepíší v první osobě (Viděl jsem Ježíše, jak řekl, …, byl jsem s ním, když šel …) ale ve třetí osobě. Píší ve formě příběhu, a nikdo z nich nerozlišuje, co z toho, o čem píše, osobně zažil, co slyšel od očitého svědka, případně o čem se jen doslechl z třetí ruky (jedna paní povídala). I za předpokladu, že daný evangelista je očitý svědek, si u zvolené formy (příběh) nemůžeme být nikdy jisti, že zrovna danou pasáž nemá autor jen z doslechu.

Není ostatně vůbec jasné, ČEHO by měl být ten který autor evangelií svědkem, když už by jím byl. Měl být svědkem Ježíše jako historické osoby? Viděl ji třeba jednou či dvakrát jako osoba z davu na nějakém shromáždění? Slyšel jedno či dvě jeho kázání? Nebo byl jeden z Dvanácti, kteří s ním chodili, a slyšel většinu, ne-li vše co Ježíš řekl, jak říká pozdější tradice? Nebo byl dokonce osobně u jeho ukřižování, pohřbení, i u nalezení prázdného hrobu? (pokud se nepletu, taková osoba neexistuje ani podle evangelijních příběhů)

Za naprosto zásadní problém považuji, že z evangelií není zřejmý jejich literární žánr. Jde o
1) sepsání očitého svědectví?
2) pokus o investigativní zjištění a sepsání reálné historie?
3) sepsání v té době populárního (teologického? či reálného?) příběhu?
4) sepsání v té době populárního příběhu, autorsky vylepšeného, s ohledem na autorovy vlastní teologické názory? (kým Ježíš byl, i jiné)
5) teologicko alegorickou novelu, fikci?

Křesťané by byli nejraději, a snaží se nás přesvědčit, že Matoušovo a Janovo evangelium jsou (1), Markovo de-facto (1), a Lukášovo evangelium je (2) – ale toto vše považuji za mimořádně nepravděpodobné. Většina ateistů by se asi klonila k (3) či spíše (4) – ale proč bychom si vlastně neměli myslet, že nejde o (5)? Jaké konkrétní argumenty tomu nasvědčují?

Není-li pravděpodobnost, že žánr evangelií je kterýkoliv z důvodů (3), (4) nebo dokonce (5), malá, jak lze evangelia použít jako doklad toho, že křesťanství je pravdivé?

Proč autoři evangelií s vysokou pravděpodobností opravdu NEJSOU očití svědkové?

1) Jak už jsem zmínil, nepíší tak. Nepíší v první osobě, jako svědectví o tom co JÁ jsem zažil, ale ve třetí – jako příběh, který se snad kdysi stal… KDYBY přitom očití svědkové byli, a události o kterých píší opravdu zažili, měli by zcela zjevnou motivaci psát své spisy jako svědectví – působili by mnohem důvěryhodněji než jako spisy anonymní. Ze stejného důvodu se ostatně dnešní křesťané snaží původ evangelií v bezprostředním okolí Ježíše dokazovat. Pokud autor Janova evangelia nenapsal “Já, Jan, který jsem s Ježíšem prožil rok svého života, zde stojím a svědčím o všech těch podivuhodných věcech, které jsem s Pánem prožil”, pak zdaleka nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že Jan autorem prostě nebyl (analogicky pro ostatní).

2) V Ježíšově době i ještě dlouho poté byla drtivá většina lidí negramotných. Neuměli ani číst, ani psát. Navíc, mnozí kteří třeba uměli něco přečíst, stále neuměli psát, a ti co uměli napsat pár znaků, čísel (možná třeba zrovna celník Matouš) vůbec nemuseli být schopni dát dohromady souvislou větu. Evangelia jsou ovšem filozofickým traktátem s řadou skrytých vnitřních vazeb a teologických souvislostí. Jsou evidentně dílem vysoce vzdělaného člověka, velmi dobře obeznámeného s Řeckým překladem Písma (Septugiantou). Je v zásadě nemožné, že by takový text napsal rybář či jiný prostý obyvatel zemědělské Galilee Ježíšovy doby. Pravda, Ježíšovi učedníci mohli jít po Ježíšově smrti do školy (za čí peníze?), mohli se naučit číst a psát, léta se vzdělávat ve filozofii a teologii, mohli se obeznámit s Řeckým překladem Písma – ale komu se toto zdá pravděpodobné? Navíc, Ježíšovi učedníci měli po jeho smrti evidentně jiné starosti. Dle tradice šířili evangelium, snad založili církve – kde by asi vzali čas na takto obtížná studia? A proč o nich nikde nečteme?

3) Evangelia jsou psána v Řečtině, zatímco Ježíšovi učedníci jakož i jiní lidé z jeho okolí mluvili Aramejsky. Existují poměrně silné (technické) lingvistické indície, že evangelia nejsou překladem Aramejských textů, ale byla v Řečtině rovnou sepsána (a všechny nalezené nejstarší papyry s evangelii či jejich útržky jsou ostatně také v Řečtině). Umět sepsat v cizím jazyce filozofický traktát v rozsahu evangelia je ovšem ještě mnohem vyšší level, než umět pouhý jazyk. Já sám čtu např. v angličtině běžně knihy, ale text náročnosti evangelia bych nebyl schopen sepsat ani v Češtině, natož pak v angličtině. Podobně s učedníky a jejich mateřskou Aramejštinou a jazykem tehdejších vzdělaných lidí – Řečtinou.

4) Podle tradice měl být Marek Petrův asistent, a měl sepsat jeho kázání (dle Papia, citovaného Irenaem). Markovo evangelium ale evidentně není žádným souborem kázání. Iraneaus našel v Papiovi zmínku, že Petrův asistent Marek sepsal jeho kázání, a sám postuloval, že anonymní evangelium, které má k dispozici, je tedy Markovým dílem. Podobně cituje Iranaeus z Papia, že Ježíšův učedník Matouš sepsal nějaké Pánovy výroky, a tak mu přiřkl další v té době anonymní evangelium. Bohužel, Matoušovo evangelium opět není žádným “souborem výroků”. Lukášovi bylo autorství přiřknuto proto, protože kdosi usoudil, že v anonymním evangeliu, které dnes známe jako Lukášovo, se používají jisté lékařské termíny (dodnes netuším kde). Vzpomněl si, že Pavel se v jedné ze svých epištol zmiňuje o svém pobočníkovi, lékaři Lukášovi – tak se řeklo, že autorem byl prostě Lukáš. A na autorství Jana se usoudilo na základě předposledního verše jeho evangelia
Jan 21:24 To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a zapsal je; a víme, že jeho svědectví je pravdivé.
Tímto veršem se ovšem samozřejmě autor nehlásí ke svému autorství, ale někdo další (v případě Janova evangelia x-tý redaktor) se jím opět snaží cenný text ukotvit v Ježíšově bezprostředním okolí.

5) Měla-li by být pravdivá tradice, pak očitý svědek, Matouš, opsal prakticky celé evangelium od neočitého svědka – Marka, který ho měl jen zprostředkovaně, skrze Petrova kázání. Přitom Matouš měl vše z první ruky – přímo od Ježíše. Zde jsem slyšel námitku, že Petr ale patřil k užšímu kruhu Ježíšových učedníků, a měl tedy důvěrnější informace než ostatní – jenže Matouš měl opět k Petrovi přímý přístup, vždyť byli oba z Dvanácti, a chodili spolu po boku Ježíše. Jistě se o tom co od Ježíše slyšeli bavili, a proto i zde mohl mít Matouš informace přímo od Petra, a nikoliv mnoho let poté zprostředkovaně přes Marka. Tradice v tomto naprosto nedává smysl.

6) Nepředpokládáme-li implicitně zázraky (a to nesmíme, chceme-li je evangelii prokazovat), pak je silně podložené stanovisko současných Biblistů, že nejstarší, Markovo evangelium, bylo sepsáno až po roce 70, tedy 40 let po Ježíšově smrti. Matouš a Lukáš o dalších cca 10 let později, a Jan ještě o deset let později (kolem roku 90). Zaprvé je obtížně udržitelná teorie, že učedníci Ježíše čekali se sepsáním svých textů tak dlouho, a za druhé by po čtyřiceti letech jistě poněkud utrpěla spolehlivost jejich výpovědí.

7) V evangeliích jsou poměrně zásadní rozpory, viz např. rozpor v příbězích o narození Ježíše, nebo v okolnostech jeho ukřižování a vzkříšení – vůbec nemluvě o od Synoptiků diametrálně odlišném evangeliu Janově.

8 ) Je nemyslitelné, jak by si Ježíšovi učedníci mohli zapamatovat Ježíšovy proslovy – nemluvě o těch z Janova evangelia, jejichž délka dosahuje několika kapitol. Často se zde argumentuje rabinistickou tradicí, kdy Židé se učili dlouhé pasáže z Thóry nazpaměť. Zapomíná se ovšem na to, že i tito rabíni (navíc jistě studovaní!) se dané pasáže museli UČIT (a učit se znamená číst si něco pozorně znova a znova) – zatímco Ježíšovi učedníci, prostí nevzdělaní lidé, by si je museli zapamatovat na jeden poslech! Kdo chce se mnou polemizovat, ať dá dohromady skupinku dvanácti lidí, nechá jim přečíst byť jen jednostránkovou pasáž – a pak ať ji klidně společně zkusí dát dohromady! A v ideálním případě, ať předtím počkají 40 let… 🙂

9) Jak by si ani jeden z očitých svědků (Matouš, resp. Marek skrze Petra) mohl nevšimnout neuvěřitelných výroků, které Ježíš kázal podle Jana? (Já a Otec jedno jsme, dříve než Abraham, já jsem, Já jsem chléb života, Já jsem světlo světa, atd.) Není mnohem přirozenější a logičtější (byť pro křesťany, rozumím tomu, poměrně nepříjemné), že Jan prostě vkládal Ježíšovi do úst výroky v souladu s tím, jak ho on, resp. jeho komunita, teologicky vnímali?

10) údajní Ježíšovi učedníci, byla-li by pravdivá Tradice, se neshodli ani na svém vlastním jmenném seznamu!

Některé argumenty věřících, související s údajným autorstvím evangelií očitými svědky

1) Máme stovky vysoce spolehlivých očitých svědků (narážka na 1 Kor 15:6).
Nesmysl. Tyto svědky bychom “měli”, kdybychom měli ALESPOŇ jejich svědectví. To už nevěřící Tomáš je lepší “svědek”, protože je alespoň postavou z evangelijního příběhu. Pavlových 500 svědků je jen číslo. Pro představu – když já řeknu, že znám 500 svědků devítihlavého ohnivého draka, dojmu tím někoho?
2) Tomáš pochyboval o Ježíšovi, proto naši očití svědci jsou zdravě skeptičtí a neuvěří jen tak něčemu – což jen posiluje jejich věrohodnost.
Opět – Tomáš je jen postavou z jednoho (jediného) evangelia. Není to svědek, stejně jako není svědek řekněme Robinzonův Pátek. Nebyl by (pro nás!) svědkem, ANI KDYBY byl Jan očitým svědkem – což je, jak jsem výše ukázal, nanejvýš nepravděpodobné. Takto je ale nevěřící Tomáš jen (zjevně úspěšný) literární nástroj, kterým Jan posiluje svůj argument. (byli tam pochybující, a i ti nakonec uvěřili!)
3) Naši očití svědci si nemohli nic vymýšlet a přidávat a měnit, protože by je ostatní hned opravili a uvedli věci na pravou míru.
Jak by je vůbec MOHL někdo opravit, kdyby např. napsali, že Ježíš řekl něco, co ve skutečnosti neřekl? Kdo by chtěl takový výrok uvést na pravou míru, musel by si být jist, že ví o všech Ježíšových výrocích, a že mu tedy tento nemohl utéct. To ovšem logicky nemohl vědět nikdo. To samé platí pro případné Ježíšovy skutky. Kdo si mohl být JIST, že byl u všeho? Navíc, šlo by prostě jen o nový příběh o Ježíši, a ten se šířil dál nikoliv tehdy, byl-li nutně pravdivý, ale tehdy, pokud posluchače zaujal. Za další, křesťané byli v prvních desítkách let obskurní apokalyptickou sektou, kterou drtivá většina společnosti nebrala vážně – a nikdo neměl důvod vyvracet jakékoliv jejich případné nesmysly, stejně jako dnes se asi nikdo neobtěžuje vyvracet např. teorie o Aštaru Šeranovi. Za poslední, i kdyby se někdo s nějakým vyvracením vysiloval, a učinil tak písemně (!), pak se tento hypotetický dokument mohl zcela prostě v průběhu následujících tisíců let křesťanské nadvlády (a, nic si nezastírejme, pálení knih) z pochopitelných důvodů nedochovat.
4) prázdný hrob objevily ženy, a ženy v té době platily za nedůvěryhodné svědky. Není proto logické, že by si takový příběh někdo vymyslel. Zvolil by si v něm jistě věrohodné svědky.
Nemyslím si, že epizoda se ženami měla v době, kdy byla sepsána, vůbec něco prokazovat. Je dosti pravděpodobné, že legenda o prázdném hrobě je docela pozdní, a např. Pavel (ani nikdo jiný za autorů epištol!) o prázdném hrobě nic nevěděl (viz jeho dokazování možnosti vzkříšení v 1 Kor 15!). Jeho víra, jakož i víra ostatních křesťanů v jeho době, stála patrně na jiných základech než na prázdném hrobě. I podle Marka, který o ženách objevivších hrob psal jako první, tyto ženy o svém objevu nikomu nic neřekly. Teprve Matouš se svými strážemi u hrobu chtěl zřejmě něco dokazovat – jenže ten už vycházel z Marka. Každopádně, ženy se mi jeví jako naprosto přirozené osoby, které by měly jít k hrobu pomazat Ježíšovo tělo vonnými mastmi (Mk 16:1) a oplakávat svého Pána.
5) Pavel je očitým svědkem Ježíše.
Ano, Pavel je jedním ze spirituálních svědků vzkříšeného Krista, kteří tvrdí, že se jim Kristus “zjevil” (svědek pozemského Ježíše neexistuje ani jediný) – přičemž ovšem vůbec nepíší jak. Nelze dokonce ani dovodit, že se jim zjevil ve vidění, či ve snu. Například podle mého názoru touto frází Pavel míní, že mu náhle “docvakly” jisté souvislosti týkající se pravděpodobně predikcí Krista v Písmu, začaly mu dávat smysl teologické konsekvence ohledně jeho významu a významu jeho smrti – a v tomto smyslu se mu Kristus zjevil. Další, kterým Pavel píše, že se Kristus “zjevil”, se pak dost možná zjevil ve stejném významu (hromadná vidění nepovažuji za příliš pravděpodobná). Prostě jim celá teologie za Kristem začala dávat smysl.
6) autoři evangelií, očití svědkové, jsou naprosto spolehliví. Nelze byť jen pomyslet na jakoukoliv jejich případnou nepoctivost, přikrašlování, vymýšlení nových příběhů, přibarvování zázraků, aniž bychom měli doklady o jejich pokleslém charakteru – které ovšem nemáme. Jsou to tedy vzorní a vysoce morální lidé, kterým se příčila každá nepravost, a proto jim musíme věřit vše, co napsali.
Znovu: autoři evangelií jsou anonymní. Nevíme o nich prakticky nic, a tedy ani o jejich charakteru ne. Vysoce mravní lidé, kterým se příčí každá, byť i jen malá lež, jsou naprostou výjimkou. Kromě toho, jakkoliv morální lidé se mohou mýlit, mohou uvěřit nesprávným informacím třetích osob, a mohou informace špatně interpretovat. Navíc, máme-li se rozhodnout, zda je pravděpodobnější zázrak, a nebo že si někdo tak trochu vymýšlel, a nebo se prostě jen mýlil – řekl bych, že vždy je MNOHEM pravděpodobnější to druhé.

Závěr

Lze si jen obtížně představit, jak by i korektně sepsaná a všemi náležitostmi opatřená (!) očitá svědectví mohla dokazovat, že před tisíci let pravděpodobně došlo k zázrakům. Možnost prostého lidského omylu, přikrášlení si událostí, teologické kreativity a fantazie, rozčarování ze ztráty charizmatické osobnosti a vůdce, případně dokonce podvodu, je vždy mnohem pravděpodobnější, než zázrak – který je z definice jev extrémně nepravděpodobný. Lidské omyly a důvěra v nejrůznější absurdní vysvětlení a nadpřirozené fungování světa jsou naproti tomu naprosto běžné.

Evangelia však ani nejsou očitá svědectví. S vysokou pravděpodobností je nepsali očití svědci, a už vůbec ne ti, kterým autorství přisuzuje pozdější tradice. Evangelia jsou teologické příběhy, jejichž deklarovaným cílem je, aby čtenář uvěřil – aby uvěřil teologické “šťastné zprávě”, kterou chtějí sdělit. Styl, kterým jsou psána, nás naprosto neopravňuje spoléhat na to, že ta která extravagantní část jejich textu má cokoliv společného s realitou.

This entry was posted in Křesťanské argumenty. Bookmark the permalink.

2,595 Responses to Očití svědkové

  1. martiXXX says:

    Čtu Černou labuť od Taleba. Výborná kniha. Jak zpochbňuje zažité i tzv. vědecké metodiky jako je Gaussovo rozdělení, vyzdvihuje Mandelbrota a jeho kvartály a říá, že vědci často trpá různými typy bludů jako je ludický klam, atd. Že si dostatečně neuvědomují jak je realita složitá a komplexní.

    Myslím, že i dobré čtení pro ateisty, kteří považují současnou vědu za nové nábožentví a vědce za její kněze. Otírá se o její metodiky fest 🙂

  2. martiXXX says:

    a jeho fraktály 🙂

  3. martiXXX says:

    Anotace
    Anotace
    Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén “černých labutí”, tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, fenomenální úspěch společnosti Google či nedávná globální finanční a ekonomická krize. Autor – jeden z mála odborníků, kteří nástup krize předvídali – věří, že příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události je především setrvačnost našeho myšlení v podobě přílišné důvěry ve statistiky a prognostiky, přehnaného kategorizování, hledání “logiky” vývoje či soustřeďování se na specifika tam, kde bychom měli přemýšlet spíše v obecných kontextech. Jeho kniha, vyzývající k tomu, abychom přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme, patří dnes k nejdiskutovanějším pracím ve svém žánru, deníkem Times byla označena za jedno z nejvlivnějších děl posledních šedesáti let a díky autorovu širokému rozhledu, smyslu pro humor a zdravé provokativnosti je i velkým čtenářským zážitkem.

  4. Cestmir Berka says:

    Taleb dává často najevo nechuť k akademickým filozofům, a proto chtěl napsat knihu, která nebude mít nic společného s akademicko-filozofickým dílem. To se mu podařilo. Cena je ale vysoká. Taleb své myšlenky nedomýšlí, místo toho uvádí historky, cituje starověké myslitele, případně nadává na neužitečné a nebezpečné politické a společenské elity.

    Dle Taleba je vyrovnaný státní rozpočet prototypem antikřehkosti, zatímco zadluženost křehkosti, toto své tvrzení však nedokládá argumenty

    Pro Taleba je klíčový pojem antikřehkost, což je pozitivní. Problém však nastává při jeho aplikaci na ekonomiku. Dle Taleba je vyrovnaný státní rozpočet prototypem antikřehkosti, zatímco zadluženost křehkosti, toto své tvrzení však nedokládá žádnými argumenty. Místo nich uráží amerického neokeynesiánského ekonoma Josepha Stiglitze.

    Taleb o sobě tvrdí, že je konzervativec, přičemž jeho konzervatismus by bylo možné označit za archaický, protože vychází ze starověkých společností. Dle Taleba je třeba pít a jíst jen to, co prověřila alespoň dvě tisíciletí, a vyznává se: piji jen vodu a víno, žádný pomerančový džus. Pomeranče byly totiž ve starověku považované za cukrovinky – i průměrně sladký pomeranč byl pro starověkého člověka nezvyklého na cukr sladkostí. A ta činí člověka unaveného a křehkého. Taleb je mimořádně inteligentní a sečtělý a jeho historky zajímavé, ale kdoví, co chtěl říct tou o pomerančovém džusu.

    No, já nevim…
    Je tu nějaký ateista, co považuje vědu za náboženství a vědce za kněze?
    Ten martiXXX se snad nikdy nepoučí…

    • antitheista says:

      Jestli on se nesnaží být nějakým “vědeckometologickým” anarchistou/postmodernistou jako Feyerabend. Akorát, že chce oslabit vědu ne z levicových, ale z konzervativních pozic.

      O vlivu náhody víme, je velká, o vlivu přesných předpovědí ale také víme a s možnými náhodami často počítáme. Větší iluzí než racionální vědci trpní intuitivní magoři typu martiXXX, ale to mu asi nevadí… 🙁 😀

  5. martiXXX says:

    Svět je spíše fraktální než jednoduše statistický. Existence existuje na mnoha prostupujích se úrovních. A Taleb k tomuto mému názoru přispěl. Taleb mě velmi zaujal. Věděl jsem o něm dávno, ale četl jsem ho teprve nyní ale že to je člověk, který tak dobře dává na frak akademickým fachidiotům, to mne překvapilo

    • svatahmota says:

      Svět je fraktální ? Co je to zas za geniální myšlenku ? 😀

      Ať je nebo není, inteligentní energie a vesmírné vědomí je blbost a bůh zabalený do jiných názvů a eufemismů 😀

      taková červená karkulka slovy 21. století 😀

  6. martiXXX says:

    Feynman vycházel strašně často z intuice……měl intuitivní představu výsledku a pak se k němu snažil dopočítat. A často měl pravdu. Vyhmátl jádro pudla. Ti co začínali od počítání a neviděli jaksi “intuitivně” či to nedovedli bez matematiky odhadnout, na to dost čuměli. To se mi líbí na Feynmanovi. I když to byl zřejmě ateista.

    • svatahmota says:

      Na rozdíl od tebe se ateista Feynman nedal na něcismus ani levnou mystiku, nebyl postmodernista jako ty (mimochodem, postmoderna je spíš levicová, ty se tu zastáváš často pravice :D, další tvůj paradox 😀 )

      No, poslední věc je, že intuice prosítovaná racionalismem a kritickou logikou je v pohodě, ale ne tvoje útržkovitá a nekonzistentní zavádějící intuice neprosítovaná žádnou logikou 😀

  7. martiXXX says:

    Já jsem taky ateista. Neztotožňuji se s žádným organizovaným náboženstvím.

    • svatahmota says:

      Nábožný člověk se taky nemusí ztotožnit s žádným organizovaným náboženstvím, ateista nevěří na boha v žádné podobě, ani na inteligentní energie či vesmírné vědomí 😀

  8. Jarda says:

    Co vlastně považovat za zázrak?

    Papež ji uzdravil, a je z ní celebrita. Že neumírala, nevadí
    Příběh Kostaričanky, po jejímž svědectví bude papež Jan Pavel II. v neděli prohlášen za svatého.
    Když byl zesnulý papež Jan Pavel II. před téměř třemi roky blahořečen, ležela Kostaričanka Floribeth Moraová podle svých slov na smrtelné posteli a loučila se s pozemským světem modlitbou k jeho snímku v novinách.
    V tom se podle ní stalo něco úžasného. Jan Pavel II. na její modlitby odpověděl slovy “Vstaň, neboj se a vstaň” a v jediném okamžiku ji vyléčil.
    http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/papez-ji-uzdravil-a-ted-je-celebritou-ze-neumirala-nevadi/r~040936d8cb8d11e388a00025900fea04/

    Mladíka zabil kříž na památku návštěvy Jana Pavla II. Na jedenadvacetiletého turistu se poblíž severoitalské Brescie zřítil více než třicetimetrový kříž, který ho na místě usmrtil.
    Socha vznikla při příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. v Brescii v roce 1998 a neštěstí v horském městečku Cevo se odehrálo jen tři dny před svatořečením oblíbeného církevního hodnostáře.
    http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mladika-zabil-kriz-na-pamatku-navstevy-jana-pavla-ii/r~ce161eaacbdd11e3b2520025900fea04/

  9. martiXXX says:

    řekněte někdo tomu debilovi svate hmote alias antiteistovi, co to je za debila :-)….něco takového se nikde nevidí…

    Začněme od začátku – co je to ateismus? Je to zastavení bádání ve smyslu – neexistuje nic jiného? nebo co to je? dobře, i kvantovka pracuje s tím, že nic neexistuje bez pozorování, bez měření – jenže měření vede vždy k vědomí….tohle není vyjasněné…nikdo neví…a idiot antitheista alias svata hmota (nadávám mu proto, že i on mi nadává – viz předchozí příspěvky, že jsem magor, atd.) klade budoucímu poznání omezení….debile antiteisto………určitě nevěřím v nějakého osobního boha ani v bibli či v nebe či peklo…..

    • flanker.27 says:

      Ateismus – hledání, co je za hranicí toho, co známe
      Náboženství – hledání boha za hranicí toho, co známe

      • martiXXX says:

        Nemůžeme předem říci, co je za hranicí toho co známe…nemusí jít o boha

        • svatahmota says:

          Krauss tvrdí, že bůh spíš není také na základě dosavadních poznatků (i těch dlouhodobých), čili také předepisuje, každý vědec předepisuje, ale narozdíl od nábožných, my vědci předepisujeme na základě poznání, vy věřící na základě pouhé intuice bez racionálna

          Jde o to, co na základě poznatků + nadčasové logiky – spíš je nebo spíš není, ne o to, co určitě je či není 😀

        • flanker.27 says:

          A o to právě jde. Věřící nemůžou vědě odpustit (a nedokážou pochopit), že věda neřeší, jaký mít postoj k tomu, co objeví. Věda zjistí, že atom se skládá z jádra a obalu, že v jádru jsou protony a neutrony, že jsou drženy pohromadě silnou interakcí, že v obalu obíhají elektrony v určitých hladinách, aby elektron přeskočil z jedné hladiny na druhou, potřebuje přijmout nebo vyzářit specifické kvantum energie a tak dále. Tečka. Výsledky jsou takové jaké jsou, bez ohledu na to jestli se nám líbí nebo ne, příroda nám neskládá účty.

          Věřící to takhle nechápe a snaží se svojí osobnost a morálku do všech zjištění naimplementovat. Používá pojmy dobré a špatné v oblastech, které nesouvisejí s lidskou morálkou.

    • Foxy says:

      martiXXX (April 24, 2014 at 8:44 pm) says: “kvantovka pracuje s tím, že nic neexistuje bez pozorování, bez měření – jenže měření vede vždy k vědomí….tohle není vyjasněné…nikdo neví…a idiot antitheista alias svata hmota… debile antiteisto…”
      Zdraví tě debilní idiot Foxy, a sděluje ti, že tvá these, týkající se “vlivu pozorovatele”, vychází z dosti hrubého nepochopení zákonitostí kvantové fysiky.
      Kdysi jsem ti doporučil návštěvu stránek Aldebaranu.
      Činím tak znovu.
      Zkus to tvé vidění kvantové fysiky prodiskutovat na:
      http://www.aldebaran.cz/forum/viewforum.php?f=10&sid=1e33a7487ac3497fc510aebd7e0cd763
      myslím, že tam nalezneš mnoho podnětů k hlubokému zamyšlení.
      Hezký den!

  10. martiXXX says:

    Budu si muset poslechnout to vystoupení Lawrence Krausse, který tvrdí, že svět je daleko úžasnější bez boha…..i když je to ateista, toto jeho tvrzení zcela sdílím……….:-)….je třeba kamenovat nevzdělané primitivy typu antiteisty výroky jeho zdánlivých souputníků

    • svatahmota says:

      Krauss tvrdí, že bůh spíš není také na základě dosavadních poznatků (i těch dlouhodobých), čili také předepisuje, každý vědec předepisuje, ale narozdíl od nábožných, my vědci předepisujeme na základě poznání, vy věřící na základě pouhé intuice bez racionálna

      😀 😀 😀

  11. martiXXX says:

    jen jsem slyšel z doslechu, že Lawrence Krauss (z článku od Motla) ve svém vystoupení tvrdí, že nevíme o světě skoro nic….tohle ale asi antiteista nerozdýchá…a jiní podobní zde na tomto foru…..vždyť je to přední ateista který jezdí s Dawkinsem na turné…ale zřejmě je to asi zaměřené vůči organizovanému náboženství ala USA s jeho pověrami a ne proti kráse a úžasnosti světa

    • svatahmota says:

      Krauss tvrdí, že bůh spíš není také na základě dosavadních poznatků (i těch dlouhodobých), čili také předepisuje, každý vědec předepisuje, ale narozdíl od nábožných, my vědci předepisujeme na základě poznání, vy věřící na základě pouhé intuice bez racionálna

  12. Jarda says:

    Dámy a pánové ateisté, chcete pochopit Bibli a uvěřit jí? Vizte zde:

    Mnohdy se ovšem zdá, že Bibli nelze rozumět, že její text je těžký, nezáživný a nesrozumitelný. To ovšem není pravda a pokud přijmeme několik jednoduchých principů, otevřou se nám poklady Bible v úžasných rozměrech a najednou poznáte, že Bible není pouze “obyčená kniha”, ale její poselství má co říci každému z nás.
    Bibli je samozřejmě možné přečíst téměř “jako každou jinou knihu”, pokud byste ovšem rádi porozuměli Bibli a jejímu poselství, i když jste se o to třeba již několikrát snažili, doporučuji několik jednoduchých kroků:
    1. Proste Pána Ježíše o moudrost a Ducha svatého
    2. Mějte otevřenou mysl a buďte připraveni na boření vlastních konstruktů
    3. V případě nejasností hledejte a promeditujte komentáře a doplňkové studijní materiály
    4. Při studiu Bible se také doporučuji porovnávání textu s jiným textem. Viz odkazy pod čarou. Bible má tu jedinečnou vlastnost, že pasážím, kterým nerozumíme, můžeme porozumět v jiných částech Bible – určitou část je možné vyložit a potvrdit jinou částí. Není tedy možné pochopit určitou pasáž jinak, než jinou část Bible – vysvětlení a pochopení musí být stejné. To potvrzuje věrohodnost a jednotu Bible.
    http://www.christnet.cz/clanky/5260/politika_statu_vuci_rodinam_s_detmi_je_tristni.url#

  13. martiXXX says:

    Myslím, že Feynman řekl, že toho víme daleko víc než můžeme dokázat……něco ví jen někteří

  14. martiXXX says:

    Toto byl bombastický titulek na osacr.cz se dvěma vykřičníky

    http://www.osacr.cz/2014/03/25/lawrence-m-krauss-prijede-do-cr/

    Od té doby se tam objevil jen odkaz na pravé straně na nějaké video a článek ale tam je spousta odkazů na všechno možné co souvisí s náboženstvím. Očekával bych tedy nějaký článek a zatím nic. Nějaké zklamání? Byl měkký?????? Jiný??? 🙂

  15. svatahmota says:

    Neřikal martiXXX kdysi, že Krauss a ateisté jako Tvrdý jsou primitivní? Ale oni mají stejný názor oba dva jako já 😀

    Všechno není objeveno, ale dost na to, abychom mohli říct, že bůh (špagetové monstrum, dědeček na mráčku, ježíšek, mluvící atomy, inteligentní energie, vesmírné vědom či kvantová duše a bla bla bla) spíše není než je ….

    čili není potřeba inteligentní síly ke vzniku vesmíru, to se martimu tedy líbí – super, už je jeden z nás, vážně ateista, ne primitivní něcista zastávající se tady Junga a jiných mystiků 😀 😀 Dobrou noc

    • martiXXX says:

      antiateisto, co to meleš? Ty chceš předkládat světu, co má být či ne? ty jsi taková komunistická primitivní duše, co má jasno 🙂

      • svatahmota says:

        Ty jsi jednou pravičák (konzervativec), podruhé zase postmoderní levičák, tak už si to ujasni 😀

        Jednou nadáváš na ateisty, a bojuješ za intelignetní energii, jednou zase že si ateista 😀

        Krauss tvrdí, že bůh spíš není také na základě dosavadních poznatků (i těch dlouhodobých), čili také předepisuje, každý vědec předepisuje, ale narozdíl od nábožných, my vědci předepisujeme na základě poznání, vy věřící na základě pouhé intuice bez racionálna 😀

        • Jarda says:

          Je zajímavé, že když věřící neví v argumentaci kam kudy, a to kdekoliv, znám to třebas z Christnetu, skončí u komunistického nálepkování. Chápete někdo proč?

          Vyrostl jsem v katolickém prostředí, ale táta byl komunista. A chodil do kostela – nepochybně pod vlivem mamky – podobně jako většina komunistů v naší vesnici. Jak za důchodcem zedníkem za ním chodíval farář, s nímž se docela přátelil: “Dědo, pojďte mně pomoct zazdít okna na kostele.” A táta na to: “Pane faráři, já nemohu; já jsem komunista, mně by vyhodili ze strany! Řekněte si lidovcům.” A farář zase: “Dědo, on nikdo z nich nepřijde.”
          A tak táta říkával: “Tak já, komunista, jsem s farářem zazdíval okna na kostele, a žádný lidovec nepřišel!”

    • protestant says:

      Spíš jak ultrakonzervativní skupina římských katolíků nahlíží na židy….

    • Michal says:

      Ale to je pěkné! 🙂

      …židovští rabíni (se) hrdě bijí v prsa, že Ježíš, tento modloslužebník a rouhač, dostal spravedlivý trest. Jsou pyšní na to, že tento monstrproces neproběhl před římským soudem, ale před židovskou veleradou – a že to byl právě nejvyšší velekněz Kaifáš, jenž roztrhl své šaty, když vynášel rozsudek smrti nad tímto tesařem, který se srovnával s Bohem. „Ano“, tak tvrdí rabíni v Talmudu, „my přebíráme odpovědnost a není žádný důvod se stydět za to, že jsme právoplatně odsoudili k smrti modloslužebníka a rouhače. Ježíš si svoji smrt zasloužil…“ (Schaefer s. 18). Nemůže být žádné ospravedlnění pro „křesťanskou sektu, která nestydatě tvrdí, že je novou smlouvou s Bohem a novým náboženstvím“ (s. 19).

    • Michal says:

      (dle autorů Talmudu) Ani oni (křesťané), ani sám Ježíš prý nebudou mít podíl v novém světě, který nastane po příchodu Mesiáše. Ježíš nebyl vzat do nebe, ale sedí navěky v pekle.

    • Michal says:

      A Ježíš, který se vydával za Boha, sedí ve „vařících exkrementech“(s. 25) spolu se svými vyznavači, kteří neustále vyměšují nové exkrementy, když jedí jeho tělo a pijí jeho krev (s. 185).

      😀

    • Michal says:

      A teď už sám pan historik Radomír Malý:

      Ke svým fantasmagoriím nepředkládají žádný důkaz, nikde neuvádějí např. jediný zdroj pro tvrzení, že Panna Maria měla poměr s římským legionářem. Kdyby na tom byla alespoň částečka pravdy, tak by nepochybně zazněla už během Pánova života, jenže tehdy tuto pomluvu nepoužil žádný z jeho nepřátel.

      To je opravdu vtipné, protože jak zde všichni víme, nedochoval se ŽÁDNÝ písemný záznam, přátelský ani nepřátelský, který by byť i jen zmiňoval Ježíše za doby jeho života 🙂 Copak pan Malý usoudí z toho? 🙂
      Navíc, nechme stranou teorii mytického Krista, třeba podobné obvinění i zaznělo, a třeba klidně i písemně – jenže jaké písemné záznamy z té doby se dochovaly? Nejenže ne jen ty, které křesťané při pozdějším masivním ničení a pálení knih nezlikvidovali, ale dokonce zpravidla jen ty, které AKTIVNĚ PŘEPSALI – což platí například i pro samotná evangelia! A jakou motivaci asi měli křesťanští přepisovači přepisovat obvinění Marie z toho, že se spustila s Římským legionářem?
      Závěry pana historika Malého jsou opravdu působivé 🙂

  16. Objasnitel says:

    http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-pribyva-lidi-s-duseni-poruchou-dht-/domaci.aspx?c=A140424_205246_domaci_js …. asi má ten ateismus nějaké mouchy, že jsou lidi psychicky v řiti 😀 2, 8 miliónů obyvatel ČR- to už je fakt mazec

    • Michal says:

      No nevím nevím, jestli v USA nemá psychické problémy poměrně výrazně víc lidí – a USA jsou těžce křesťanské 😉

      • Objasnitel says:

        Amerika není až tak dobrý vzorek, protože je hodně multikulturní… spíš by mě zajímala data z Polska, Rakouska a Slovenska

        • treebeard says:

          Aj na Slovensku pribúda ľudí s duševnou poruchou. Stačí sa prejsť po ulici 😉

          Obávam sa, že sa snažíš vidieť v náboženstve čosi, čo tam nie je. Náboženstvo nikoho pred depresiami a psychickými problémami nezachráni, nanajvýš dá duševnej poruche podobu, ktorá je v kruhoch veriacich považovaná za normálne správanie. Ale stačí vyjsť von z komunity veriacich, a zistíš, že tam dotyčného aj tak považujú za cvoka.

          Pokiaľ si napr. mladý človek nevie nájsť partnera a uzatvára sa do nereálneho sveta, v ktorom je presvedčený, že ho jeho objekt miluje, len to ešte nedal najavo, je to psychická porucha. Pokiaľ ten istý človek začne tvrdiť, že to ho len Ježiš skúša a volá k sebe, pretože má preňho dôležitejšie poslanie, to už je normálne?

          Ak schizofrenik vidí nereálnych ľudí, je blázon. Ak začne vidieť Boha a anjelov, je normálny?

    • Cestmir Berka says:

      vyšlo najevo, že jen za dobu krize, kdy Řecko výrazně omezilo přísun peněz do zdravotnictví (takže chyběly i léky v nemocnicích), se skokově zvýšil počet lidí nemocných depresí o 38 procent. A významně narostlo i procento sebevražd.

      Stačí si přečíst i ten text pod titulkem…
      Stejně tak bych mohl na stejném principu jako objasnitel tvrdit, že od konce vlády komunistů v Československu to jde s námi po duševní stránce z kopce. Myslel jsem, že se křesťané zmůžou na víc, než takto primitivní a směšná tvrzení o korelaci ateismu a vývoje společnosti.

      • Objasnitel says:

        http://postum.cz/krestane-tweetuji-stastneji/?wpmp_switcher=mobile … úplně reprezentativní… vy tu taky jen analyzujete 😀

        • Cestmir Berka says:

          To je asi tak vypovídající, jako počet “přátel” na Facebooku…
          odvozovat něco z pár “osobností” je navíc nesmysl. taky, když je někdo v “rauši” neznamená to, že je šťastný… mně stačí ten “věčný přiblblý úsměvů mnoha věřících třeba na TV Noe

          • Objasnitel says:

            To by jste mě asi taky nemusel, protože se usmívám furt 😀 inu ta pohoda na duši je lepší jak maserati v plné palbě a pětigenerační vila s vířivkou i na záchodě.

          • protestant says:

            Tak už je jasné co ti vadí… 🙂

            Werich měl pravdu:
            “Dobrá nálada nevyřeší všechny Vaše potíže, ale nasere tolik lidí, že stojí za to si ji udržet.”

          • Cestmir Berka says:

            Když on ten úsměv věřících vypadá tak nepřirozeně- jako by byl přišpendlený. Vy jste si toho nikdy nevšimli? :-O

          • Foxy says:

            “Když on ten úsměv věřících vypadá tak nepřirozeně- jako by byl přišpendlený. ”
            Znám tento typ úsměvu velice dobře. Bývá průvodním znakem intoxikace cannabinoidy, specielně delta-9-tetrahydrocannabinolem, případně též průvodním znakem intoxikací psilocybinem (O-fosforyl-4-hydroxy-N,N-dimethyltryptaminem) či jeho defosforylovaným metabolitem psilocinem (4-hydroxy-N,N-dimethyltryptaminem).
            Tedy úsměv zhuleného a zhoubičkovaného.
            Část onoho úsměvu lze připsat psychotropním účinkům kadidla (zejména pryskyřice kadidlovníku, Boswellia sacra). Zde je účinek na cannabinoidní receptory v mozku již prokázán.
            Bude zajímavé zjistit, jaká endogenní substance se skrývá za intoxikací Duchem Svatým 😀

            Bať, protestante… Ten Werichův bonmot je hluboce pravdivý.

          • flanker.27 says:

            Dodávám, že podobný úsměv lze spatřit též u vrcholných manažerů 🙂

        • Objasnitel says:

          a všimněte si jedné věci … všecko co jsem napsal bylo cílené na Duši každého z vás. Naproti tomu vy a zbytek jen analyzujete, co jak je v Bibli. Jaké jsou fakta a co se dá vyvrátit a co ne. A proč tohle a tamto a uniká vám poselství toho všeho psaného.

          • Foxy says:

            Objasnitel (April 25, 2014 at 10:24 am) says:
            “…a všimněte si jedné věci … všecko co jsem napsal bylo cílené na Duši každého z vás…”
            Milý Objastniteli, jest mi objastniti ti, že nacílení tvé mimo jest, neb provozuji bezDušové pneumatiky.
            A jestli máš políčeno na Duše velocipedu, na kterém jest mi dopraviti se na své pracoviště, tak to si sakra rozmysli!
            Šáhneš na ně a koleduješ si o Čenichovku!
            Syčáku*!
            😀 😛 😀 😛 😀
            (*syčákem označuji toho, kdo svévolně zbavuje Duše jejich obsahu a za mění je doprovodu charakteristického syčení ve splasklý puchr)

            Máš li dojem, že tvůj misionářský zápal neberu vážně, mohu tě ujistit, že v tomto se nemýlíš.

      • Jarda says:

        O tom, jak jsou Američané v depresích, psalo i Rudé právo za socialismu, kdy jsme skoro nevěděli, co to ty deprese jsou. Moje tetička říkávala o sousedce, která zcela jistě nějakou duševní poruchou, na štěstí ne tragickou, trpěla: “Motyku do ruky a poslat ji kopat do vinohradu. Hned by ji ty deprese přešly!” A koélega, huba otevřená, říkával o jedné pracovnici: “Manžel by ji každý den měl třikrát “přeříznout” a hned by byla zdravá!”

  17. Jarda says:

    Hele, Protestante, vy také máte pastory, že? Tak co kdybyste se inspirovali u spolubratří?

    V africké Keni vydal místní pastor pro své věřící netradiční nařízení. Ženám zakázal chodit do kostela ve spodním prádle.reverend dokonce tvrdí, že nošení prádla je v přímém rozporu s vírou, a označuje ho za bezbožné. Věřící tak nemohou plně přijmout svého boha, který se jim vzdaluje.
    Podobnou filozofii vyznává jistý americký sbor v Richmondu, do kterého chodí lidé už rovnou nazí. Pastor Allen Parker totiž tvrdí, že následuje odkaz Ježíše Krista, který se narodil nahý, ukřižován byl nahý a nahý také vstal z mrtvých.
    http://magazin.aktualne.cz/kuriozity/priblizte-se-bohu-vyzval-pastor-a-zakazal-noseni-kalhotek/r~372e4a38a3b211e3aefa0025900fea04/

    http://magazin.aktualne.cz/video/video-nudisticka-cirkev-uctiva-boha-se-spustenymi-kalhotami/r~923a3c2e93eb11e3be20002590604f2e/

  18. Jarda says:

    Znáte někdo tuto knihu?

    Doporučuji všem přečíst Satanovo dílo z pera Antona LaVeye a pak bude všem katolíkům i agnostikům lecos jasné.
    Řekl bych s naprostou jistotou, že toto dílo, ač je napsáno po literární a dramaturgické stránce dosti paskvilovitě, sarkasticky a bez jakékoli obrazotvorné fantazie, kterou ta tradiční Bible doslova přetéká, odhaluje mnohá tajemství o Božím daru tzv.svobodné volby a jiné věci, kupř. vyhroceném pocitu viny ze sexu. Atd. Kromě temných hermetických rituálů a magických technik, jakým je zasvěcena druhá polovina té knihy tam najdeme snad nejdelší kapitolu, která veškerý ten zmatek mezi křest´anskými zásadami a lidskou animální stránkou života předpověděla. Opatrně, kdo je hluboce věřící, tak pro něj může tato kniha být krajně nebezpečná, může totiž zapůsobit velmi deziluzorně na jeho ideály zbožnosti a odhalit i jistá netušená pokrytectví a může i ztratit jakékoli iluze o milosrdném Bohu, je totiž psána velmi logicky, objektivně a realisticky- kdo její pravdy popřel, ten se bojí přiznat si vlastní naivitu a přetvářku.
    (Diskuze http://www.milujte.se)